VALTER, JANO
KOVÁČIK, IVAN
MEČIAR, ĽUPTÁK, SLOTA SÚ NAŠA ISTOTA
Agentúra Ceres, Bratislava, 1996
ilustrácie Jano Valter, Ivan Kováčik
humor, politika
50 s., slovenčina
mäkká väzba, malý formát
stav: veľmi dobrý
predané
*priva*polit*
Staré, ale dobré knihy. Lebo knihy sú ako víno. Niektoré kúsky vám v rukách dozrejú na poklady. Keď ich čítate, ovanie vás príbeh alebo poučenie.
Chcete mať prehľad o najnovších prírastkoch? Zadajte svoju e-mailovú adresu do kolónky "Prírastky kníh na e-mail" v ľavom stĺpci a na váš e-mail príde maximálne jedna správa denne.
Alebo sa staňte členom stránky na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/ripakovantikvariat/
Vyberte si to, čo je Vašej duši najbližšie.
Ak sa Vám niečo zapáči, napíšte mi na riporipo@gmail.com
Postup bude nasledujúci :
a.) uveďte tituly, o ktoré máte záujem
b.) uveďte Vašu adresu, prípadne telefón
c.) skontrolujem dostupnosť kníh a následne vám pošlem pokyny na platbu vopred. Na dobierku, po zlých skúsenostiach, neposielam.
d.) Dáte mi avízo o zrealizovaní platby.
e.) Po obdržaní platby na môj účet vám knihy do troch dní posielam
Jednoduché, však? )
ANTIKVÁRIUM (magyarul)
Ha Magyarországról van, és bármelyik könyv érdekelné, kérjük írjon a riporipo@gmail.com címre. A könyvek küldhetök postán. Ha átutazóban van Kassán, a megrendelt könyveket személyesen is átveheti.
tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: veľmi dobrý
PREDANÉ
*priva*belc*
Nikdo jiný, než manželka M. L. Kinga, nemohl vylíčit s takovou naléhavostí životní příběh muže, který se už za svého života stal legendou. Její kniha vznikla bezprostředně po atentátu 4. dubna 1968, kdy zákeřný výstřel ukončil v 39 letech život jejího manžela. Své vyprávění začíná od slavnostního rozhodnutí, jímž byla M. L. Kingovi udělena Nobelova cena míru pro rok 1964. Odtud se pak vrací až do svého mládí a líčí těžký všední úděl barevných obyvatel, jimž byla upírána nejen základní lidská a občanská práva, ale kteří byli běžně ponižováni přímo ve své lidské důstojnosti. Už jako student hledal M. L. King své místo v zápase s tímto rasistickým útlakem. Záhy poté, co nastoupil do úřadu jako pastor ve městě Montgomery, byl už si jist, že hnutí za svobodu černošských obyvatel povede v duchu nenásilného odporu. Inspirován Gándhím postavil se beze zbraně proti rasovému bezpráví. Vydal se tak na cestu neustálého ohrození. Na jeho dům dopadaly bomby, byl několikrát zraněn a více než dvacetkrát uvězněn. Každý den mohl být jeho dnem posledním. Snad ani nelze pochopit míru utrpení, které nesla jeho rodina s čtyřmi malými dětmi. A přesto neustal hlásat nenásilí a vše přemáhající sílu lásky. Dokázal naopak připojit k cílům černošského hnutí i boj proti chudobě a za mír mezi rasami a národy. Proto vzbudilo svědectví paní Kingové pozornost na celém světě a budou se k němu jistě vracet i budoucí generace.
Žijeme v době atomové energie, kybernetiky a dobývání vesmíru. Rozhlas, televize a denní tisk přinášejí pohotové informace o každém novém kroku, který kosmická technika učinila na cestě vpřed. Snad právě proto mnozí z nás vnímají spíše jen její efektní, vzrušující a heroickou stránku. Tomu, kdo se chce dozvědět o kosmonautice podstatně víc, podává publikace „Vesmír a člověk“ zhuštěný, avšak srozumitelný a široce zaměřený přehled. Seznamuje nás zasvěceně nejen s tím, co všechno bylo a je nutno znát a vykonat, aby družice vzlétla na oběžnou dráhu, ale i s tím, jaký praktický užitek kosmická technika, stále zdokonalovaná, lidstvu přináší a v budoucnu ještě přinese. A právě v dnešní době jsme svědky zrodu tzv. kosmického hospodářství, jehož přínos pro život nás všech bude stále významnější.
Sedm novel tohoto svazku, podstatně rozdílných už rozsahem, se mezi sebou liší i dobou svého vzniku - nejstarší je z r. 1898 a závěrečná, „Poslední slovo“, byla vydána až r. 1939, dva roky před básníkovou smrtí. Toto časové rozpětí má svůj zcela znatelný odraz i v Thákurově próze samé. V prvních povídkách, ještě trochu poznamenaných barvami minulého století, se zračí svět řízený jakousi přívětivou logikou, laskavou spravedlností, ovládaný harmonickou vyrovnaností, ne zcela zřetelnou, ale kterou člověk může a má odhalovat. Svět, jak si ho Thákur přál horoucně vidět. Později se tato představa sráží stále víc s nesmlouvavou pravdou skutečnosti, a stále víc ustupuje. Proto ani tyto novely, přestože v nich všude jde o lásku a manželství, o vztah mezi muži a ženami, nejsou monotematické. V rozmanitých polohách a z nejrůznějších pohledů se tu otvírají vztahy a city, které se dají definovat jen v kontrastech: křehké i houževnaté, povznášející i zhoubné, nepostižitelné i bouřlivé. A otvírá se tu nejen láska ve svých starých podobách - vášnivá, troufalá, urputná, nenaplnitelná, ničivá i konejšivá - ale i celé její pozadí a prostředí, specificky indické, rodiny a horoskopy, které jí vládnou, mladistvé sny a také sociální kontrasty, s nimiž se potýká, Indie pravoverných a nedotknutelných, letargická a neklidná Kalkata kypící ambicemi a touhami - a také Rabíndranáth Thákur. Po mnoha stránkách se tu skutečně otvírá čtyřicet let Thákurova vnitřního života v podobách, které už podle lecčeho poznáváme, ale přesto jsou pro nás ještě málo známé, snad nečekané. Dokonce se tu básník něčím vyjevuje bezprostředněji a intimněji než ve své citové a reflexivní lyrice a filozofických úvahách.
J. Bodnár je známy nášmu filozofickému čitateľovi zo zdarilej práce O súčasnej filozofii v USA (1956) - vyšla aj v ruskom preklade - a z viacerých statí, ktoré uverejňoval časopisecky v Otázkach marxistickej filozofie, Kultúrnom živote, Predvoji a i. Pri prehľade tejto publikačnej činnosti nie je ťažké vystopovať, že ťažisko Bodnárovho štúdia tvorí súčasná filozofia na Západe.
Za posledných desať rokov vyšli u nás viaceré práce, ktorých ťažisko bolo v kritike buržoáznej filozofie. Tieto práce splnili svoju úlohu snáď v tom zmysle, že pomohli čitateľovi pri základnej orientácii. A aj keď napriek tomu pociťujeme stály nedostatok serióznych marxistických rozborov a kníh, je to predovšetkým preto, že v doterajšej kritike prevládal globálny pohľad, že vôbec prevládala kritika: chýbal diferencovaný prístup k jednotlivým smerom, nehovoriac už o jednotlivých autoroch.
J. Bodnár pristupuje k téme citlivejšie; vie rozlíšiť pokrokové, progresívne črty od reakčných, životaschopné, ktoré sa môžu vyvíjať, od mŕtvych, ktoré už pri svojom zrode sú odsúdené na zánik.
O knihe, ktorú má čitateľ v rukách, možno predovšetkým povedať, že je prehľadná a syntetická. Je to jedna z prvých prác (ak nie prvá) tohto druhu u nás. Aj keď je to práca základného charakteru, nemožno o nej povedať, že vyčerpáva celú problematiku jednotlivých smerov a ich reprezentantov. Takú úlohu si J. Bodnár ani nekládol. Zvolil si iný postup, ktorý mu umožnil vystihnúť celkovú tendenciu vo vývine jednotlivých smerov v západnej filozofii. Toto mu umožnilo zaujímavo a veľmi dobre vystihnúť viaceré časti a jednotlivých autorov, ako napr. v určitom zmysle slova objavovanie pre nášho čitateľa A. N. Whiteheada, B. Russella, N. O. Losského a i. Práca J. Bodnára sa vyznačuje ešte ďalšou zaujímavou črtou: v každej kapitole, v každej vete cítime autora, s ktorým môžeme súhlasiť, prijímať jeho názor, ale aj polemizovať a nesúhlasiť. Je to kniha, v ktorej sa medzi autorom a čitateľom môže vyvíjať plodný dialóg.
V roce 1988 to bude právě 80 let, co vyšla první a dosud naše jediná souhrnná práce o tak výrazném projevu české lidové kultury, jakým je lidové betlemářství — knížka K. Procházky „O betlémech“. Za následujících osm desetiletí se ovšem mnoho změnilo — vytrvalou činností řady historiků umění i vlastivědných pracovníků přibylo množství nových poznatků, ani naše betlemářství se zcela nezastavilo ve svém vývoji a alespoň v některých krajích pokračuje dále, a proto již dávno vyvstala potřeba nové syntézy. PhDr. Vladimír Vaclík, odborný pracovník muzea v Třebechovicích p. O., zaměřeného speciálně na problematiku lidových betlémů, se po dlouholetém výzkumu tohoto úkolu podjal a splnil jej studií, která díky mnohostrannosti pohledu a faktografickému bohatství poučí i odborníky a zajímavostí látky, podané co nejpřístupněji, upoutá též široké čtenářské vrstvy.
Za svůj předmět si autor zvolil jen betlémy lidové — umělecké betlémy, určené jednoznačně pro chrámy, ponechává stranou. Lidové betlemářství se rozvíjí od 2. poloviny 18. století, kdy v důsledku osvícenských reforem jsou betlémy z chrámů vykazovány a stávají se součástí vánoční výzdoby domácností. Tím se staly příležitostí pro zdůvěrnění scény Spasitelova narození v té míře, že v mnohém působí spíše jako výjevy ze soudobého našeho venkova. Každodenní realita spolu s naivní fantazií jsou tu dílem prostých tvůrců spojeny v celek podivuhodného kouzla.
Význam české betlemářské tvorby uznává i zahraniční veřejnost. Připomeňme jen, jak nadšený ohlas měl na Světové výstavě v Montrealu 1967 Třebechovický betlém. Výklad o tomto králi našich betlémů knihu uzavírá.
9,00
*fateo*geo*in h-2-4