ŘEŠÁTKO, JAROSLAV - KUCHAŘSKÁ TECHNOLOGIE

ŘEŠÁTKO, JAROSLAV
NODL, LADISLAV

KUCHAŘSKÁ TECHNOLOGIE

Merkur, Praha, 1990
fotografie Václav Jirsa
obálka Romana Rotterová
2. upravené vydanie, 10.000 výtlačkov
ISBN 80-7032-912-2

stravovanie
286 s., čb fot., čeština
hmotnosť: 489 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky

1,00 € PREDANÉ

*bib14* in *H-2-9*

Kniha popisuje kuchařskou technologii a úpravu jídel ve velkých provozech. Kapitoly: Zbožíznalství a vhodné úpravy surovin, Skladovací podmínky a hygienické směrnice, Zdravá a správná výživa, Sestavování jídelních lístků a jídelníčků, gastronomická pravidla, Hlavní zásady kuchařské technologie, Srovnání technologie úpravy jídel v klasické, tradiční i moderní kuchyni a jejich ekonomika, Studená kuchyně, Teplé předkrmy, Polévky, Omáčky, Dresinky /zálivky/, ochucené máslo, Vybrané minutky se zvláštní úpravou, Národní kuchyně, Různé druhy úprav jídel pro bankety, rauty, recepce a jiné příležitosti, Slavnostní mísy, Speciální teplé a studené moučníky, Vybrané receptury rýchleho občerstvení, Vybavení kuchyní.

BENYOVSZKY, KARL - OBRÁZKY Z PREŠPORSKÉHO GETA

BENYOVSZKY, KARL
GRÜNFELD, JOSEPH jun.

OBRÁZKY Z PREŠPORSKÉHO GETA
(Pressburger Ghettobilder)

Slovenské národné múzeum, Bratislava, 1993
edícia Judaica slovaca (4)
preklad Lýdia Steinerová-Piovarcsyová
predslov Štefan Holčík
doslov Ľubica Chorváthová
ilustrácie Katarína Zavarská
1. vydanie
ISBN 80-900498-9-3

história, židovstvo,
190 s., slovenčina
hmotnosť: 254 g

mäkká väzba
stav: veľmi dobrý, knižničné pečiatky

2,50 € stav: veľmi dobrý, knižničné pečiatky *bib15* in *H-2-9*
2,50 € stav: veľmi dobrý, knižničné pečiatky *bib15* PREDANÉ!

Bratislavský (prešporský) rodák Karl Benyovszky (1886 – 1962) systematicky mapoval svoje rodné mesto. V tejto dokumentácii minulosti a súčasnosti nemohla chýbať židovská komunita. Obrázky prešporského geta približujú dejiny i súčasnosť starobylej, dnes už neexistujúcej časti Bratislavy. Ilustrujú kultúru a myslenie, určované Tórou, ovplyvňované modernou dobou. Tieto ilustrácie však Karl Benyovszky “nekreslil” sám, ale si pribral erudovaného pomocníka v osobe Josefa Grünsfelda juniora.

Choré dievča. Pessach Fischer sa na svoje staré dni dostal do chudobinca, kde spolu so svojou ženou bývali v jednej izbe. Keď mu vo veku deväťdesiatsedem rokov jeho životná družka zomrela, povedal známym, čo s ním stáli pri úmrtnom lôžku: „Veď som vravel, že mi dali na krk choré dievča.“

Príčina rozvodu. Pred rokmi prišla raz jedna Židovka s plačom k dajonovi s prosbou, aby presvedčil jej manžela, nech sa s ňou rozvedie. Keď sa rabbi zaujímal, prečo sa tak rozhodla, odpovedala so slzami v očiach: „Rebbe, on má tri veľké chyby, nevie sa predmodlievať, nevie hrať karty a nevie piť.“ „Ale, milá pani,“ odvetil s prekvapením staručký rabín, „veď to sú predsa iba výhody, a nie dôvody na rozvod.“ Nato sa žena horko rozplakala a premáhajúc fikanie povedala: „Ale, rebe, nevie sa predmodlievať, a predsa sa modlí a ja musím vždy na svoju hanbu počúvať hore na ženskej galérii v šule, aké robí grajzne, a dívať sa, ako sa mu celý kohol smeje. Nevie hrať karty, a predsa hrá, pritom prehrá celý týždňový zárobok, a nevie piť, a predsa pije a potom sa šiker váľa na ulici.“

Vinohradník v synagóge. Na Jom tov šiel istý prešporský vinohradník po Zámockej ulici. Keď prišiel k veľkému šúlu, vohnala ho dnu zvedavosť a opýtal sa vrátnika, či smie vstúpiť. „Ale nech sa vám páči, len poďte dnu,“ odpovedal mu vrátnik prívetivo a vinohradník vstúpil do synagógy.

Dnu sa práve duchenovalo. Vinohradníkovi sa páčilo, ako kohenovia s talisom, preloženým cez hlavu stáli pred orojn ha´ kojdešom so zdvihnutými rukami a melodickým nigunom duchenovali svojráznym výrazom: „A-ha-ha, A-ha-han, oj, Jevore-checho!“ Pristúpil bližšie a opýtal sa celkom tíško jedného z modliacich sa: „Povedzte mi, prosím pekne, čo to tu robia?“ Oslovený mu ochotne vysvetlil: „Duchovní práve požehnávajú ľud.“ Vinohradník chvíľu načúval bez slova, kým si kojhanim zložili z hlavy talis, s volaním Še’ kojach opustili posvätné miesto a náhlili sa na svoje miesta v chráme. Náhle, keď pri ňom prešiel jeden z kohenov, zavolal potešený vinohradník k susedovi: "Ale, pán sused, tohto duchovného predsa poznám, ten ku mne vždy chodieva na mladé víno!“

Biely kohút. Počas francúzskeho obliehania v roku 1805 bola na istý čas prerušená doprava s Petržalkou, takže sedliaci nemohli do mesta dodávať ovocie a zeleninu a z trhu takmer celkom zmizla aj hydina. Ak sa však náhodou objavila, dosiahli jej ceny závratnú výšku.

Raz sa istému Petržalčanovi podarilo dostať sa nejako do Prešporka a prepašovať sem aj veľkého kohúta. Bolo to pred Jom kipurom a sedliak vedel, že Židia potrebujú na tento sviatok hydinu. S obľubou kupovali najmä bielych kohútov. Každý domáci pán bol hrdý na to, keď mohol takého získať na kapores. Predávajúci sa teda rozhodol, že priaznivú príležitosť využije čo najlepšie, a pýtal si za svojho kohúta nekresťansky vysokú sumu. Napriek tomu sa okolo neho vytvoril už v najbližších okamihoch veľký kruh záujemcov, ktorí ponúkali viac, ako bola žiadaná cena. Lenže sedliak váhal, ešte vždy nechcel pustiť kohúta z ruky a čakal, či sa nenájde ktosi, kto by ponúkol ešte viac, lebo si chcel raz ľahko zarobiť.

Kým kupujúci rozmýšľali, pristúpil k sedliakovi istý Žid a vravel: „Ukážte, či je to vôbec kohút!“ Udivený Petržalčan mu pyšne podal zviera, Žid ho však nad hlavou roztočil a volal: „Se chalifosi, se temurosi, se kaporosi!“ Potom ho sedliakovi vrátil naspäť. Okolostojaci už nemohli kohúta použiť na kapores, nechali sedliaka stáť a ten bol rád, keď nakoniec kohúta predal za oveľa nižšiu, ale ešte vždy aj tak dosť vysokú cenu.

Duchaplný rabín. Pri hakojojse na Simches tóra sa vo veľkom šule nosia zvitky tóry okolo almemoru, pričom veriaci bozkávajú plášť, v ktorom sú zvitky zabalené. Od istého času si návštevníci chrámu zvykli z pohodlnosti dotknúť sa plášťa a potom si pobozkať vlastnú ruku. Po hakofojse volali jednotlivo veriacich k tóre, kde podľa starého zvyku, po čítaní state v tóre, daroval každý určitý peňažný obnos na dobročinné účely. Keď chcel nasledujúci pracovný deň šammes vyzbierať peniaze, odkladali to darcovia vždy na iný deň. Šames to hlásil vrchnému rabínovi, ktorý potom v drošó na šábes urobil pichľavú poznámku: „Bozkávate rukou a darujete ústami.“

...........................................................................................................................................................

... psoledná veta ...

Kto chce poznať pravý židovský život, nech príde do prešporského geta, v ktorom si Židia verne až do dnešných dní zachovali svoju vieru a zvyky.

SUCHANSKÝ, PETER - ZÁHADNÉ LIETADLO

SUCHANSKÝ, PETER

ZÁHADNÉ LIETADLO

Bibliotheka, Bratislava, 1938

beletria, román, dobrodružné, scifi,
144 s., slovenčina
hmotnosť: 232 g

tvrdá väzba
stav: uvoľnená väzba

PREDANÉ

*cesvo* bels

Slovenská literatúra je j chudobná na cestopisnú a dobrodružnú spisbu a veľké medzery zaplňujú tu hlavne romány Petra Suchanského, z ktorých niektoré sú medzi našou mládežou veľmi obľúbené. Medzi tieto patrí i román Záhadné lietadlo, osou deja ktorého je skvelý vynález, umožňujúci výkon strojov i bez pohonnej látky. Vynálezcom je inžinier Panov, ktorý sa pokúsi predať svoj vynález niekoľkým vládam. Záujem preukáže však iba vláda anglická, ktorá rýchle pochopí následky i význam takého vynálezu a v obave, aby sa vynálezu nezmocnil niekto iný, inžiniera Panova si zaistí a núti ho pracovať na jednom ostrove. Deti vynálezcu hľadajú svojho otca a zistia, že je v moci anglickej vlády. Ich práca a boj za slobodu otca tvorí rušný dej, odohrávajúci sa v rozličných končinách sveta. Alex a Anna, deti vynálezcu, prichádzajú do konfliktu s anglickou vládou, bojujú so Secret Service a počínajú si tak statočne, že ich boj končí sa napokon s úspechom. Rušnosť deja, nečakané obraty, opis krajín a spád udalostí opisuje autor so vzácnou schopnosťou narračnou a čitateľ uspokojený je v každom ohľade. Román Záhadné lietadlo je majstrovským kúskom a autorovi svojho času priniesol prímenie slovenského Vernea, čo je samo o sebe skvelou kritikou tohoto románu.

Pán pri susednom stole stal sa znova veľmi pozorným poslucháčom, čoho si Dan tiež všimol.

„Myslím, že to bol leták”, pokračoval znova Dan, rýchle pozorujúc všetkých, „nejakého módneho salóna, ktorý oznamoval nový model, a dáme je ľúto letáka, lebo bez neho nemôže nájsť salón a takto príde o pekné a najnovšie šaty.”

Pán pri susednom stole sa ľahko usmial. Alexej bol znepokojený i naďalej a Anna, ktorá sa očividne rýchle uspokojila, zvolala:

„Obdivujem vás, pane, hádate celkom správne”, a usmiala sa.

„Ja som ho už nie raz upodozrieval”, smial sa Tom, ktorý netušil ničoho z toho, čo sa tu odohrávalo, „že vidí do minulosti a vie veštiť do budúcnosti ako proroci!,”

„Áno, vidím do minulosti”, prisviedčal Dan naoko so strojenou vážnosťou a v myšlienkach rozhodol sa udrieť priamo na pána pri susednom stole, i pokračoval: „V istých okolnostiach by som vedel povedať, kde sa podel váš leták, milá dáma.”

Oči pána pri susednom stole ostro šľahly po Danovi, ktorému to stačilo, aby sa presvedčil, že jeho predpokladanie je správne a že leták má pán pri susednom stole, ktorý je možno detektívom.

„U vás!?” zvolala Anna polotázave.

„Ach, nie”, ohradzoval sa Dan.

„Podvodníci”, myslel si Alexej; „teraz začnú svoju vydieračskú prácu.”

„Kde je teda?” spýtala sa znova Anna.

„Tu”, odpovedal Dan.

Pánova ruka pri susednom stole zablúdila do vrecka kabáta, kde pevne chytila niečo, a na tvári zjavil sa mu výraz odhodlanosti i napnutého očakávania.

„Kde tu?” spýtala sa netrpezlive Anna.

Pán pri susednom stole sa výhražne díval na Dana a krídlo jeho kabáta na strane, kde mal ruku vo vrecku, sa zodvihlo. Dan to videl a vedel, že je to revolver. Odhodlal sa skončiť, mysliac, že sa predbežne dozvedel dosť. Vážnym hlasom a so strojeným udivením povedal:

„Tu, v Šanghaji.”

Tom sa srdečne smial a Anna sklamane vzdychla a usmiala sa ako zo zdvorilosti, kým Alexej ostal vážny a hľadel na Dana.

Situácia bola zlá a Alexejovi sa rozhodne nepáčila táto komédia, lebo on bol presvedčený, že je to podlá komédia. Dan vedel, že hrá nebezpečnú úlohu, ale nebál sa ani trochu. Jeho zaujímala tajnosť veci, chcel vedieť, o čo ide. Dan už videl jasne, že hlavným protivníkom v tejto hre je námorník zo zábavnej miestnosti, čiže pán pri susednom stole, a z chovania sa tohoto pána uhádol, že ide o vec veľmi vážnu. Dan nemal nijakých predsudkov; cítil, že je Alexej človek sympatický a že osoba námorníkova je protivná jeho citom. Dan vedel jasne, že akákoľvek by to bola vec, do ktorej sa zamiešal celkom náhodou, bude stáť na strane Alexeja, ak to bude potrebné.

O chvíľu sa Dan zodvihol a rýchlym krokom vyšiel z jedálne. Na chodbe začal sa prechádzať, zastavoval sa s času na čas a, prikyvujúc hlavou, opakoval si tú istú otázku:

,,Co to môže byť?”

..............................................................................................................................................................

... posledná veta ...

"Najprv si daj udrieť čímsi po hlave v zábavnej miestnosti, potom si daj guľou šuchnúť hlavu na brehu morskom, potom sa daj prestreliť na dvoch miestach, ale aby si pri tom neskrepenel, napokon sa ožeň, a budeš šťastný, ako pán Tom!"

JEŘÁBEK, VÁCLAV - OBNOVA A ÚDRŽBA MALÝCH STAVEB

JEŘÁBEK, VÁCLAV

OBNOVA A ÚDRŽBA MALÝCH STAVEB

SNTL, Praha, 1985
edícia Polytechnická knižnice III (32)
obálka  Richard Maršák
3. prepracované vydanie, 50.200 výtlačkov
04-331-85

hobby, knihy v češtine, stavebníctvo,
136 s., 82 obr., čeština
hmotnosť: 252 g

mäkká väzba
stav: dobrý

1,10 € PREDANÉ

*gopal2* in *H-2-9*

ARENDÁŠ, MIROSLAV - ELEKTRONICKÉ ZAPOJENIA PRE AMATÉROV I.

ARENDÁŠ, MIROSLAV
RUČKA, MILAN

ELEKTRONICKÉ ZAPOJENIA PRE AMATÉROV I.

Alfa, Bratislava, 1990
Edícia elektrotechnickej literatúry
1. vydanie, 17.000 výtlačkov
ISBN 80-05-00779-5

elektrotechnika, príručky,
264 s., 170 obr., 5 tab., slovenčina
hmotnosť: 410 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky

PREDANÉ

*bib14*vat-elektro*

OUŘEDNÍK, PATRIK - ŠMÍRBUCH JAZYKA ČESKÉHO

OUŘEDNÍK, PATRIK

ŠMÍRBUCH JAZYKA ČESKÉHO
Slovník nekonvenční češtiny

Ivo Železný, Praha, 1992
obálka Leo Novotný
2. vydanie
ISBN 80-7116-007-5

jazykoveda, slovníky,
456 s., čeština
hmotnosť: 656 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu, knižničné pečiatky

7,00 € DAROVANÉ

*bib15* in *H-bar*

Argot? Slang? Žargon? Hantýrka? Není v autorově úmyslu ani kompetenci rozmnožovat řadu pokusů o vymezení jazykové oblasti jdoucí od obecné expresivní mluvy po "zájmové" slangy, vulgarismy a výrazy erotického charakteru. Materiál schromážděný v této knize by byl v souladu s různými, často rozpornými přístupy označován stejně dobře za "argotický" jako za "obecně slangový" či "expresivní hovorový". Všechny tyto skupiny mají toliko jedno společné : jde o útvary vymykající se spisovnému jazyku. Vymezit, kde končí obecná čeština, zpravidla řazená k jazyku spisovnému, a začíná hovorová, je ovšem nezřídka stejně ošidné jako definovat argot nebo slang v jejich rozmanitosti. Pro náš účel se tedy přidržíme dostatečně vágního označení "nekonvenční čeština". Šmírbuch jazyka českého obsahuje 1200 tematických skupin a podskupin a na 15 000 hesel. Celek je doplněn více než 1300 citáty z původní a překladové literatury.

První vydání tohoto zdaleka největšího a prvního necenzurovaného slovníku vyšlo v Paříži v roce 1988. Naše vydání je doplněno o obsáhlý rejstřík, vlastně slovník argoticko-český.

NOVÝ, KAREL - ŽELEZO SE ŽELEZEM OSTŘÍ

NOVÝ, KAREL

ŽELEZO SE ŽELEZEM OSTŘÍ
(Rytíři a lapkové)

Družstvo Dílo
edícia Knihy Díla (15)
obálka M. Aleš, Antonín Pelc
3. vydanie, 20.750 výtlačkov

beletria, román,
184 s., čeština
hmotnosť: 418 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu

0,50 € darované THCK

*cesvo*

Houfy Kumánů se vydaly k řece od Suchdola, od Zásmuk, z Kouřimi a z Kostelce ke Skalici, aby jí dobyly, aby plenily v jejím okolí; ale budou do jednoho zabiti! Na všech je, aby se tento plán, jenž zachrání domovy, aby se ten dobrý záměr povedl. Na nich na všech je, aby vítězství bylo úplné!

To byl nápad Sokolův, jenž se utekl k Hanušovi z Lipé; měl spojení se svými lidmi ve vojsku šlechticů a toto spojení udržoval Sokolův voják Čáslav, zvlášť ve zvědách vycvičený, chytrá a odvážná lebka. K plánu je potřebí Racka ze Dvorce, který se postaví vstříc těm zástupům Uhrů, a předstíraje útěk, vyláká je! Vše je smluveno.

Pokusí se je vylákat. Snad to půjde. Ať se tedy nikdo nedá mýlit, uzří-li prchající skalické jezdce, aby jim předčasně nevyrazil na pomoc.

Kumáni vletěli do osidla. Paťhaví zbabělci zemanského hlaváče Racka Kobyly, zříce ten mnohohlavý zástup v rovinách u Výžerky táhnoucí na Oplany, vzali hned do zaječí. Hleděli se ztratit. A přece zůstávali v dohledu, přece se chvílemi zdálo, že se stavějí na odpor, a v zákrutech mizerné cesty mezi lesy před Skalicí bylo několik předních kumánských jezdců sestřeleno šípy!

Teď tedy bylo třeba zbabělce dohnat, aby neměli kdy vletět do skalické tvrze, již někteří už znali z průzkumu. Za nimi!

Češi pádili, ani se neohlédli, běželi ze všech sil.

Za nimi k řece, na níž se nehnou!

Ale zamrzlá Sázava byla v šíři poházena pískem a zemí, koně ji bez nesnází přeběhli. Vida! Byli připraveni na útěk! Nemyslí ti zbabělí psi než na zákeřnou střelbu ze záloh a pak na to, jak vzít roha! To jsou pěkní bojovníci.

A všechna ta síla kumánského jezdectva po jednom a po dvou, aby se led pod množstvím neprolomil, přejela rychle řeku a se zdvojenou silou se pak hnala po stoupající a klikaté cestě, kluzké a plné zmrazků. Ztratili všechnu opatrnost a rozvahu, letěli jako za starým vlkem v pusztě. Neuběhne jim, uštvou ho!

Skaličtí zmizeli jako pára pod sluncem. Však je dostihnou! A nedostihnou-li, co na tom, vjíždějí do kraje, který ještě nebyl dotčen! Napijí se medoviny, naberou si zásob a holky si přitáhnou zpátky do ležení.

Nejdříve je Češi zahrnuli šípy a pak na ně vyráželi hned zprava, hned zleva kopími i meči a největší pohromu způsobily cepy čeledínů, po celé té zrádné cestě ve směru na Ostředek leželo Kumánů jako žlutých snopů na poli. To byly žně v měsíci únoru! To byly bohaté žně!

Nemnoho těch žlutolebých znamenitých jezdců, zrozených v rovinatých stepích uherských, z posázavských kopců uniklo; bůhví, kudy bloudili, zvětření a zdivočelí, než nalezli své hlavní ležení u města Kolína.

Na zválených paloucích, v lesích a pod stráněmi ležela mrtvá těla nepřátel, odraná již o kabátce a škorně a stříbrné nebo zlaté náušnice, o kované pasy. Čeleď zemanů je snášela na hromady a pokrývala větvemi. Nikomu se nechtělo kopat jámy ve zmrzlé půdě.

Racek ze Dvorce, řečený Kobyla, vysoký, kostnatý chlap, popojížděl tu v hloučku zemanů, rozkládal a smál se hlučným smíchem.

Dělili se o kořist.

Ještě z různých stran přiváděli rozběhlé kumánské koníky.

Svolali čeleď a Ondřej Roháč k ní promluvil pár slov. Řekl, že se chovali statečně a že by nepřátelé vždycky byli vybiti ze země, kdykoliv by do ní vtáhli, kdyby všichni zemani se svou čeledí drželi při sobě, jako na tomto břehu Sázavy.

Lidé zvedali čapky a křičeli radostí nad vítězstvím. A těšili se na domovy.

Slyše o té pohromě velkého oddílu svého chrabrého vojska, uherský král se rozsoptil. Nařídil bez meškání oblehnout Rackovu Skalici, příkladně ztrestat, rozdrtit na prach! A po Rackovi Hanuše z Lipé na Ratajích! Oblehnout a srovnat se zemí! Vyhladit ty lapky!

A sám vsedl na kůň a jel v čele mnohohlavého zástupu jezdců a pěších, kteří vezli praky a beranidla.

Tenkráte jak přišly, tak opět náhle mrazy ustaly, obleva rozblátila cesty, bídně se to pochodovalo od Kolína k řece Sázavě.

Rackovi lidé byli překvapeni, tak vzácnou návštěvu nečekali. Bavili se na tvrzi tříděním kořisti, kterou tak snadno získali, zpychli a zlenivěli vítězstvím, jež zaplatilo jenom deset lidí; několik raněných leželo na slámě v malé světnici za velkou jizbou: Zlenivěli, že ochabli v ostražitosti — teď to tedy měli! Sám král přichvátal se pomstít!

Uzavřel Skalici, že se z ní nehne myš!

......................................................................................................................................................

... posledná veta ...

Rodil se den.

VINTER, JAN - CO A JAK SE DŘEVEM

VINTER, JAN

CO A JAK SE DŘEVEM

SNTL, Praha, 1984
edícia Polytechnická knižnice (75)
obálka  Richard Maršák
2. vydanie

hobby, domácnosť,
256 s., 186 ob., 4 tab., čeština
hmotnosť: 285 g

mäkká väzba
stav: dobrý

3,50 € 2,90 € *gopal2*hobb*
2,90 € *petz1*sklad*

Jak si zařídit domácí dílnu pro práci se dřevem, vlastnosti a druhy dřeva, příprava ke zpracování, technologie, ohýbání, lepení, čalounění, povrchová úprava. Určeno všem, kteří mají rádi práci se dřevem.

GRÜNDLEROVÁ, VIERA - FRANCÚZSKO SLOVENSKÝ FRAZEOLOGICKÝ SLOVNÍK G-Z

GRÜNDLEROVÁ, VIERA
ŠKULTÉTY, JOZEF
TARABA, JÁN

FRANCÚZSKO SLOVENSKÝ FRAZEOLOGICKÝ SLOVNÍK A-F

Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava, 1990
prebal Ladislav Donauer
1. vydanie, 4.000 výtlačkov
ISBN 80-08-00785-0

slovníky prekladové,
496 s., francúzština, slovenčina
hmotnosť: 600 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu, knižničné pečiatky

4,00 €

*bib14* in *H-kris*

KNOBLOCH, FERDINAND - INTEGROVANÁ PSYCHOTERAPIE

KNOBLOCH, FERDINAND
KNOBLOCHOVÁ, JIŘINA

INTEGROVANÁ PSYCHOTERAPIE

Grada, Praha, 1993
Avicenum, Praha, 1993
obálka Vladimír Svoboda, Karel Kárász
preklad Michael Adler
ISBN 80-7169-027-9

psychológia
384 s., čeština
hmotnosť: 614 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky

9,90 € stav: dobrý, knižničné pečiatky *bib15* in *H-kris*FR
9,90 € stav: dobrý, knižničné pečiatky *bib15*
9,90 € stav: dobrý, knižničné pečiatky *bib15*

Integrovaná psychoterapie - kniha, nezbytná pro psychiatry a klinické psychology, důležitá pro teoretiky i praktiky interpersonalních vztahů a filozofy. Zatím vyšla anglicky, německy a japonsky.

Prof. Em.J. Frank, nestor americké psychoterapie, v předmluvě této knihy vytyčil požadavky na ideální psychoterapii a napsal: „Ať se to zdá jakkoli nepravděpodobné, systém Integrované psychoterapie se k takovému ideálu blíží. Ze můžeme něco takového prohlásit, svědčí o mimořádných schopnostech manželů Knoblochových. Oba jsou obeznámeni s evropskou a americkou filozofickou, psychologickou, psychiatrickou a psychoterapeutickou literaturou. Vyškoleni v psychoanalýze a v četných formách skupinové terapie, nashromáždili rozsáhlé klinické zkušeností v Československu, Anglii, Spojených státech a Kanadě. Díky mimořádným teoretickým schopnostem úspěšně integrovali své znalosti a zkušenosti do teorie, která dostatečně zahrnuje jevy malých skupin i terapeutických komunit, právě tak jako zahrnuje představy, sny, realistické vjemy a vnější chování jednotlivců.“

Dr. Jason Aronson, mimořádný profesor psychiatrie, říká: „Knoblochovi, se svými jedinečnými zkušenostmi z Evropy a Ameriky, z komunistických i nekomunistických sociálních systémů, napsali knihu,, zahajující novou epochu. Tato kniha nabízí stimulující myšlenky a cenné perspektivy pro terapeuty, ať je jejich orientace jakákoliv.“ Psychological and Social Science Review, 13, June 1979

Přijetí do systému

Do systému jsou přijímáni lidé dvou základních kategorií: a) osoby, doporučené lékařem nebo přicházející z vlastního rozhodnutí, neboť trpí zdravotními obtížemi (identifikovaní pacienti); b) osoby, obvykle přicházející z vlastního rozhodnutí, neboť hledají pomoc s problémy v manželství či jiném partnerském vztahu nebo v rodině (klienti).

Záhy jsme si uvědomili, že je velice výhodné svést obě kategorie dohromady ve skupinové terapii. Ačkoli obě kategorie přišly do terapie rozdílnými cestami, přece mají mnoho společného. Mohou mít podobná uspořádání skupinového schématu. Například porovnejme mužského pacienta, stěžujícího si na neurotické symptomy, a mužského pacienta, vyhledávajícího pomoc kvůli manželským problémům. Oba mají podobné schéma matky, ale každý z nich si vyvinul rozdílný způsob vypořádávání se s problémem. Oba způsoby jsou neúčinné a právě proto oba muži vyhledávají profesionální pomoc. Identifikovaný pacient, který trpí řadou neurotických příznaků, si neuvědomuje význam svého zvláštního postoje vůči ženám jako partnerům. Tento postoj se vyvinul diky jednostranné zkušenosti s inteligentní, autoritativní a velice podporující matkou, která svého syna milovala a podporovala jeho závislost na ní. Pacient s matkou stále udržuje vzájemně vřelý vztah, ale často se cítí depresivní a trpí řadou psychosomatických problémů. Blíží se ke čtyřiceti a stále nemá uspokojující intimní život.

Klient, který přišel pro pomoc, protože mu hrozilo zhroucení manželství, měl podobnou osobní historii, podobné pozadí a podobný typ matky. Tento klient si uvědomil (nebo mu to bylo řečeno), že jeho závislost na matce byla v jeho věku nevhodná, a proto hledal rychlé řešení. Vrhl se do manželství s vysoce výkonnou, odborně vzdělanou a zaměstnanou ženou; stal se na ní závislý a očekával od ní tutéž pozornost a oddanost, na jaké byl zvyklý od své matky. Žena ho milovala a zprvu se ve své podporující úloze vyžívala, ale později byla manželem zklamaná, protože byl žárlivý a vyžadoval, aby se pro něj vzdala své odborné dráhy. Nakonec navrhla rozvod.

Zatímco identifikovaný pacient se cítil být obětí svých symptomů, klient se cítil být obětí svého manželství a zejména manželčina nedostatku porozumění. Obecně řečeno, pacienti si často nejsou vědomi svých interpersonálních problémů; klienti si neuvědomují, jak jsou jejich očekávání v interpersonálních vztazích nerealistická a jak neuroticky se chovají. Pacienti i klienti (tedy příslušníci obou kategorií) jsou experti na nevědomé vytváření bludných kruhů, vedoucích Sedm stupňů systému

k osobní nespokojenosti, i když obě kategorie používají rozdílné strategie. Vzájemná konfrontace těchto strategií podněcuje jedince z obou kategorií k lepšímu vymezení terapeutických cílů, k realističtějšímu ohodnocení sebe, partnerů a ostatních signifikantních osob, a k experimentování s novými rolemi. První individuální pohovor se provádí pro každou kategorii odděleně. V obou případech se terapeut může zabývat stejnými otázkami a problémy, ale taktiky se budou lišit.

Přicházejí-li dva klienti spolu, například manželský pár, terapeut zprvu pohovoří s každým partnerem odděleně a potom s oběma partnery dohromady v kombinovaném pohovoru. Když se terapeut ptá dvojice, kdo s ním chce mluvit první, má příležitost pozorovat, jak se partneři rozhodují.

Individuální pohovor

V tomto pohovoru s případným kandidátem psychoterapie musí terapeut ohodnotit povahu kandidátových potíží a jeho vhodnost a motivaci k systematické psychoterapii. Metodika těchto pohovorů se všeobecně neliší od metod, popsaných v mnoha učebnicích psychoterapie.

Po léta jsme experimentovali s různými druhy schémat a dotazníků, kterých by se dalo použít při prvním pohovoru. Shledali jsme, že Dotazník problémů a cílů, popsaný v kapitole VI, je nejužitečnější.

V této části se zaměříme na faktory, které pro pohovor považujeme za mimořádně důležité a kterým se často v tradičních psychiatrických interview nevěnuje dostatečná pozornost.

Začínáme současnými potížemi pacienta. Pohovor musí začít diskusí kandidátových současných problémů a stížností, nikoli zkoumáním kandidátovy historie ranného dětství. Této historii se věnujeme později, tak daleko do minulosti a do takových podrobností, jak terapeut uzná za nutné.

Proč se kandidát rozhodl pro léčbu? Proč právě teď? Je nutné probrat kandidátovy důvody pro vyhledání odborné pomoci a proč právě nyní. Co - vedle symptomů - k tomuto rozhodnutí přispělo? Co se nedávno odehrálo v kandidátově životě? Co se změnilo? Co si jiní blízcí lidé, například partner, manželka, rodiče, ostatní členové rodiny a signifikantní osoby, myslí o jeho symptomech nebo jak se vůči nim chovají? Jsou si jich vůbec vědomi? Jak reagovali na kandidátovo rozhodnutí podstoupit léčbu? Odpovědi na tyto otázky mohou nabídnout zajímavý vhled do kandidátovy manželské a rodinné situace.