JEŽEK, LADISLAV - ITÁLIE ´90

JEŽEK, LADISLAV
MACKŮ, JIŘÍ

ITÁLIE ´90
Mistrovství světa v kopané

Olympia, Praha, 1990
fotografie: Karel Novák, Jiří Pekárek, Milan Šťastný
obálka Antonín Kalcovský
edícia Sport v obrazech
1. vydanie, 40.000 výtlačkov
ISBN 80-7033-136-4

publikácie obrázkové, šport,
158 s., 195 far fot., čeština
hmotnosť: 980 g

tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: výborný

1,50 € PREDANÉ

*H-TV-1*

NOR, A. C. - OD STOLU A LOŽE

NOR, A. C.

OD STOLU A LOŽE
naprosto ne autobiografie

vlastným nákladom, Praha, 1941
3. vydanie
obálka Ferdiš Duša

beletria, román, číslovaný výtlačok, podpis autora, literatúra česká
452 s., čeština
hmotnosť: 885 g

stav: výborný, na patitule osobné venovanie s vročením 1942, vložený voľný "Exlibris Dra. F. Ledvynky", mimo náklad bolo vytlačených 100 výtlačkov na papieri "Jan Wellem" a očíslovaných. Tento výtlačok má číslo "98", bez prebalu

NEPREDAJNÉ

*H-7-1*

Kapitola šestá

Teta Anna — to byla nyní drobná postavička, vedle siláckého strýce Ornsta směšně filigránská, hned na první pohled se k němu vůbec nehodila. Měla světlé vlasy, jako vyplavené vodou, nebyla to však plavost, vůbec ty vlasy neměly barvy. Nosila je v drdolu, kde ve větším množství už tmavěly, ale nad čelem vypadaly jako věchet slámy. Obličej byl už vráščitý, kolem očí bylo celé hejno droboučkých čárek, ale staře ještě nevyhlížel. Byl ještě jemný a něžnosti mu dodávaly bleděmodré oči, jejichž pohled býval vždy přesvědčivě nevinný. Cosi dívčího zůstalo z mládí ve tváři tety Anny, jen ze stažených, neusměvavých rtů mluvila zkušenost a tíha bez veselí. Celý život nedělala teta Anna nic jiného, než že se starala o domácnost, uklízela „dolejšek“ i „hořejšek“, vařila pro strýce Ornsta i sestru, jež chodila do úřadu, pro každého musila chystat oběd v jinou hodinu, neboť jejich úřední hodiny se neshodovaly. Pak tu bylo prádlo, velké úklidy a vůbec všecko. Nikdy si nikoho nezjednala, nikdo prý by jí to „tak neudělal“, a nikdy nezastonala, protože nikdo by jí nezastal. Uvažme ještě, že měla dceru, pomyslete, velmi zhýčkanou dceru, jedináčka, ta jí dala více práce než strýc Ornst a sestra Eliška dohromady. Dcerka nesměla na nic sáhnout, chtěla-li co udělat, nuže, pro práci tu byla teta Anna! Ale podařilo se jí dceru dobře provdat, bylo to hezké dítě, vypiplané, rozkošné, mazlivé, teď tedy zkouši mazlit se s ní její muž, zdali jen bude mít s tímto hravým kotětem tolik trpělivosti, kolik jí vždy mívala teta Anna?

Strýc Ornst viděl po prvé tetu Annu, když jí bylo šestnáct let. Bože, to bylo děvčátko, v pasu přeštípnuté — kdoví, proč, ale strýci Ornstovi připadalo, že jí ta útlost pasu, stažená v těch místech ještě nadmíru šatem, musí působit bolest. Hlavička byla tenkrát bělostná a vlasy, měkké a vlavé jak len, poletovaly větrem jako neposlušná hříva. To všecko dohromady zdolalo strýce Ornsta neobyčejně snadno, měl náklonnost právě k takovým dívčím zdrobnělinkám. Už tenkrát nosil pyšně svůj fešácky knírek a snad z části také do toho mužného knírku se Anička zamilovala. A potom — ten stisk ruky, jaký uměl strýc Ornst předvést, to se Aničce tmělo v očích, byla by vykřikla, ale ještě raději by se byla kácela do jeho náruče, omdlévala by —

Jejich společných procházek bylo málo, měli k sobě hodně daleko. Štěstí, že strýc Ornst byl „u dráhy“ a jako železniční úředník měl režijní jízdné, mohl tedy za Aničkou dojíždět a činil tak svědomitě, kdykoli mu to jen bylo trochu možné — a bylo mu to možné tak často, že Aničce nebylo lze na něho zapomenout. Chyba byla jen taková, že Aniččini rodiče nepřáli té známosti. Starý pán byl řídící učitel a měl s dceruškou jiné plány. V té době právě prožila starší dcera Eliška těžkou ránu srdce, snoubenec jí zemřel, měli už mít brzy svatbu, když chytil zápal plic a v týdnu měl pohřeb. Nechtěla tomu ani uvěřit, vyváděla hrozně na pohřbu, lidé si povídali, že to děvče zešílí. Mělo ho k smrti ráda a byla přímo rozdrcena tou ranou. Už se z ní nevzpamatovala, ...

VRBA, JAN - RADOSTNÉ ZASLÍBENÍ

VRBA, JAN

RADOSTNÉ ZASLÍBENÍ
Básně
psáno roku 1911-194
poctěno cenou z fondu Jul. Zeyera při České akademii

J. Otto, Praha, 1926
2. vydanie
edícia Sebrané spisy Jana Vrby (8)
súčasť knihy: "Genese knihy" (autor)

poézia
100 s., čeština
hmotnosť: 218 g

tvrdá väzba
stav: výborný, venovanie autora s vročením 1933

NEPREDAJNÉ

*H-1-1*

AŽ SPOLU PŮJDEME ...

Až spolu půjdeme v rozkvetlém jarním dnu —

třešňovou alejí, zmámeni hudbou snů

 a šumem zlatých včel, 

žeh slunce zářící nám v oči udeří, 

zmnožen se zavěsí do příze kadeří 

kol bílých našich čel.

A v dešti žhavých střel až chvíle proletí, 

v níž odmlčí se zem, a v prvním objetí 

se setká se rtem ret, 

květ třešní mandlový opojněj zavoní, 

a hlas Tvůj v užaslé otázce zazvoní — 

kdeže je celý svět?

Až spolu půjdeme v neděli květnovou 

za trylků skřivánčích alejí třešňovou, 

a bílá ruka Tvá

se k mojí přitulí v radostném stisknutí, 

v polibku palčivém radostně řeknu Ti, 

že svět jsme jen my dva! —

DOBŠINSKÝ, PAVOL - PROSTONÁRODNÉ SLOVENSKÉ POVESTI II.

DOBŠINSKÝ, PAVOL

PROSTONÁRODNÉ SLOVENSKÉ POVESTI
Zväzok II

Tatran, Bratislava, 1973
edícia Výber
poznámky Eugen Pauliny
úvodná štúdia Andrej Melicherčík
ilustrácie Martin Benka

beletria, knihy pre deti, rozprávky
460 s., slovenčina
hmotnosť: 1090 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: knižný blok vo výbornom stave, prebal po krajoch mierne ohnutý

17,00 € PREDANÉ

*H-TV-1*

Pavol Dobšinský o slovenských ľudových rozprávkach

Národ hneď za doby prvšej mladosti svojej bol umelcom a básnikom. Veď čože je umenie? Nuž abstraktnosť, nie nahé rozumovanie starcov; ale obraznosť mladému veku vlastná. Už teda povaha veku prvej mladosti a snivosti národa, kde aj uňho prevládala jak bujná, tak maľobná obrazivost nad suchým triezvym rozumom, činila ho umelcom, básnikom; neumel ani ináč, len obrazným slovom znázorňovať a spredmetňovať vznešenejšie pocity a pomysly svoje. Hneď jak myseľ jeho schopná bola zaletieť nad každodennosť tam, kde potýkajú sa hmotné i mravné sily a mocnosti (popolvár královčík s babou a šarkanmi), už myslel a tvoril deje, udalosti, boje hodny umenia, hodny podnes básnenia. Nadto spôsobom a darom všetkých umelcov nadchol tuná duševné sily svoje, aby podobu peknú, súmernú, zaokrúhlenú, doko-

nalú i rúcho sviatočné dal dielu svojmu, tomu, čo uznával za vznešenejšie, za povýšené nad obyčajnú každodennosť. Tak podarili sa mu povesti oku i uchu pekné, dojímavé, v dejoch a činoch slávne, v celku zaokrúhlené, súmerné. A jestliže podnes máme v čom obdivovat jejich umelosť a vyvedenosť básnickú, to svedčí, že náš národ hneď v dobách prvej mladosti bol národom krásy, čulým, umenia schopným, by pocity a pomysly svoje podať mohol v dielach básnických, zblížiť sa i neuvedomele k pravidlám súmernosti a krásy...

Povesti, ako sú, ako sme ich presadili do verejnej záhrady spisov, u kohože sme našli, u koho sú vlastne doma? U roľníkov a pastierov, najvýš u remeselníkov dedín a mestečiek; jestli ešte vyššej vo svetliciach panských, to už len ako varovkyniami, z ľudu onoho pošlými, sem jaksi kradmo na milosť i nemilosť uvedené. Pestovateľom jejich bol teda ľud celým svojím živobytím na prírodu upravený, ustavične pod jej dojmami žijúci, ľud prírody už sám sebou...

My vydavatelia povestí podržali sme v báječných povestiach všetky smiešne a žartovné a jakékoľvek výrazy, výjavy, začiatky i zakončenia povestí, jak od ľudu sme jich prejali. Jak napospol tak i v tomto šetrili sme vernosti vo vypravovaní, trebárs jednodruhé aj ináč bolo by sa hodilo, do krámu nášho ponímania povestí...

ZLATOVLÁSKA

Podal a rozpráva dr. Gustáv R e u s s.

Bol raz jeden veľmi, ale veľmi chudobný kováč. Voľakedy sa aj dobre mal. Ale čože, keď remeslo zaseklo sa mu, časy prišli zlé, žena a drobné deti pýtali len jesť? Vyšiel celkom na mizinu, že už na celom bydle nemal iba sedem grajciarov. A vyhladované, vy-ziabnuté deti ešte len teraz počali mravčať, že by ony jedli. Osanoval sa a poď! Kúpil si za tých ostatných sedem grajciarov povrázok, že voľakde v hore zaň zavesí sa.

Príde do tej hory, vyhľadá si miesto a zahadzuje ten povrázok na mocnú haluz vysokého stromu, aby ho to zdržalo. Vtom, kde sa vezme, tu sa vezme jedna čierna panička a odhovára ho, aby nevešal sa, že to hriech, aj mrzko že je. Zarazil sa milý kováč, keď tu tak po nič objavila sa mu tá panička, a pobral sa ďalej.

Len čo niekoľko krokov urobil, zase sa oželel a zahadzoval už povrázok na haluz. Akoby z neba bola spadla, zas tu tá panička. Odhovárala ho. Pokrútil hlavou, videlo sa mu to i tak i netak; ale teda nezahodil ten povrázok a zostal tam ako prikovaný. Keď panička zmizla, jemu zase len celá jeho bieda postavila sa pred oči. I veru pripravil povrázok na haluz, že si ho už zakosili okolo hrdla a od višne z neho.

Panička postavila sa už teraz pred neho samého a rečie mu: „Nevešaj sa, kováč, nevešaj! Spomôžem ti v biede, dám ti bohatstva, koľko chceš; len či mi sľúbiš, o čom dosiaľ doma nevieš.“ „Ej, nuž čože to môže byť, o čom by som v mojom pustom dome nevedel? To bude akiste dáka pletka!“ hútal si kováč a prisľúbil paničke, čo žiadala, len či ho z biedy vypomôže. Hneď mu nasypala peňazí a zlata plnú kapsu.

„Tu máš,“ povedá, „čo som ti sľúbila. A pre to, čo si mne sľúbil, prídem si o sedem rokov!“

LAZAR, ERVÍN - POZNAJ SVOJ KRAJ II.

LAZAR, ERVÍN

POZNAJ SVOJ KRAJ II.
Vlastivedný sprievodca po Východoslovenskom kraji
Prírodné bohatstvo a práca rúk a umu

Krajský pedagogický ústav, Prešov, 1973
obálka Andrej Račko
3.000 výtlačkov
súčasťou knihy: 6 ks rozkladacie mapy a tabuľky

prírodné vedy
446 s., čb fot., slovenčina
hmotnosť: 423 g

mäkká väzba

3,50 € stav: dobrý, pečiatky v knihe *sospo*cass*

PREDANÉ stav: dobrý *home*

Po úspešnom prvom diele našej publikácie Poznaj svoj kraj, v ktorom sme podali historické pamätihodnosti a tvorcov literárnych a umeleckých hodnôt Východoslovenského kraja, predkladáme našej učiteľskej verejnosti druhý diel publikácie Poznaj svoj kraj, ktorý je obrazom prírodného bohatstva, práce rúk a umu ľudu Východoslovenského kraja.

Veľkolepá výstavba našej vlasti za socializmu je úzko spätá s prírodným bohatstvom Východoslovenského kraja, nech už ide o nerastné suroviny, o bohatstvo našich krásnych lesov, či o produkty nášho kultivovaného pôdneho fondu. Toto bohatstvo je základom hospodárskeho a kultúrneho rozvoja kraja. Pravda, tu je potrebný človek, jeho práca a um. Pracovité ruky našich poľnohospodárov, ovocinárov a vinohradníkov vyprodukujú potreby pre živobytie, naši baníci vynášajú z útrob zeme skryté poklady a napokon z produktov prírodného bohatstva spod šikovných rúk pracujúcich v dielňach a podnikoch vychádzajú hodnotné výrobky.

V nasledujúcich statiach uvedú nás autori do prírodného bohatstva a do poznania produktívnej sféry Východoslovenského kraja. Je iste správne, ked naša škola podporuje, ba priam ukladá vlastivedné poznanie domoviny. Lebo poznať prírodné bohatstvo, krásu svojej domoviny a výsledky práce nášho ľudu je jeden z nevyhnutných predpokladov pre vznik správneho socialistického vzťahu k vlasti, spoluobčanom, k práci a nakoniec i k sebe samému.

V tomto zmysle predkladáme knihu do rúk našim učiteľom, aby z nej čerpali poznatky pre prehĺbenie vlastivednej i domovednej výchovy. Nech ju prijmú s takým porozumením, s akým zanietením ju autori pripravili.

Na záver prichodí mi podakovať všetkým prispievateľom za odborné spracovanie tematických statí.

Dr. Ing. Vincent K a r a f f a. riaditeľ KPÚ

LAZAR, ERVÍN - POZNAJ SVOJ KRAJ I.

LAZAR, ERVÍN

POZNAJ SVOJ KRAJ I.
Vlastivedný sprievodca po Východoslovenskom kraji

Krajský pedagogický ústav, Prešov, 1968
obálka Andrej Račko
3.000 výtlačkov

geografia, cestovanie, história
240 s., čb fot., slovenčina
hmotnosť: 215 g

mäkká väzba
stav: dobrý

3,30 €

*H-TV-2*

Východné Slovensko, ako vôbec celá naša vlasť, je bohaté na kultúrne (historické a umelecké) pamiatky, vytvorené v minulosti prácou nášho ľudu i umom a zručnosťou umelcov. Kultúrne dedičstvo, ktoré sme prevzali od predchádzajúcich generácií, je dnes naším národným kultúrnym majetkom. A je nástojčivou požiadavkou prítomnosti poznať aj krajové kultúrne hodnoty a ich tvorcov, pretože sú predsa súčasťou celonárodnej kultúry.

Čo tvorí obsah kultúrnych pamiatok?

1. NÁRODNÉ  KULTÚRNE PAMIATKY tvoria najvýznamnejšiu súčasť kultúrneho bohatstva národa. Na území východného Slovenska máme ich sedem.

1. Levoča — dielo Majstra Pavla z Levoče.

2. Spišský hrad.

3. Haniska (pri Prešove) — pomník roľníckeho povstania na východnom Slovensku r. 1831.

4. Prešov — Mestská radnica, miesto vyhlásenia Slovenskej republiky rád, dnes budova MsNV.

5. Krompachy — pamätné miesto revolučných dejín a dejín KSČ, námestie pred budovou závodu.

6. Dukelské bojisko s pamätníkmi na Dukle a vo Svidníku.

7. Dom Košického vládneho programu.

2. HISTORICKÉ   PAMIATKY. (Sem patria napr. pamiatky robotníckeho hnutia, pamiatky kultúrnych a národných udalostí a dejateľov ap.).

3. SVETSKÉ KULTÚRNE PAMIATKY. (Sem rátame hrady, kaštiele, mestské veže, mestské brány, opevnenia, zvonice, cintoríny ap.).

4. SAKRÁLNE   KULTÚRNE   PAMIATKY. (Tie tvoria kostoly, kláštory, plastiky s náboženským motívom, sochy svätých ap.).

5. ĽUDOVÁ   ARCHITEKTÚRA. (Tu ide o obytné domy, hospodárske budovy, náradia, rôzne rezbárske práce ap.).

6. TECHNICKÉ  PAMIATKY. (Sem patria hámre, sklárne, mlyny ap.).

7. ARCHEOLOGICKÉ  PAMIATKY. (Sem počítame hradiská, mohyly, základy zaniknutých sídlisk alebo objektov ap.).

Osobitnú skupinu tvoria mestské pamiatkové rezervácie východného Slovenska v mestách: Bardejov, Kežmarok, Levoča, Prešov, Spišská Kapitula a Spišská Sobota.

Pre informáciu uvádzame, že vo Východoslovenskom kraji máme 424 historických, 656 svetských a 577 cirkevných umeleckohistorických, 14 technických, 77 archeologických pamiatok a 124 pamiatok ľudovej architektúry. To sú hodnoty, ktoré si musíme nielen vážiť a chrániť, ale o nich aj niečo vedieť. Konečne vlastivedné vzdelanie našej mládeže nie je úplné, keď nepozná podiel svojej užšej domoviny na celonárodnej kultúre.

Pravda, kultúrnym majetkom nie sú iba kultúrnohistorické nehnuteľné pamiatky, ale dôstojné miesto zaujímajú aj tvorcovia výtvarných, slovesných a hudobných umeleckých hodnôt v minulosti i v prítomnosti.

Naším cieľom je z množstva pamätihodností upozorniť našu mládež na tie hodnoty, ktoré majú celonárodnú platnosť.

V knihe POZNAJ SVOJ KRAJ sústreďujeme pozornosť na históriu, literatúru, výtvarné umenie, hudobné umenie a na ľudovú kultúru. Každý okres tvorí osobitnú časť. Pre ľahšiu orientáciu usporadúvame heslá v abecednom poriadku. Prichodí ešte poznamenať, že vlastivedný sprievodca má splniť len informatívnu úlohu. Pre hlbšie oboznámenie sa s niektorými otázkami budú musieť záujemcovia siahať po patričnej literatúre.

Záverom si želáme, aby naša publikácia poslúžila učiteľom, vedúcim vlastivedných krúžkov a predovšetkým študujúcej mládeži, aby jej pomáhala utvrdzovať sa v láske k našej krásnej vlasti.

SLÁDKOVIČ, ANDREJ - MARÍNA

SLÁDKOVIČ, ANDREJ

MARÍNA

Matica slovenská, Martin, 1951
ilustrácie Eugen Lehotský
edícia Spisy A. Sládkoviča (1)
13. vydanie, 7.700 výtlačkov
kniha obsahuje: štúdia Sládkovičova Marína (Dr. Karol Rosenbaum)

poézia
136 s., slovenčina
hmotnosť: 460 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý, prebal po krajoch ohnutý, na frontispice malá pečiatka majiteľa

9,90 € PREDANÉ

*H-2-1*

Ja sladké túžby, túžby po kráse 

Spievam peknotou nadšený,

A v tomto duše mojej ohlase 

Svet môj je celý zavrený;

Z výsosti Tatier ona mi svieti,

Ona mi z ohňov nebeských letí.

Ona mi svety pohýna; 

ona mi kýva zo sto životov:

No centrom, živlom, nebom, jednotou 

Krás mojich moja Marína!

Ako vy, Tatry, keď oblak zlatý 

Na hory svoje hodíte:

Tak ona duchom svojím mi šatí 

Tône v života úsvite.

Ako vy tamhor, božie plamene, 

Svetiel ste žriedla, fakle, korene: 

Ona blesk myšlienky mojej! — 

Ako vy, večné svetov zákony, 

Harmoníj božích čarovné tóny: 

Tak tá mne os, zenit, kolej!

HEJDA, STANISLAV - KUCHAŘKA PRO ZAČÁTEČNÍKY

HEJDA, STANISLAV
JEŽKOVÁ, DAGMAR
LIDMANSKÁ, JANA
VOLDÁNOVÁ, MARIE

KUCHAŘKA PRO ZAČÁTEČNÍKY

Avicenum, Praha, 1982
Ilustrácie Jana Nejtková
Fotografie Olga Davidová, Stanislav Němec
1. vydanie, 60.000 výtlačkov
Úvod - Abecedný rejstřík - Rejstřík podle druhů pokrmů a náročnosti na přípravu

domácnosť, kuchárky, recepty
368 s., 24 s. far. fot
hmotnosť: 514 g

tvrdá väzba
stav: perfektný, intaktná

6,90 € PREDANÉ

*H-TV-2*

O důležitosti a nezbytnosti výživy pro každého živého tvora a tedy také pro člověka není třeba nikoho přesvědčovat. Vždyť právě potrava nám dodává energii potřebnou pro udržení všech životních dějů a také materiál ke stavbě těla a k plynulému a trvalému obnovování a přestavování jeho tkání. Někteří lidé jsou však náchylni představovat si, že výživa má svůj velký význam v dětství a v období dospívání, kdy ještě není růst a vývoj těla dokončen. Myslí si, i když to obvykle neříkají, že v dospělosti a zvláště v pokročilejším věku stačí, aby se člověk vždycky nasytil a netrpěl hladem. Není však sporu o tom, že správná výživa a plný žaludek jsou dvě různé věci a rozhodně mezi ně nelze klást rovnítko. Výživa má své důležité místo v životě člověka každého věku — od kojence až po jedince velmi starého. Výživa se v lidském životě může ovšem uplatnit jak pozitivně, tj. prospěšně, tak i negativně — nepříznivě. Vzpomeňme jenom na hladovění, jež může život předčasně ukrátit, podobně jako přejídání a překrmování. Naproti tomu správná a rozumem řízená výživa může naopak pomáhat udržet zdraví nebo ztracené zdraví navrátit a koneckonců i dožít se pokročilého věku. Plně lze souhlasit se slovy jednoho badatele o výživě, který před časem napsal, že přepych a přejídání usmrcují na světě více lidí nežli všechny války dohromady. Nadměrný příjem potravy je pro nás v současné době daleko větším rizikem nežli přívod nedostatečný. Přejídání po nějakém čase vyvolá nebo podpoří vznik a rozvoj některých chorobných stavů. Je jich řada a u některých je vztah k výživě zřejmý, u jiných se spíše podezírá a u dalších jej jenom tušíme.

Výživa tedy není pouhou potřebou nezbytnou k udržení života, není však ani pouhým zdrojem chuťových požitků, přestože přijímání potravy s sebou přináší kousek radosti ze života. Nikdo — ani lékaři — by nechtěli, aby strava byla pouhým zdrojem bílkovin, tuků a vitamínů. Však také směs všech známých potřebných látek by sice uhradila nároky člověka, ale určitě by nám nechutnala, zcela by nás ochudila o požitek z jídla a připadala by nám jako standardní dieta pro pokusná zvířata. Jsou sice mezi námi lidé, kteří tvrdí, že pro ně jídlo nic neznamená, ale pro většinu lidí je přijímání potravy záležitostí vysloveně příjemnou. Moderní věda o výživě právem zdůrazňuje význam chuťově přitažlivého, na pohled lákavého jídla a dovede to zdůvodnit i fyziologickými poznatky a zkušenostmi z výživy zdravých i nemocných. Dávno se např. podařilo prokázat, že už pohled na pěkně upravený pokrm vyvolává sekreci trávicích šťáv a že také vůně a chuť přijímaných pokrmů má svůj nepochybný význam ve výživě člověka. Nesmí se však stát konečným cílem a prvořadým kritériem. Všichni se sice chceme dobře najíst a pochutnat si na jídle, avšak měli bychom brát v úvahu i zásady správné výživy — přiměřené způsobu života, jaký vedeme.

Tato kniha si vzala za cíl naučit základům vaření začátečníky — ženy, muže i mladistvé s velmi malými nebo dokonce žádnými zkušenostmi v přípravě stravy. Z tohoto důvodu jsou všechny předpisy formulovány podrobněji a pro nezasvěceného srozumitelněji než obvykle. Zkušenějším se však některé návody budou zdát zbytečně podrobné, ale zvolený postup musí počítat s těmi nejméně zkušenými a z jejich zkušeností a znalostí vycházet. Nezřídka se lze setkat s tím, že lidé nezkušení v přípravě stravy si nevědí rady s takovými formulacemi jako „šleháme ve vodní lázni“, „zpracujeme tuhé těsto“, „cukr svaříme na nit“.

Není jistě možné naučit někoho vařit tím, že si koupí a prolistuje jednu knížku. Domníváme se však, že už zvládnutí několika desítek předpisů mnohému pro začátek stačí, ovšem za předpokladu, že svoje znalosti i svoji zručnost bude rozšiřovat a zdokonalovat.

Dá se čekat, že začátečník začne vařit nejdříve jednoduché a méně pracné pokrmy. Aby se dovedl orientovat v obtížnosti a pracnosti jednotlivých pokrmů, je u titulu každého předpisu uveden stupeň obtížnosti. Číslo 1 označuje pokrmy nejjednodušší, číslo 5 pokrmy nejobtížnější nebo nejpracnější. Ani pokrmy označené číslem 5 nejsou však tak obtížné, aby se do nich nemohl pustit i málo zkušený začátečník.

Předpisy jsou uváděny na 4 porce.

BALAŠTÍK, JAROSLAV - KONZERVOVANIE V DOMÁCNOSTI

BALAŠTÍK, JAROSLAV

KONZERVOVANIE V DOMÁCNOSTI

Príroda, Bratislava, 1980
prebal: Ľudmila Oravcová
3. vydanie, 30.000 výtlačkov
súčasťou knihy: Predhovor (autor) - Register - Slovensko-český diferenčný slovníček

domácnosť, výživa, kuchárky,
211 s., slovenčina
hmotnosť: 252 g

mäkká väzba s prebalom
stav: veľmi dobrý

2,70 €

*H-TV-1*

Autora knihy, Ing. Jaroslava Balaštíka, jedného z našich najlepších konzervárenských odborníkov, čitateľská verejnosť dobre pozná. Jeho knihy o konzervovaní v domácnosti iste nechýbajú ani v jednej domácnosti a sú praktickou a dobrou pomôckou. Päť vydaní knihy „Konzervovanie ovocia, zeleniny, húb, mäsa a vajec v domácnosti" svedčí o skutočnom čitateľskom úspechu. Táto kniha je známa nielen u nás, ale aj v ČSR, ZSSR a v MĽR. Tradičné spôsoby konzervovania, ktoré sú opísané v tejto knihe, stále viac ustupujú novým, moderným. Jedným z najdôležitejších požiadaviek pri konzervovaní je zachovanie vitamínov, živín i hodnôt, ktoré ovocie, zelenina a mäso obsahujú. Moderné spôsoby konzervovania túto požiadavku plne rešpektujú, pritom sa upustilo od pracných a zdĺhavých spôsobov prípravy konzerv, náročných nielen na materiál, ale i na vybavenie domácnosti. Upustilo sa napr. od dlhého tepelného spracovania ovocia, nadmerného používania cukru a pod. Na druhej strane sa zasa používajú nové pomôcky: strojčeky, krájače, miagače, nové poháre na konzervovanie, sterilizačné hrnce, tlakové hrnce, teflónové panvice, odšťavovače a pod. To, že pri týchto nových spôsoboch konzervovania sa prihliadalo na skrátenie času prípravy a zníženie prácnosti, je ďalšou výhodou, ktorú privítajú najmä pracujúce ženy. Predkladaná kniha bude teda doplnkom prvej knihy, na ktorú bude obsahom i vybavením nadväzovať. Čitatelia nájdu v nej návody, ako spracovať a zužitkovať nadbytočnú úrodu ovocia a zeleniny, ale i návody, ako konzervovať mäso domácich zvierat a ako pripraviť konzervy na dovolenku.

Po radosti, ktorú má každý záhradkár pri zbere svojej úrody po niekoľkomesačnej námahe, nasleduje starosť o najvhodnejšie zužitkovanie dopestovaných plodov. Väčšina z nich sa totiž vyznačuje krátkou trvácnosťou, takže sa zobraté plody nestačia skonzumovať. Preto ak si chce pestovateľ uchovať ovocie a zeleninu na neskoršie obdobie, musí ich konzervovať a tým predĺžiť ich konzum na celý rok.

Možnosti konzervovania ovocia a zeleniny je veľa a odlišujú sa od seba spôsobom, zmenami, ktoré sú pri konzervovaní nevyhnutné, a dĺžkou trvácnosti. Pritom je dôležité, aby konzervovanie bolo lacné, rýchle, nenáročné a aby bol získaný výrobok chutný, zdravý a trváci. Všetky tieto predpoklady možno splniť len vtedy, ak použijeme najvhodnejší konzervačný a výrobný postup.

Preto sme v tejto publikácii vybrali také návody, ktoré čo najviac umožňujú dosiahnuť uvedené predpoklady. Ak sa nám to podarí, potom je naša radosť zo zobratej úrody dvojnásobná, pretože dobré konzervy nám budú celý rok obohacovať a spestrovať našu stravu. A to iste stojí za námahu, ktorú musíme pri domácom konzervovaní ovocia a zeleniny vynaložiť.

Usporíte čas, keď budete vedieť, že

cukor

1 zarovnaná pl je 10 — 15 g

1 vrchovatá pl je 25 — 30 g 

1 horčicový pohár je 170 g

soľ

1 zarovnaná kl je 10 g 

1 vrchovatá kl je 20 g 

1 vrchovatá pl je 40 g

kyselina citrónová

1 zarovnaná kl je 4 g 

1 vrchovatá kl je 7 g 

1 zarovnaná pl je 10 g 

1 vrchovatá pl je 20 g

kl — kávová lyžička 

pl — polievková lyžička