O PŮVODU ČASU
(On the Origin of Time)
Finální teorie Stephena Hawkinga
Dybbuk, Praha, 2023
preklad Soňa Peková
ISBN 978-80-7690-045-5
knihy v češtine, astronómia, fyzika, prírodné vedy,
320 s., čeština
tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: dobrý
9,90 €
*vat*
Nejbližší spolupracovník Stephena Hawkinga ve své knize představuje
poslední myšlenky o vesmíru této intelektuální hvězdy našeho věku. Jedná
se o dramatickou revizi teorie, kterou Hawking předložil ve své Stručné historii času.
Snad největší otázkou, kterou se Stephen Hawking během svého
neobyčejného života snažil zodpovědět, bylo, jak mohly ve vesmíru
vzniknout podmínky tak dokonale příznivé pro život. Tato záhada vedla
Hawkinga ke studiu vzniku vesmíru pomocí velkého třesku. Jeho raná práce
ale narazila na nepřekonatelnou překážku, kdy by podle předpovědí
matematiky mnoho velkých třesků vytvořilo multivesmír, v němž by většina
vesmírů byla příliš bizarní na to, aby se v nich mohl objevit život. Společně se svým přítelem a spolupracovníkem Thomasem Hertogem pak
Hawking dvacet let na katedře teoretické fyziky v Cambridgi vyvíjeli
novou teorii vesmíru, která by mohla vysvětlit vznik života.
Prostudovali přitom extrémní kvantovou fyziku kosmických hologramů a
vydali se daleko do minulosti, až k našim nejvzdálenějším kořenům, aby s
překvapením objevili hlubší úroveň vývoje, v níž se fyzikální zákony
proměňují a zjednodušují, až mizí částice, síly, a dokonce i samotný
čas. Tento objev je přivedl k převratné myšlence: fyzikální zákony
nejsou vytesány do kamene, ale rodí se a spoluvytvářejí společně s jimi
řízeným vesmírem. S blížícími se posledními Hawkingovými dny zveřejnila
dvojice teorii, navrhující radikálně nový darwinistický pohled na vznik
našeho vesmíru. Kniha O původu času nabízí pozoruhodnou
novou vizi zrodu vesmíru, která zásadně mění způsob přemýšlení o našem
místě v kosmickém řádu, a nakonec se může ukázat jako Hawkingův největší
vědecký odkaz. Hertog detailně přibližuje Hawkingovu filozofii jdoucí
"shora dolů", která je založena na zjištění, že veškeré kvantové chování
je podmíněné existencí pozorovatele, a tvrdí, že fyzika není nezávislá
na lidském měření a pozorování: "Vytváříme vesmír ve stejném smyslu,
jako vesmír vytváří nás." Jakkoli jeho pozorování zatím zůstává
v teoretické rovině, Hertogovy průkopnické myšlenky v sobě nesou
potenciál převrátit tradiční pojetí příčinnosti a fyzikálních zákonů
vzhůru nohama.
