BLAŽÍČEK, PŘEMYSL
ŠKVORECKÉHO "ZBABĚLCI"
Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, Praha, 1992
edícia Oikúmené (30)
obálka Zdeněk Ziegler
1. vydanie
ISBN 80-85241-05-6
literárna teória
70 s., čeština
hmotnosť: 101 g
mäkká väzba s prebalom
stav: dobrý
4,50 €
*regihu2* in *H-parap*R3
Dozvídáme se, kde přesně byl umístěn telefon, jaké číslo Danny vytočil, že po hovoru zavěsil sluchátko, kam položil korunu apod., jedinou pozoruhodností v celé pasáži je nemožně dlouhý prapor, a dokonce i ten by měl stát za zmínku jenom proto, že hraje významnou roli v bezprostředně následující, už nikoli všední scéně překotného stahování vlajek.
Ani z telefonického hovoru se nedozvídáme nic, co by ospravedlňovalo jeho podrobnou reprodukci (na závěr v něm Přema jen potvrzuje, co dřív už napevno slíbil). Bývá právem připomínáno, že dialogy ve Zbabělcích vycházejí z vlivu Hemingwayova, jehož dialogy připadají jako naturalistický záznam banálních hovorů. Ve skutečnosti Hemingway věnoval dialogům velkou péči, vycházeje přitom — heslovitě řečeno — z výběru, opakování a řečového rytmu. Snad ještě víc než u Hemingwaye vystupuje u Škvoreckého banalita dialogů, okolnost, že mají minimální informativní funkci. Týká se to na prvním místě víceméně bezobsažných rozhovorů Dannyho s Irenou, které přesto nejsou nudné, už proto, že nejde především o to, co se v nich přímo říká, ale že nepřímo cosi vypovídají o vzájemném vztahu hovořících a o každém z nich zvlášť. Skutečnost, že většinou probíhají podle opakujícího se stereotypu, je výrazem neměnnosti „milostného“ vztahu této dvojice a neúmornosti Dannyho marného úsilí. Čtenář však nemůže vyloučit, že jakákoliv následující replika přinese něco nečekaného, a navíc se dialog odehrává vždy v odlišné situaci, a tím v poněkud odlišných významových vazbách, takže ani tyto variace daného schématu nepůsobí monotónně na rozdíl od některých Dannyho myšlenek na Irenu.
Ale Hemingwayův vliv na Zbabělce byl všestrannější. Projevil se nejprve v tom, co Škvorecký u svého vzoru nazývá pročištěním jazyka a konkrétněji určuje: Odmítl složitou syntax, ozdobný styl jako prostředky, které fantazii čtenáře spíše brzdí než rozvíjejí, a vědomě se omezil na strohý až barbarský záznam v krátkých až holých větách... To napsal Škvorecký v doslovu k románu Sbohem, armádo!, který několik let po napsání Zbabělců přeložil. Tomuto románu jsou Zbabělci zvlášť blízcí v postupu, který nás zajímá, v důsledném sledování jakoby každého hrdinova kroku včetně bezvýznamného jevového kontextu.
U Hemingwaye se za detailně rozvíjeným děním tají vágní podstatný smysl. Tento skrytý všeobecný smysl, jehož závažnost a spolu s tím i jeho míra bývají ostatně částí hemingwayovské literatury přeceňovány, Zbabělci postrádají. Často určitý smysl jednoznačně explikují, a to jako součást něčeho, co přetváří „hemingwayovské“ postupy ve značně odlišný typ románu. Próza Sbohem, armádo! je stejně jako Zbabělci psána tzv. Ich-formou, ve skutečnosti jako by byla vyprávěním o jiné osobě. Co poručík Frederick Henry cítí a co si myslí, se téměř vůbec nedozvíme, sledujeme jenom, co hrdina vidí a slyší. Naproti tomu Danny nás nejen bohatě zpravuje o svém duševním životě, ale i když věcně vypráví o tom, co se děje kolem něho, činí to neustále z vlastní hodnotící perspektivy a s častými komentáři; jsme tu hodně vzdáleni Hemingwayovu co možná objektivnímu konstatování faktů. Pozornost je soustředěna na Dannyho prožívání věcí: i kdyby vystupoval ve třetí osobě, chápali bychom vše v obdobném smyslu, v jakém to chápeme při jeho vlastním vyprávění, Ich-forma se zde stává vnitřní potřebou.
Myšlení
Má-li být zachycen aktuální průběh prožívání, musí být zachycena pokud možno zároveň niterná i jevová stránka prožitku, a celkově pak vzájemná vazba toho, kdo prožívá, s tím, čím je jeho prožitek podnícen. Má-li však být — na rozdíl od lyrického zpřítomnění prožitku — o této polaritě epicky vyprávěno, musí oba póly vystoupit ve vzájemné rozlišenosti. A do určité míry mohou přijít ke slovu v úplné izolovanosti: jednou je řeč o prvém, jindy o druhém; v duchu už zmíněných krajních označení se Danny jednou zpovídá, jindy podává svědectví o něčem kolem sebe. Ale i při
HALAŠA, PAVOL
