STEEVENS, J.P. - BASIC GRAMMAR EXERCISES

STEEVENS, J.P.
VERGOTE, J.P.

BASIC GRAMMAR EXERCISES

ART press, Prešov, 1990
ISBN 80-7119-006-3

jazyky, učebnice
84 s., angličtina
hmotnosť: 218 g

mäkká väzba
stav: dobrý

0,90 €

*kamag*   in **S3P**

LALVANI, VIMLA - COMPLETE BOOK OF YOGA

LALVANI, VIMLA

COMPLETE BOOK OF YOGA
The total yoga workout for mind, body and spirit

Chancellor Press, London, 2002
ISBN 0-7537-0615-6

joga
288 s., far. fot., angličtina
hmotnosť: 1250 g

tvrdá väzba, veľký formát
stav: veľmi dobrý

9,50 €

*kamag* in **S5Z** SKLAD

The complete book of Yoga draws together the many benefits of this ancient discipline. Whether you wish to master the renowned poses of classical yoga or simply want to learn the meditative basics, the Complete Book of Yoga guides you through a wide selection of exercises. Bring the positive effects of yoga to all areas of your life, soothing and rejuvenating mind and body at home and in the workplace.

• Restore harmony and balance to mind and body

• Boost flagging energy levels

• improve your love-making the tantric way

• Relieve common ailments with remedial yoga

• Illustrated with more than 500 colour photographs

CAMPION, NICHOLAS - PRAKTICKÁ ASTROLÓGIA

CAMPION, NICHOLAS

PRAKTICKÁ ASTROLÓGIA

Blesk, Ostrava, 1994
pre Knižné centrum, Žilina
ISBN 80-85606-54-2

ezoterika, astrológia,
240 s., slovenčina
hmotnosť: 1008 g

tvrdá väzba, veľký formát
stav: veľmi dobrý

9,50 € PREDANÉ

*kamag* in **S5Z**

Ak sa pasívny čitateľ bude riadiť touto príručkou, môže sa stať astrológom-amatérom, ktorý vie, ako sa pracuje s najstarším a najúžasnejším systémom predpovedania budúcnosti, aký ľudstvo pozná.

Praktická astrológia sa zaoberá všetkými oblasťami astrológie, a nie len natálnou astrológiou, alebo výkladom životného potenciálu človeka z jeho natálneho horoskopu. Autor, Nicholas Campion, ktorý vychoval celý rad úspešných astrológov, zapracoval do svojej knihy síce jednoduchý, ale úplný postup pre potreby amatérov.

Počnúc postupným zostavovaním natálneho horoskopu, vedie čitateľa zrozumiteľným spôsobom až po používanie astrológie v najrozličnejších oblastiach, ako napríklad: -odpoveď na otázky týkajúce sa telesného zdravia, finančná astrológia, hospodárska astrológia, politická astrológia, plánovanie budúcnosti, astrológia záhradkára a použitie výpočtovej techniky v astrológii.

VAVERKOVÁ, IRENA - UČEBNICA NEMČINY PRE SAMOUKOV A KURZY

VAVERKOVÁ, IRENA

UČEBNICA NEMČINY PRE SAMOUKOV A KURZY

Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava, 1978
obálka Karol Prudil
1. vydanie
67-479-78

učebnice
744 s., nemčina, slovenčina
hmotnosť: 856 g

tvrdá väzba

1,50 € stav: dobrý, bez prebalu *bruri*jaz*

1,00 € stav: dobrý, bez prebalu, knižničné pečiatky, uvoľnené dosky od knižného bloku  *kamag* in *045*

1,90 € stav: dobrý, bez prebalu, s prílohou Kľúč *zlaci*  DAROVANÉ EGJAK

SVOZIL, JOZEF - UČEBNICA NEMČINY PRE POKROČILÝCH SAMOUKOV

SVOZIL, JOZEF

UČEBNICA NEMČINY PRE POKROČILÝCH SAMOUKOV

Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava, 1963
obálka Eduard Toran
2. vydanie, 10.200 výtlačkov
67-413-63

učebnice
566 s., nemčina, slovenčina
hmotnosť: 671 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, dosky na jednej strane uvoľnené od bloku knihy

PREDANÉ

*kamag* in *045*

MUSSONIOVÁ, EMA - MAĎARČINA PRE SAMOUKOV

MUSSONI, EMA
KOSTOLNÝ, ANDREJ
TANKÓ, LADISLAV

MAĎARČINA PRE SAMOUKOV

Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava, 1986
2. vydanie, 29.810 výtlačkov
obálka Peter Galvánek
ilustrácie Dušan Polakovič
67-218-86

učebnice, jazyky
448 s., + 48 s. prílohy
hmotnosť: 631 g

tvrdá väzba

PREDANÉ stav: dobrý

PREDANÉ stav: veľmi dobrý *W-kras*jaz*

PREDANÉ stav: výborný  *rimle2*
PREDANÉ stav: dobrý *kamag*

MACDONALD, JOHN D. - UMRIEŤ V PURPUROVEJ KRAJINE / CENA VRAŽDY / DOHODNÚŤ SA SO ŽRALOKOM

MACDONALD, JOHN DANN

UMRIEŤ V PURPUROVEJ KRAJINE
(Dying in Purple Place)
CENA VRAŽDY
(The Price of Murder)
DOHODNÚŤ SA SO ŽRALOKOM
(The Drowner)

Slovenský spisovateľ, Bratislava, 1982
edícia Zelená knižnica
preklad Magda Žáryová, Ján Kamenistý, Erika Mináriová
ilustrácie a prebal Ľubomír Longauer
1. vydanie
13-72-001-82

detektívky, beletria,
448 s., slovenčina
hmotnosť: 568 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý

1,00 € *kamag*  - DAROVANÉ THCK
1,00 € *zukol3*  - DAROVANÉ THCK

John D. MacDonald patrí dnes už k spisovateľom staršej generácie a je jedným z najznámejších amerických autorov detektívnych románov. Zdá sa až prekvapujúce, že tento autor, ktorý sa teší takej veľkej obľube nielen v anglosaskom svete, ale aj v mnohých iných krajinách, je u nás takmer neznámy. A pritom mu treba priznať, že jeho popularita je celkom zaslúžená. MacDonald sa učil od klasikov detektívneho žánru, najmä od Dashiella Hammeta a Raymonda Chandlera, takisto aj od spisovateľov vážnych, najmä tzv. moderných klasikov, čo sa zreteľne prejavuje v jeho diele. Je v istom smere pokračovateľom tradície „tvrdej školy" v povojnovej literatúre tohto žánru.

Pre jeho nápadité, napínavé príbehy s prekvapujúcim rozuzlením je typic-ká osobitá výstavba deja a motivácia zločinov, psychologická kresba postáv, živých a presvedčivých, ktoré sú produktmi toho veľmi skutočného bezohľadného sveta, v ktorom žijú. Autor nadhadzuje seriózne problémy, ktoré majú širší dosah, a jeho kritický pohľad preniká pod povrch udalostí, dalo by sa povedať, že nastavuje krivé zrkadlo „americkému snu". Ukážky z diela Johna D. MacDonalda predstavujú nášmu čitateľovi preňho neveľmi známu kapitolu z vývoja americkej detektívky.

LEE BRONSON

Doktor Ellis Haughton bol vdovec a býval u dcéry, vydatej za riaditeľa prosperujúcej obchodnej spoločnosti, v modernom dome na západnom konci mesta. Patrilo mu celé jedno krídlo, kde mal kompletný byt s kuchyňou, kúpeľňou a samostatným vchodom.

Doktor Haughton bol hrmotný starý muž, asi sedemdesiatnik. Viedol katedru angličtiny na Štátnej univerzite, kým sa neodobral do dôchodku. Keď založili Brooktonskú vyššiu školu, súhlasil, že preruší dôchodok a na dva roky prijme ponúkanú funkciu. Z dvoch rokov bolo päť. Pred troma rokmi práve on prijímal Bronsona.

Lee spočiatku nechápal, prečo pokladajú Haughtona za takého nenahraditeľného, že ho požiadali, aby prerušil dôchodok. Zdalo sa mu, že je to starý čudák, nevyhranený, namyslený a výstredný človek. Vôbec neprednášal. Svoju peknú modernú kanceláriu zmenil na divočinu plnú papierov, poznámok, kníh, povyťahovaných zásuviek. Viedol deväťčlenný kabinet. No akoby ho vôbec nezaujímalo, ako učitelia, asistenti a mimoriadni profesori organizujú a vedú prednášky. Bol odborníkom na Chaucera a každý rozhovor s osudovou nevyhnutnosťou zmenil na chaucerovské ponaučenia. Na školských zasadnutiach akoby vždy driemal.

Postupne si však Lee začal uvedomovať, že ten starostlivo ukrývaný talent je talent organizátora. Haughton bol expertom na to, ako človeka celkom nebadane k niečomu postrčiť. Tak sa akosi stalo, že každý člen zboru dostal takú prácu, akú robil najlepšie a najradšej. Jeho oddelenie sa z neznámych príčin nerozbíjalo na kliky a nevládla v ňom žiarlivosť, ktorá zmietala inými oddeleniami. Členovia jeho kabinetu prichádzali s praktickými nápadmi, ktoré, keď sa nad nimi spätne zamysleli, začali klíčiť po nejakej nejasnej poznámke doktora Haughtona. Výhodné štipendiá sa dostávali študentom, ktorí ich najväčšmi potrebovali. Podiel kabinetu na rozpočte bol vždy vysoký a nikoho z nich to nestálo mimoriadnu energiu. A keď sa doktor Haughton na schôdzkach zboru prebral z driemot, jeho šomravé návrhy boli vždy namieste a po diskusii ich obyčajne všetci prijali.

Lee požiadal Haughtona, aby ho prijal na súkromný rozhovor. Po stretnutí s Keeflerom sa bál, že by mu Keefler mohol uškodiť. Rozhodol sa, že Haughtonovi všetko povie, aby ho aspoň vopred varoval.

Prvú polhodinu venovali mierne nepriateľskej diskusii, najmä z Haughtonovej strany, o najnovšie publikovanej eseji o Chaucerovi, čo napísal istý profesor Queen’s College, ktorý, ako sa Haughton vyjadril, „má organizátorské schopnosti mačaťa postihnutého dyzentériou“.

Sedeli v hlbokých kožených kreslách napoly obrátení k malému kozubu, v ktorom horelo uhlie. Haughton si vzdychol. „Svet je plný hlupákov. Čo za hlúposť ste vyparatili, Lee?“

Ťažko sa mu začínalo, ale keď sa rozhovoril, bolo mu čím ďalej, tým ľahšie zdôveriť sa Haughtonovi so všetkým: spomenul minulosť, prítomnosť a strach z toho, čo by sa mohlo stať v budúcnosti. Haughton sedel, oči privreté, tučné prsty prekrížené na bruchu, záblesky ohňa na sklách okuliarov. Lee skončil, Haughton mlčal ďalej. Zložil si okuliare, dýchol na ne a vyleštil ich podšívkou viazanky.

„Máte rád svoju prácu, Lee?“

„Akože... áno. Ano, prirodzene.“

„Ale mali by ste väčšiu chuť do niečoho iného.“

„Predtým... kedysi som si to myslel.“

„Čítal som váš román. Zaujal ma. Človek, ktorý píše skôr, ako má čo povedať. Ale to málo vyrozprával dobre. Túto inštitúciu... túto... vyššiu školu... nie je to hrozný názov pre školu, nie je to triviálne?... podporujú zo štátnych fondov. To treba ustavične brať do úvahy. Krovy nad našimi hlavami sú plné malých usilovných úradníčkov — kazisvetov a expertov na štátnej úrovni. Usilujeme sa nebrať ich na vedomie, nakoľko sa dá. V kritických chvíľach nám pred nosom mávajú veľkou zástavou. Veľkými karmínovými písmenami je na nej napísané Daňoví poplatníci. Nemáme takú voľnosť ako inštitúcie, čo žijú z nadácií. Ak je ten Keefler taký, ako podľa vás je, čo vám verím, lebo na váš úsudok o ľuďoch sa dá spoľahnúť, môže nakoniec dosiahnuť, že s vami neobnovia zmluvu. Ale nech už urobí čokoľvek, budem trvať na tom, aby ste neodišli pred koncom školského roku.“

„Ďakujem, rád...“

„Nie je to iba osobná záležitosť. Ste veľmi dobrý v práci s mladý-

BAUVAL, ROBERT - THE ORION MYSTERY

BAUVAL, ROBERT
GILBERT, ADRIAN

THE ORION MYSTERY
Unlocking the secrets of the pyramids
The revolutionary discovery that rewrites history

Mandarin Paperbacks, London, 1997
ISBN 0-7493-1744-2

záhady, história, Egypt,
352 s., čb fot., angličtina
hmotnosť: 209 g

mäkká väzba
stav: dobrý

0,50 €

*kamag* in *003*

Unlocking the secrets of the pyramids. For thousands of years the pyramids have stood, imposing and enigmatic, refusing to give up their secrets. Why did the Egyptians really build pyramids? What lies inside the Great Pyramid's hidden chamber and what awesome secret, unseeen for 4500 years, could be concealed there? Bauval and Gilbert have spent over ten years investigating the mysteries of the pyramids. Their conclusions have aplit the academic establishment.

PAUNGGEROVÁ, JOHANNA - CVIČME V RYTME LUNY

PAUNGGER, JOHANNA
POPPE, THOMAS

CVIČME V RYTME LUNY
Zdravý pohyb v súlade s lunárnymi a prírodnými rytmami
(Die Mondgymnastik)

Ikar, Bratislava, 2002
Media Klub
preklad Magda Spillerová, Květoslav Spiller
obálka Viera Fabianová
kresby  Friedrich Rois
ISBN 80-551-0283-X

zdravie, ezoterika
232 s., slovenčina
hmotnosť: 311 g

tvrdá väzba

3,90 € stav: veľmi dobrý *ezo*

PREDANÉ stav: dobrý *kamag*

Cvičenie v rytme Luny je založené na poznaní, že cielený pohyb má len vtedy účinok, keď sa vykonáva v správnom okamihu. Len ak je postavenie Mesiaca, daná časť tela a cvičenie v súlade, pocíti telo zmysel pohybu. Cviky nie sú zložité, aktivujú všetky skupiny svalov, pôsobia uvoľňujúco a môžu ich vykonávať všetci bez výnimky. Zmierňujú problémy s hmotnosťou, upevňujú zdravie, posilňujú imunitný systém a sebavedomie. Autori sa v knihe venujú aj manipulácii s prstami, jednoduchej a pritom účinnej technike, ktorú si človek môže rýchlo osvojiť. S jej pomocou sa môže zbaviť rozličných zdravotných ťažkostí.

Johanna Paunggerová a Thomas Poppe sa venujú veľa rokov štúdiu vplyvov lunárnych rytmov na každodenný život. O svoje poznatky sa podelili aj v knihách POD VPLYVOM LUNY, LUNA NAŠEPKÁVA, ŽIVOT PODĽA LUNY, ktoré vyšli vo vydateľstve IKAR.

GREENE, GRAHAM - BRIGHTON ROCK

GREENE, GRAHAM

BRIGHTON ROCK

Penguin Books, 1980
obálka Paul Hogarth
ISBN 0-14-000442-4

beletria, román
248 s., angličtina
hmotnosť: 225 g

mäkká väzba
stav: zachovalá, používaná

0,50 €

*kamag* in **S4Z**

ADDAMS, PETER - TAJEMSTVÍ PODOBIZNY

ADDAMS, PETER

TAJEMSTVÍ PODOBIZNY
(Die enthauptete Mona Lisa)

Melanrich, Praha, 1982
edícia Gong
preklad Karel Houba
obálka Zdeněk Majzner
1. vydanie, 50.000 výtlačkov
32-001-82

beletria, kriminálka, detektívky,
168 s., čeština
hmotnosť: 107 g

mäkká väzba, malý formát
stav: dobrý

NEDOSTUPNÉ

*kamag* in *003*

Vzrušující krimi příběh soustředěný kolem portrétu krásné zpěvačky Herery, záhadného markýze de Vercruysse a řeckého magnáta Awakasofia a dalších postav. Hrdinou je komisař Peri z Nábřeží zlatníků, který má vyřešit docela běžný případ vraždy sběratele starých obrazů. Podaří se mu však odhalit největší a dokonale organizovanou bandu pašeráků narkotik a stopy vedoucí až do nejvyšších kruhů. Rozluští spoustu problémů, vyvázne z mnoha nebezpečných situací a jen šťastnou náhodou a souhrou věcí má zasloužený úspěch. Detektivka má všechny prvky francouzského humoru a nechybí zde ani milostný motiv, který dodává četbě rovnováhu po pasážích plných napětí.

Lékař přikývl. Poručil ošetřovateli, aby šílenou dopravil do ordinace. Sestra s podivně neúčastným a nepřítomným výrazem zůstala v pokoji. Sedla si na židli, stojící u zdi. Nad hlavou jí visel krucifix.

Když se Herera — v době své slávy byla nazývána jen křestním jménem — po několika injekcích vzpamatovala ze záchvatu natolik, že byla schopna, i když s námahou vypravit ze sebe pár slov, sedl si Péri vedle její postele a sklonil se k ní. Snažil se jí co nejdůtklivěji vysvětlit, co od ní chce vědět a nakonec se zdálo, že mu porozuměla.

„Ano ... ale Grandel je jen prisluhovač... koks dostává od Rogera, od De Bruuna.“ Oči jí plály nenávistí. „Pan generální ředitel, který cituje Byrona, já hloupá na to taky naletěla! Grandel to rozprodával v jednom takzvaném hotelu ... Oslavovalo se tam ... však si dovedete představit jak... a já jsem si na to zvykla, potřebovala jsem toho pořád víc a víc... pořád víc... Pomozte mi, prosím vás, pomozte mi přece!...“

Ani Péri, ani Junot nezaslechli tiché cvaknutí speciálního fotoaparátu, který měl Lambert schovaný pod sakem. Úplně zapomněli na jeho přítomnost.

Taky později, když reportér seděl s Périm u stolu ve vesnické hospodě, nezmínil se komisaři ani slovem o tom že v ústavu fotografoval. A právě tak se Péri nedověděl o dvou telefonických rozhovorech, které měl Junot s De Bruunem a Grandelem. Pro policii bylo vždy velkým rizikem odposlouchávat soukromé rozhovory, a Péri to prozatím riskovat nechtěl. Také se ve svých úvahách soustředil víc na Lamberta a na to, co se ho chtěl zeptat.

Reportér, i když do sebe obrátil čtvrtý koňak, zůstavá stále zamlklý; konečně přiznal:

„Víte, Péri, viděl jsem hodně věcí, při nichž člověku naskakuje husí kůže, ale to předtím bylo horší než všechno co jsem kdy zažil.“

„Jestlipak je De Bruun skutečně šéfem celé organizace? zeptal se Péri jakoby mimochodem. „Nebo je za tím ještě někdo? A jaké vztahy jsou mezi De Bruunem a Hererou?

„Ta banda se vrhá i na chlapce a děvčata, kteří ještě chodí do školy,“ řekl Lambert. „Už čtrnáctiletí tomu propadají a ještě než jsou plnoletí, jsou už z nich beznadějné trosky jako z Herery. Násilné smilstvo, loupeže, vraždy, před ničím se nezastaví, všechno je jim jedno, jen když dostanou svou dávku.“ Znovu si nechal nalít. „Když jsem byl ve Státech, viděl jsem takové věci den co den, všichni

o tom vědí a přece policie nic nesvede. Všichni ti gangsterští bossové, vedoucí policejní úředníci, velkoobchodníci s heroinem, ano, i část senátorů táhnou za jeden provaz a dělají s heroinem a se vším, co s tím souvisí, daleko větší kšefty než se zbrojením. Atomová bomba! Půjde-li to takovýmhle tempem dál, nebudou už žádnou bombu potřebovat. Každý jedenáctý, nesedí-li zrovna v káznici, je už teď zralý pro blázinec.“

„U nás to tak daleko nedojde,“ řekl Péri zarputile. „Jestli tu bandu dopadnu, tak s těmi chlapy zatočím, že jim bude

i Poslední soud připadat jako veselé šibřinky.“ Odmlčel se a pak se zeptal: „Odkud víte, že byl Tabor v Cligncourtu

zavražděn?“

„Mám na policejním ředitelství někoho, kdo mi dává zprávy.“

Objednal si ještě jeden koňak. U stolu za nimi sedělo několik venkovanů. Popíjeli červené víno, smáli se, vypravovali si košilaté vtipy a hlučně se bavili o cenách obilí. V kamnech praskalo čerstvě přiložené dříví. Venku pršelo.

„Ne, u nás to tak daleko nedojde,“ opakoval Péri. Ať si hrají ve St. Tropez, nebo v některém tom jiném pobřežním bordelu sebebláznivěji, jeden takový vřídek ještě dávno není Francie.“

Lambert chtěl zřejmě říct něco jízlivého, ale pohlédnuv na Périho, raději to spolkl.

Řekl:

„Bude to pro vás velmi těžké, dostat se tomuhle De Bruunovi na kobylku. Dokud ho kryje Awakasoff, nedá se nic dělat.“

"Awakasoff? Myslíte, že stojí za De Bruunem?“

PROŠKOVÁ, HANA - RÝŽE PO CHARVÁTSKU / STÍNOVÁ HRA

PROŠKOVÁ, HANA

RÝŽE PO CHARVÁTSKU / STÍNOVÁ HRA

Československý spisovatel, Praha, 1989
edícia Spirála
ilustrácie Zdeněk Ziegler
1. vydanie, 110.000 výtlačkov
ISBN 80-202-0127-0

beletria, detektívky, kriminálka,
272 s., čeština
hmotnosť: 260 g

mäkká väzba
stav: veľmi dobrý

1,20 €

*kamag*  in **S7P**

HANA PROŠKOVÁ patří mezi nejznámější autory současné české detektivní literatury. Také v jejích dvou nových novelách se čtenář setkává v napínavém a psychologicky rafinovaném vyprávění s oběma hlavními protagonisty jejích detektivek - s malířem Horácem a kapitánem Vašátkem. Záhadné kriminální případy se každý z nich snaží rozřešit svou vlastní metodou - Horác instinktivně, hloubáním o tom, jak věci na první pohled jasné překrývají skutečná tajemství lidské duše, Vašátko naopak racionálně, jako pravý pátrač, který z drobných faktů dokáže vydedukovat skrytý motiv zločinu a odhalit pachatele. Mnohokrát se při svém pátrání dostávají Horác a Vašátko do vzájemného rozporu, ale o to napínavější pak je, že nakonec oba různými cestami dojdou k podobnému řešení celého případu.

RÝŽE PO CHARVÁTSKUzačíná na Starém Městě v Praze sérií záhadných otrav arzénem, které se dokonce třikrát skončí smrtí oběti. Ale hned od začátku se případ zauzluje, je v něm mnoho falešných stop, které nejprve naznačují, že šlo o nezdařený atentát na soudce, pak se zase uvažuje o rodinné mstě a pátrá se také po zákeřném šílenci, který se kdesi ve městě ukrývá jako všemi opuštěný vyvrhel a je mu lhostejné, kdo bude jeho příští obětí. Horác s Vašátkem se několikrát - a bezvýsledné - musí podívat až na samé dno lidské bídy, fyzické i morální, aby nakonec zjistili, že vlastně všední náhoda uvedla do pohybu tu strašlivou travičskou lavinu. Také STÍNOVÁ HRA je případem falešné stopy, která od počátku ukazuje na motiv sexuální vraždy a vede k rychlému dopadení podezřelého řidiče. Vražda se stala na Sokolovsku, nedaleko malého pohraničního města Faltova. Jeho zvláštní provinční atmosféra i bizarní figury, které jsou do celé záležitosti zapleteny, na Horáce zapůsobí natolik, že se pustí do vlastního pátrání právě po těch falešných stopách, kterých se zdá být až neuvěřitelně mnoho. Ještě víc toho ví o pozadí zdánlivě jasné vraždy kapitán Vašátko, než však stačí dovést vyšetřování do konce, stane se cílem dalších vražedných úkladů i příliš všímavý malíř Horác.

Vašátko upřesnil, že to není byt, ale kotelna. Byla to Vokrouhlíkova druhá kotelna, kam docházel a kde se střídal s tím dědkem, tedy jeho druhé pracoviště, ale od Platejzu vzdálené, z ruky. „A nemýlíš se? Nepleteš si to se vzorky z Platejzu?“ řekl a Svozil odpověděl, že snad umí číst.

Vašátka vedla k otázce blesková úvaha. Pokud by se jed našel v kotelně v Platejzu, pořád ještě bylo možné, že v tom měl prsty mladý Macura, ten totiž mohl plechovku Vokrouhlíkovi podstrčit, zanechat ji tam, pokud by byl sám pachatelem. Té myšlenky se Vašátko vlastně nikdy úplně nevzdal, ale teď ji opustit musel. O téhle kotelně Marek nemohl vědět, těžko by se to dozvěděl, když tu nebydlel, ani starý Macura o ní nevěděl, zbýval tedy jedině Vokrouhlík a Hromada. Nebo snad ještě jiný z parťáků, o němž zatím nevěděli. Na mou čest, nebyl by tomu věřil! Do poslední chvíle se bránil myšlence na nějakou mafii, nelezla mu pod vousy! Ale jak to, že si Vokrouhlík jed nechal, že ho nezlikvidoval, je blázen nebo co?

Podrobnosti o nálezu se bezprostředně dozvěděli od Bachtíká, gratulovalo se mu, skromně to odmítal. Tu plechovku našli ne přímo uvnitř, ale v kamrlíku u záchodu, kde měli topiči uložený strojní olej, benzín, různé čisticí prostředky a prášky, sebrali to tedy všechno, o té plechovce Vokrouhlík říkal, že neví, co je to, a muselo se mu nechat, že žádný strach nedával najevo, ale to může mýlit. Bachtík měl z něho dojem, že je cvok, už jak se zásobil čtením, mu nepřipadal docela normální.

„Tak pane Vokrouhlík...“ Chlapíka jim sem přivedli z cely, vešel nasupeně, zdálo se, že se zlobí, že ho nechali tak dlouho čekat. Mrskl po nich očima, jeho pohled vyhledal Vašátka a ulpěl na něm s mrzutou výčitkou. Vašátko se tvářil, že to nevidí. „Posaďte se někam, třeba sem," ukázal mu na židli naproti. Vokrouhlík se posadil na kraj, ale nepřestával se mračit. Vedle Vašátka zaujímal místo kapitán Košnar, kdežto major Mikovec seděl o kus dál u psacího stolu, kde nahlížel do nějakých papírů. Naproti němu se zabýval podobnou činností major Růžek.

„My už se vlastně známe, pane Vokrouhlík. Jenom nás mrzí, že jste nám původně nevypovídal pravdivě, nebo aspoň ledacos jste nám zatajil. Kvůli tomu tady jste, abyste svou výpověď doplnil, a připomínám vám, že jste povinen...“ Zatímco mu Vašátko připomínal jeho povinnosti, Vokrouhlík na něho upřené zíral. Zdálo se, že mu to v hlavě pracuje, ale mlčel. „Vy se znáte s Václavem Hromadou, viďte,“ začal Vašátko.

„Jo, znám, taky jsem to už panu kapitánovi řek.“

„A proč jste ho prve nejmenoval, když jsem se vás ptal?“ „A proč bych ho menoval, teda. Teda jsem si myslel, že je to zbytečný, a taky že Véna seděl, né, tak abyste si o mně hned něco nemysleli,“ zmírnil své první odmítnutí.

„To asi hlavně. Vy jste spolu přes půl roku pracovali v jedné kotelně, viďte, poznal jste ho jistě důkladně...“

„Tak důkladně zasejc ne.“

„Ale stýkali jste se i potom, když jste oba změnili zaměstnání. Chodil za vámi také do Platejzu?“

„Chodil.“

„Jak často?“

„Teda jak často,“ opakoval jako ozvěna, aby získal čas, mluvil pomalu a s rozmyslem. „Moc často teda né... Von byl Véna takovej, někdy se u mě vobjevil s flaškou a tu flašku jsme spolu vypili.“

„Co jste si povídali při tom pití?“

„Všechno možný... To bylo různý. Povídal mi o svý práci, někdy na ni nadával, že se tam nadře, a já mu zas povídal, ať se toho drží, že to má lepší než já -“ Košnar ho přerušil.

„A o lidech jste nemluvili? Například vy. Vy jste se mu nesvěřil, že jste měl s panem Macurou konflikt?“ zeptal se Košnar. Bylo to předem domluveno s Mikovcem, major si přál, aby na něho uhodili, a Vašátko osobně by s tím byl ještě počkal.

„Jakej konflikt, propána. To nebyl žádnej konflikt, čistě jsme se chytili, von je háklivej, já jsem háklivej, no tak jsme si to vyřikali, to se někdy mezi chlapama stává.“

„Trváte tedy na tom, že jste o tom konfliktu Hromadovi neřekl,“ pokračoval Košnar.

„No tak trvám, copak se člověk pamatuje, co někomu řek nebo neřek, jenom povídám, jestli jsem o tom i mluvil, že to nebylo důležitý.“ Věru nebyl hloupý.

SHEPHERD´S STAFF

SHEPHERD´S STAFF
India Edition

World Map, Burbank, CA, USA, 1996
1. reprint s opravami/korekciami

Biblia, náboženská literatúra,
nsestrán., angličtina
hmotnosť: 580 g

tvrdá väzba
stav: veľmi dobrý

0,90 €

*kamag* in *045*