DROPPA, ANTON - GOMBASECKÁ JASKYŇA

DROPPA, ANTON

GOMBASECKÁ JASKYŇA

Šport, Bratislava, 1962
fotografie Anton Droppa, Viliam Rozložník, Vojtech Benický
prebal Viliam Rozložník, Ľudovít Juračka
1. vydanie, 3.500 výtlačkov

turistika
80 s., 16 obr. príloh, slovenčina
hmotnosť: 80 g

mäkká väzba
stav: dobrý

0,90 € PREDANÉ

*mipet*

Krasové územia a jaskyne patria k najvyhľadávanejším prírodným javom. Dnes máme u nás už 22 sprístupnených jaskýň (z toho 10 na Slovensku), ktoré ročne navštívi viac ako miliőn turistov. Prichádzajú sem nielen za zážitkami estetickými, ale hlavne za poznaním zákonitostí prírody, lebo práve kras a jaskyne sú dokladom tejto činnosti.

Autor knižočky, kandidát geografických vied dr. Anton Droppa nás zoznamuje s jednou z najvýznamnejších jaskýň Slovenského krasu, s Gombaseckou jaskyňou. Slovenský kras ako najväčšie a najklasickejšie vyvinuté krasové územie v ČSSR má nepreberné bohatstvo krasových javov, a to ako povrchových, tak aj podzemných. A Gombasecká jaskyňa je popri Domici druhou najvýznamnejšou jaskyňou tohto územia. Hoci sa jej existencia predpokladala už od r. 1932, pre nedostatok finančných prostriedkov bola objavená až roku 1951 a sprístupnená roku 1955.

I napriek svojmu významu á unikátnej brčkovej výzdobe je u nás dosiaľ málo známa. Je tomu tak i preto, že okrem niekoľkých článkov v dennej tlači či odborných časopisoch a malej brožúrky pri príležitosti otvorenia jaskyne, nemali sme dosiaľ žiadnu publikáciu, ktorá by sa zaoberala problémami tejto jaskyne.

Predpokladaná publikácia má za úlohu oboznámiť našu verejnosť s Gombaseckou jaskyňou, na základe najnovších vedeckých výskumov podať stručne a zrozumiteľne ucelený prehľad jej povrchových a vnútorných zvláštností. Okrem pojednania o vlastnej jaskyni zaoberá sa aj najbližším okolím, hlavne ľadovou priepasťou Silická ľadnica, s ktorou tvorí jeden tzv. silicko-gombasecký systém. Nezabúda ani na praktické informácie pre návštevníkov, takže publikácia je svojím spracovaním vhodná ako pre odborníkov, tak aj širokú turistickú verejnosť. Jej vydaním sa iste zvýši záujem i návštevnosť jaskyne.

Prom. geológ František Skřivánek

ZERER, ANTON - TALIANSKO 90

ZERER, ANTON
SÚKUP, JÁN

TALIANSKO 90
XIV. majstrovstvá sveta vo futbale

Šport, Bratislava, 1990
edícia Finále
obálka Jozef Michaláč
1. vydanie
ISBN 80-7098-126-0

šport
168 s., far. fot., slovenčina
hmotnosť: 688 g

tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: výborný

PREDANÉ

*sport*

Tá koža naplnená vzduchom dnes rozviruje emócie vo všetkých kútoch našej planéty. Bezmála tridsať miliárd párov očí bolo zvedavých na päťdesiatdva zápasov záverečného turnaja štrnástych majstrovstiev sveta vo futbale v Taliansku. Svetový rekord. Nijaké iné podujatie na zemeguli zatiaľ nepritiahlo väčšiu pozornosť. V čestných lóžach futbalových chrámov sedávali králi, premiéri, ministri i hviezdy kultúrneho neba. Po víťazstvách prezidenti vyhlasovali štátne sviatky. Na počesť futbalových hrdinov pesničkári komponovali oslavné piesne a radní páni premenúvali ulice a štadióny.

Počas zápasov na šampionáte v Taliansku, ako hlásila americká agentúra UPI, zavládlo prímerie aj v ťažko skúšanom Libanone.

To všetko je futbal. Hádam nikde na svete mu nemohlo byť tak príjemne ako pod azúrovou klenbou talianskej čižmy.

Keď v našom vydavateľstve Šport vyšla prvá knižka o majstrovstvách sveta vo futbale, písal sa rok 1958. Odvtedy pravidelne, každé štyri roky, prichádzame za svojimi čitateľmi s knihami o svetových futbalových festivaloch. Táto je už deviata.

Tradícia zaväzuje aj inšpiruje.

V rukách máte prvú celofarebnú knižku o futbalových majstrovstvách sveta, aká v slovenčine ani v češtine ešte nevyšla. Živým slovom, rečou faktov a najmä 111 farebnými fotografiami vám v nej približujeme spolu s kvalifikáciou všetkých tridsaťjeden talianskych dní, prežiarených slnkom a predovšetkým futbalom.

VIGILIE VELIKÉHO DNE

VIGILIE VELIKÉHO DNE

Emil Šprongl, Pelhřimov, 1917

náboženská literatúra
88 s., čeština
hmotnosť: 90 g

mäkká väzba
stav: dobrý

4,90 €

*H-1-2*

A KDE BUDE KRISTUS V ONĚCH POSLEDNÍCH POHROMÁCH, TÁZALA SE ZEMĚ; zdá se, jakoby ponechal úplně svému odvěkému odpůrci pole a opouštěl vše a všechny.

Ovšem ponechává částečně pole a opouští mnohé, odvětil věštec, ale jen to, co opustilo a zradilo jeho. Svobodná vůle jako na počátku tak na konci světa lidstvu zůstává; každý má volno rozhodnout se pro něho nebo proti němu. Věrných pak neopustí.

Jeho zvláštní mimořádné přispění věrným ukáže se již v tom, že ony těžké doby posledního zápol u zkrátí. Pravil: A kdyby ukráceni nebyli dnové ti, nebyl by zachován nižádný člověk, ale pro vyvolené ukráceni budou dnové ti.

A tu se naskýtá něco podivuhodného; písma, kteráž o vlastní době příchodu Antikristova a skonání světa zachovávají slavnostní mlčení, jasně a přesně ne jednou, ale několikrát udávají čas onoho ukrácení na tři a půl léta. Toť lhůta popřávaná zároveň Antikristovi k souboji s Kristem.

Dle Daniela bude vzrostlý roh třímat žezlo nad světem po tuto oznámenou dobu: Vydáni budou v ruku jeho až do času a časů a polovice času.

Aby nebylo pochyby o tom, že těmito „časy“ rozumějí se přesně roky, prorok na jiném místě rozustavičná, a postavena bude ohavnost ve zpuštěni, bude dnů tisíc dvě stě a devadesát. Blahoslavený, kterýž dočeká a přijde až ke dnům tisícitřems tům třiceti pěti.

Apokalypse v úplné shodě se starozákonní předpovědí stanoví onu dobu určitě na čtyřicet dva měsíce, tedy opět na tři a půl roku, kdy má církev Boží od vojů Antikristových být tištěna: Budou šlapati město svaté čtyřiceti dva měsíce — neboť právě po tu dobu dána jest moc šelmě: Dána ji moc vládnouti za čtyřiceti a dva měsíce.

Po tutéž dobu budou pokání hlásat dva vyvolení svědkové: Budou prorokovati za tisíc dvě stě a šedesát dnů — a po touže dobu také Církev, na poušť zatlačená, žije pod zvláštní ochranou Boži: A žena utekla na poušť, kdež měla místo připravené od Boha, aby ji tam živili za dnů tisíc dvě stě a šedesát — čili jak Jan ještě jednou spůsobem Danielovým určuje: Kdež jest živena do času a časů a do půl času.

Než tímto ukrácením strasti nevyčerpává se všecka Kristova pomoc vyvoleným. V neobyčejných pohromách bude třeba Církvi také neobyčejné pomoci, a té Kristus ji neodepře.

Jako vždy, kdykoli satan v dějinách lidstva zježil svůj hřeben a pozvedl svou tlapu, vzbuzoval Kristus na obranu věrných veliké světce zápasníky, tak učiní i naposled. V nich vzepne se víra, která divy činí, ohni s nebe sestoupit velí, nebe otvírá i zavírá, která vody staví a je proměňuje, která ubité i z hrobu křísí.

Budou stát proti Antikristu i proroku jeho, šelmě zemské, kteří také divy kouzlit budou před očima svedeného světa. Budou postaveni jako dva posvátné svícny, aby svítili věrným, proti dvěma pochodním záhuby. Státi budou jakodvě olivy olej milosti a života v sobě nesouce proti dvěma stromům jedonosným. Oznamuje je Zjevení slovy:

A dám dvěma svědkům svým —

Ti jsou dvě olivy a dva svícnové, před obličejem Pána země stojící.

A bude-li jim chtíti kdo ubližovati, vyjde oheň z úst jejich a spálí nepřátele jejich; a tak musí zabit býti, kdož by jim uškoditi chtěl.

Ti mají moc zavříti nebe, aby nepršel déšť za dnů proroctví jejich, a mají moc nad vodami obrátiti je v krev a bíti zemi všelikou ranou, kolikrátbykoli chtěli.

A když dokonají svědectví své, šelma, kteráž vystoupí z propasti, učiní válku proti nim a zvítězí nad nimi i zabije je.

A těla jejich budou ležeti na ulicích města velikého, kteréž slove duchovně Sodoma a Egypt, kdežto i Pán jejich ukřižován jest.

A viděti budou mnozí z pokolení a lidí a jazyků i z národů mrtvá těla jejich za půl čtvrta dne: a těl jejich nedají pochovati ve hrobích.

A ti, kteří přebývají na zemi, radovati se budou nad nimi a veseliti se a dary budou posílati jedni druhým; nebo ti dva proroci trápili ty, kteří přebývali na zemi.

A po půl čtvrtu dni všel do nich od Boha duch života: i stáli na nohách svých, a bázeň veliká spadla na ty, kteří je viděli.

A slyšeli hlas veliký s nebe, řkoucí jim: Vstupte voje na porážku k onomu místu, kde si slibuje di- ....

ULLMANNOVÁ, MARCELA - PRÍRODNÁ LEKÁREŇ

ULLMANNOVÁ, MARCELA

PRÍRODNÁ LEKÁREŇ
Prehľad prírodných liečebných prostriedkov
(Naturapotheke)

Media klub, 2000
preklad Vladimír Varsik
edícia Kompas
prémiová knižnica
ISBN 80-88963-35-4

zdravie, alternatívna medicína,
72 s., slovenčina
hmotnosť: 175 g

tvrdá väzba
stav: intaktný, výborný

2,60 € PREDANÉ

*H-2-2*

PYTELKA, JOSEF - ANGLIČTINA PRE PREVÁDZKU HOTELOV A SPOLOČNÉHO STRAVOVANIA

PYTELKA, JOSEF
GAVLASOVÁ, MILENA

ANGLIČTINA PRE PREVÁDZKU HOTELOV A SPOLOČNÉHO STRAVOVANIA

Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava, 1988
preklad Katarín Szabová
1. vydanie, 8.000 výtlačkov
obálka Květa Kovářová

učebnice, cestovanie
120 s., slovenčina, angličtina
hmotnosť: 151 g

mäkká väzba
stav: výborný, intaktný

1,90 € PREDANÉ

*H-TV-2*

NOVÁČEK, JOSEF - PRVNÍ PŘEKLAD BEZRUČOVÝCH BÁSNÍ

NOVÁČEK, JOSEF

PRVNÍ PŘEKLAD BEZRUČOVÝCH BÁSNÍ
z dějin rakouské censury

České lidové knihkupectví, Praha, 1927

bibliofília, literárna teória
16 s., čeština, nemčina
hmotnosť: 32 g

mäkká väzba s prebalom
stav: dobrý

"Na památku III. bibliofilského večera dne 29. října 1927 věnuje ctitelům básníka Bezruče v jeho jubilejním roce Josef Nováček"

NEPREDAJNÉ

*H-1-2*

PRUS, BOLESLAW - A FÁRAÓ

PRUS, BOLESLAW

A FÁRAÓ
(Faraon)

Madách, Bratislava, 1983
preklad József Havas
1.700 výtlačkov

beletria, román,
868 s., maďarčina
hmotnosť: 798 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: výborný

predané

*bruri*hun*

A lengyel realista próza klasszikusának ez a műve 1895-ben jelent meg először. Ma is a világirodalom egyik legnépszerűbb regénye, a belőle készült színes film eljutott a világ legtávolabbi részeibe is.

Színhelye az ókori Egyiptom. A haladó szellemű ifjú fáraó harcát ábrázolja a papok uralma, a konzervatív és korrupt állami gépezet ellen. Az apparátus megsemmisíti ugyan az uralkodót, de a fiatal fáraó eszméi annyira élőek és erősek, hogy ellenfelei kénytelenek megvalósítani őket.

A mű nemcsak színes, lebilincselő olvasmány, hanem hiteles korrajz is. A szerző nagy történeti tudással, mesteri kézzel eleveníti fel az időszámításunk előtti tizenegyedik század Egyiptomának életét.

A regény korabeli sikerét elősegítette az akkori irodalmi közvélemény, amely a mű alakjait és problémáit Miklós cár idejével azonosította. Ma már tudjuk, hogy Prus nem kulcsregényt, hanem a XIX. század legnagyobb lengyel regényét írta meg.

ROSENFELD, ISADORE - PÁN DOKTOR, ČO MÁM JESŤ?

ROSENFELD, ISADORE

PÁN DOKTOR, ČO MÁM JESŤ?
(Doctor, What Should I Eat)
Keď strava dokáže zázraky
Nutričné recepty pri ochoreniach, keď strava dokáže zázraky

Slovenský spisovateľ, Bratislava, 1999
1. vydanie
preklad Zuzana Dudíková
obálka Jozef Pernecký
ISBN 80-220-0727-7

zdravie, stravovanie, výživa,
374s., slovenčina
hmotnosť: 403 g

tvrdá väzba
stav: výborný

2,50 € 1,50 €

*zdr*

Slávny americký lekár sa zameriava na rôzne druhy ochorení a podrobne rozpisuje, ktoré stopové prvky, vitamíny či minerály osožia zdraviu, a zároveň odporúča najvhodnejšie potraviny. Autor knihy spochybňuje zakonzervované mýty a svojím originálnym prístupom pomáha ľuďom orientovať sa v oblasti zdravej výživy.

ROSENFELD, ISADORE - PÁN DOKTOR, ČO MÁM ROBIŤ?

ROSENFELD, ISADORE

PÁN DOKTOR, ČO MÁM ROBIŤ?
(Symptomps)

Slovenský spisovateľ, Bratislava, 1998
1. vydanie
preklad Zuzana Dudíková
obálka Jozef Pernecký
ISBN 80-220-0909-1

zdravie
424 s., slovenčina
hmotnosť: 434 g

tvrdá väzba
stav: výborný

2,00 € 1,00 |€

*zdr*

Kniha odpovedá na otázky:
Som chorý?
Je to vážne?
Mám ísť k lekárovi?

ZÁVADA, PÁL - JADVIGA PÁRNÁJA

ZÁVADA, PÁL

JADVIGA PÁRNÁJA

Magvető, Budapest, 1997
ISBN 963-14-2076-0

beletria, román
448 s., maďarčina
hmotnosť: 481 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: výborný

NEPREDAJNÉ

*H-2-6*

A naplóformában írott regény, bár történetileg az elidegenedésről, közelebbről egy rejtelmes családi szövetség csődjéről tudósít, mégsem egyszerűen a széthullás krónikája, benne rések nyílnak a moralitás titkos rejtekeire, amelyek még az egész életre kiható nagy hazugságok idején is a tisztaság hajlékai maradnak. Ez a tragikus ambivalencia, amelynek következményei az emberi természet esendőségében erednek, a sors végzetszerűségével kíséri végig a történetet. Zaklatott vidék az események színtere is: a két vagy három emberöltővel korábbi hazai peremvidék, amúgy valójában a Kárpát-medence kellős közepe, ahol mindig is a dac viharai váltakoznak a rezignáció bénító szélcsendjével. A Jadviga párnája jelentős alkotás, varázslatos elbeszélés, nyelvi erejénél fogva világos gesztus a klasszikus próza eszményei felé a kortárs irodalom bizonytalan hierarchiájában.

SCHWANGMEIER, PAVEL - ZDRAVÍ LZE KOUPIT

SCHWANGMEIER, PAVEL

ZDRAVÍ LZE KOUPIT
Přehled vitaminových, minerálních, dietních přípravků, bylinných čajů a sirupů. rostlinných a živočišných výtažků, včelích produktů a sportovní výživy s jejich složením  a působením na lidský organizmus

Pharmak Press, Brno, 1999
obálka Miroslav Dvořák
1. vydanie
ISBN 80-902698-0-X

zdravie
640 s., čeština
hmotnosť: 551 g

mäkká väzba
stav: výborný

PREDANÉ

*H-TV-2*

TOLSTOJ, LEV NIKOLAJEVIČ - ANNA KARENINOVÁ II.

TOLSTOJ, LEV NIKOLAJEVIČ

ANNA KARENINOVÁ
(Anna Karenina)

diel druhý

Matica slovenská, Turčiansky Sv. Martin, 1950
preklad Mária Klimová
1. vydanie, 5.000 výtlačkov
obálka V. Stašík

beletria, román, literatúra ruská,
358 s., slovenčina
hmotnosť: 498 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý, prebal po krajoch ošúchaný

8,80 € za oba diely PREDANÉ

*H-TV-1*

XXI.

„Práve idem po teba. To tvoje pranie trvalo akosi dlho,” povedal mu Petrický. „A čo, skončil si?”

„Skončil,” odpovedal Vronský a usmial sa len očami. Vykrúcal si končeky fúzov tak opatrne, ako by teraz, keď mal už všetky veci v poriadku, mohol tento poriadok narušiť každý prismelý a prirýchly pohyb.

„Po tejto robote vyzeráš vždy, ako by si vyšiel z kúpeľa,” povedal Petrický. „A ja idem od Gricka (tak volali veliteľa pluku), čakajú ťa tam.”

Vronský neodpovedal, díval sa síce na priateľa, ale rozmýšľal o inom.

„To tam u neho hrá hudba?” spýtal sa, keď začul doletujúce známe zvuky basových trúb, čo hraly polky a valčíky. „Čože dnes oslavuje?”

„Serpuchovský prišiel.”

„Ale, ale!” povedal Vronský. „Ani som nevedel.”

Úsmev v očiach sa mu rozžiaril ešte jasnejšie.

Keď sa raz rozhodol, že je šťastný svojou láskou, ktorej obetoval túžbu po sláve — alebo aspoň hral takúto úlohu — Vronský už nemohol závidieť Serpuchovskému, ani sa nehneval na neho, že prišiel navštíviť pluk a neprišiel najsamprv k nemu. Serpuchovský bol dobrý priateľ a Vronský bol rád, že prišiel.

„Som veľmi rád.”

Veliteľ pluku, Demin, býval vo veľkom panskom dome. Celá spoločnosť bola na priestrannom dolnom balkóne. Prvé, čo Vronský zazrel na dvore, boli speváci v ľahkých kabátikoch, ktorí stáli okolo súdka s pálenkou, a zdravá, veselá postava veliteľa pluku, obkoleseného dôstojníkmi. Veliteľ vyšiel na prvý schodík k balkónu, prekrikoval hudbu, hrajúcu Offenbachovu štvorylku, čosi rozkazoval a kýval vojakom, čo stáli trošku bokom. Skupina vojakov, jazdecký rotník a niekoľko poddôstojníkov, blížili sa zároveň s Vronským k balkónu. Veliteľ pluku šiel ku stolu, potom sa so skleničkou vrátil na schody a zvolal prípitok: „Na zdravie nášho bývalého druha, chrabrého generála, kniežaťa Serpuchovského. Hurrá!”

Za veliteľom pluku vyšiel aj usmiaty Serpuchovský so skleničkou v ruke.

„Ty ustavične mladneš, Bondarenko,” oslovil priam pred ním stojaceho, mlado vyzerajúceho strážmajstra, ktorý slúžil už druhý raz pri vojsku.

Vronský nevidel Serpuchovského tri roky. Zmužnel, dal si narásť bokombriadky, ale bol ešte vždy strojný, budil obdiv ani nie tak krásou, ako jemnosťou a šlachetnosťou tváre a celej postavy. Jedinou zmenou, ktorú na ňom Vronský vybadal, bolo to ustavičné tiché žiarenie, ktoré sa ustaľuje v tvárach ľudí, čo mali úspech v živote, ľudí presvedčených, že každý uznáva tento úspech. Vronský poznal toto žiarenie a hned ho zbadal na Serpuchovskom.

Keď Serpuchovský schodil dolu schodmi, zazrel Vronského. Úsmev radosti mu osvietil tvár. Hodil hlavou dohora, naddvihol pohár Vronskému na privítanie, a prejavil týmto pohybom, že najprv musí ísť k strážmajstrovi, ktorý už stál v pozore a špúlil ústa na bozkanie.

„Tu ho máme!” vykríkol veliteľ pluku. „A Jašvin mi povedal, že si zas zlej vôle.”

Serpuchovský bozkal na vlhké a čerstvé pery mládenca-strážmajstra, utrel si ústa šatôčkou a šiel k Vronskému.

„Ach, aký som rád!” povedal, stískal mu ruku a už ho aj odvádzal nabok.

„Postarajte sa o neho!” zakričal Jašvinovi veliteľ pluku, ukazujúc na Vronského, a sišiel dolu medzi vojakov.

„Prečo si včera neprišiel na preteky? Myslel som, že sa tam sídeme,” povedal Vronský a obzeral si Serpuchovského.

„Prišiel som, ale neskoro. Odpusť,” dodal a obrátil sa k pobočníkovi: „dajte im odo mňa, nech sa rozdelia.”

Náhlivo vybral z peňaženky tri storubľové bankovky a začervenal sa.

„Vronský, chceš si dačo zajesť, alebo zapiť?” spýtal sa Jašvin. „Hej, dones grófovi dačo zajesť! A tu máš — pi!”

TOLSTOJ, LEV NIKOLAJEVIČ - ANNA KARENINOVÁ I.

TOLSTOJ, LEV NIKOLAJEVIČ

ANNA KARENINOVÁ
(Anna Karenina)

diel prvý

Matica slovenská, Turčiansky Sv. Martin, 1950
1. vydanie, 5.000 výtlačkov
obálka V. Stašík
súčasť knihy: článok "Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910)"

beletria, román, literatúra ruská,
306 s., slovenčina
hmotnosť: 455 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý, prebal po krajoch ošúchaný
 
8,80 € za oba diely PREDANÉ

*H-TV-1*

IX.

Anna šla so sklonenou hlavou a ihrala sa s kystkami šálu. Tvár jej žiarila jasnou žiarou. Ale nebola to veselá žiara, — pripomínala žiaru požiaru v temnej noci. Keď zazrela muža, Anna zodvihla hlavu a usmiala sa, ako by sa zobúdzala.

„Ešte si nie v posteli? To je zázrak!” povedala, sňala si šál, ale nezastala pri ňom, šla len ďalej do obliekárne. „Je čas spať, Alexej Alexandrovič,” povedala zpoza dverí.

„Anna, musím sa s tebou poshovárať.”

„So mnou?” povedala prekvapená, vyšla zo dverí a pozrela na neho. „Čože sa stalo? O čom sa chceš poshovárať?” spýtala sa a sadla si. „No, poshovárajme sa teda, ako treba. Ale múdrejšie by bolo spať.”

Anna vravela, čo jej prišlo na jazyk a čudovala sa, keď sa počula, čudovala sa, ako vie klamať. Aké proste a prirodzené boly jej slová, aké presvedčivé bolo, že sa jej chce proste spať! Cítila sa ako v nepreniknuteľnom brnení lži. Cítila, že jej pomáhala akási neviditelná moc a podporovala ju.

„Anna, musím ťa vystríhať,” povedal muž.

„Vystríhať?” povedala Anna. „Pred čím?”

Dívala sa tak proste, tak veselo, že keby ju dakto nepoznal, ako ju poznal muž, nebol by zbadal nič neprirodzeného vo zvuku ani v smysle jej slov. Ale mužovi, ktorý ju poznal, ktorý vedel, že už keď si len o päť minút neskoršie líhal, ona to spozorovala a pýtala sa na príčinu, mužovi, ktorý vedel, že sa mu hned zdôverovala s každou radosťou, veselosťou a žiaľom — značilo veľmi mnoho, keď teraz videl, že nechcela zbadať, že ho čosi trápi, že nechcela povedať o sebe ani slova. Videl, že hlbina jej duše, doteraz vždy pred ním celkom otvorená, teraz mu je zavretá. Ale nielen to, zo zvuku jej hlasu vybadal, že ju to ani len netrápilo, že mu akosi doprosta vravela: áno, duša sa mi zavrela pred tebou, musí tak byť a odteraz už tak bude. Cítil sa teraz podobne ako človek, čo sa vrátil domov a našiel si dom zazvretý. — No, možno sa ešte nájde kľúč, — myslel si Alexej Alexandrovič.

„Chcem ťa vystríhať,” povedal tichým hlasom, „že z neopatrnosti a ľahostajnosti môžeš poskytnúť príčinu, aby o tebe v spoločnosti klebetili. Tvoj trošku priživý rozhovor dnes večer s grófom Vronským (pevne a s pokojnou rozvahou vyslovil to meno) vzbudil pozornosť.”

Vravel a hľadel jej do rozosmiatych očú, ktoré mu teraz boly strašné svojou nepreniknuteľnosťou, a hned aj cítil márnosť a prázdnotu svojich slov.

„Ty vždy takto začínaš,” odpovedala Anna, ako by ho ani trošku nechápala a ako by zo všetkého, čo povedal, bola úmyselne pochopila len posledné slová. „Raz ti je nepríjemné, že sa nudím, raz zase, že som veselá. Nenudila som sa. To ťa uráža?”

Alexej Alexandrovič sa strhol a složil ruky, aby zapukal prstmi.

„Ach, prosím ťa, nepukaj, tak to nerada,” povedala Anna.

„Anna, si to vôbec ty?” povedal Alexej Alexandrovič ticho, ale ovládol sa a zdržal pohyb rúk.

„Ale čo to všetko značí?” povedala Anna s takým úprimným a komickým údivom. „Čo chceš odo mňa?”

Alexej Alexandrovič chvíľu mlčal a pretrel si rukou čelo a oči. Zbadal, že namiesto toho, čo chcel spraviť, totiž vystríhať si ženu pred schybením v očiach spoločnosti, nevolky sa rozčuľoval tým, čo sa týkalo jej svedomia a zápasil s akousi vymyslenou stenou.

„Len toľkoto ti chcem povedať,” pokračoval chladne a pokojne, „a prosím ťa, vypočuj ma. Ako vieš, pokladám žiarlivosť za cit urážlivý a ponižujúci a nikdy nedopustím, aby ma ovládol. Ale sú určité zákony slušnosti, ktoré nemožno prestúpiť beztrestne. Súdim podľa všeobecného dojmu v dnešnej spoločnosti, teda nie ja, ale všetci ...