tvrdá väzba s prebalom
stav: veľmi dobrý
PREDANÉ
„Ako žiak trenčianskeho gymnázia každý deň som chodieval hrávať sa na tamojší veľkolepý hrad. Liepali sme sa na múry a bašty, lozili sme po chodbách a teremoch, spúšťali sme sa po povraze do takzvanej ,Hladomorne´, hrávali na schovávačku a ukrývali sa v podzemných dierach a pivniciach, hľadali sme vtáčie hniezda v škárach stien a chytali netopierov. Krátko, užívali sme bujnej mladosti a slobody.
Tu som sníval blahé sny roztúženého chlapčenstva. Teda nie div, že som si hrad zamiloval. A zamiloval som si ho úprimne a náruživo.
Keď som za prvej svetovej vojny narukoval do Trenčína, prvá moja návšteva patrila starej láske — hradu.
V trenčianskych kasárňach bola hŕstka roduverných vojakov-Slovákov, s nimi som sa schádzal na našom starom hrade. On nás vypočúval a nevyzradil. Tam sme si vyliali všetky žiale, bolesti, tam sme snívali o krajšej budúcnosti slovenského národa. Tam sme kuli plány do budúcnosti, potešovali sa navzájom a povzbudzovali k trpezlivosti a vytrvalosti.
Keď ma zadelili do marškompánie, posledná cesta ma zas viedla k starému priateľovi. Lúčenie s hradom bolo dojemné. Prv, než by som mu bol dal posledné ,zbohom´, odlomil som z jeho pamätných múrov kúsok zvetralého kameňa a schoval som si ho. Tento kamienok ma sprevádzal ako talizman cez celú vojnu a opatrujem ho až podnes ako milú pamiatku.
Ešte vo vojne som sa bol rozhodol pozbierať všetko, čo má vzťah k hradu, či už obrázky, dáta, články, časopisy, knihy, plány a pod., a ak mi to niekedy okolnosti dovolia, spracovať dejiny hradu Trenčína.
Magyar Kir. Központi Statisztikai Hivatal, Budapest, 1913
encyklopédie, geografia, história
1750 s., maďarčina
tvrdá väzba, veľký formát
stav: obal a frontispice poškodené, blok knihy v poriadku
25,00 €
*kocev**h-2-1*
A magyar szent korona országainak Helységnévtárából legutóbb, az 1907. év augusztus havában megjelent kiadás nemcsak majdnem teljesen elfogyott, úgy hogy a kézikönyv iránt folyton mutatkozó keresletnek alig lehetett eleget tenni, hanem a közigazgatás minden ágában, főleg pedig a községek és egyéb lakott helyek elnevezése tekintetében történt igen nagymérvű változások következtében annyira el is évült, hogy szükségessé vált a Helységnévtárak újabb kiadásáról gondoskodni. Az új kiadás közrebocsátása legalkalmasabbnak látszott a népszámlálás utáni időpont, mint a hogy már évtizedek óta rendesen a népszámlálást követőleg megjelenő Helységnévtárak viszik szét a közönség legszélesebb köreibe a népszámlálás adatait.
Ennek az új kiadásnak tehát, melyet a magyar kir. központi statisztikai hivatal most bocsát a nyilvánosság elé, egyik legfőbb jellemző vonása az, hogy az 1910. évi népszámlálásnak új adatait tartalmazza úgy a községek lélekszámát, mint a házak számát, valamint a községek lakóinak főbb nemzetiségek szerint való megoszlását illetőleg is.
Originálne vedecko-populárne dielo poľského autora sa zaslúžene stretlo s veľkým záujmom odborníkov i početného okruhu ostatných čitateľov. Upútalo syntetickým spracovaním rozsiahlej tematiky za obdobie vyše tridsiatich storočí — od prvej, v histórii známej bitky pri Magdale roku 1200 pred n. 1. až po súčasný, atómový vek.
Z nepreberného množstva faktografického materiálu, zo stoviek monografií a štúdii autor vybral a z marxistického hľadiska spracoval najpozoruhodnejšie udalosti a bitky, ktoré mali najväčší vplyv na rozvoj vojenského námorného umenia. Zvolil optimálnu skladbu knihy, ktorá svojou prehľadnosťou a výborným vybavením poskytuje plastický obraz vojnových udalostí na moriach a umožňuje rýchlu orientáciu.
Prvá časť chronologicky zachycuje obdobie od staroveku až po rok 1905. Opisuje bitky starovekých veslíc, stredovekých veslových lodí a plachetníc, bitky plachetníc v 16. —19. storočí a námorné bitky parných lodí od roku 1853. Všíma si druhy výzbroje, námornú taktiku a najznámejšie bitky. Poukazuje na zmeny, ktoré nastali v taktike bojov vynájdením parného stroja.
Druhá časť — od prvej svetovej vojny až dosiaľ — je spracovaná podľa tematických okruhov a ucelene približuje čitateľovi rozvoj hladinových námorných síl, ponorkového loďstva a námorného letectva, vývin operačno-taktických názorov, úlohu námorných síl jednotlivých krajin, operácie na námorných linkách, najväčšie námorné bitky y obidvoch svetových vojnách, taktiku a korzárske akcie nemeckých ponoriek, výsadkové a protivýsadkové operácie, obranu námorných základní a blokádne akcie.
Hlavnú pozornosť v knihe venuje námorným operáciám v obidvoch svetových vojnách. Pred nami defilujú loďstvá Veľkej Británie, USA, Francúzska a ZSSR, ako aj Nemecka, Talianska, Japonska a ďalších krajín.
História všeobecne a história vojenstva osobitne je neobyčajne poučná. A história námorných bitiek ponúka poučenie v koncentrovanej podobe. Nabáda, aby k tisíckam lodi, ktoré ležia na morskom dne, k nespočítateľným ľudským obetiam a stratám materiálnych hodnôt v námorných bitkách už nikdy nepribudli ďalšie, aby skvelé výsledky vedecko-technického pokroku slúžili mieru a napredovaniu ľudstva na kontinentoch i na všetkých moriach a oceánoch.
Je devátou knihou dvacetidílné série Rougon-Macquartové. Jedná se o příběh kurtizány Nany, jež je volným pokračováním příběhu Zabiják. Nana si první popularitu získává v divadle. Nehraje sice dobře, ale je krásná. Díky tomu si podmaní významné muže Paříže. Věrnou společnicí je hlavní hrdince komorná Zoe, která je schopna všechny její mužské návštěvy po domě rozmístit tak, aby se nepotkávaly. Později se Nana stane symbolem zla, přičemž vše, s čímž má nějakého přičinění je nakonec zničeno. Na své milence klade stále nové požadavky, takzvaně je „vycucává“, až jsou mnohdy dohnáni na samé dno. Z dřívějšího vztahu se kurtizáně narodil syn Ludvíček, ten však později umírá na neštovice. Poté co se Nana dozví, že zemřel i jeden z jejích milenců, prodává svůj majetek v dražbě a odjíždí z Paříže, kde na ni po nějakém čase všichni zapomínají. Nana se však vrací zpět a zde také podlehne neštovicím.
PREDANÉ
*kocev**his*
PREDANÉ
*kocev**his*
Druhý zväzok Dejín Slovenska zahrnuje obdobie od buržoáznej revolúcie do konca 19. storočia. Svojou koncepciou predstavuje nám nielen prvú marxistickú syntézu, ale je vôbec prvým pokusom zachytiť a osvetliť národný vývin Slovákov v danom období v celej jeho komplexnosti. Kým staršie syntézy (J. Bottu, Fr. Hrušovského, Fr. Bokesa) obmedzovali sa takmer výlučne len na sledovanie osudov a snažení slovenského buržoázneho národného hnutia, zatiaľ v tomto zväzku sa opisujú národné dejiny ako dejiny slovenskej spoločnosti, videné nielen z aspektov národnopolitických, ale rovnako i hospodárskych, sociálnych a kultúrnych. Týmto sa pohľad na slovenské dejiny tohto obdobia nielen neporovnateľne rozširuje, ale súčasne sa umožňuje pochopiť vnútornú dynamiku a mnohostranné determinácie ich vývinu.
Celkove je matéria tohto zväzku rozdelená do štyroch základných častí, ktoré sú potom vnútorne organicky členené na kapitoly a podkapitoly, umožňujúce čitateľovi problémovo a časovo sledovať dejinný proces nášho národa v tejto perióde.
V dejinách Slovenska je to obdobie hlbokých premien slovenskej spoločnosti, ktoré súviseli s nástupom a postupným upevňovaním kapitalizmu. Tieto zmeny zasahovali všetky oblasti hospodárskeho a sociálneho života Slovákov a ich výsledkom bolo sformovanie kapitalistickej štruktúry slovenskej spoločnosti.
Špecifickou črtou procesu hospodársko-spoločenských premien na Slovensku bolo, že ho aj naďalej značne ovplyvňovala a deformovala hospodárska a politická začlenenosť Slovenska do rámca Uhorska, resp. celej habsburskej monarchie. V tomto štátoprávnom a hospodárskom rámci, zdedenom z feudalizmu, slovenskú spoločnosť aj naďalej ovládali cudzie vládnuce triedy a režimy, ktoré v priebehu druhej polovice 19. storočia ustavične stupňovali snahy o devastáciu slovenských národných síl a o vytretie formujúceho sa slovenského národa z mapy Uhorska. V týchto podmienkach národný emancipačný zápas Slovákov tak vo sfére hospodárskej a sociálnej, ako aj v oblasti politickej, kultúrnej, vedeckej a osvetovej zdal sa byť mnohokrát beznádejný. Napriek tomu národnoobranný zápas, rovnako ako sociálne zápasy slovenskej spoločnosti, aj keď s mnohými prehrami, stratami a deformáciami, predsa len kliesnili cestu záchrane a emancipácii slovenského národa.
TRAKTÁT O PLZEŇSKÝCH IMPRESORECH
vlastným nákladom, Plzeň, 1947
700 výtlačkov
typografia, číslovaný výtlačok
26 s., čeština
tvrdá väzba, veľký formát
stav: dobrý
NEPREDAJNÉ
*kvaja**h-6-6*
beletria, román, literatúra česká, podpis autora
294 s., čeština
tvrdá väzba, dobová preväzba s voviazanou obálkou
stav: dobrý
NEPREDAJNÉ
*kvaja**h-6-6*
Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund nás seznamují s Afrikou dneška, zbavenou ilusí a vysněných představ. Ukazují čtenáři i její historii, její přírodní krásy a zajímavosti.
1. svazek cestopisného díla o Africe líčí dojmy a poznatky autorů při jejich cestě automobilem z Prahy přes Bavory, Švýcarsko a jižní Francii a pak z Casablancy po severoafrickém pobřeží, Marokem, Alžírem, Tunisem, Tripolskem, Cyrenaikou do Alexandrie a Káhiry, Port Saidu, podél Nilu do Sudanu a Eritreje. Všímají si nejen všedního života domorodého obyvatelstva a exotických zvláštností, ale též politických poměrů koloniální praxe imperialistických mocností, vyprávějí o vykořisťování afrického obyvatelstva i o osvobozenském hnutí koloniálních národů.
Obsahuje přes 10 000 abecedně uspořádaných hesel ze všech oblastí kultury a života řeckého a římského starověku. Jasně formulovaná hesla, vycházející ze současného stupně vědeckého poznání, informují o starověkých státnících, umělcích, filosofech, vojevůdcích a básnících a vysvětluje termíny z antické filosofie, umění, bájesloví, literatury, vojenství, práva aj. Sborník doplňují četné perokresby, mapy, fotografické přílohy a obsáhlý seznam dostupné odborné literatury.
Vydavateľstvo Osveta v Martine predkladá čitateľskej verejnosti, najmä záujemcom o národnú históriu a jej tradície, Dejiny Slovenska slovom i obrazom II, ktoré nadväzujú na prvý diel vydaný roku 1973.
Autori v ňom prehľadne a zaujímavo, s využitím najnovších vedeckých poznatkov rozprávajú o dejinách slovenského územia a osudoch jeho obyvateľov — Slovákov i ostatných národností — od uhorskej buržoáznej revolúcie v rokoch 1848—1849 až po súčasnosť.
Dejiny Slovákov a národností žijúcich na území Slovenska chápu autori v zmysle marxisticko-leninského učenia ako dejiny ľudu, v nepretržitosti rastu jeho hmotného i duchovného života, v ustavičnom civilizačnom procese, pretvárajúcom charakter slovenskej krajiny, v zápase proti sociálnemu útlaku a za pokrok. Podávajú dejiny tvoriaceho sa moderného slovenského národa s dôrazom na medzníky jeho emancipačného úsilia, dovŕšené v národnooslobodzovacom boji za prvej svetovej vojny vznikom Československej republiky a v národnodemokratickej revolúcii za druhej svetovej vojny národným i sociálnym oslobodením. Vo Víťaznom februári prerástla národnodemokratická revolúcia do socialistickej. Pracujúci ľud, vedený Komunistickou stranou Československa, začal klásť základy najpokrokovejšieho spoločenského zriadenia — socializmu.
Autori nezabúdajú na styčné body historického vývoja slovenského národa s českým národom, zdôrazňujú vzájomné ovplyvňovanie, bratské vzťahy a najmä spoluprácu. Veď práve vzájomná blízkosť reči, národných kultúr i spolupráca viedli k vytvoreniu spoločného štátu. Pracujúci Československa museli však viesť ešte takmer štvrťstoročie ťažké triedne boje, aby ich doviedli do víťazného konca.
Dnes pod vedením komunistickej strany si zabezpečili nielen slobodný život bez vykorisťovania a vykorisťovateľov, ale vo federácii aj optimálne podmienky na spolunažívanie oboch národov, ako aj možnosti spoločného budovania rozvinutej socialistickej spoločnosti, hospodárskeho a kultúrneho rozvoja Slovákov, Čechov i ostatných národností.
Román Donáta Šajnera MINULÝ ČAS, který vznikl v nejtěžších letech autorova těžkého a tvrdého života, vychází teprve nyní, po šesti letech. Dříve nesměl. Dr A. M. Píša říká v doslovu k této knize: „Přes to vše, co lze vyvodit z dosavadního díla Donáta Šajnera, toto vyprávění překvapí u něho samotného, natož v obrazu naší soudobé prózy. Neboť kdeže se tu pojednou vzala, jako bludný balvan, tato próza tak zavile psychologická? ” Není nesnadné pochopit, že do úst, srdce i duše hrdiny této psychologicky i formálně odvážně pojaté románové práce, jejíž těžiště je mimo děj, uložil autor sama sebe. Očistnou zpověď, vedoucí k jasnějším cestám. Člověk na pokraji největší životní mizerie objeví, že je ještě někdo, kdo je níž než on sám. Hotová životní troska, nemající ani trochu odvahy pozvednout se ze své lhostejnosti k životu. Tato lhostejnost vyprovokuje v prvém skoro živelnou touhu po odstranění podobného parasita. Málem dochází k vraždě. Hledání východisek a kladů, tápání mezi únikem ke klidu a rváčským burcováním sama sebe i jiných k odvaze a víře v život je pak náplní podivuhodného přátelství dvou individuí na opačných pólech. „Pohrdat — to přece dělá velkým a silným" — říká ten, který si našel kout svého klidu, aby se dočkal odpovědi, která by mohla být mottem tohoto románu: „Víte — já nenáviděl, já proklínal, já chtěl krást a zabíjet, já chtěl najít východisko z bídy i svou vlastní smrtí. Klid jsem však nenašel a šťasten jsem také nebyl. A jenom proto, že síla k životu byla silnější, jenom proto jsem nemohl udělat nic sám sobě — ani Vám. Vidíte, já zrovna nechci klid, neboť to je smrt... " V tom je Šajnerův román důsažný, jak v sobě symbolně zavíjí hlubší ideový smysl, nadčasový i — Časový. Je-li pravda, že již na narozeni záleží, stane-li se člověk básníkem, pak nemohl být Donát Šajner (narozen 24. ledna 1914 v Soběslavi) ničím jiným. A je-li pravidlem, že dobré umělecké dílo zraje jen z těžkých životních podmínek, pak je tato práce jen potvrzuje. Narodit se v jižních Čechách, v onom baladicky rozehraném kraji rybníků, řek a potoků, kraji rákosí a divokých hus, který přímo vybízí k obraznosti a jehož lid jím sám ve své líbezné řeči předznamenává melodii slov — to už je veliký dar pro příštího vypravěče a tlumočníka krásy této země a života. Narodit se v rodině proletářské, kde otec padá ve světové válce a matka v té době umírá, to už je jiný dar osudu. Od neradostného, osamělého dětství s jediným světlým paprskem babiččiných pohádek vede křivolaká a strmá cesta boje o život a umělecký výraz autora této knihy. Vychovává se sám. Chodí do školy a pomáhá v práci kde se dá, aby uhájil nejskromnější potřeby malého Človíčka. Po celé noci čte, přečítá hromady knih a pokouší se — o báseň. Jak bychom neznali onen závratný pocit štěstí, otiskne-li nám verše velký pražský deník! K rvačce o holý život se přidružuje kamenitá cesta k tvůrčímu uměleckému uplatnění. Cesta záludná, plná zkoušek. Nejen talentu, ale hlavně vůle, charakteru a odříkání. Bez haléře se pouští do Prahy a žije tu životem psance, v němž otázka jídla a noclehu je věcí náhody. V největší bídě se ho ujímá básník František Halas a pomáhá mu, jak může. To už má Šajner za sebou první knížku básní (Červený kolotoč). Pak konečně osud kapituluje před odvahou a vůlí. Šajner nachází práci v Rozhlase a později místo redaktora. Vydává knihy poesie (Řečí země, Matěj Kopecký, Den u pramene, Odkazy), pohádky (O třech labutích), knížku pro chlapce (Paměti uličníkovy), román Větev dobra a knihu povídek Žně marnosti.
POLÁRNÍ VÁŠEŇ
Za severní točnou - S výňatky z polárních deníků
(The Polar Passion)
Odeon, Praha, 1973
edícia Klub čtenářů (346)
preklad a doslov Miroslav Jindra
obálka Libor Fára
1. vydanie, 35.000 výtlačkov
01-088-73
cestopis, história, geografia
268 s., čeština
tvrdá väzba, veľký formát
stav: veľmi dobrý, bez prebalu
5,50 €
*hroda**geo*
*kvaja**h-6-6*
NEPREDAJNÉ
*kvaja**h-6-6*
Jak již název naznačuje, jde o přátelsky důvěrné vzpomínání na tvůrčí osobnosti, s nimiž se básník, spisovatel a malíř Ladislav Stehlík na své životní cestě a umělecké dráze seznámil. V jedné z úvodních kapitol hovoří o dvou „věčných pokušitelkách“ — Múze děl výpravných, jíž věnoval polovinu svého srdce svým dílem spisovatelským, zatímco druhou polovinu — svými kresbami a akvarely — věnoval Múze výtvarných umění. I Stehlíkovy vzpomínky se týkají jak zjevů literárních, tak výtvarných. Sympaticky je zde zachyceno prostředí venkovské učitelské rodiny, která vždy bývala kulturním ohniskem, v němž se prolínaly snahy pedagogické, osvětové i umělecké. Dotýká se tu jmen zvučných i pozapomenutých, která však zanechala svou stopu v naší kultuře a pro autora byla kusem jeho lidského i uměleckého osudu. Jde o vzácné vzpomínky ryze osobní a ničím nezastupitelné, které mají svůj význam nejen poznávací, ale i ve vztahu k básníkovu dílu.
Belianum, Banská Bystrica, 2017
zostavil Marian Gúčik, Anna Vaňová
200 výtlačkov
ISBN 978-80-557-1276-5
monografie, pedagogika,
78 s., far. fot., slovenčina
mäkká väzba
stav: výborný
NEPREDAJNÉ
*h-tv-1*
V záujme cti veštiarní treba povedať, že niektoré pokusy o úplatkárstvo stroskotali. Najpozoruhodnejší prípad tohto druhu sa odohral okolo roku 400 pred n. I. Rozsiahly komplot zosnoval Sparťan Lysandros, človek, o ktorom Cornelius Nepos hovorí, že bol ochotný pustiť sa do každej politickej škriepky, v dôsledku čoho celé Grécko znenávidelo Sparťanov. Preslávil sa víťazstvom svojho loďstva nad Aténčanmi pri Aigospotamoi roku 405 pred n. I. Jeho ďalším významným plánom bolo odstrániť dedičské právo spartských kráľov. Za kráľov mali voliť aj normálnych občanov, akým bol on. Lysandros bol realista, vedel, že neprerazí, ak sa mu nepodarí presvedčiť spoluobčanov o tom, že za jeho plánmi stojí božstvo. Pokúsil sa teda, podobne ako Temistokles, podplatiť delfskú veštiareň. Lenže plán mu nevyšiel. Skúsil to teda v Dódóne. Ani tam nepochodil. Napokon odišiel do Egypta skúsiť šťastie v Amónovej veštiarni. Kňazi v oáze Siwa nielen odmietli Lysandrov zámer, ale dokonca poslali do Sparty poslov s informáciou o pokuse veliteľa ich loďstva o úplatkárstvo. Lysandra postavili pred súd, no pre nedostatok dôkazov ho oslobodili. Až po Lysandrovej smrti, roku 395 pred n. I., vyšiel na známosť rafinovaný plán, ktorý predložil delfským kňazom. V Ponte, v meste ležiacom na severovýchodnom pobreží Malej Ázie, žila vtedy žena, ktorá podľa Lysandrovho návodu rozchýrila, že oťarchavela od Apolóna. Pravdepodobne oťarchavela od samého Lysandra, ktorý mal na to dosť príležitostí počas vojnových výprav k Dardanelám.
ZÁKONY ŽIVOTA
Pavlov a ti druzí
(Zakony žizni)
Československý spisovatel, Praha, 1949
preklad Bohumil Franěk
obálka J. Hanzl
27.000 výtlačkov
veda
212 s., čb fot., čeština
tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu
PREDANÉ
*hroda**vat*
Mluvit o živém organismu jako o velkém tajemství není jistě nadsázkou. Kolik jen odvážných, ale opět a opět ztroskotavších pokusů dopátrat se zákonitosti života bylo učiněno od časů Hippokratových; až částečně poodhrnula tuto oponu záhad anatomie a teprve moderní fysiologové 19. a 20. stol. došli tajemství přírody a získali tak objevy, jež rozluštily zákony života. Napsat knihu o moderním vědci, znamená téměř totéž co napsat dobrodružný román. Neboť vědcův život a jeho práce: dramatický boj s přírodou, která má vydat své tajemství, úmorné a tvrdošíjné dobývání faktů, toť dobrodružství samo. A o těchto věcech v prvé řadě píše Alexander Popovskij, když ve své knize „Zákony života“ zachycuje práci a dílo velkého ruského fysiologa, tvůrce moderní vědy o životě, I. P. Pavlova a jeho následovníků. Pavlov otevřel svým učením o podmíněných reflexech a svou novou methodikou pro fysiologii obrovské nové pole bádání a doslova zrevolucionoval tento vědní obor. Daleko za základ Pavlovova učení, t. j. zjištění zákonitosti vyšší nervové soustavy, jde jeho žák K. M. Bykov, který se dostává až do oblasti podvědomí a instinktu a dokazuje závislost všech orgánů na vědomí. A třetí, profesor Speranskij, objevuje nové zákonitosti na poli pathologie. Staví-li Popovskij před oči čtenáři tyto tři velikány moderní vědy se všemi jejich spolupracovníky, hledí především k jejich činnosti vědecké. Valná část jeho díla se proto také odehrává v laboratoři: se zatajeným dechem přihlížíme pokusům, jejichž úspěch znamená záchranu tisíců lidských životů, krok za krokem společně s experimentátorem postupujeme k objevu vědeckého faktu a vzrušeni se ptáme: bude nový pokus potvrzením nebo popřením důležitého objevu? V „Zákonech života“ se nevypráví téměř nic o životních radostech a strastech vědce, a když někde probleskne zmínka, pak je to jen pro dokreslení profilu: v této knize se mluví o radostech a strastech vědecké práce. Je to kniha o objevech, které nesmírně usnadnily život na této zemi, a o těch, kteří zasvětili svou práci tomu, aby těchto objevů dosáhli a odevzdali je lidstvu.
ŘEČ NAD KOLÉBKOU
Soukromý a neprodejný tisk Klubu knižní tvorby KMEN, vydaný pro účastníky večera, pořádaného k oslavě 60. výročí narozenin autorových.
Klub knižní tvorby KMEN, 1948
1.500 výtlačkov
literatúra česká, publicistika
30 s., čeština
mäkká väzba s prebalom
stav: veľmi dobrý
3,50 €
*kvaja**belc*
Spisovatelova řeč napsaná v Londýně roku 1943 o příležitosti narození Jana Jaroslava. Je to úvaha autora o narození a smrti a vlastně otázka proč nevítat slavnostně příchod nového člověka na svět, když to činíme při jeho odchodu?
NEBE NEZNÁ VYVOLENÝCH
(Der Himmel kennt keine Günstlige)
Svoboda, Praha, 1974
edícia Omnia
preklad Věra Houbová, Karel Houba
obálka Zdeněk Mlčoch
2. vydanie (v Svobode 1.), 59.600 výtlačkov
25-014-74
beletria, román, literatúra nemecká
256 s., čeština
mäkká väzba
stav: zachovalá
0,50 € PREDANÉ
*hroda*belx*
Nebe nezná vyvolených je jediné Remarquovo dílo, jehož děj se odvíjí již po 2. světové válce a jehož hrdinové zápasí o překonání válečných následků. Je to román o lásce k smrti odsouzené tuberkulózni dívky a automobilového závodníka, profesionálního sportovce. Dívka uniká ze švýcarského sanatoria, aby pozvolné umírání zaměnila za poslední intenzívní prožitek lásky. Na postavě jejího milence demonstroval autor typ chlapa, který se žene za penězi nikoli pro peníze samé, ale jako za prostředkem k životu, odpovídajícímu jeho mentalitě. Otřesný obraz hazardérského profesionalismu automobilových závodů na Západě je zde mistrně rozehrán do všech nuancí.