Vitajte v mojom antikvariáte!

Chcete mať prehľad o najnovších prírastkoch? Zadajte svoju e-mailovú adresu do kolónky "Prírastky kníh na e-mail" v ľavom stĺpci a na váš e-mail príde maximálne jedna správa denne.

Alebo sa staňte členom stránky na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/ripakovantikvariat/
Vyberte si to, čo je Vašej duši najbližšie.

Ak sa Vám niečo zapáči, napíšte mi na
riporipo@gmail.com
Postup bude nasledujúci :

a.) uveďte tituly, o ktoré máte záujem
b.) uveďte Vašu adresu, prípadne telefón
c.) skontrolujem dostupnosť kníh a následne vám pošlem pokyny na platbu vopred. Na dobierku, po zlých skúsenostiach, neposielam.
d.) Dáte mi avízo o zrealizovaní platby.
e.) Po obdržaní platby na môj účet vám knihy do troch dní posielam

Jednoduché, však? )

ANTIKVÁRIUM (magyarul)

Ha Magyarországról van, és bármelyik könyv érdekelné, kérjük írjon a riporipo@gmail.com címre. A könyvek küldhetök postán. Ha átutazóban van Kassán, a megrendelt könyveket személyesen is átveheti.

nedeľa 24. novembra 2019

MACEK, VÁCLAV - DEJINY SLOVENSKEJ KINEMATOGRAFIE

MACEK, VÁCLAV
PAŠTÉKOVÁ, JELENA

DEJINY SLOVENSKEJ KINEMATOGRAFIE

Osveta, Martin, 1997
obálka Ján Krížik
ISBN 80-217-0400-4

encyklopédie, história, umenie, film,
636 s., čb fot., slovenčina
hmotnosť: 2160 g

tvrdá väzba, veľký formát
stav: výborný

19,90 € PREDANÉ

*H-5-2*



HAAGER, JIŘÍ - IZBOVÉ RASTLINY

HAAGER, JIŘÍ

IZBOVÉ RASTLINY
s 225 farebnými obrázkami
(Pokojové rostliny)

Príroda, Bratislava, 1985
preklad O. Sedláková, K. Vačenková, D. Sopčáková
ilustrácie Zdeněk Berger, František Severa, Ladislav Urban, Jiřina Kaplická
1. vydanie, 30.000 výtlačkov
64-085-85

biológia, botanika, hobby, domácnosť,
276 s., slovenčina
hmotnosť: 1330 g

tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: dobrý

PREDANÉ

*unkn*bot*

Kniha poskytuje cenné rady pre tých, ktorí sa zaoberajú pestovaním rastlín v bytoch. Obsahuje 225 krásnych farebných ilustrácií a početné náčrty, ktoré ešte viac priblížia čitateľom vzácne poznatky autora, ktorý mal príležitosť navštíviť niekoľko krajín, na ktoré sa pozeráme ako na vlasť našich izbových rastlín.

Kniha je rozdelená na dve časti. Vo všeobecnej časti sa autor zaoberá krátkou históriou a významom pestovania rastlín v bytoch. V ďalších kapitolách uvádza bytové podmienky pre pestovanie rastlín a krátky vývoj pestovania od kvetináča po izbový skleníček. Nezabúda ani na kvetiny pred oblokom a ako sa pri pestovaní dopracovať k úspechu. Ďalej sa zaoberá rozmnožovaním rastlín, najdôležitejšími chorobami a škodcami. Opisuje naše izbové rastliny v ich pôvodnej vlasti a čo je potrebné urobiť, ak chceme získať „zelené suveníry“. Podstatnú časť knihy tvorí špeciálna časť — obrázková príloha jednotlivých známych i menej známych izbových rastlín s ich krátkymi opismi a radami pri pestovaní.

Kniha je doplnená slovenským a latinským registrom a slovensko-českým slovníkom.





HARMÓNIA A RADOSŤ ZO ŽIVOTA

HARMÓNIA A RADOSŤ ZO ŽIVOTA
Renesančná próza - Renesančné novely

Interpopulart Slovakia, Rohovce, 1996
edícia Populart - Študentská knižnica (22)
preklad Dominik Jarábek, Mikuláš Pažitka
ISBN 80-88834-21-X

literatúra talianska, próza krátka, beletria, novela,
112 s., slovenčina
hmotnosť: 85 g

mäkká väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky

0,90 € DAROVANÉ

*trsos* in *H-bar*







Giovan Francesco Straparola
koniec 15. storočia - 1557

AKO FLAMMINIO HĽADAL SMRŤ

Flamminio Veraldo odíde z Ostie a hľadá smrť. Nenájde ju, ale stretá sa so životom. Ten mu dá pocítiť strach a pozná smrť.



V starobylom meste Ostii neďaleko Ríma žil mládenec skôr prostoduchý a túlavý ako vyrovnaný a rozumný, a volal sa Flamminio Veraldo. Často, veľmi často počul, ako ľudia vravia, že na svete nie je nič hroznejšie a desivejšie ako temná a neúprosná smrť, ktorá nemá s nikým zľutovanie, či je chudobný a či bohatý, a nikoho neušetrí. Veľmi sa tomu čudoval a uvzato si zaumienil, že pôjde do sveta hľadať to, čomu smrteľníci hovoria smrť.

Dobre sa obliekol na cestu, vzal do ruky okovanú bakuľu a vykročil z Oslie. Keď už prešiel mnoho míľ, zazrel pri ceste dielňu a v nej obuvníka, ktorý šil topánky a čižmy. A hoci ich už mal veľké množstvo, ustavične šil nové a nové. Flamminio pristúpil k nemu a povedal:

- Pozdrav pánboh, majster.

- Vitaj, synku, - odpovedal obuvník.

- Čože to robíte? - opýtal sa Flamminio.

- Pracujem, - odpovedal obuvník. - Robím, aby som neživoril, a keďže živorím, šijem topánky.

- A prečo? Veď ich už máte dosť. Čo s nimi budete robiť?

- Pôjdem a predám ich, - odpovedal obuvník, - aby som zarobil peniaze na živobytie pre seba a rodinu a aby som mal na staré kolená dajaké úspory.

- A čo potom? - opýtal sa Flamminio.

- Potom umriem, - odpovedal obuvník.

- Umriete? - čudoval sa Flamminio.

- Pravdaže, - odpovedal obuvník.

- A mohli by ste mi povedať, pán majster, - pokračoval Flamminio, -čo je to tá smrť?

- To namojveru nemôžem, — odpovedal obuvník.

- Už ste ju niekedy videli? — pýtal sa Flamminio.

- Nevidel som ju a ani by som ju nechcel vidieť a poznať, lebo všetci vravia ako jeden, že je to čudná a strašná mrcha.

- Ale mohli by ste mi aspoň povedať, - naliehal Flamminio, - kde sa zdržuje? Hľadám ju vo dne v noci, po horách, po dolinách a rybníkoch, a ešte som o nej nič nepočul.

- Neviem, kde je, kde sa zdržuje a ako vyzerá, - odpovedal obuvník.

Ale choď len ďalej, možno ju nájdeš.

Flamminio sa s ním rozlúčil, pokračoval v ceste a prišiel k hustému, tmavému lesu. V lese zbadal vidiečana, ktorý už nasekal hŕbu dreva a zo všetkých síl len sekal a sekal. Pozdravili sa a Flamminio sa opýtal:

- Čo si počneš s toľkým drevom, bratku?

- Chystám ho na zimu, - odpovedal vidiečan, - keď bude sneh, ľad a nezdravá hmla. Zakúrim v piecke a zohrejeme sa pri nej ja i deti. Zvyšok dreva predám a kúpim chlieb, šatstvo a iné veci potrebné na každodenný život. A tak budem žiť až do smrti.

- A mohol by si mi povedať, - povedal Flamminio, - kde nájdem tú smrť?

- To veru nie, - odpovedal vidiečan, - pretože som ju nikdy nevidel a neviem, kde sa zdržuje. Som celý deň v lese a starám sa o svoju prácu. Chodí tadiaľto len málo ľudí a ani tých všetkých nepoznám.

- A kde ju mám teda hľadať? - opýtal sa Flamminio.

- V tom ti naozaj nemôžem poradiť, - odpovedal vidiečan. - Ale choď len ďalej, možno ju cestou niekde stretneš.

Flamminio sa s vidiečanom rozlúčil a putoval ďalej, až prišiel do istého mestečka, kde zbadal krajčíra, ktorý mal na žŕdkach zavesené množstvo šatstva a v komore plno rozličných prekrásnych oblekov. Flamminio ho pozdravil:

- Pánboh s vami, pán majster.

- Nech je aj s tebou, - odpovedal krajčír.

- Čo robíte s toľkými peknými, bohatými šatami a pánskymi oblekmi? Všetky sú vaše?

- Niektoré patria mne, iné obchodníkom, ďalšie pánom a všakovým iným ľuďom, - odpovedal krajčír.

- A čo robia s toľkými šatami? - čudoval sa mladík.

- Nosia ich pri rozličných príležitostiach, - odpovedal krajčír a ukazujúc mu niektoré obleky, pokračoval: - Tieto nosia v lete, tieto v zime, tieto v inom ročnom období. Raz sa obliekajú do tých, raz do iných.

- A čo robia potom? - opýtal sa Flamminio.

.................................................................................................

... posledná veta ...

Od tejto chvíle každá mala dvoch mužov a každý dve ženy a nikdy sa preto nepovadili ani nepohašterili.


NOR, A. C. - OD STOLU A LOŽE

NOR, A. C.

OD STOLU A LOŽE
naprosto ne autobiografie

vlastným nákladom, Praha, 1941
3. vydanie
obálka Ferdiš Duša

beletria, román, podpis autora
452 s., čeština
hmotnosť: 885 g

stav: výborný, v kartónovom ochrannom obale

NEPREDAJNÉ

*H-6-5*

Autor úspěšných a proslavených románů (Rozvratu rodiny Kýrů, Jednoho pokolení aj. ), vyšlých již v několika vydáních, vylíčil nám ve svém novém románe nestálost lásky mezi mladými a vratkost „sloupu moderní společnosti“ — dnešního manželství. Ukázal nám hlediska a názory nového pokolení, jeho svízele a omyly v úpravě rodinného života.

Mladý úředník Pavel Cikert ocitá se jednoho dne znenadání ve zmatku svého citového života, ve chvíli, kdy objeví nevěru své mladé choti Aleny — krátce po svatbě. Oba prožívají utrpení rozvráceného manželství, jež se konči rozvodem. Po čase se Pavel Cikert opět zamiluje do děvčete, jež má býti záchranou jeho života. Avšak ani tato bytost nemá dosti mravní síly a podvádí jej i ona a zklame. Mladý muž prožívá duševní muka a strádáni, jež jej obírají o poslední špetku víry v možnost nové lásky. Posléze se mu naskýtá příležitost poznati manželství starší generace, kde shledává nejen obdobu svých zkušeností, nýbrž i určité klady, z nichž čerpá naději na nový život.

Autorův styl i forma jsou svérázné, osobité. Děj románu je zpestřen četnými příhodami jiných manželských dvojic a poskytuje čtenáři poutavou a poučnou četbu. A. C. Nor se tu jeví v plné své individualitě, mistrně reprodukující veškerý citový zmatek života mladé generace.










Ti dva naproti sobě mysleli zřejmě už navzájem na sebe, nevměšovali se do řeči ostatních pasažérů, aby mohli později mluvit jen spolu, ale dívenka byla velmi hezká a přilákala už tolik pohledů na sebe, i ten hubený, i ten tenorek, kdykoli něco vyslovili, podívali se na ni, aby ji upozornili, že tohle bylo zvláště hezky řečeno, především to přece patřilo jí a co tomu říká právě ona sama? Zabarvení hlasu bylo voleno tak, aby bylo účinné pro ni, aby účinkovalo jen na ni. Oba mládenci na chodbě se už vůbec neodvraceli od kupé, to jsou střízliví hoši, čekají jen, až holka vyjde ven, to ji pak už zpět nepustí a opředou ji sítěmi svých slov, aby jim aspoň cesta lépe ubíhala, když již pro nic jiného.

Pavel nejedná správně, hazarduje časem, mlčí-li. Dívky jsou nestálé, tahle jistě nebude dlouho čekat, nebudeš-li mluvit hned, máš to prohráno.

Podíval se k zemi a sklopené oči ulpěly na jejích nohou, jsou trochu baňaté, hned nad kotníky se snad příliš rychle rozšiřují, teď je má dívka stát pěkně vedle sebe, obě nohy mají právě „pozor! “, pravohledem vyrovnaly dvojstup, ale již přišel nový rozkaz odkudsi shora z velitelství, nohy se posunuly trochu vpřed a patu jedné přehodila dívka přes nárt druhé nohy. Střevíčky jsou hodně vykrojeny, šedými punčoškami prosvítá mdlý úsvit pokožky —

Natažené dívčiny nohy byly teď zcela blízko nohou Pavlových, skoro již pocítil, jak jej z nich ovanulo příjemné teplo vzrušení.

Kupé je úzké, a když dívka poslala nohy takto pohodlně na válečný výboj, musel mít Pavel nohy od sebe, nechtěl-li se jejích nohou dotknout. Ale Pavel to právě chtěl učinit, opřel se zády o stěnu kupé, jeho nohy se napřímily a Pavel sunul zvolna, velmi zvolna a nepravidelně, jako by podléhal cukotu vlaku, svou levou nohu k dívčině pravé. Již se mu podařilo několikrát zavadit ťuknutím botou o její botu — a zdálo se mu to? — dívka sama též jednou o něho zavadila nohou jako v zamyšlení anebo vinou drkotavé jízdy.

Teď učinil Pavel chvíli přestávku v těchto utkáních, podobných prchavým výbojům elektrické jiskry, ale potom (jako náhodou ovšem, neboť si vzal do rukou noviny z kapsy a roztáhl je před sebe) pošinul nohu tak, že se její nohy dotýkala dlouhou dobu. Ač se tu jen bota dotýkala boty, Pavel cítil tento dotek vzrušeně jako přímý dotek jejího těla. Dívka neodtáhla nohy, nevšímavě ji ponechala v těsné blízkosti nohy Pavlovy, skloníš noviny, podíváš se, ano, i ona zvedla oči a nyní teprve odsunula svou nohu, nikoli však s protestem, nýbrž jen tak, aby pozměnila polohu nohou. Rty se jí maličko pohnuly, jako závanem fráze o prominutí, Pavel to však neslyšel, překládal teď noviny, noviny můžeš ve vhodných chvílích anebo ve chvilích, jež potřebuješ mít vhodnými, roztahovat a skládat, aniž bys zrovna musel číst, lze se tu tvářit povýšeně i rozhořčeně, udiveně i flegmaticky a můžeš maskovat novinami leccos, co se bez novin v rukou provádí nesnadno, jako bez štítu, bez ochrany.

Dívčiny nohy stojí nyní opět v řadě na zemi (čelem vpřed! ), ale dívka si sedla na okraj lavice, takže i kolena nohou jsou blízko u Pavla. I ona předstírá jiný zájem, opřela oči o okno a pluje pohledem po plynoucí krajině —

Pavlovo koleno zlomilo pravý úhel, jejž dosud tvořilo, noha se napřáhla, špička boty se opřela o železnou opěrku naproti a od Pavlova klína letí nyní přímka jeho nohy v těsné blízkosti dívčích nožek. Malinko, Pavle, poposedneš a už se tvá noha dotkla její. Zrovna krajina tvého podkolení se dotýká jejího lýtka, to lýtko

.....................................................

... posledná veta ...

„Je možno — je vůbec myslitelno — abych se ještě kdy oženil? —“


HAIS, KAREL - VELKÝ ANGLICKO-ČESKÝ SLOVNÍK III. S-Z

HAIS, KAREL
HODEK, BŘETISLAV

VELKÝ ANGLICKO-ČESKÝ SLOVNÍK III. S-Z

Academia, Praha, 1985
prebal Jiří Ledr
1. vydanie, 50.000 výtlačkov
21-133-85

slovníky prekladové,
928 s., čeština, angličtina
hmotnosť: 1143 g

tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: dosky oddelené od knižného bloku, inak stav dobrý

0,50 €

*bruri*H-5-1*
*inc-fri*jaz*

Po více než sedmdesáti letech od vydání Jungova Anglicko-českého slovníku (1911) dostává česká veřejnost opět velký a podrobný slovník angličtiny, který jak šíří, tak i hloubkou zpracování odpovídá současným požadavkům naší společnosti. Velký anglicko-český slovník je určen českým uživatelům angličtiny, čtenářům anglicky psaného periodického tisku, děl krásného písemnictví a populárně vědecké literatury přibližně se středoškolskou úrovní vzdělání. Slovník má sloužit k lexikální analýze textu, a to v maximálním rozsahu pro jazyk 20. století a s možností četby literatury již od konce 18. století. Značný důraz je položen na složky obtížněji dešifrovatelné, tj. na frazeologii, hovorový jazyk a slang, a dále na odbornou terminologii v rozsahu zájmů a znalostí běžného vzdělance.

Slovník obsahuje zhruba 100 000 hesel. Každé heslové slovo je opatřeno přepisem výslovnosti, gramatickým aparátem, pokud je ho zapotřebí, event. stylovým, oborovým nebo regionálním určením, dále českými ekvivalenty a příslušnou exemplifikací. Protože slovník předpokládá u uživatele základní znalost angličtiny, není anglická exemplifikace překládána v plném rozsahu. Slovní a frazeologická spojení, která nelze zařadit pod číslované ekvivalenty, a přísloví jsou uvedena na konci heslového odstavce. Slovník citlivě zaznamenává lexikální, gramatické a výslovnostní odlišnosti angličtiny britské, americké, kanadské, australské, indické a jihoafrické.

Lze předpokládat, že tento slovník, dosud nejrozsáhlejší dílo české anglistiky, bude po několik generací spolehlivě sloužit naší veřejnosti jako základní vědecké dílo pro hlubší poznání současné angličtiny.


HAIS, KAREL - VELKÝ ANGLICKO-ČESKÝ SLOVNÍK II. H-R

HAIS, KAREL
HODEK, BŘETISLAV

VELKÝ ANGLICKO-ČESKÝ SLOVNÍK II. H-R

Academia, Praha, 1985
prebal Jiří Ledr
1. vydanie, 50.000 výtlačkov
21-055-85

slovníky prekladové,
960 s., čeština, angličtina
hmotnosť: 1163 g

tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: dosky oddelené od knižného bloku, inak stav dobrý

0,50 €

*H-5-1*

Po více než sedmdesáti letech od vydání Jungova Anglicko-českého slovníku (1911) dostává česká veřejnost opět velký a podrobný slovník angličtiny, který jak šíří, tak i hloubkou zpracování odpovídá současným požadavkům naší společnosti. Velký anglicko-český slovník je určen českým uživatelům angličtiny, čtenářům anglicky psaného periodického tisku, děl krásného písemnictví a populárně vědecké literatury přibližně se středoškolskou úrovní vzdělání. Slovník má sloužit k lexikální analýze textu, a to v maximálním rozsahu pro jazyk 20. století a s možností četby literatury již od konce 18. století. Značný důraz je položen na složky obtížněji dešifrovatelné, tj. na frazeologii, hovorový jazyk a slang, a dále na odbornou terminologii v rozsahu zájmů a znalostí běžného vzdělance.

Slovník obsahuje zhruba 100 000 hesel. Každé heslové slovo je opatřeno přepisem výslovnosti, gramatickým aparátem, pokud je ho zapotřebí, event. stylovým, oborovým nebo regionálním určením, dále českými ekvivalenty a příslušnou exemplifikací. Protože slovník předpokládá u uživatele základní znalost angličtiny, není anglická exemplifikace překládána v plném rozsahu. Slovní a frazeologická spojení, která nelze zařadit pod číslované ekvivalenty, a přísloví jsou uvedena na konci heslového odstavce. Slovník citlivě zaznamenává lexikální, gramatické a výslovnostní odlišnosti angličtiny britské, americké, kanadské, australské, indické a jihoafrické.

Lze předpokládat, že tento slovník, dosud nejrozsáhlejší dílo české anglistiky, bude po několik generací spolehlivě sloužit naší veřejnosti jako základní vědecké dílo pro hlubší poznání současné angličtiny.





HAIS, KAREL - VELKÝ ANGLICKO-ČESKÝ SLOVNÍK I. A-G

HAIS, KAREL
HODEK, BŘETISLAV

VELKÝ ANGLICKO-ČESKÝ SLOVNÍK I. A-G

Academia, Praha, 1984
prebal Jiří Ledr
1. vydanie, 50.000 výtlačkov
21-103-84

slovníky prekladové,
960 s., čeština, angličtina
hmotnosť: 1163 g

tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: dobrý, prebal ošúchaný

0,50 €

*bruri*H-5-1*
*inc-fri*jaz*

Po více než sedmdesáti letech od vydání Jungova Anglicko-českého slovníku (1911) dostává česká veřejnost opět velký a podrobný slovník angličtiny, který jak šíří, tak i hloubkou zpracování odpovídá současným požadavkům naší společnosti. Velký anglicko-český slovník je určen českým uživatelům angličtiny, čtenářům anglicky psaného periodického tisku, děl krásného písemnictví a populárně vědecké literatury přibližně se středoškolskou úrovní vzdělání. Slovník má sloužit k lexikální analýze textu, a to v maximálním rozsahu pro jazyk 20. století a s možností četby literatury již od konce 18. století. Značný důraz je položen na složky obtížněji dešifrovatelné, tj. na frazeologii, hovorový jazyk a slang, a dále na odbornou terminologii v rozsahu zájmů a znalostí běžného vzdělance.

Slovník obsahuje zhruba 100 000 hesel. Každé heslové slovo je opatřeno přepisem výslovnosti, gramatickým aparátem, pokud je ho zapotřebí, event. stylovým, oborovým nebo regionálním určením, dále českými ekvivalenty a příslušnou exemplifikací. Protože slovník předpokládá u uživatele základní znalost angličtiny, není anglická exemplifikace překládána v plném rozsahu. Slovní a frazeologická spojení, která nelze zařadit pod číslované ekvivalenty, a přísloví jsou uvedena na konci heslového odstavce. Slovník citlivě zaznamenává lexikální, gramatické a výslovnostní odlišnosti angličtiny britské, americké, kanadské, australské, indické a jihoafrické.

Lze předpokládat, že tento slovník, dosud nejrozsáhlejší dílo české anglistiky, bude po několik generací spolehlivě sloužit naší veřejnosti jako základní vědecké dílo pro hlubší poznání současné angličtiny.






SLZY, VZDYCHY A PROSBY

SLZY, VZDYCHY A PROSBY
Slovenská renesania
výber zo slovenskej humanistickej a renesančnej poézie
Pavol Rubigal - Martin Rakovský - Jakub Jakobeus

Interpopulart Slovakia, Rohovce, 1995
edícia Populart - Študentská knižnica (11)
preklad Miloslav Okál, Jozef Minárik
ISBN 80-88834-10-4

literatúra slovenská, poézia,
112 s., slovenčina
hmotnosť: 85 g

mäkká väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky

1,50 € DAROVANÉ

*trsos* in *H-bar*





Lebo veď svetlo, čo prúdilo zo svetla, zalesklo sa jej,
 len čo dievčatku riekol: „Prebuď sa ihneď a vstaň! ” 
Skutočne šťastný a nesmrteľný je zaiste ten štát, 
ktorému toľkéto dobro udelil láskavý Boh.
Ale už povedz mi múza, z akých to príčin 
padajú ríše a prečo v nových je toľko zas zmien.
Prečo sa kráľovstvá rútia a nesú sa do inej dráhy, 
prečo sa veľkí páni menia sťa v hazardnej hre?
Najsamprv preberme dôvody učených mužov a potom tie, 
čo celkom je jasné, o nich že rozhodol Boh.
Príroda matka neplodí nič, čo trvať by mohlo 
vždy; čo je najvyššie teraz, čoskoro mizne sťa tieň.
Všetko podlieha zmene a osud je nad všetkým pánom, 
bo ani železo tvrdé nemôže zlomiť mu moc.
Osud na ľudí čaká a k zániku určené padá, 
hoci aj predtým by stálo na jednom z najvyšších miest. 
Sestra osudu, Šťastie — to prejav božej je vôle — 
náhodne po svete kráča, robiac si z všetkého žart.
S nestálym zrakom sa pozerá sem a hneď zase inam, 
znenáhla rozličné zmeny prináša zmenený čas.
Hmota a pohyb sú vo všetkých veciach, čo na svete vidieť; 
vo vnútri majú tú silu, ktorú im tvorca ich dal.
Po páde Babylonu sa Kýrovi dostala ríša; 
osud nadutým kráľom pripravil krvavú smrť.
Chrabrý hrdina makedónsky tiež podľahol trpkej 
sudbe a korunu ríše poniesol italský muž.
Toto je prvá, no Platón je za druhú príčinu, počet, 
dvojitú harmóniu možno je rozlíšiť v ňom.
Keď sa znásobia čísla troch a štyroch a piatich, 
súčin ich zmocnený trikrát dva hlasy neľúbe dá.
Hoci aj tieto úvahy Platóna prevýšia temnom 
výroky veštkyne kúmskej, predsa im poskytni sluch. 
Príroda sama a výchova dávajú vladárov dobrých, 
ktorých kvitnúce ríše spočiatku pri sile sú.
Predmety veľké a nesmieme ťažké, ak treba ich previezť 
po šírom mori, tie dobre nenesie maličká loď.
Verte, že nebeské hviezdy, čo skúsili prednosti božie, 
poznajú osudné čísla, hranice významných chvíľ.
Vzbura počatá z toho, že ľud sa neznáša dobre, 
škodí vždy najvyššej veci: tretí to bude už mor.
Táto je hrozná a divá; je zrodená v temnotách Stygu, 
zúrivá Tisifone sídlo si zvolila v nej.
Za ňou kráča Eris svárlivá; tá vpredu je v tvári 
pekná a milá, no v zadnej časti má škodlivý chvost. 
Veríme tomu? Či Eris je skutočne lietavý prízrak 
ako mal na obraze v Aténach Palladin chrám?
Hore je panna s prekrásnou ružovou tvárou a hruďou 
v dolnej časti však tela strašlivý špinavý drak.
Namiesto ryšavých vlasov sú na zlom temeni hlavy 
svárlivé gryfy a pritom zvádzajú urputný boj.
Svojimi čiernymi krídlami temnom zastiera ľuďom 
mysle a kamkoľvek môže, ťahá im nesvornú hruď.
Tento chce toto, ten schvaľuje iné a každý dľa svojho; 
lietajú skaly a fakle, na sekty delí sa ľud.
Hrude hazardných snaží sa rozdráždiť Ale kto bodcom, 
zúrivá Megaira trasie hadmi, čo na hlave má.

RÁZUSOVÁ - MARTÁKOVÁ, MÁRIA - PRVÝ VENČEK / DRUHÝ VENČEK

RÁZUSOVÁ - MARTÁKOVÁ, MÁRIA

PRVÝ VENČEK / DRUHÝ VENČEK

Mladé letá, Bratislava, 1985
edícia Vybrané spisy Márie Rázusovej-Martákovej
ilustrácie Štefan Cpin, Alojz Klimo
doslov Lýdia Kyseľová
1. spoločné vydanie, 32.000 výtlačkov
66-011-85

beletria, rozprávky, knihy pre deti, literatúra slovenská,
160 s., slovenčina
hmotnosť: 553 g

tvrdá väzba, väčší formát

4,00 € stav: veľmi dobrý *tomzom*dets-sklad*
2,50 € stav: zachovalá, knižničné pečiatky, chrbát knihy poškodený *bib16*rozp*








„Ej, keby bol starý Bodrík striehol, nebol by vlk ovcu odniesol! “ svitne bačovi po nečase v hlave.

Privolá bača starého Bodríka zas k sebe. Pekne ho pohladká, poriadne nachová. Starý Bodrík ovíja sa mu okolo nôh a od radosti skáče. Večer už neleží na smetisku ani v búde. Bodrík obchádza okolo košiara. Vie, že kde sa vlk navnadí raz, ta príde i druhý raz.

Vlk aj prišiel ako na isté.

Ale Bodrík sa mu postaví do cesty: — Čože ty tu chceš?

Nuž, čo chcem! Ovcu chcem! — povie vlk.

Choď, oplan! Ja ti ovcu nedám! — zavrčal na neho Bodrik.

No len mi ju daj! Kus tebe, kus mne. Pekne do spolku. Jednako ťa gazda nechová.

S vlkom spolky — čert berie ovce i volky! — odpovie starý Bodrik. — Včera ma gazda nenachoval. Bol som lačný a slabý, nuž ľahko ti bolo odniesť ovcu. Ale dnes ma gazda nachoval dobre. Som zase dosť mocný a ovcu ti nedám!

Keď mi nedáš ovcu, tak sa chystaj na potýčku! Či vieš, čo je to? — durdil sa vlk.

A veď, keď ti taká ďaka, hotuj sa ty sám! Len čo si postriežku okolo košiara odbavím, hneď za rána sa ti postavím v hore pod dubom. Tam sa budeme potýkať, rozumieš?

Vlk na to iba zavrčal a bežal do hory pomoc zháňať.

.............................................................................

... posledná veta ...

Žili potom všetci v pokoji a vo svornosti, až pokým nepomreli.





OSIČKA, ANTONÍN - V ZEMI DOLARU

OSIČKA, ANTONÍN

V ZEMI DOLARU
Román studenta v pracovní bluze

Vlastným nákladom, Praha, 1926
obálka Ladislav Sís

beletria, román, literatúra česká, podpis autora
224 s., čeština
hmotnosť: 365 g

tvrdá väzba, malý formát, dobová preväzba
stav: výborný, s voviazanou obálkou

NEPREDAJNÉ

*H-6-5*








XXIII.

Srpen byl horký k nesnesení. S lidí tekl pot a špína. Z šesti širokých komínů valily se ve dne v noci proudy hustého dýmu, a každá pec svítila čtyřiadvaceti otvory, jichž žár vypékal bílé cihly pro bílé paláce. A kus dál byly jiné cihelny, kde bylo více komínů, více plamenů a více potu.

I v Evropě byl srpen k nesnesení. Tekla krev, obzor byl zahalen mořem dýmu, plamenů a plamínků bylo na tisíce a výkřiků a vzdechů na miliony. Kdož se ještě včera radovali, dnes umírali a na tvářích mnohých bylo napsáno: Proč? Kdosi je kdesi oplakával, aby za chvíli oplakával někoho jiného.

Joe byl teď topičem. Topil ve dne a dvakrát týdně i v noci. Pracoval tedy dvakrát týdně šestatřicet hodin bez přestávky. V noci zde byli čtyři nebo pět topičů, podle počtu pecí. Přikládalo se několikrát za den i za noc a dvakráte se musily otvory úplně vyčistit; to jest prolomit a vyvalit ven spečený škvár, což se dělalo dlouhými železnými žerděmi; a pak nakrmit zející tlamy uhlím, jednu za druhou a pec za pecí.

Mezí topiči byli dva starší, Canning a Silly, jimž brzy docházel dech. Byli zde zaměstnáni přes třicet let. Canning měl souchotiny a říkal, že jedině topičská práce ho udržuje na živu. »Uhelný prach a dým jsou zdravé pro plíce. Silný vzduch by je zabil. « Když se mu Silly pro to smál, říkal: »Ty jsi silly.«

Joe věděl, že silly značí hloupý.

Po půlnoci, když byli řádně nakrmili všecky pece a nalili se vodou, mohli si na chvíli zdřímnout. Obyčejně každý hned usnul, kam padl.

Joe chodil na dvůr, lehl si na propocená záda a hleděl do nebe. Vzduch i země byly vyhřáté, a nebylo třeba obávat se nachlazení. Když usnul, pronásledovaly ho děsivé sny — odraz toho, co četl a myslel za dne o válce.

Někdy se mu to všecko spletlo. Zdálo se mu, že Němci obsadili Palavské vrchy a zamířili děla na jeho rodiště. Slyšel výkřiky a rány, a v tom mu kdosi položil ruku na čelo a usmál se na něj. Viděl Daju, jak se naň starostlivě dívá a utěšuje ho. Když se probudil, spatřil Moesera, který jím cloumal a říkal mu, že je čas znovu přiložit do pecí.

Pohleděl na oblohu: Hvězdy bledly, ustupujíce rannímu šeření a na východě se objevil prvý předvoj červánků. A jednomu ty červánky znamenaly vítězství a jinému krvavou porážku. Moeser říkal: »Naši to vyhrají. Řekni, Joe, nemám pravdu? «

Joe-ovi bylo trapno odpovídat. Nechtěl, aby ho považovali za »našince«. Vysvětloval, že není Rakušan a že si nemůže přát, aby Rusi a Srbové byli poraženi. Ale Moeser jakoby neviděl a neslyšel. Byl sice občanem Spojených Států, ale byl jedním z těch, kterým Roosevelt říkal hyphenated Americans, to jest Američani s rozdělovacím znaménkem: Němec-Američan. Pamatoval a prožil poslední německo-francouzskou válku a byl přesvědčen, že německá armáda je nepřemožitelná.

»Když Němci táhnou, země duní, a nic je nezadrží. Za několik dní budou v Paříži a pak se podívají trochu do Ruska.«

»Jen aby jim tam nosy neomrzly,« podotkl někdo, v jehož představě bylo Rusko zemí věčného ledu.

Joe byl brzy vyhledáván jako autorita. Chodili k němu domácí i cizí. Polední lunch se změnil ve vojenský tábor. Joe kreslil na zemi, poprášené uhelným

.................................................................................................

... posledná veta ... 

Jeli domů.


sobota 23. novembra 2019

NÁRADA MAHÁ THÉRA - BUDDHA A JEHO UČENÍ

NÁRADA MAHÁ THÉRA

BUDDHA A JEHO UČENÍ

Votobia, Olomouc, 1998
preklad Josef Marx
obálka Jiřina Vaclová
ISBN 80-7198-341-1

náboženská literatúra, náboženstvá východné, buddhizmus, životopisy,
576 s. čeština
hmotnosť: 676 g

mäkká väzba
stav: dobrý, zosušené lepenie

5,50 € PREDANÉ

*H-5-1*

Toto dílo patři k nejlepším úvodům do Buddhova učení na Východě. Obsahuje odpovědi na otázky, které člověka dnes sužují, nebo podává návod, jak k těmto odpovědím může sám dospět. Předkládá i konkrétní kritérium, jak rozpoznat pravou nauku a získat návod ke správnému jednání. Jsou jím otázky, které položil Buddha svému synovi Ráhulovi a přívrženkyni Visákhá: Povede to k odstranění strádání mého, strádání mého bližního nebo strádání obou? Vede hlásané učení či jev k utišení, duševní vyrovnanosti, radosti v osamělosti a vyššímu poznání? Autor zde obdivuhodným způsobem shrnul to podstatné z více než dvaceti tisíc stran textů. Přes svůj rozsah neutrpěl jeho výběr na celistvosti a živosti podaného obrazu Buddhy a jeho učení i života v Indii pátého století před Kristem.

Věříme, že i český čtenář nalezne v množství shromážděného materiálu dostatek podnětů ke zlepšení svého života. Skutečného přínosu - jak autor zdůrazňuje v předmluvě - lze dosáhnout systematickým uskutečňováním Dhammy: úprava vlastního chování (sila) podmiňuje lepší využití mysli (sáti a samádhi) v práci na tom, co považujeme za trvalejší dobro pro sebe i pro druhé.







JARNÁ PIESEŇ

JARNÁ PIESEŇ
výber z poézie
Slovenská romantická literatúra
J. Kráľ - S. Chalupka - J. Botto

Interpopulart Slovakia, Rohovce, 1996
edícia Populart - Študentská knižnica (38)
ISBN 80-88834-37-6

literatúra slovenská, poézia,
122 s., slovenčina
hmotnosť: 88 g

mäkká väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky

1,50 € DAROVANÉ

*trsos* in *H-bar*