štvrtok 17. marca 2022

"KRIMINALISTIKA VE SLUŽBÁCH HISTORICKÉ VĚDY"

Keď spracúvam stará knihy a pridávam ich do ponuky, tak nimi aj listujem. Keď však naďabím na niečo zaujímavé, tak aj čítam. Preto mi pridávanie kníh do ponuky trvá niekedy tak dlho...;)
Keď som listoval kompletným ročníkom 1980 časopisu "Kriminalistický sborník", tak mi pohľad padol aj na obrázok A. S. Puškina. Čo tu, v tomto zborníku, robí Puškin? Autor rozoberá smrť básnika, ktorá, ako všetci isto viete, nastala po súboji. Autor dokázal aj do tejto historickej témy vtesnať zopár ideologických fráz, ale inteligentný čitateľ to isto pochopí. Tak vám prajem príjemné čítanie a verím, že vás článok zaujme.


KRIMINALISTIKA VE SLUŽBÁCH HISTORICKÉ VĚDY

in: Kriminalistický sborník 5/1980

autor: JUDr. JAN MUSIL, CSc., katedra kriminalistiky právnické fakulty UK v Praze

Mnoho historických problémů, nad nimiž po celá desetiletí nebo staletí visely otazníky, se podařilo rozřešit aplikací moderních metod z jiných vědních oborů, mj. též z oblasti kriminalistiky. O jednom z takových případů se zde zmíním.

I.

Souboj a smrt největšího ruského básníka Alexandra Sergejeviče Puškina (1799—1837) byly dramatickou tečkou za životem plným vášně, štěstí i hoře. Nesmyslný výstřel z ruky nicotného donchuána z řad petrohradské „zlaté mládeže“ ukončil básníkův život na samém vrcholu jeho tvůrčích sil. Puškinova smrt otřásla svou zbytečností svědomím současníků a vyvolala nezbytně otázku: Které síly stály v pozadí celé tragické události? Kdo vmanipuloval impulsívního a lehce vznětlivého básníka do nezáviděníhodné role, v níž vystupoval jako terč ostře nabité pistole?

A ačkoli pouhé položení oné prastaré latinské formule Cui bono? (Čí prospěch? Kdo má ze zločinu užitek? ) nabízelo odpověď o skutečných vinících básníkovy smrti, přesto postava onoho konkrétního intrikána, stojícího v zákulisí tragédie, zůstávala dlouho skryta.

Jen stručně si zde připomeneme, co Puškinově smrti předcházelo:

Puškin, sám příslušník šlechtického stavu, žijící v blízkosti carského dvora, si brzy pro své nekonformní a demokratické názory, vyzařující z jeho díla, vysloužil nenávist představitelů své třídy, k níž patřil pouze svým původem, nikoli však svými názory a svým dílem. V parazitním prostředí dvorské smetánky byl básník, opatřující si svůj příjem prací svého mozku, cizorodým prvkem. Není divu, že se stal záhy obětí intrik, pomluv a šikanování, příznačných pro carský dvůr a „vyšší“ petrohradskou společnost. Každý prostředek mohl být dobrý k tomu, aby umlčel nepohodlného básníka.

Georges-Charles de Heeckeren d'Anthès



Nepřátelé vycítili, že Puškinovým lehce zranitelným místem je jeho manželství. Sňatek s Natálií Nikolajevnou Gončarovovou, uzavřený v roce 1831, nepřinesl poetovi štěstí. Vyhlášená krasavice přitahovala ve společnosti příliš mnoho pozornosti, která jí lichotila a které se nechtěla bránit. V roce 1836 nezůstalo bedlivým zrakům dvorních klepen utajeno, že v blízkosti Natálie Nikolajevny se příliš často pohybuje čtyřiadvacetiletý důstojník gardového jezdeckého pluku Georges d’Anthes. Tento baron francouzského původu byl typickým reprezentantem mravů své doby. Za hezkou tváří, šarmem a konverzační duchaplností, s nimiž slavil velké úspěchy u dam, se skrývala duševní prázdnota.

Začátkem listopadu 1836 obdržel Puškin anonymní dopis, hanlivě nadepsaný jako „diplom řádu paroháčů“, obsahující zlovolné narážky na údajný poměr mezi jeho ženou a ďAnthesem. Hrdý básník, dbající až příliš nedůtklivě na svou čest a na čest své ženy, se nechal snadno vyprovokovat a poslal dne 5. 11. 1836 ďAnthesovi výzvu k souboji. Tehdy se do věci vložil ďAnthesův adoptivní otec, nizozemský vyslanec u carského dvora, baron von Heeckeren. Podařilo se mu Puškina přesvědčit, že ďAnthes ve skutečnosti nemiluje jeho ženu, nýbrž její sestru Kateřinu Gončarovovou. Tuto hru přijal za svou i d’Anthes, který na důkaz této verze se dokonce 10. ledna 1837 s Kateřinou oženil. Za těchto okolností vzal Puškin svou výzvu k souboji zpět.

Avšak již koncem ledna 1837 dostává Puškin další anonymní dopis, v němž je popsána údajná tajná schůzka jeho ženy s ďAnthesem v soukromém bytě. Pisateli tohoto listu muselo být na základě znalosti Puškinovy povahy a jeho reakce na první anonymní dopis zřejmé, že takováto informace nemůže vznětlivého básníka nevyprovokovat. Co sledoval anonymní intrikán, jestliže za těchto okolností usedl k papíru? Nelze než usoudit, že za touto perfidní hrou se skrýval zlý úmysl, prahnoucí po tom, aby Pušikna přivedl před ústí hlavně. Bohužel, zrůdná kalkulace tentokrát vyšla!

Puškin byl obsahem anonymního sdělení nesmírně rozhněván. Na základě nám nejasných okolností chybně usoudil, že pisatelem anonymních dopisů je baron von Heeckeren, jehož navíc podezíral z toho, že svého adoptivního syna ďAnthese navádí k nízkému a nečestnému jednání vůči jeho ženě. Jestliže v první části svého úsudku se Puškin mýlil, dá se konstatovat, že druhý důvod jeho podezření byl zcela oprávněný. Von Heeckeren byl skutečně vůdčí osobností v prostředí petrohradské „elity“ a o amorálních zábavách, provozovaných v jeho domě, se všeobecně vědělo.

Puškin zaslal 26. 1. 1837 baronovi Heeckerenovi dopis obsahující velmi ostré a z hlediska tehdejšího bontónu nesporně urážlivé výroky jak na Heeckerenovu, tak ďAnthesovu adresu. Heeckeren ukázal dopis d’Anthesovi a ten ještě téhož dne poslal Puškinovi výzvu k souboji. Puškin výzvu bez nejmenšího zaváhání přijal.

Autor: Orest Kiprenskij – GwHXH-oqLPXL8g at Google Arts & Culture, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=13498592
A. S. Puškin - Autor: Orest Kiprenskij



II.

Dějepisci se dodnes nemohou shodnout, kdy a kde vznikl obyčej soubojů. Jeho počátek nelze hledat v pradávném institutu „soudního souboje“, používaného jako důkazní prostředek v starověkém a středověkém soudním řízení — tu jde o něco jiného. Souboj je chápán jako prostředek ke zjednání zadostiučinění uražené osoby. Byl definován jako boj smrtícími zbraněmi mezi dvěma osobami, konaný na výzvu pro způsobenou urážku na cti v přítomnosti svědků (sekundantů) obou stran, upravený pravidly „rytířské povahy“.

Souboje se značně rozšířily vlivem hugenotských válek ve Francii a třicetileté války v 16. a 17. století a jejich vlna zasáhla celou Evropu. K soubojům, končícím velmi často tragicky, vedly většinou malicherné spory, hádky a pomluvy, vznikající při pitkách, hostinách, hazardních hrách a různá milostná dobrodružství. Přes tyto prozaické, ba banální příčiny, byly souboje obestřeny nimbem „rytířského ducha“ a byly vyhrazeny pouze pro šlechtu a důstojnictvo. K rozšíření soubojů přispěla výchova důstojnických sborů v absolutistických armádách, jejichž příslušníci se museli vzdát důstojnické dráhy, když se odmítli bít v souboji. Souboje přežívají v nezanedbatelné míře až do začátku 20. století. Ještě v roce 1905 zaznamenávají statistiky rakousko-uherské armády 60 soubojů.

Seznamy obětí soubojů by byly obsáhlé. Je mezi nimi např. též ruský básník Michail Jurjevič Lermontov (+ 1841), nebo socialistický předák Ferdinand Lassal (+ 1864). Také německý básník Heinrich Heine, ač sám byl programovým odpůrcem soubojů, podstoupil souboj, ze kterého šťastně vyvázl.

III.

Pravidla soubojů měla povahu obyčejovou. Zpočátku byla nepsaná, teprve v 18. a 19. století vycházely různé písemné příručky, z nichž mezinárodního uznání dosáhla pravidla Chateauvillardova z roku 1836 a Bolgárova z roku 1880.

Účelem souboje bylo opatřit si zbraněmi zadostiučinění za urážku. Urážky, pro něž se konaly souboje, byly rozdělovány do tří skupin:

1. urážka jednoduchá, zpravidla z nezdvořilosti,

2. urážka pohanou, nadávkami nebo nařčením z nečestných skutků,

3. urážka úderem.

Souboj se musel konat v přítomnosti sekundantů, jejichž role byla velmi důležitá. Před soubojem bylo jejich povinností zprostředkovat mezi oběma protivníky podmínky utkání, sepisované ve formě protokolu. Ujednané podmínky stanovily formy souboje, počet kroků a počet výstřelů. Na místě souboje vyhledali sekundanti nejvhodnější místo zápasu, vyznačili stanoviště, vzdálenosti a bariéry. Jejich hlavní úlohou bylo potvrzení, že u obou stran existuje rovnost zbraní a že žádný ze soků nemá u sebe předměty nebo zařízení, které by porušovaly zásadu rovnosti. Sekundanti také připravovali a nabíjeli zbraně.

Došlo-li k porušení pravidel při souboji, bylo povinností sekundantů zarazit boj i s nasazením vlastního života. V takovém případě měli sekundanti sepsat protokol a věc odevzdat soudu.

Časem se vyvinulo mnoho druhů soubojů, z nichž nejčastější byly souboje na šavle a na pistole. Z pistolových soubojů byly nejrozšířenější dva:

a) s pevným stanovištěm a volnou ranou,

b) s postupem protivníků proti sobě (s bariérami).

Co do způsobu ukončení souboje se rozeznávaly 3 druhy:

souboj do objevení se prvního krvácení,

souboj do doby, kdy jedna ze stran nemůže pokračovat v boji (zpravidla do způsobení těžké rány),

souboj do smrti jednoho z protivníků.




IV.

Puškinovým sekundantem byl ženijní podplukovník Danzas, sekundantem ďAnthese byl francouzský diplomat ďArchiac. Oba ujednali a protokolárně sepsali tyto podmínky souboje: 

„1. Oba protivníci budou postaveni ve vzdálenosti dvaceti kroků od sebe, každý pět kroků od jedné ze dvou bariér vzdálených od sebe deset kroků.

2. Ozbrojeni každý jednou pistolí, postupují na dané znamení proti sobě, v žádném případě však ne za bariéru.

3. Kromě toho je dohodnuto, že po výstřelu nesmí jeden ani druhý protivník změnit místo, aby ten, kdo vystřelil první, vyčkal v každém případě výstřelu ze strany protivníkovy ve stejné vzdálenosti.

4. Vystřelí-li oba protivníci bez výsledku, začne se znovu jako poprvé. Protivníci budou postaveni na původní vzdálenost dvaceti kroků při zachování obou bariér i předchozích podmínek.

5. Svědkové budou povinni všemožně prostředkovat mezi protivníky stran terénu.

6. Podepsaní svědkové této záležitosti pověření plnými mocemi zaručují svou ctí přísné zachování tu uvedených podmínek, každý pro svou osobu.

27. ledna 1837, 2 1/2 spoledne. “

Souboj se uskutečnil 27. ledna 1837 kolem 17. 00 hod. za branami Petrohradu u Černé říčky. Sekundanti odměřili vzdálenost, nabili pistole a Danzas dal znamení k souboji. Oba soupeři se k sobě rychlými kroky blížili. D’Anthes nedošel až k bariéře, zamířil a vypálil jako první. Zasažený Puškin upadl a pistole mu vypadla z ruky do sněhu. Po chvíli se však probral a prosil, aby mu podali druhou pistoli. Nebyl schopen se postavit na nohy. Vsedě, opíraje se levou rukou o zem, dlouho mířil a vystřelil. Když spatřil, že po jeho výstřelu ďAnthes upadl, odhodil Puškin pistoli a ztratil vědomí.

Zranění ďAnthesovo bylo poměrně lehké. Kulka prolétla masitou částí ruky a odrazila se od jakéhosi tvrdého předmětu, takže nevnikla do těla.

Zato Puškinovo poranění bylo lékaři ihned prohlášeno za smrtelné. Protivníkova kulka mu zasáhla břicho a roztříštila páteř. Během dvoudenního umírání trpěl nesnesitelnými bolestmi. Dne 29. 1. 1837 Puškin zemřel. Po pohřbu, konaném z obav před nepokoji za silné policejní pohotovosti, nařídil car jeho tělo tajně převézt do Svjatogorodského kláštera u Pskova.




V.

Souboje byly nejen v Rusku, ale i v jiných zemích přísně zakázány. V Rusku platil v té době vojenský trestní zákon Petra I. z roku 1702, který hrozil trestem smrti nejen přímým účastníkům souboje, ale i sekundantům bez ohledu na výsledek boje.

Je však nepopiratelným faktem, že k přísnému potrestání se přikračovalo málokdy. Proti reformním snahám některých osvícenských panovníků stálo mocensky silné mínění šlechty a důstojnické kasty, která v soubojích spatřovala jedno ze svých „rytířských“ privilegií. Mnozí panovníci, např. Napoleon, souboje tolerovali; domnívali se totiž, že souboje jsou jedním z prostředků, jimiž se podporuje bojechtivost důstojnického sboru.

A tak bylo běžnou věcí, že účastníci soubojů vyvázli velmi často beztrestně nebo jen s velmi mírnými tresty. Rovněž porušení pravidel souboje některým z účastníků, které mělo být důvodem k tomu, aby zabití při souboji bylo kvalifikováno jako vražda, bylo často vyšetřováno nedůsledně a jen zřídkakdy skončilo potrestáním viníka.
VI.

Ještě v den Puškinovy smrti podepsal car Mikuláš I. rozkaz, kterým nařizoval vyšetření celé záležitosti vojenským soudem.

K odpovědnosti byli povoláni ďAnthes a Puškinův sekundant Danzas; druhý sekundant ďArchiac požíval diplomatické imunity a nebyl stíhán. Vyšetřování bylo svěřeno speciální soudní komisi, zřízené u gardového jezdeckého pluku, u něhož sloužil ďAnthes, které předsedal plukovník Brevern. Funkci vyšetřujícího soudce vykonával vojenský soudce Maslov.

Krátce po souboji se vynořila vážná podezření, že ďAnthes porušil pravidla čestného souboje. Tvrdilo se, že podmínkám odporovala již ta skutečnost, že ďAnthes vystřelil dříve, než došel k bariéře. Objevily se hlasy tvrdící, že pod oděvem měl kovovou síťku, která ho uchránila před těžším zraněním.

Přes tato vážná podezření bylo vyšetřování vedeno velmi povrchně a mnoho okolností souboje zůstalo neobjasněných.

Vojenský lékař Štefanovič ohledal zraněného ďAnthese a potvrdil, že kulka po proniknutí svalem ruky nezasáhla kost, ale narazila na jakýsi tvrdý předmět a změnila svou dráhu. Vyšetřovací komise, aniž by věc hlouběji objasnila, uzavřela, že oním tvrdým předmětem byl knoflík uniformy.

Výslechy se zaměřovaly hlavně na vztahy mezi d’Anthesem a Puškinovou manželkou Natálií Nikolajevnou. Avšak i v tomto směru bylo vyšetřování přerušeno na tajný pokyn samotného cara s odůvodněním, „aby paní Puškinová nebyla bez příčiny urážena“.




Již 16. 2. 1837 bylo vyšetřování skončeno a byla podána obžaloba. Výrokem soudní komise ze dne 19. 2. 1837 byli ďAnthes a Danzas odsouzeni k trestu smrti oběšením, přičemž v dodatku rozsudku se pravilo, že trestu by podléhal rovněž Puškin, kdyby zůstal naživu. Soudní výrok byl poté přezkoumáván štábem gardového sboru a posléze tzv. departementem auditorů. Tato nejvyšší řádná soudní instance změnila původní rozsudek tak, že ďAnthes byl odsouzen pouze ke ztrátě důstojnické hodnosti a šlechtických práv, Danzas k trestu dvou měsíců vězení ve vojenské pevnosti. Car Mikuláš I. tento výrok dne 18. března 1837 potvrdil a nařídil, aby ďAnthes, jako cizinec, byl vykázán z Ruska.
VII.

Skutečné pozadí celé tragédie se carským justičním orgánům podařilo dokonale utajit. Oficiálně to měly být nikoli špinavé intriky, rozehrávané z nejvyšších míst carského dvora, ale prý Puškinův nezkrotný „afrikánský“ temperament, který ho zahubil.

Ruská demokratická veřejnost se však s touto oficiální fraškou nesmířila. Stopou, která mohla mnohé objasnit, byly především anonymní hanopisy a otázka jejich autorství. Jak jsme již uvedli, Puškin sám se domníval, že jejich pisatelem byl nizozemský vyslanec von Heeckeren, a s tímto přesvědčením zemřel. Při hlubším psychologickém rozboru se však stávalo zřejmé, že Heeckeren, jakkoli známý jako bezzásadový intrikán, nemohl mít osobní zájem na tom, aby svého adoptivního syna ďAnthese vystavoval riziku, s nímž byla role duelanta nesporně spojena.

Vynořila se různá další podezření, v nichž nejčastěji se vyslovovala jména knížete I. S. Gagarina, knížete P. V. Dolgorukova a hraběte S. S. Uvarova. Zpočátku šlo jen o nesmělé a v skrytu pronášené dohady. V roce 1863 však toto obvinění bylo veřejně publikováno v Ammosově brožuře „Poslední dny a skon A. S. Puškina“. Reakcí byla plamenná vystoupení Gagarina a Dolgorukova, odmítající toto nařčení jako pomluvu.

Protože usvědčující materiály ležely v tajných archívech carské ochranky, která přirozeně neměla zájem na osvětlení případu, nepodařilo se ani v následujících desetiletích, přes usilovnou snahu literárních historiků, vnést do věci jasno. Se smrtí posledních žijících svědků Puškinovy tragédie se zdálo, že možnost pravdivého objasnění definitivně padla.

Je ale známo, že skutečná věda jen tak lehce nerezignuje. Ukázalo se, že kriminalistické metody se osvědčují i při řešení historických problémů.

Po zpřístupnění tajných policejních archívů po Velké říjnové revoluci se sovětskému literárnímu vědci P. ]. Sčegolevovi dostaly do rukou jak originály anonymních paskvilů, tak různé dokumenty, psané nepochybně von Heeckerenem, knížetem Gagarinem a knížetem Dolgorukovem. Tehdy Ščegoleva napadlo, aby se pokusil o objasnění této záležitosti za pomoci kriminalistiky.

V roce 1927 se Ščegolev obrátil na známého leningradského soudního znalce, inspektora vědeckotechnického oddělení trestního pátrání A. A. Salkova a požádal ho o grafická zkoumáni rukopisů na předložených dokumentech. Salkovova písmoznalecká expertiza obsahuje zcela jednoznačný závěr:

„Na základě detailní analýzy rukopisů na předložených anonymních paskvilech o A. S. Puškinovi a jejich srovnání se vzorky skutečného rukopisu knížete P. V. Dolgorukova, psanými v různých obdobích jeho života..., já, soudní znalec Alexej Andrejevič Salkov uzavírám, že mně předložené originály paskvilů o A. S. Puškinovi byly v lednu 1837 zcela nepochybně vlastnoručně napsány knížetem Petrem Vladimirovičem Dolgorukovem. “


Vida! Kníže Dolgorukov, příslušník jednoho z nejstarších šlechtických rodů v Rusku. Příslušník třídy, která prý byla samým bohem předurčena k tomu, aby řídila osudy národa — a jaká podlost, jaký mravní úpadek!

Výsledky kriminalistického zkoumání v námi popsaném případě už nijak nemohly ovlivnit osudy lidí, podílejících se na této tragické události. Pro historickou vědu však přinesly objasnění důležitých faktů a pomohly odstranit další bílé místo na mapě lidského poznání.




streda 16. marca 2022

ZOLA, ÉMILE - NANA

ZOLA, ÉMILE

NANA
(Nana)

Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry, Bratislava, 1965
edícia Zenit (1)
preklad Anna Haviarová
doslov Anton Vantuch
obálka Zdeněk Seydl
2. vydanie, 40.000 výtlačkov
61-496-65

beletria, román, literatúra francúzska
432 s., slovenčna 

mäkká väzba
stav: dobrý

PREDANÉ

*juran*


CLARK, MARY HIGGINS - TICHÁ NOC

CLARK, MARY HIGGINS

TICHÁ NOC
(Silent Night)

Alpres, Frýdek-Místek, 1996
edícia Klokan
preklad Adéla Hammerová
obálka Helena Kočí
1. vydanie
ISBN 80-85975-83-1

beletria, román, literatúra americká
152 s., čeština

tvrdá väzba s prebalom
stav: veľmi dobrý

0,90 €

*juran*belx*

Catherine Dormanová se dvěma malými syny doprovází o vánocích do nemocnice svého manžela, který trpí leukémií. Sedmiletý Brian si všimne, že matčiny peněženky se zmocnila jakási cizí žena.

Brian se impulzivně rozhodne zlodějku sledovat sám. Dostane se až do stanice podzemní dráhy a tam začíná cesta plná nebezpečí, která ohrozí nejen jeho život, ale i životy jeho blízkých. Krásný vánoční dárek Mary Higgins Clarkové přinese potěšení nejen o vánocích.


Mary Higgins Clark se narodila a vyrůstala v New Yorku. Je irského původu a vliv irského prostředí se trvale a výrazně promítá i do postav v jejich knihách.

V současnosti patří k nejpopulámějším autorkám detektivních románů. Žije v Saddle River ve státě New Jersey v USA.

Ostatní spisovatelé vzdali jejímu literárnímu umění hold tím, že ji zvolili do funkce prezidenta amerických spisovatelů detektivek - Mystery Writers.

Je autorkou jedenácti bestsellerů.


 

BRUNNER, VRATISLAV HUGO - QUIJOTI

BRUNNER, VRATISLAV HUGO

QUIJOTI
26 kreseb

Družstevní práce, Praha, 1931
poznámky Method Kaláb, B. M. Klika
3.500 výtlačkov

bibliofília, číslované vydanie, výtvarné umenie, umenie
nestrán., čeština

mäkká väzba, veľký formát
stav: veľmi dobrý

NEPREDAJNÉ

*aty3*h-tv-4/3*



 

KOMENSKÝ, JAN AMOS - PÍSEŇ PÍSNÍ ŠALOMOUNOVÝCH

KOMENSKÝ, JAN AMOS

PÍSEŇ PÍSNÍ ŠALOMOUNOVÝCH

Mladá fronta, Praha, 1983
edícia Blíženci
ilustrácie Jiří Svoboda
doslov Zdeňka Tichá
3. vydanie (v MF 2.), 6.000 výtlačkov

literatúra česká, poézia
64 s., čeština

mäkká väzba, voľne ložené listy
stav: veľmi dobrý

PREDANÉ

*aty3*poe*

 

VERHAEREN, ÉMILE - STAŘÍ MISTŘI

VERHAEREN, ÉMILE

STAŘÍ MISTŘI

SNKLHU, Praha, 1957
preklad Jiří Konůpek

bibliofília, poézia, literatúra belgická
14 s., čeština

mäkká väzba
stav: dobrý

1,00 €

*aty3*poe*



 

DURDÍK, TOMÁŠ - ČESKÉ HRADY

DURDÍK, TOMÁŠ

ČESKÉ HRADY

Albatros, Praha, 1984
edícia OKO (61)
ilustrácie Petr Chotěbor
1. vydanie, 40.000 výtlačkov
13-831-84

história, architektúra
400 s., čeština

tvrdá väzba, malý formát
stav: dobrý, pečiatky v knihe

PREDANÉ

*bib23*his*



 

UNGERMANN, ZDENĚK - POHYB TĚLESA V RADIÁLNÍM GRAVITAČNÍM POLI

UNGERMANN, ZDENĚK
VOLF, IVO

POHYB TĚLESA V RADIÁLNÍM GRAVITAČNÍM POLI

Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1985
edícia Škola mladých fyziků (17)
edícia Pomocné knihy pro žáky
obálka Josef Prchal
ilustrácie  Josef Kubík
1. vydanie, 6.000 výtlačkov
14-542-85

fyzika, učebnice
208 s., čeština

mäkká väzba, malý formát
stav: zachovalá, pečiatky v knihe, lepka na obálke

PREDANÉ

*bib23*uče*


 

PECINA, PAVEL - KAPESNÍ ATLAS CHRÁNĚNÝCH A OHROŽENÝCH ŽIVOČICHŮ I.

PECINA, PAVEL
ČEPICKÁ, ALENA

KAPESNÍ ATLAS CHRÁNĚNÝCH A OHROŽENÝCH ŽIVOČICHŮ
I. díl

Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1983
edícia Obrazové atlasy pro všeobecně vzdělávací školy
iustrácie Alena Čepická
2. nezmenené vydanie, 50.000 výtlačkov
14-648-83

biológia, zoológia
224 s., čeština

tvrdá väzba, malý formát
stav: dobrý, pečiatky v knihe

predané

*bib23**bib23*



 

nedeľa 13. marca 2022

KROUZA, VÁCLAV - STROJNICKÝ SLOVNÍK NĚMECKO - ČESKO - SLOVENSKÝ II. / 1., 2.

KROUZA, VÁCLAV

STROJNICKÝ SLOVNÍK NĚMECKO - ČESKO - SLOVENSKÝ II. / 1., 2.
Všeobecné strojírenství
Části strojů, motory parní, spalovací, plynové, vodní a větrné, parní kotle, plynové generátory, stroje zdvíhací a dopravní, stroje na dopravu plynu a kapalin a zkoušení strojů

Česká matice technická, Praha, 1938 

jazyky, slovníky, slovníky prekladové
484 + 444 s., nemčina, čeština, slovenčina

tvrdá väzba a mäkká väzba
stav: dobrý, pečiatky v knihe

15,00 €

*agisa*jaz*







 

KAPITALIZMUS NA SKLONKU 20. STOROČIA

KAPITALIZMUS NA SKLONKU 20. STOROČIA
(Kapitalizm na ischode stoletija)

Pravda, Bratislava, 1988
prebal Vlasta Hollá
1. vydanie, 3.000 výtlačkov
075-050-88

politika
544 s., slovenčina

tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý, pečiatky v knihe

PREDANÉ

*barpe*polit*

Autormi tejto publikácie sú poprední sovietski vedeckí pracovníci z oblasti politickej ekonómie, medzinárodných vzťahov a ďalších spoločenských vied, ktorí pôsobia v Ústave svetovej ekonomiky a medzinárodných vzťahov AV ZSSR. Väčšina z nich má za sebou rozsiahlu vedeckú publikačnú činnosť, a to nielen v ZSSR, ale aj v zahraničí vrátane ČSSR.

Storočie, v ktorom žijeme, je obdobím veľkých sociálnych premien, revolúcií a vojen, obdobím búrlivého vedecko-technického rozvoja. Je to storočie vzniku a rozvoja nového spoločenského zriadenia — socializmu a zároveň storočie všeobecnej a prehlbujúcej sa krízy kapitalizmu a rozpadu koloniálnej sústavy. Autori si preto vytýčili cieľ rozobrať ekonomickú, politickú, sociálnu i vojenskú problematiku súčasného kapitalizmu, jeho problémy a protirečenia a ukázať jeho neschopnosť ich riešiť. Skúmajú kapitalizmus v širších súvislostiach, ktoré dovoľujú výstižnejšie, plastickejšie zobraziť jeho súčasnú podobu. Celkový prístup a cieľ práce objasňujú v úvodnej časti nazvanej Nové reality a budúcnosť ľudstva. V jednotlivých kapitolách (celkove je ich pätnásť) netradične, zaujímavou formou analyzujú problematiku všeobecnej krízy kapitalizmu, poukazujú na „rezervy kapitalizmu", kritizujú dogmatickú tézu o stagnácii výrobných síl a vyčerpaní ekonomických možností kapitalizmu, rozoberajú súčasnú etapu vedecko-technického rozvoja na Západe a objasňujú miesto aj úlohu transnacionálnych korporácií a finančného kapitálu v kapitalistickej spoločnosti. Upozorňujú na hrozbu, ktorú pre svet znamená vznik vojensko-priemyselného komplexu na Západe, najmä v Spojených štátoch amerických. Toto zlovestné združenie je trvalým zdrojom vojnového nebezpečenstva a nástrojom utláčania národov rozvojových krajín. K nemenej zaujímavým otázkam skúmaným v publikácii patrí aj polarizácia politických síl v súčasnom svete, osudy buržoáznej demokracie, problém medzinárodnej bezpečnosti, otázky kultúry a morálky, budúcnosť civilizácie.

Autori zdôrazňujú, že pri riešení všetkých nastolených otázok má veľký význam uplatňovanie nového politického myslenia: „Nové politické myslenie — to je vedomie, zrelé myšlienky a činy ľudí, ktorí si uvedomujú vlastnú moc i to, v mene akých záujmov a cieľov a v akých formách sa má táto moc využívať a čo má priniesť. To je koniec epochy egoistických záujmov, stáročia pestovaných v rámci systému súkromného vlastníctva. “




 

FÉVAL, PAUL - HRBÁČ

FÉVAL, PAUL

HRBÁČ
čiže malý Parížan
(Le bossu ou le petit Parisien)

Obzor, Bratislava, 1969
preklad Ondrej Mrlian
obálka Karol Prúdil
2. vydanie, 40.000 výtlačkov
65-045-69

beletria, román, literatúra francúzska,
512 s., slovenčina

tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý, prebal ošúchaný

predané

*barpe*

Bola noc 1699, keď sa po vražednom boji na hradbách zámku Caylus na úpätí Pyrenejí spojili osudy dvoch hlavných hrdinov Févalovho románu: Aurory de Nevers, vtedy ešte dieťaťa, a mladého šľachtica Henricha de Lagardére. Onej noci sa na zámockom vale objavili tajomné postavy v maskách a cvengot kordov, nárek a výkriky prehlušili plač dvojročnej siroty...

V horách a španielskych mestách, na dvore francúzskeho regenta a v paláci kniežaťa Gonzagua rozvíja sa napínavý dej tohto dobrodružného románu, v ktorom dobro a šľachetnosť bojuje proti krutosti a zločinu.

Paul Féval (1817—1887) ako predstaviteľ francúzskeho historicko-dobrodružného románu a súčasník Dumasov, uvádza čitateľa do atmosféry súbojov, únosov a prenasledovania, pričom dobrodružné zápletky buduje na pozadí skutočných historických udalostí svojej doby.

Hrbáč, čiže Malý Parížan, je najúspešnejším Févalovým románom, ktorý sa právom radí medzi klasické diela dobrodružnej literatúry. Dostal sa na divadelné pódiá v scénickom spracovaní a dvakrát bol sfilmovaný.


 

 

sobota 12. marca 2022

WADESONOVÁ, JACKI - ÚČESY

WADESON, JACKI

ÚČESY
Starostlivosť a úprava vlasov
(Hairstyles)

INA, 1997
preklad Zdeněk Nouzovský
fotografie Alistair Hughes
1. vydanie
ISBN 80-8055-009-2

domácnosť, hobby
128 s., far. fot., slovenčina
 
tvrdá väzba, veľký formát
stav: veľmi dobrý

1,50 €

*juran*dom*


VOLANSKÁ, HELA - TAJOMSTVO

VOLANSKÁ, HELA

TAJOMSTVO

Smena, Bratislava, 1951
edícia Knižnica strednej školy (3)
1. vydanie, 10.500 výtlačkov

beletria, román, literatúra slovenská
300 s., slovenčina

tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý, prebal ošúchaný

PREDANÉ

*juran*bels*

Hela Volanská v románe „Tajomstvo“ námetove čerpá zo života niekoľkých detí, ktoré zasiahla vojna. Ich otcovia sú za nemeckej okupácie alebo vo väzení alebo v horách. Majstrovsky sú zachytené najmä tie časti románu, kde deti opúšťajú svoj svet školských lavíc a bezstarostných hier a vstupujú do sveta tých, čo bojujú za slobodu, proti lži a sebectvu. Je to nová škola, škola poznania, kde sa musia naučiť pomenúvať veci pravými menami. Jednou z najstrhujúcejších epizód „Tajomstva“ je udalosť, keď deti vyslobodia z rúk gardistov politického väzňa, scéna, ktorá je nielen prejavom hrdinstva, ale aj lásky k tým, ktorí usilujú o lepší a krajší svet. A v tom je práve hlboko výchovný moment knihy, ktorá je určená pre deti našich pracujúcich. Lebo tieto deti, ktoré sa aktívne zúčastnily boja, ktoré musia nenávidieť lož a pokrytectvo a ich predstaviteľov — nemeckých dobyvateľov a ich domácich pomáhačov — súčasne musia vedieť aj ľúbiť. Neskonale ľúbiť tých, ktorí obetujú svoje životy za dobro celku, za to, aby človek sa smel nazývať človekom.

Láska a nenávisť, láska k utláčaným a nenávisť k otrokárom, to sú základné prvky tohto diela, ktoré naskutku patrí do rúk všetkým tým, čo budú budovateľmi nášho nového života, ťažko vykúpeného a vybojovaného. Spisovateľka Volanská vedela nájsť správny spôsob, ako sa priblížiť mladým čitateľom. Použila pútavej a presvedčivej formy, nenásilne a vieryhodne kreslí postavy svojich mladých hrdinov a jej román nesie stopy vyváženého a skutočne prežitého diela.

A čo je najsilnejší pocit po prečítaní románu „Tajomstvo“, je jeho nádherná, ľudská viera. Viera v nového človeka. Nevdojak sa spytujeme, keď dočítame poslednú stránku, aký by malo smysel toto hrdinstvo ľudí, bojujúcich proti vojne, za mier, za všetkých ľudí a za ich zajtrajšok, keby sme sa aj my všetkými silami nepostavili do boja za mier? Aký smysel by maly všetky tie obete, tá nesmierna odhodlanosť a nadšenie, krv najlepších? Uvedomujeme si to najmä dnes, keď počúvame zločinné výzvy vojnových podpaľačov, keď ktosi by zasa chcel siahať na naše domovy. Uvedomujeme si to a pociťujeme strašnú nenávisť k slovu vojna, aj k všetkým tým, ktorí chceli by z nej znova koristiť. Preto si pripomíname jej obraz a obete, aby nám slovo mier vsiaklo do žíl. Preto dnes a denne budeme varovať všetkých hazardérov a odpovedať na ich výzvy prácou.


 

NERUDA, JAN - BALLADA DĚTSKÁ

NERUDA, JAN

BALLADA DĚTSKÁ

Družstevní práce, Praha, 1926
ilustrácie Jaroslav Bouda
1.500 výtlačkov

literatúra česká, poézia, bibliofília, číslované vydanie,
nestr., čeština

mäkká väzba, veľký formát
stav: dobrý

NEPREDAJNÉ

*aty3*h-tv-4/3*



 

BRAIDER, DONALD - RUBENS

BRAIDER, DONALD

RUBENS
(An epic joy)

Obzor, Bratislava, 1981
edícia Postavy a osudy
preklad Šarlota Barániková
obálka Róbert Brož
1. vydanie, 50.000 výtlačkov
65-0436-81

literatúra americká, životopisy,
344 s., slovenčina

tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý

PREDANÉ

*barpe*inc*/ *bio*

Veľkého maliara P. P. Rubensa (1577—1640) už za jeho života pokladali — ako napríklad J. Bruegel —,, za opravdivý zázrak tohto sveta, za človeka bez jediného tieňa". Za génia, ktorého dobrým osudom je prežiť a pretrvať do nedohľadnej budúcnosti. A to nie iba na plátnach a vo farbách či v tvaroch svojich nesmrteľných diel.

Aj vo výnimočnosti bohatstva ľudského života: v palácoch mocných vtedajšieho sveta, v umeleckej dielni aj v poodhalenej intimite súkromia, na mnohých cestách do Španielska. Talianska. Francúzska. Anglicka, ale aj po nizozemských provinciách, po domove, ktorý zrodil a sformoval jeho ducha. Mal teda prežiť — a skutočne aj prežil — nenarušene strmú krivku výstupu na vrcholky umeleckej i občianskej slávy. Tak v sebe samom stelesniť obraz, nehynúci príklad vytúženej nesmrteľnosti...

Nie. kultivovaný a znalecky pedantne pripravený životopisec Donald Braider nič z toho vo svojom skvelom románe nezanedbáva. Neraz a na mnohých miestach až naopak: s láskavým priľnutím k Rubensovi zdôrazňuje jeho nemerateľnosť a neporovnateľnosť. Aby však súčasne a s nemenším dôrazom rešpektoval objektivitu historického priestoru, v ktorom sa geniálny maliar pohybuje.

A nielen objektivitu, rovnako aj rozpornost, dramatizmus a tragizmus krvavých etáp obdobia protireformácie. V tomto autorovi románu výdatne pomohol umelec sám, jeho vlastné vnímanie osobného sváru s dobou, aké zanechal vo výrokoch a v pamäti súčasníkov. Rubens si čestne aj kruto uvedomoval, že je,, ako krásna žena s rečovou chybou, ako nádherný jazdecký kôň so zlomenou nohou, ako vznešený básnik bez čitateľov". Presne tak, z naznačených dvoch protiľahlých pólov približuje sa k Rubensovi aj spisovateľ Braider: k výnimočností génia — ak dejinám, v ktorých umelec tvorí.

Podmanivé defilé slávy a závratnosti úspechov, to je Braiderov životopisný román o Rubensovi. Lenže aj faktmi nasýtená románová prehliadka z najbohatšej beletristickej palety. Dejové sekvencie románu obopínajú celú vtedajšiu kultúrnu aj politickú Európu. Stúpajú po schodoch zámkov, otvárajú dvere rokovacích siení, odvažujú sa za opony diplomatických intríg, ale zostupujú aj na čiernu zem života obyčajných ľudí, Lebo z toho všetkého vyrástol Rubens, umelec, občan, politik, diplomat. Tam všade mieri aj román so svojou odvahou vidieť a vravieť pravdu.

 

MC KENNA, BRIEGE - ZÁZRAKY SA DEJÚ

MC KENNA, BRIEGE
LIBERSAT, HENRY

ZÁZRAKY SA DEJÚ
(Miracles do Happen)

Serafín, Bratislava, 1995
Privincialát Rehole menších bratov františkánov
preklad Andrej Drdúl
1. vydanie
ISBN 80-85310-44-9

náboženská literatúra,
168 s., slovenčina

mäkká väzba

PREDANÉ stav: dobrý *povev*nab*
PREDANÉ stav: veľmi dobrý *barpe*nab*

Briege McKenna: Smerovka k Ježišovi

Niektorí ľudia veria na zázraky. Sestra Briege McKenna nielen verí, ale aj vidí, že zázraky sa dejú. Roku 1970 bola zázračne uzdravená z reumatickej artritídy a odvtedy bola svedkom toľkých uzdravení a zázrakov, že si to väčšina kresťanov nedokáže ani predstaviť. Vo svojej uzdravovacej službe precestovala celý svet - od Latinskej Ameriky až po Južnú Kóreu.

V knižke Zázraky sa dejú sestra Briege opisuje svoje stretnutia s Božou uzdravovacou mocou. Delí sa v nej so svojimi myšlienkami o dôležitosti viery a modlitby, o kňazskej službe, o uzdravovacej moci Eucharistie. Jej knižka ukazuje cestu k užšiemu spoločenstvu s Bohom, k uvedomeniu si jeho lásky a k prehĺbeniu viery, že on môže aj nemožné.

Sestra Briege McKenna sa narodila v Armaghumskom kraji v Írsku. Je členkou Kongregácie Sestier sv. Kláry. V službe evanjelizácii a uzdravovaniu precestovala celý svet. Pôsobila v Európe, Ázii i v mnohých krajinách Latinskej Ameriky.

Henry Lebersat je redaktorom týždenníka Florida Catholic a autorom knihy Stretnutie Boha uprostred problémov.

„Táto kniha je skutočne budovateľom viery. Posolstvo, ktoré som dostal pri čítaní knihy Zázraky sa dejú bolo, že len skrze uzdravujúcu Ježišovu moc môžeme obdržať trvalý pokoj. “

- Otec Martin Tiemey, riaditeľ katolíckeho spravodajského inštitútu v Írsku (Catholic Communications Institute of Ireland).

„Od prvej kapitoly ma sestra Briege vyzývala, aby som žil radikálne podľa evanjeliového posolstva. Zázraky sa dejú ma znovu poučili, že Pán dáva veľké dary svojmu ľudu pre väčšiu a vernejšiu službu. “

- John Michael Talbot,

autor knihy Reflexie nad evanjeliami.

„Boh bezpočetne veľa ráz požehnáva svoj ľud skrze službu sestry Briege McKenna. Táto inšpirujúca kniha je svedectvom jej vernosti. “

- Sestra Marry O’Duffy.


 

FILIKAR, MIROSLAV - PŘESNÁ MUŠKA

FILIKAR, MIROSLAV

PŘESNÁ MUŠKA

Naše vojsko, Praha, 1977
edícia Azimut (14)
obálka Miloš Kašpárek
ilustrácie  Jiří Švec
1. vydanie, 20.000 výtlačkov
28-105-77

šport
64 s., sčeština

mäkká väzba
stav: dobrý, ušpinená obálka, pečiatky v knihe

PREDANÉ

*bib23*sport*


 

MACH, ALEXANDER - PRED ROZSUDKOM

MACH, ALEXANDER

PRED ROZSUDKOM
Denníky 1945-1947

Marenčin PT, Bratislava, 2017
predslov Karol Kubík, Anton Baláž
1. vydanie
ISBN 978-80-569-0038-3

história, životopisy, II. svetová vojna
448 s., čb fot., slovenčina

tvrdá väzba s prebalom
stav: veľmi dobrý

PREDANÉ

h-2-7

Denníkové záznamy a listy Alexandra Macha zachytávajú jeho osud od 30. marca 1945. Cesta do Rakúska, krátky pobyt s rodinou, väzenia, zajatecké tábory, návrat do Bratislavy, súd a napokon dramatický zvrat, ktorý pekvapil jeho, ale aj politické kruhy a verejnosť. Denníky sa končia 16. júla 1947 transportom do Leopoldova. O ich zrode Mach napísal: „Mám pred sebou starý čierny zošit, v ňom drobné litery... Zápisky sa zrodili z očakávania a v očakávaní. Ani na um mi neprišlo, že zostanem nažive. Po roku očakávania popravy nazdával som sa, že som úplne vyrovnaný, pripravený, jednako som sa obával, či sa zachovám, ako sa patrí. Preto som napísal tie listy (na rozlúčku).“

Alexander Mach, (1902–1980), slovenský ľudácky politik a novinár, veliteľ Hlinkovej gardy, minister vnútra a podpredseda vlády Slovenského štátu. Bol spoluzodpovedný za perzekúciu slovenských židov a protifašistického hnutia. V roku 1947 bol odsúdený na 30 rokov väzenia. Po amnestii v roku 1968 žil v Bratislave a písal pamäti.



 

ŽIVOT V ROCE FRANTIŠKA JANOUŠKA

ŽIVOT V ROCE FRANTIŠKA JANOUŠKA
Výbor příležitostných básní a kreseb surrealisty Františka Janouška z let 1939-1941

Spolek českých bibliofilů, 2002
zostavil František Dvořák
ilustrácie František Janoušek 
650 výtlačkov

poézia, literatúra česká,
48 s., čeština

tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: dobrý

1,50 €

*aty3*poe*

Neprodejná členská prémie SČB za rok 1997
 

piatok 11. marca 2022

JESENSKÁ, RŮŽENA - PRINCEZNA A KRÁSNÝ POŠTA

JESENSKÁ, RŮŽENA

PRINCEZNA A KRÁSNÝ POŠTA

Jan Beránek, 1925
edícia Ametyst (6)
ilustrácie Jaroslav Mařík
400 výtlačkov, z nich  200 s drevorytmi ručne maľovanými

číslované vydanie, literatúra česká, divadelná hra
56 s., čeština

tvrdá väzba, malý formát
stav: dobrý

NEPREDAJNÉ

*aty3*h-tv-4/3*



 

BOB, JOZEF - ĽÚBOSTNÉ SILUETY

BOB, JOZEF

ĽÚBOSTNÉ SILUETY
Triptych zo života Jána Kollára, Andreja Sládkoviča a Ľudovíta Štúra

Tatran, Bratislava, 1980
edícia Korene (3)
prebal Igor Imro
1. vydanie, 12.500 výtlačkov
61-074-80

životopisy
163 s., slovenčina

tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: veľmi dobrý

PREDANÉ

*barpe*bio*

Dom, v ktorom všetci bývame, bude skutočným domovom, útulným a dôverným len vtedy, keď v ňom bude bývať s nami i s budúcimi aj naša minulosť. Slovenská veda i slovenská kultúra, historiografia i etnografia, archeológia i dejiny umenia, hudba i literatúra, jednotlivci i celé inštitúcie opreli sa do obrovitej úlohy: vrátiť národu tú nutnú časť minulosti, na ktorú cestou zabudol, alebo sa na ňu nikdy nepamätal.

V prípade Bobovho životopisného triptychu o Kollárovi, Sládkovičovi a Štúrovi prichádzajú k vám úryvky zo slovenských dejín vo zvláštnej, intímnej podobe; prichádzajú tíško, bez huku zbraní, bez gestikulácií z rečníckych tribún. Sú to príbehy srdca, príbehy súkromných tvárí, pri ktorých, dúfam, zabudnete na čítanky a iné literárne poučenia. Prijmite ich, aby vám rozšírili a prehĺbili pocit domova.

Vladimír Mináč

Mnohí čitatelia, ktorí siahnu po literárnej podobe tohto televízno-dramatického triptychu, budú ho dozaista porovnávať s dojmom, čo v nich zostal z televíznej inscenácie — a myslím si, že nebudú mať dôvod k sklamaniu. Jozef Bob sa totiž ukazuje aj ako kultivovaný prozaik: vie svoju tému podať s patričnou dávkou vecnej i psychologickej vierohodnosti a má dar aj epickej evokácie dobového prostredia.

Stanislav Šmatlák


 

SOLÍS, RAMÓN - ĎALEKO JE ZELENÁ ANDALÚZIA

SOLÍS, RAMÓN

ĎALEKO JE ZELENÁ ANDALÚZIA
(Ajena crece la yerba)

Tatran, Bratislava, 1975
edícia Hviezdoslavova knižnica
preklad Štefan Martoňák
prebal Miloš Urbásek
1. vydanie, 25.000 výtlačkov

beletria, román, 
142 s., slovenčina

tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: dobrý

0,90 €

*barpe*belx*


 

ČERŇAK, JEFIM BORISOVIČ - VOJNA BEZ VÝSTRELOV

ČERŇAK, JEFIM BORISOVIČ

VOJNA BEZ VÝSTRELOV
(Mify slovesnoj vojny)

Pravda, Bratislava, 1978
preklad Vladimír Lehotský
prebal Otakar Rosa
1. vydanie, 10.000 výtlačkov
75-048-78

literatúra faktu, história
312 s., slovenčina

tvrdá väzba s prebalom
stav:dobrý, neautorské venovanie na predsádke

PREDANÉ

*barpe*his*

Známy autor J. B. Čerňak, ktorého knihy Päť storočí tajnej vojny, Na súd dejín, ako aj Prízraky starého sveta vzbudili veľký záujem našich čitateľov, v publikácii Vojna bez výstrelov približuje v historickej retrospektíve formy a metódy psychologickej vojny. Autor vedie čitateľa k zamysleniu sa nad kontinuitou morálky vládnúcich kruhov vo všetkých spoločenských zriadeniach vykorisťovateľského typu v politickej, ideologickej a propagandistickej oblasti. Výstižne píše o tom, ako rímska cirkev a pápeži získali prvenstvo pri využívaní falošných dokumentov v politickej praxi a propagande. Vykresľuje čitateľovi, ako vládnúce triedy s pomocou cirkvi využívali v propagande všetky nástroje a formy ideologického pôsobenia na masy od katedier až po súdne procesy. Možno si tu prečítať množstvo zaujímavých epizód z dejín, oboznámiť sa s rozličnými hnutiami a historickými postavami v súvislosti s propagandistickými trikmi a falošnou propagandou. Na presvedčivých konkrétnych materiáloch ukazuje, že psychologická vojna sa vždy prelínala s tajnou vojnou, ktorá sa vytrvalo usilovala rozširovať pôdu pre činnosť spravodajských služieb.

Obsah

Úvod 5

Pyramídy a gladiátori 9

Konštantínov dar 12

Legenda o Borgiovi 16

Čierny trojuholník . 20

„Richard II. “ v divadle Glóbus 34

Vzlet a pád satana 38

Kongregácia na propagáciu viery 54

Chámovo potomstvo 60

Falošný Závet Petra Velkého 65

Brissotova výrečnosť a Napoleonove argumenty.... 72

Slobodymilovní otrokári 82

Senzácie Daily Mail 92

Gróf Cagliostro, pomsta templárov a okrídlený krokodíl. 96

Triumfy Dohody 118

Účel svätí prostriedky 123

Predobraz uvoľnenia napätia 133

Proroci a falzifikáty 141

Dvaja páni X 154

Blamáž zlomyseľných 160

Gorgulovov výstrel 168

Recepty doktora Goebbelsa 185

„Heslá dňa“ a agresia po etapách 192

Piata kolóna 207

Fraška a tragédia 217

„Sloboda podľa plánu Barbarossa 222

V mundúroch esesmanov 239

Advokáti studenej vojny 251

Poučenie z dejín 266

Tiene minulosti 286

Poznámky 301




 

KRÁL, JIŘÍ - TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍK ZEMĚPISNÝ

KRÁL, JIŘÍ

TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍK ZEMĚPISNÝ
česko-anglický
Geographic Terminological Dictionary czech-english

Česká grafická unie, Praha, 1947
1. vydanie, 2.200 výtlačkov

prekladové slovníky, slovníky, geografia
134 s., čeština, angličtina

mäkká väzba
stav: dobrý

PREDANÉ

*agisa*geo*

 

VESELÝ, ANTONÍN - Z LITERÁRNÍHO ALBA

VESELÝ, ANTONÍN

Z LITERÁRNÍHO ALBA

Šolc a Šimáček, Praha, 1923
edícia Matice lidu 51/3

literatúra česká, poviedky
128 s., čeština

tvrdá väzba, malý formát
stav: dobová preväzba, vystrihnutý štorec na frontispice, pečiatky v knihe

0,90 €

*agisa*belc*




 

TICHONOV, NIKOLAJ - LENINGRADSKÁ SYMFÓNIA

TICHONOV, NIKOLAJ

LENINGRADSKÁ SYMFÓNIA

Tatran, Bratislava, 1975
edícia Pamír (15)
preklad Katarína Slivková
prebal Čestmír Pechr
1. vydanie, 11.000 výtlačkov
61-566-75

beletria, novela, literatúra ruská, II. svetová vojna
224 s., slovenčina

tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý

1,00 €

*barpe* 

Nikolaj Semionovič Tichonov (4. XII. 1896) narodil sa v Petrohrade, v stredne zámožnej rodine. Všedný život prebúdzal v ňom túžbu po pestrejšej skutočnosti. Sníval o hrdinoch a neohrozenom boji za pravdu a spravodlivosť. Krátko po skončeni obchodnej akadémie (1911) bojoval v prvej svetovej vojne (1915). Za sovietsko-fínskej vojny pôsobil ako novinár. V čase leningradskej blokády bol „veliteľom spisovateľskej skupiny pri politickej správe leningradského frontu". Vyznamenali ho trikrát Štátnou cenou ZSSR, dostal Medzinárodnú Leninovu cenu mieru, Rad Hrdinu socialistickej práce a napokon Leninovu cenu. Zastáva vysoké politické a spisovateľsko-organizačné funkcie. Je stálym členom Svetovej rady mieru a predsedom Sovietskeho výboru obrancov mieru. Myšlienke na nového človeka venoval tento romantický básnik „šedivý sťa báje a ako pieseň mladý“ celý život, aby mu svojou tvorbou vybojoval mier.

Za Veľkej vlasteneckej vojny dal Tichonov do služieb ľudu všetky tvorivé sily a vojnové skúsenosti, ktoré získal v bojovom šíku. Burcujúco zaznel autorov hlas v obkľúčenom Leningrade a dodával odvahu jeho obrancom. Dokumentárne črty a poviedky písané pre potrebu dňa sú jedinečnou kronikou obrany hrdinského mesta na Neve i húževnatosti jednotlivcov, s ktorými je autor bytostne spätý. Vytvoril takto nový žáner vojnovej novely, v ktorej konkrétny životný fakt nadobúda umelecké zovšeobecnenie a stáva sa metaforou dlhšej platnosti. Vrcholným bodom próz je zakaždým okamih nevšedného hrdinstva všedných bojovníkov. Plasticky tu ožíva oných deväťsto leningradských dni nerovného zápasu človeka s nepriateľskou vražednou mašinériou. Pôsobia výnimočným zmyslom pre ľudský osud a drobné ľudské starosti spôsobené blokádou. A navyše pútajú neopakovateľnosťou situácie. za ktorej vznikali.

HONZA ŠVEC A KUPCOVA DCERA

HONZA ŠVEC A KUPCOVA DCERA

súkromná tlač, 1931
ilustrácie Antornín Burka
300 číslovaných výtlačkov

bibliofília, literatúra česká, rozprávky, číslované vydanie
26 s., čeština

mäkká väzba
stav: dobrý

NEPREDAJNÉ

*aty3*h-tv-4/3*

Z Kuldových Moravských národních pohádek a pověstí z okolí kamenického, jež sebral Karel Orel, vybral a upravil František Páta. Vyrištěno na papíře Confection.

 

TIMRAVA, BOŽENA SLANČÍKOVÁ - BOJ / SKÚSENOSŤ

TIMRAVA, BOŽENA SLANČÍKOVÁ

BOJ / SKÚSENOSŤ

Matica slovenská, Martin, 1949
edícia Sobrané spisy Timravy (5)
2. vydanie, 2.000 výtlačkov

beletria, novela, literatúra slovenská
190 s., slovenčina

tvrdá väzba
stav: dobrý, novodobá preväzba

PREDANÉ

*agisa*bels*
 

KDY ZEMŘELI...?

KDY ZEMŘELI...?
Přehled českých spisovatelů a publictů zemřelých od 1. října 1938 do 31. prosince 1956

Národní knihovna, Praha, 1957
Bibliografický katalog ČSR - České knihy 1957
Zvlástní sešit 1 - 21.1.1957
zostavil Jaroslav Kunc

bibliografia, životopisy
72 s., čeština

mäkká väzba
stav: zachovalá, pečiatky v knihe

1,00 € 0,50 €

*agisa*bio*


 

KUCHAR, BOHUŠ - BIBLICKÉ "PRAVDY" A VEDA

KUCHAR, BOHUŠ

BIBLICKÉ "PRAVDY" A VEDA

Obzor, Bratislava, 1976
edícia Veda a súčasnosť
obálka Pavol Blažo
1. vydanie, 3.000 výtlačkov
65-034-76

náboženstvo, propaganda
216 s., čb fot., slovenčina 

tvrdá väzba s prebalom

PREDANÉ stav: dobrý, prebal ošúchaný
predané, pečiatky v knihe

*barpe*svama2*nab*

Biblia mala v živote ľudstva nepochybne významnú úlohu. Ovplyvňovala vývoj a formovanie spoločenských útvarov, ovplyvňovala filozofické prúdy v rozličných oblastiach sveta. Iná vec je, nakoľko bol tento vplyv kladný a nakoľko záporný. V súčasnosti ju vyznáva asi miliarda ľudí, teda asi štvrtina z celkového počtu obyvateľstva zemegule. Pravda, veriaci si ju vykladajú podľa toho, k akému smeru kresťanstva patria. Biblia nie je nijakou „víťaznou knihou", za akú sa ju usilujú vydávať teologické kruhy, ako ani kresťanstvo kvantitatívne nie je „triumfujúcim učením". Napríklad budhistov je bezmála toľko ako kresťanov všetkých odnoží a siekt spolu so židmi.

Biblické názory, biblické poučenia, biblické príkazy... Koľko pochybností, koľko tragédií, osobných i spoločenských utrpení spôsobili! Pochybností? Možno vari pochybovať o tom, čo sa vydáva za „božie zjavenie"? Nie je to ešte tak dávno, čo bolo dosť málo tých, ktorí zapochybovali o pravdivosti biblických textov. Ostatní pokorne skláňali hlavy pred ich autoritatívnosťou, najmä keď ju sprevádzala autoritatívnosť cirkevnej a ňou riadenej svetskej moci. Príliš výstražné boli príklady osudov tých, čo sa opovážili verejne pochybovať.

Lenže hĺbavosť ľudského ducha nemožno zastaviť. Krok za krokom preniká do tajov prírody, do hlbín ľudskej histórie, do zákonitostí vývoja ľudskej spoločnosti. Preniká, poznáva, konfrontuje. Konfrontuje aj s biblickými textami. Takáto konfrontácia má za následok jednoznačný záver: „Božie zjavenie" sú literárne starožidovské pamiatky.

Pravda, nie každý má prístup k výsledkom bádaní rozličných vedeckých disciplin, a teda nie každý, kto má v rukách biblický text, môže si ho priamo konfrontovať s príslušnou vedeckou disciplínou.

Cieľom diela Biblické „pravdy“ a veda je umožniť čo najširším vrstvám čitateľov poznať aspoň niektoré aspekty takejto konfrontácie.

Nie je možné podrobne rozobrať všetky biblické texty. Je to predsa niekoľkotisícstranové dielo a jeho podrobný rozbor by si vyžiadal taktiež niekoľko tisíc strán. Preto sa vybrali iba najatraktívnejšie časti a na ich príklade sa demonštruje skutočná podstata biblických textov.

Nemožno mlčky obísť fakt, že biblia vo svojej podstate nesie so sebou vážny vnútorný rozpor: stavia, ani nie tak ona ako jej vyznavači, na princípe, že podstatná zmena sveta a spoločnosti je nemožná, no sama nemôže obísť podstatné zmeny v spoločnosti a dokonca ich registruje. Je tu predsa zachytený vývoj starožidovskej spoločnosti od prvotnopospolnej cez rodové zriadenie k otrokárskemu štátu, aj keď priodiaty rúškom fantastiky a bájí.

Môžu však tieto báje dať niečo modernému človeku? Možno podľa nich ustrojiť moderný svet? Odpoveď na tieto otázky, no i na mnohé ďalšie, ktoré veľa čitateľov biblie znepokojujú, možno nájsť v tejto knihe.








OBSAH

Úvod 5
Z histórie biblie 9
Báj o stvorení sveta 22
Báj o bohoch 34
Mali bohovia prototypy? Alebo — ako sa rodia senzácie. 48
Báj o potope sveta 65
Báj o patriarchoch 79
Báj o Jozefovi v Egypte 95
Báj o mene Izrael 100
Pomsta bohov — babylonská báj.... 104
Báj o pobyte Židov v Egypte 110
Egyptské rany — bežný zjav 119
Útek z Egypta — neuskutočniteľná fantázia. 127
Ďalšie Mojžišove „zázraky“ 136
Niektoré biblické morálne zásady v správnom svetle 144
Kniha o Jozuem — hrdinský epos Židov . . 157
Kroniky Izraelského a Júdskeho štátu. . . 164
Niektoré diela krásnej literatúry .... 167
Nový zákon — odraz sociálno-politických pomerov Rímskej ríše 174
Kedy sa vlastne narodil Kristus? .... 178
Legendy evanjelistov nič nepotvrdzuje. . . 180
Kresťanstvo nie je produkt činnosti jednotlivca 186
Záverom 203
Literatúra 211