história
256 s., čb fot., slovenčina
tvrdá väzba s prebalom
stav: výborný
0,90 €
*svama2*his*
Populárno-náučna publikácia - autori objavujú pre nás staroveké krajiny Strednej Ázie, antického severného Čiernomoria, záhadnej Skýtie, slávne dni starej Kyjevskej a Novgorodskej Rusi. Vydáme sa po stopách mnohých legiend (napr. o grifoch, strážcoch zlata, o Džingischánovi a Timúrovi), v ktorých je veľa pravdivého. Odhalíme svet rovnako zaujímavý ako "klasické" krajiny archeológie.
Publikace se zabývá obdobím mezi dvěma válkami a počátkem 2.světové války především z hlediska politiky německého státu.
Práce z dějin příprav a počátků druhé světové války zkoumá podmínky přístupu německých nacistických vůdců "k dilematu zaměření" nastávajícího konfliktu. Všímá si činitelů vnitropolitických i ekonomických z rozmezí let 1933-1941, ukrytých v chování velmocí. Necelá polovina knihy exponuje důležité období začátku války, zejména rok 1940 a polovinu následujícího, kdy došlo k zásadnímu rozhodnutí dilematu, Německo upouští od zamýšlené invaze do Anglie a logicky volí "kvalitativně nové období", útok proti Sovětskému svazu.
*svama2*his*
história
104 s., čeština
mäkká väzba
stav: veľmi dobrý
PREDANÉ
*svama2*his*
JUDr. Miroslav Jirásek líčí svůj osud poté, co je roku 1950 označen za velezrádce. V průběhu cestování po vazbách si tajně zapisoval své zážitky, ze kterých později po propuštění sestavil celou knihu.
JUDr. Miroslav Jirásek se narodil v roce 1913 v Telči. Vystudoval gymnázium v Bratislavě, kde byl spolužákem Gustáva Husáka, s nímž se paradoxně setkal opět v 50. letech jako se spoluvězněm v Leopoldově.
Po absolutoriu vysokoškolského studia práv se Miroslav Jirásek stal asistentem na právnické fakultě v Bratislavě. Když byl v březnu 1939 vyhlášen Slovenský stát, přestěhoval se do Brna, kde byl zaměstnán ve Všeobecném penzijním ústavu.
V letech 1946 až 1950 byl pracovníkem Kanceláře prezidenta republiky. V roce 1950 byl zatčen a jako politický odpůrce komunistického režimu odsouzen na patnáct let vězení pro velezradu. Ve skutečnosti převáděl po únorovém puči přes hranice spoluobčany, kteří se rozhodli emigrovat.
Své zážitky z téměř desetiletého pobytu v řadě věznic a táborů padesátých let shrnul s časovým nadhledem nejprve do knihy Z deníku vlastizrádce, vydané v roce 1990. Na tuto knihu volně navazuje próza Návrat do pekla.
Bohuš Chňoupek (1925), nar. v Petržalke, ešte počas štúdií na Vysokej škole obchodnej v Bratislave pracoval vo vysokoškolskom časopise Borba. Po krátkom pôsobení na katedre politickej ekonómie prešiel do redakcie Smena. Od roku 1957 sa stal redaktorom Pravdy, najskôr ako jej východoslovenský dopisovateľ a v šesťdesiatych rokoch stály dopisovateľ v Moskve. Po návrate ho vymenovali za šéfredaktora časopisu Predvoj, potom bol 1. námestníkom ministra informácií, ústredným riaditeľom Čs. rozhlasu, veľvyslancom v ZSSR a napokon ministrom zahraničných vecí ČSSR.
Od študentských čias sa aktívne venoval žurnalistike, publicistike, najmä reportáži. Od jeho prvotiny Dunaj sa končí v Izmaile (1955) doteraz vydal dvanásť kníh, dotýkajúcich sa tematiky všedného života. Najväčšiemu čitateľskému záujmu sa tešili práce s povstaleckou tematikou, či Generál s levom, alebo Lámanie pečatí, ktoré preložili do mnohých jazykov, vrátane angličtiny, francúzštiny, ruštiny, či nemčiny.
Kniha AMERIČAN V POVSTANÍ je venovaná dramatickému osudu americkej vojenskej misie, presnejšie: tímu Dawes s jeho veliteľom poručíkom Greenom v Povstaní, od jeho pristátia na Troch Duboch po tragický záver koncom decembra, keď väčšina tímu padla v horách nad Polomkou do rúk nemeckého jagdkomanda. V koncentračnom tábore Mauthausen ich na príkaz Kaltenbrunnera zavraždili.
Mestské lekárne oddávna (rozsiahlejšie vari od 16. storočia) mali svoje prevažne latinské receptáre, v ktorých sa uplatňovali aj liečivé rastlinné výťažky.
Široké vrstvy obyvateľstva poznali liečivé byliny a tento druh liekov im bol najdostupnejší. Preto mohol odborný a pritom v reči ľudu spracovaný spis o liečení vykonať veľa užitočného v oblasti zdravotníctva. Autor tohto zdravotného spisu - pravdepodobne oravský župný lekárnik Heill - odvoláva sa na nedostatok zdravotníckej literatúry v slovenskom jazyku a svojou prácou chce prispieť k dobru národa slovenského, obývajúceho predovšetkým Oravu. Liečivé byliny preto uvádza a označuje prevažne krajovými názvami, aby bol „traktatik“ zrozumiteľný a na úžitok najmä pospolitému ľudu. Svoju zdravovedu rozdelil na tri hlavné časti.
Po príhovore k čitateľovi venuje v prvej časti pozornosť detským chorobám a ich liečeniu alebo predchádzaniu ich výskytu. V druhej časti sa zaoberá ženskými chorobami a spôsobmi ich liečenia a napokon v tretej časti uvádza všeobecne sa vyskytujúce „spoločné“ choroby a ochorenia, na ktoré radí prevenciu, lieky a postupy liečenia. K všetkým uvádzaným chorobám pripája recepty liekov i spôsob liečenia. Spis je teda receptárom aj návodom na domácu liečbu, autor je v ňom lekárnikom a zároveň i lekárom.
Mnohí televízni diváci si určite vďačne spomenú na sympatického kapitána Klossa z televízneho seriálu S nasadením života alebo na legendárneho baróna von Goldringa z televíznej inscenácie románu Sám vojak v poli od Doľda Mychajlika.
Plejádu týchto smelých mužov obohatí na televíznej obrazovke ďalší hrdina, a to opäť podľa literárnej predlohy, ktorú nášmu čitateľovi predkladáme pod rovnomenným názvom Operácia Raketa. Major Morskoj — ktorého pravé meno sa aj mnohí jeho spolubojovníci dozvedeli až po rokoch — patril k prvým sovietskym dôstojníkom, ktorých vysadili ku koncu vojny na našom území so zvláštnymi úlohami.
Major Morskoj sa objavuje raz v esesáckej uniforme priamo uprostred pluku nacistov, vidíme ho ako gardistického dôstojníka vchádzať priamo do brloha nepriateľa, sledujeme ho ako uvážlivého veliteľa, priateľa i prísneho sudcu nad zradcami. V jeho skupine je i Mária Kosťukevičevá, ktorá sa na istý čas premení na fräulein Marie a riskuje vlastný život, aby nadviazala spopretŕhané spojenie s ilegálnymi pracovníkmi, a je v nej i málovravný a uzavretý Vasiliev, ktorý má nesmiernu prázdnotu v srdci, kým deň čo deň čaká na Máriin návrat.
Leonid Obuchov vychádza zo skutočných udalostí, jeho kniha však dokazuje, že život vytvára také neočakávané a prekvapivé zvraty, že by ich nevymyslela ani najbujnejšia fantázia. Koľko ráz visel úspech jednotlivých akcií na vlásku, ale odhodlanie, pevná vôľa i dômyselnosť pomôžu zdolať aj zdanlivo neprekonateľné prekážky.
V osobe majora Morského i jeho čekistickej skupiny autor načiera do slávnych i krušných dní Slovenského národného povstania, a tohto roku, keď sa pri jeho tridsiatom výročí skláňame pred jeho hrdinami, bude Obuchovova kniha iste vhodným príspevkom, osvetľujúcim udalosti z ďalších hľadísk. Operácia Raketa oživuje nielen statočný boj slovenských vlastencov, ale aj ich verných druhov — sovietskych partizánov, ktorí ďaleko od svojej vlasti pomáhali slovenskému ľudu zbaviť sa hitlerovského jarma.
Prof. PhDr. Radim Palouš (1924) absolvoval filozofickou fakultu UK, kde byl žákem Jana Patočky. Doktorát filozofie získal v r. 1948 rigorózní prací „Masarykovo filosofické mládí“. Aby mohl jako nemarxista působit ve školství, vystudoval chemii na přírodovědecké fakultě Vysoké školy pedagogické v Praze a v letech 1957 až 1977 působil jako vysokoškolský učitel. V šedesátých letech se postupně vracel ke svému původnímu zaměření — filozofii. Cesta vedla přes didaktiku chemie k filozofii výchovy. V roce 1967 se habilitoval prací „Škola moderního věku“. Jako jeden z prvních signatářů Charty 77 byl s okamžitou platností propuštěn. V následujících letech patřil k čelným představitelům nezávislého občanského hnutí a nezávislé kultury — podílel se na samizdatové ediční činnosti a přednášel filozofii výchovy v bytových seminářích. V roce 1982 byl mluvčím Charty 77. K jeho významnějším pracím náleží „Škola stáří“ („Die Schule der Alten“, Henn Verlag 1979) a „Čas výchovy“ (Křesťanská akademie, Řím 1987). Začátkem roku 1990 byl zvolen rektorem Univerzity Karlovy. V dubnu téhož roku byl jmenován členem Papežské rady pro kulturu.
PREDANÉ
*svama2*polit*
Symbolickým názvom „Ovzdušie zločinu" nás Juan Benet, významný predstaviteľ súčasnej modernej španielskej literatúry, zavedie do fiktívneho mestečka Regiónu. Dejový rámec príbehu je pomerne jednoduchý, centrálnu os tvorí útek dvoch regrútov z pevnosti a ich prenasledovanie. Autor však zároveň vytvára akúsi fresku priam bizarnej dusnej atmosféry kraja. Vystupuje tu vidiečan Amaro, ktorý v túžbe po ľahko nadobudnutých peniazoch pomáha im pri úteku, no zároveň ho okolnosti donútia ku krvnej pomste. Bývalá majiteľka nevestincov zasa použije svoju krásnu zverenku Chiqui, aby vtiahla do sietí a nástrah kapitána Medinu, ktorý napokon podľahne a prekročí najvyšší morálny zákon. A tak zločin spáchaný iným a vyvolaný inými zločinmi vlastne zastrie skutočné motívy, pozadie vrážd a aj javov, splodených systémom, dobou a bezcitnosťou ľudí.
MARIÁN LEŠKO sa narodil 1. augusta 1954 v Prešove. Na prešovskej filozofickej fakulte vyštudoval odbor filozofia - dejiny. Niekoľko semestrov na tejto fakulte aj učil. Od roku 1982 pracoval v redakcii Nového slova. Sústreďoval sa predovšetkým na témy zo spoločenskovednej oblasti a po nástupe Gorbačova i na dejiny „perestrojky“. Po novembri 1989 sa venuje najmä vnútropolitickým analýzam a komentárom. V súčasnosti je redaktorom Pravdy. Koncom roku 1992 bol Národnou radou Slovenskej republiky zvolený za člena Rady Slovenskej televízie.
Před více než člyřiceli lety skončila druhá světová válka. Podle toho, jak se otevíraly pancéřové skříně vlád a lajných služeb, byly postupně objasňovány mnohé její události — až na několik temných koutů. Ale hlavně v prvním poválečném období se objevila řada mylných, případně záměrně zkreslených nebo tenkrát ještě nedosti ověřených informací. Z nich se vytvářely legendy, které mají až neuvěřitelně tuhý život. Přežívají až dodnes a s oblibou si vybírají události ze života osob, které stály na rampě dějin v popředí. Kolik legend a povrchních informací se váže například k R. Heydrichovi, s nímž máme u nás ty nejhorší zkušenosti! V Evropě i ve Spojených státech vyšlo o něm několik monografií, jejichž obsah si však namnoze protiřečí. Za Heydrichem zůstává řada otazníku:
— byl podle nacistických zákonů židovský míšenec?
— jaký byl jeho vztah k Himmlerovi, Canarisovi a ostatním nacistickým prominentům?
— věděl o něčem z Hitlerovy minulosti, co bylo před světem úzkostlivě skrýváno?
— komu v tehdejším Německu i jinde překážel?
— na co vlastně doopravdy zemřel?
Na tyto a řadu dalších otázek se pokouší najít odpověď kniha MIROSLAVA HONZÍKA, autora mnohých děl z oblasti literatury faktu, jako například Chléb z cizího žita, Praha 19 21. Říkali si vojevůdci,... a překročil řeku Delaware, a spoluautora známé knihy Osud trůnu habsburského, která se brzy dočká pátého vydání.
„Napřed je všemožným způsobem mučili a pak je brali jednoho po druhém, odvedli se zavázanýma očima hodně daleko a nechali stát... Potom přistoupil k americkému pilotovi japonský důstojník a řekl mu: , Jsme rytíři bušidó, vojenská šlechta země Vycházejícího slunce. Nepopravujeme při západu, ale při východu slunce... ’ "
Tímto výňatkem ze svědectví před Mezinárodním vojenským tribunálem pro Dálný východ uvádí lord Russell z Liverpoolu svou dokumentární knihu, stručné dějiny japonských válečných zločinů.
Zatímco o hrůzách, které provázely německý fašismus v Evropě, je dostupná řada materiálů a dostatek literatury, jsou zločiny japonských fašistů u nás téměř neznámé.
Japonsko si v ničem nezadalo se svým evropským spojencem. Politickým krédem japonských fašistů bylo získat nadládu na domácím poli a na zahraničním poli prosadit vojenskou agresi. Na počátku třicátých let se fašistickým militaristickým kruhům podařilo uchopit moc a začít s realizací plánů na japonskou „Velkou Asii", s agresí proti Číně, východní Asii a východnímu Tichomoří.
Všude, kam japonská soldateska za války vkročila, v masovém rozsahu masakrovala, vraždila, mučila, znásilňovala a dopouštěla se mnoha jiných barbarských ukrutností. Po dobytí Nankingu v prosinci 1937 povraždila za šest týdnů na 200 000 Číňanů, na Borneu vyhladila téměř celý národ Suluků, na Filipínách vraždila v budově Červeného kříže.
Na pochodech smrti, na vězeňských lodích, v pracovních táborech byli ponižováni, olupováni, biti, mučeni a po stovkách vražděni spojenečtí váleční zajatci.
Nejinak na tom byli i internovaní civilisté, mezi nimi děti a ženy. Jen na Sumatře jich bylo v táborech internováno na třináct tisíc.
Lord Russell napsal svou otřesnou knihu na základě dokumentů, důkazů, prohlášení a výpovědí, čerpaných především z procesů s japonskými válečnými zločinci, které si v zájmu spravedlnosti vynutila světová veřejnost.
Po válce se pozornost světa upřela na Japonsko ještě nejednou, naposledy v r. 1960, kdy celá ostrovní země vřela a bouřila jako sopka. Lid vyšel do ulic, stávkoval a důrazně protestoval proti vládní politice, která se za vedení Spojených států amerických snaží Japonsku opět vnutit militarismus a fašismus. Celá pokroková světová veřejnost se postavila za protesty japonského lidu, aby se už nikdy nemohly opakovat zločiny „rytířů bušidó
LORD RUSSELL Z LIVERPOOLU - absolvent oxfordské university a významný britský právník, byl za druhé světové války mj. zástupcem nejvyššího vojenského soudce na severoafrickém válčišti a později pracoval ve vojenské justici ve spojeneckém hlavním stanu. Jako zástupce vojenského soudce u britské rýnské armády v roce 1946 a právní poradce velitele armády měl na starosti také procesy s nacistickými válečnými zločinci v britské zóně západního Německa. Pod dojmem toho, co v okupovaném Německu poznal, přistoupil po návratu do úřadu nej vyššího vojenského soudce v Londýně k napsání knihy o nacistických válečných zločinech „Pod bičem hákového kříže“. Tato kniha, která sklidila velký úspěch ve všech zemích, kde byla přeložena, však nebyla po chuti některým kruhům v britské vládě. Chtěly lordu Russellovi všemožně zabránit ve vydání této jeho práce, která pronikavě odhalovala podstatu fašismu. Bylo mu pohroženo, že bude zbaven místa. Lord Russell svůj úřad složil a knihu vydal. Kniha „Rytíři bušidó“ osvětluje válečné zločiny japonského fašismu a militarismu.
Hanif Kureishi (1954), anglo-pakistanský rebel, je stálicou súčasnej britskej literatúry. Píše divadelné hry, napríklad Kráľ a ja (The King and Me), Birds of Passage (Sťahovavé vtáky), Hranica (Borderline), scenáre k filmom Sammy a Rosie súložia (Samy and Rosie Get Laid) a kratšie prózy. Za scenár k filmu Moja krásna práčovňa (My Beautiful Laundrette) získal v roku 1984 nomináciu na Oskara, román Budha z predmestia (The Buddha of Suburbia) si roku 1990 vybojoval Whitebreadovu cenu za najlepší debut. Po prvej zbierke poviedok Láska v čase smútku (Love in a Blue Time) a kontroverznom románe Intimita (Intimacy) sa Kureishiho precízny, chirurgicky presný hlas ešte zintímnil v útlej poviedkovej zbierke Polnoc celý deň (Midnight All Day). Silne autobiografické črty má jeho najnovší román Čierny album (The Black Album) o mladom mužovi pakistanského pôvodu, zmietanom medzi láskou k svojej bielej milenke a vzťahom k svojim moslimským priateľom.
Román Vychádzajúce slnko vyšiel v USA a zároveň v Kanade roku 1992. Roku 1993 dostal v americkej spoločnosti Twentieth Century Fox filmovú podobu. Na scenári sa podielal i jeho autor Michael Crichton. Do našich kín ho v decembri 1993 uvádza Tatrafilm. V úlohe skúseného detektíva Johna Connora sa predstaví „ex-James Bond" Sean Connery, postavu jeho mladšieho kolegu Petra J. Smitha stvárnil Wesley Snipes.
ARTHUR HAILEY patrí medzi jedinečných autorov literatúry na pomedzí beletrie a literatúry faktu. Každý román A. Haileyho sa stal bestsellerom, mnohé z nich boli sfilmované a získali si čitateľov aj na Slovensku. Dej jeho najnovšieho románu Detektív (ktorý vychádza takmer súčasne s pôvodným vydaním) sa odohráva v atraktívnom prostredí Miami a jeho nevšedným hlavným hrdinom je Malcolm Ainslie, bývalý kňaz a odborník na porovnávaciu religionistiku a teraz seržant na oddelení vrážd miamskej polície. V strhujúcom príbehu, ktorý drží čitateľa v napätí až do poslednej stránky, vykreslil Hailey nielen pozadie brutálnej vraždy manželského páru, ale aj portrét mnohonásobného vraha, ktorý svojou rafinovanou „spoveďou“ uvedie neraz do neistoty aj takého znalca zločineckej duše, ako je seržant M. Ainslie.
Život v poľských mestách a dedinách sa veľmi podobá nášmu, a preto je i prostredie „Mastičkára“ nášmu čitateľovi blízke. Svetoznámy chirurg Wilczur žije vo Varšave, no v tomto meste sa dej iba otvára. Potom nás už autor zavedie do malej poľskej dediny, kde sa staneme svedkami ďalšieho osudu Antona Kosibu. Tento statočný a pracovitý starec má rád ľudí a snaží sa im zo všetkých síl pomáhať, hoci sa mu za jeho liečenie nakoniec namiesto vďaky ujde väzenie. Súčasne s Kosibom spoznávame i pár mladých zaľúbencov — skromnú Marienku a továrnikovho syna Leška — ktorí musia prekonať mnoho prekážok, kým si uvedomia silu svojej lásky a kým sa im podarí zvíťaziť nad malomeštiackymi predsudkami prostredia.
„Mastičkár“ nie je obrazom života iba tých pár hlavných hrdinov — to je život drobných ľudí na začiatku tridsiatych rokov vôbec. Robotník Kosiba, mlynár Szapiel, lekár Pawlicki i továrnik Czyński sú typickými predstaviteľmi svojich vrstiev. Mostowicz je však spisovateľom svojej doby a tak román končí idylickým zmierom, no i tak obdarúva dnešného čitateľa niečím obzvlášť cenným. Z jeho Kosibu — tragickej postavy osamelého starca — žiari toľko životnej sily a lásky k blížnemu, že presvedčí i dnešného čitateľa, človeka obklopeného technikou a plnoautomatickými strojmi, že sa ani v tých najťažších chvíľach nesmie vzdať a kým je aspoň iskrička nádeje — treba bojovať.
Z pôvodnej myšlienky L. D. Landaua a A. I. Kitajgorodského napísať populárnym spôsobom knihu pre široký okruh čitateľov, ktorá by obsahovala základné poznatky z celej fyziky, bola realizovaná len časť — do rúk čitateľov sa dostala Fysika pre všetkých, ktorá získala veľký úspech.
K pôvodnej myšlienke sa po smrti akademika L. D. Landaua vrátil profesor A. I. Kitajgorodskij, a tak vznikla séria štyroch útlych knižiek pod spoločným názvom Fyzika pre všetkých. Prvá, ktorá sa Vám práve dostala do rúk, má podtitul Fyzikálne telesá a je vlastne vedomostným úvodom k ostatným dielam, ale aj samostatnou knižkou objasňujúcou základné pojmy z problematiky zákonov pohybu, kmitov, zvuku, príťažlivosti i tlaku.
Knižky sú určené najširšiemu okruhu záujemcov, u ktorých sa nepredpokladá fyzikálne vzdelanie, ráta sa však s ich skutočným záujmom o poznanie základných fyzikálnych javov.
RUDOLF STARÝ (pseudonym), roč. 1939, do roku 1970 odborný asistent politické ekonomie na vysoké škole.
V roce 1976 byl jako samostatný odborný pracovník informačního ústavu nařčen z protistátní činnosti.
Od té doby až do letošního roku pracoval jako obsluha výměníkové stanice a jako topič. V samizdatových časopisech Kritický sborník, Paraf a Prostor vycházely některé z jeho esejistických črt, statí a „filmových hermeneutik“.
Od konce 70. let vydával prekladovou edici Jungiana.
Sionismus a antisemitismus
Antisemitismus
Sionismus
Sionismus a socialismus
Židé a Arabové na Středním východě
Tvoří židé samostatný národ?
Návrat do Palestiny nebo asimilace?
Jaký je vztah židovských občanů k sionismu?
Vznikl v Palestině nový národ?
Izrael a imperialisté
Kvetoucí zahrada?
Národ statečných bojovníků?
Izraelci a Arabové
Existuje u nás antisemitismus?
Byl Slánského proces projevem antisemitismu?
Připomíná Izrael z roku 1967 Československo z roku 1938?