Vitajte v mojom antikvariáte!

Chcete mať prehľad o najnovších prírastkoch? Zadajte svoju e-mailovú adresu do kolónky "Prírastky kníh na e-mail" v ľavom stĺpci a na váš e-mail príde maximálne jedna správa denne.

Alebo sa staňte členom stránky na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/ripakovantikvariat/
Vyberte si to, čo je Vašej duši najbližšie.

Ak sa Vám niečo zapáči, napíšte mi na
riporipo@gmail.com
Postup bude nasledujúci :

a.) uveďte tituly, o ktoré máte záujem
b.) uveďte Vašu adresu, prípadne telefón
c.) skontrolujem dostupnosť kníh a následne vám pošlem pokyny na platbu vopred. Na dobierku, po zlých skúsenostiach, neposielam.
d.) Dáte mi avízo o zrealizovaní platby.
e.) Po obdržaní platby na môj účet vám knihy do troch dní posielam

Jednoduché, však? )

ANTIKVÁRIUM (magyarul)

Ha Magyarországról van, és bármelyik könyv érdekelné, kérjük írjon a riporipo@gmail.com címre. A könyvek küldhetök postán. Ha átutazóban van Kassán, a megrendelt könyveket személyesen is átveheti.

nedeľa 5. novembra 2023

STRIOVÁ, MILOSLAVA - DĚTI, KTERÉ SE RODÍ V SRDCI

STRIOVÁ, MILOSLAVA

DĚTI, KTERÉ SE RODÍ V SRDCI
Příběh adoptivní a pěstounské maminky

Portál, Praha, 2013
1. vydanie
ISBN 978-80-262-0359-9

psychológia, rodina
176 s., čeština

mäkká väzba
stav: veľmi dobrý

PREDANÉ

*erima*psy*

Na začátku našeho manželství jsme toužili žít jako každá jiná rodina. Protože jsme nemohli mát vlastní děti, získali jsme je osvojením. Řekli jsme si: "Tak, a teď jsme jako každá jiná rodina." Mýlili jsme se a bylo zbytečné tuto představu v sobě nosit. Trvalo pár let, než jsem se přestala trápit vědomím, že mé děti nikdy nebudou jako ostatní děti a jejich okolí je tak nebude přijímat. Také jsem však poznala, že náhradní rodičovství není žádná náhražka nějakého nedostatku, ale že v sobě skrývá způsob života odlišný od ostatních rodin, ale také v mnohém zajímavější, že v životě s těmito dětmi prožíváme četné radostné i bolestné okamžiky, které náš život obohacují Ne vždy se mi dařilo být šťastným rodičem. Když jsme se rozhodli vychovávat děti v náhradní rodinné péči, věděli jsme, že musíme počítat s tím, že ve škole nemusejí být zrovna nadanými studenty nebo že budou navštěvovat praktickou školu. Moje maminka, která celý život učila na učilišti, o některých žácích říkávala: "Není sice chytrý, ale je to hodný kluk."

Také jsme si řekli: "Možná že naše děti nebudou moc chytré, hlavně že je dobře vychováme a budou z nich hodní lidé."