Vitajte v mojom antikvariáte!

Chcete mať prehľad o najnovších prírastkoch? Zadajte svoju e-mailovú adresu do kolónky "Prírastky kníh na e-mail" v ľavom stĺpci a na váš e-mail príde maximálne jedna správa denne.

Alebo sa staňte členom stránky na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/ripakovantikvariat/
Vyberte si to, čo je Vašej duši najbližšie.

Ak sa Vám niečo zapáči, napíšte mi na
riporipo@gmail.com
Postup bude nasledujúci :

a.) uveďte tituly, o ktoré máte záujem
b.) uveďte Vašu adresu, prípadne telefón
c.) skontrolujem dostupnosť kníh a následne vám pošlem pokyny na platbu vopred. Na dobierku, po zlých skúsenostiach, neposielam.
d.) Dáte mi avízo o zrealizovaní platby.
e.) Po obdržaní platby na môj účet vám knihy do troch dní posielam

Jednoduché, však? )

ANTIKVÁRIUM (magyarul)

Ha Magyarországról van, és bármelyik könyv érdekelné, kérjük írjon a riporipo@gmail.com címre. A könyvek küldhetök postán. Ha átutazóban van Kassán, a megrendelt könyveket személyesen is átveheti.

piatok 24. apríla 2020

DÜRCKHEIM, KARLFRIED - HARA - ZEMSKÝ STŘED ČLOVĚKA

DÜRCKHEIM, KARLFRIED

HARA - ZEMSKÝ STŘED  ČLOVĚKA
(Hara - Die Erdmitte des Menschen)

Dobra, 2002
preklad Petr Patočka
obálka Petr Jančík
ISBN 80-86459-29-2

ezoterika, joga
216 s., čeština
hmotnosť: 240 g

mäkká väzba
stav: veľmi dobrý, nečítaná

2,90 € PREDANÉ

*bruri* in *kat-EZO*

Karlfried, hrabě Dürckheim (1896-1988) byl na jedné straně člověk plně srostlý s evropskou kulturou a tradicí; vystudoval filosofii a psychologii, ve třicátých letech přednášel v Německu Freuda, Adlera a Junga. Válečná léta ale strávil v Japonsku, kde se intenzivně zabýval duchovní praxí japonského šintoismu a buddhismu, a v životě se mu také dostalo spontánních prožitků hloubky vlastní bytosti. Díky tomu dokázal ve svém velice osobním přístupu k odhalování tajemství života spojovat potřeby moderní evropské duše s praktickou nabídkou orientální tradice.

V knize „Hara" se zabývá tělesnou přítomností člověka jako branou k duchovnímu životu. „Hloubka zkušenosti záleží na tom, nakolik se na ní podílí celost člověka. " Člověk je podle Dürckheima tím zralejší, čím více se jeho duch zpřítomňuje v jeho tělesnosti. A zároveň může tříbit své nitro tím, že utváří svůj tělesný projev. K takové práci na sobě nejlépe slouží jednoduché cvičení, které Dürckheim našel  v zazenu, meditační praxi zenového buddhismu.

Tato kniha předkládá zájemcům o meditační techniky, zazen a bojová umění důkladný popis cvičení, jež slouží k ukotvení ve fyzickém a psychickém centru osobnosti, které se japonsky označuje jako tanden nebo hara. Jako Evropan má Dürckheim tu výhodu, že zná psychickou problematiku svého evropského čtenáře. Jeho výklad navíc doplňují texty japonských autorů, například životopisné líčení mistra Hakuina, obsahující i popis léčebných meditačních technik.








POHLED NAZPĚT A DOPŘEDU

Člověk zakouší svůj domov dvojím způsobem. Vnímá se ve svém malém historickém životě a v hloubi se zároveň cítí být spojen s „Velkým životem“, překračujícím každý pojem historie. Abychom mohli žít ve světě, a sice nikoli jen „žít“, ale žít smysluplně a šťastně, potřebujeme nejen síly k tomu, abychom se prosadili a chránili, ale také schopnost odpovídajícím způsobem poznávat, hodnotně utvářet a nesobecky milovat. Jestliže jdeme nebezpečím, neuspořádanosti a nelásce ve světě vstříc jen se silami své dobré vůle a svého rozumu, a dokud náš citový život zůstává ještě převážně podmíněný „světem“, upadneme dříve nebo později do osudového utrpení člověka, který výlučnou vazbou na časoprostorový svět ztratil dotek se svou podstatou a se svou vnitřně stanovenou CESTOU.

„Cesta“ člověka vede přes opětovné sjednocení s podstatou, ve které máme podíl na časoprostor přesahujícím Bytí. To je cesta zrání, která nese plod v té míře, nakolik se zdaří integrace světa-já a podstaty. Pokračování na této cestě je zpochybňováno vším, co se příčí proměně.

Existuje jeden základní, všechna ostatní připoutání přesahující odpor proti pohybu proměn. A tím je forma vědomí, které má své centrum v rozlišujícím a fixujícím já. „Napětí" vzhledem k podstatě, které se z jáského vědomí rodí, je dáno povahou člověka jako vědomé bytosti. Racionální vědomí odlišuje člověka od zvířete. S jeho pomocí překonáváme elementární přírodu a osvědčujeme se jako nositelé „ducha“. Pokud se však racionální duch ustaví za absolutní hodnotu, ztrácí člověk zajatý do jeho struktur proměňující a obnovující sílu kořenů života, zastaví se a uvázne v životní pustině. Brána dovnitř se pak otevře teprve tehdy, když člověk zablokováním své podstaty trpí tolik, že jej to pohání k osvobození od nadvlády já, li prolomení hranic jeho zatuhlých struktur reality a k navázání kontaktu s Bytím a životem, který se vymaňuje každému uchopení. Ale teprve stav, který člověku dává schopnost k tomu, aby osvědčil svůj podíl na Bytí ve všedním životě, přináší plod sjednocení s podstatou. Neboť teprve ve schopnosti svědectví nadčasového Bytí v životě v čase, teprve v manifestaci Bytí ve svém životě naplňuje člověk jako úplná osobnost svůj božský význam. Ve službě tomuto naplnění stojí hara.

Cesta žije ze tří faktorů: prvním je prožitek, ve kterém zazáří světlo Bytí v temnotě života. Druhým je vhled do poměru mezi jáským světem a podstatou, do rozdílu mezi stavem, který podvazuje spojení se základem Bytí, a správným stavem, který člověka otevírá životu, a vhled do průběhu a stupňů proměn, které vedou k nejvyšší formě člověka. Třetím faktorem je cvičení, exercitium, které odstraní chybný stav související s nadvládou jáského světa a zbuduje stav odpovídající podstatě.

Správný stav je ten, ve kterém je člověk propustný pro Bytí ztělesněné v jeho podstatě a zároveň schopný zjevovat je ve světě svým životem a láskou, poznáváním a tvořením. Pak je pro něj jeho vlastní časoprostorová forma světa transparentní směrem k nadčasovému Bytí. Smyslem cvičení je transparence. Hara znamená stav, který je transparentní.

Cesta k tomuto stavu je cestou proměny celého člověka, tedy člověka jako jednoty těla, ducha a duše. Stav, který nás udržuje v odvrácení od Bytí, sestává nejen ze stažení v duševních komplexech a strnutí v racionálních strukturách, ale je také zažitý v chybném stavu těla. Cesta obrácení se může odvíjet jen jako proměna celého člověka, neznamená tedy jen obrat duchovní a duševní, ale také přeměnu tělesného stavu a jeho vnějšího projevu. Bez toho, že by proměna proběhla i na úrovni těla, uvázne zkušenost podstaty v přechodných prožitcích a nepochybně se opět stane obětí předmětně rozlišujícího, fixujícího a racionálního vědomí. Tak jako je zažitý základní racionální postoj, má své hluboké kořeny i orientace související se „všedním životem“. Každé „věčné bdělé napětí já“ se ohlašuje a zpevňuje i ve skladbě napětí těla. Každé povolání, duchovní neméně než „neduchovní“, práce filosofa stejně jako zední-



RUBINŠTEIN, LEV - SRDCE Z OCELE

RUBINŠTEIN, LEV

SRDCE Z OCELE
(Admirál Seňavin)

Matica slovenská, Turčiansky sv. Martin, 1948
edícia Most (16)
preklad Miroslav Juran
1. vydanie

beletria, román, literatúra ruská,
198 s., slovenčina
hmotnosť: 226 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu, pečiatky v knihe

1,00 €

*trsos* in *kat-BELX*







ARCHIPELÁG 1807

V januári dostal Seňavin hrubý balík, zapečatený veľkými pečaťami s orlami a iniciálkami. Postojačky ho otvoril a rozložil niekoľko listov silného papiera. Na poslednom zazrel cifrovaný podpis: „Alexander“.

„Bez najmenšej straty času vyberte, ak sa to dá, so desať, prípadne aj viac najschopnejších lodí a k nim príslušný počet fregát a vyrazte k Dardanelám... “

Na toto som čakal! — zvolal Seňavin. — To je teda rozkaz dobyť Carihrad...

Rozkaz bol nezvyčajne dlhý. Složitým a vysokým štýlom hovorilo sa v ňom o Egypte, Sicílii, Carihrade, o prielivoch, aj o ostrovoch Archipelágu. Seňavin čítal pozorne a na perách mu hral, ako obyčajne, posmešok.

Na konci rozkazu stálo:

„Pamätajte, že i dobrý, i zlý výsledok ničomu inému ako osobným Vašim schopnostiam a umeniu Vášmu pričítaný bude. “

Nič nového, — poznamenal Seňavin. — Veď sa chystáme s desiatimi loďami na turecké loďstvo... Nič to, vystačíme aj s osobnými schopnosťami!

V Kattare zostalo len niekoľko menších lodí. Ostatné zazřely za niekoľko dní slnečné, večne zelené brehy Korfu a sťažne Ignatievovej eskadry, ktorá sem práve priplávala z Kronštadtu.

Rozkazy sa priam sypaly. Sľubovalo sa v nich, že černomorské loďstvo zaútočí od severu súčasne so Seňavinom na hlavné mesto Turecka, ale sa nevedelo, kedy dôjde k spoločnému útoku. Nariaďovalo sa „kúpiť päť-šesť fregát“, peniaze však nedošly. Nariaďovalo sa nadviazať spojenie s ruskou armádou na Dunaji a podať hlásenie o stave námorných síl.

Seňavin sa ponáhľal. Ani vo dne, ani v noci neustávala robota na lodiach. Keď vztýčili vlajku na admirálskej lodi, celý korfský prístav sa ozýval zvukmi poľníc a bubnov, nad admirálskou loďou vznášaly sa celé retiazky signalizačných zástaviek. Tak sa začínal „každodenný poplach“.

***

Oheň na pravej strane! — zvolal námorník.

Akási tmavá masa s niekoľkými svetlami sa rútila s východnej strany na soradenú eskadru. Zrachotil kanón.

Turci, či čo?

Na admirálsky hlavný sťažeň vyskočily signalizačné svetlá: „Loď, prichádzajúca od mora, nech sa priblíži k veliteľskej lodi. “

To sa vrátily naše korvety z výzvednej plavby, — povedal Denisjevskij.

Poručík mal pravdu. Korvety sa vrátily a hlásily Seňavinovi, že turecká flotila sa skryla do prielivu a že anglická eskadra kotví pri ostrove Tenedose, pred samým vchodom do Dardaniel.

..........................................................................................................................

... posledná veta ...

"Áno, áno, rýchle na loď!" odpovedal Gorbačev a vkročil do lodice. 



PROCHÁZKA, FRANTIŠEK SERAFÍNSKÝ - DĚTI II.

PROCHÁZKA, FRANTIŠEK SERAFÍNSKÝ

DĚTI II.
VIŠNĚ

Česká grafická unie, Praha, 1921
edícia Dílo Fr. S. Procházky (5)

poézia, literatúra česká, podpis autora,
204 s., čeština
hmotnosť: 251 g

mäkká väzba
stav: dobrý, zosušená lepená väzba

NEPREDAJNÉ

*kvaja* in *H-6-2*








NEWARK, TIM - ROZHODUJÚCE BITKY DEJÍN

NEWARK, TIM

ROZHODUJÚCE BITKY DEJÍN
Úplný prehľad ozbrojených konfrontácií, ktoré zmenili modernú históriu
(Turning the Tide of War)

Ottovo nakladatelství, Praha, 2004
preklad Michael Borovička, Vojtech David
1. vydanie
ISBN 80-7360-150-8

história, II. svetová vojna, I. svetová vojna, vojna,
200 s., far. fot., slovenčina
hmotnosť: 1390 g

tvrdá väzba, veľký formát
stav: veľmi dobrý, pečiatky v knihe

PREDANÉ

*trsos* in *kat-HIS*




štvrtok 23. apríla 2020

DALAJLAMA XIV. - PROBUZENÍ MYSLI A OSVÍCENÍ SRDCE

DALAJLAMA XIV.

PROBUZENÍ MYSLI A OSVÍCENÍ SRDCE
Základní učení tibetského buddhismu
(Awakening the Mind, Lightening the Heart)

Pragma, Praha, 1997
preklad Pavel Toman
1. vydanie
ISBN 80-7205-472-4

filozofia, náboženstvá východné,
252 s., čeština
hmotnosť: 350 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: výborný, nečítaná

PREDANÉ

*bruri* in *kat-EZO*







MINAŘÍK, KVĚTOSLAV - JÓGA V ŽIVOTĚ SOUČASNÉHO ČLOVĚKA

MINAŘÍK, KVĚTOSLAV

JÓGA V ŽIVOTĚ SOUČASNÉHO ČLOVĚKA

Canopus, Nemojov, 1991
edícia Přímá stezka (3)
obálka Richard Bergant
1. vydanie
ISBN 80-85202-02-6

ezoterika, joga
268 s., čeština
hmotnosť: 305 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu, pečiatky v knihe

3,00 € 

*bib14**bib14* in *kat-EZO*





JURAČKA, JÁN - HĽADANIE ZNAMENÍ

JURAČKA, JÁN

HĽADANIE ZNAMENÍ

Osveta, Martin, 1978
obálka a frontispice Robert Brož
1. vydanie, 600 výtlačkov
70-064-78

poézia, literatúra slovenská,
48 s., slovenčina
hmotnosť: 155 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu

NEPREDAJNÉ

*cnbtn* in *H-6-2*








MINAŘÍK, KVĚTOSLAV - SPÁSA

MINAŘÍK, KVĚTOSLAV

SPÁSA
Řešení psychicko-fyzikální

Canopus, Nemojov, 1992
edícia Přímá stezka (6)
obálka Richard Bergant
1. vydanie
ISBN 80-85202-14-X

ezoterika
96 s., čeština
hmotnosť: 276 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu, pečiatky v knihe

3,30 €

*bib14**bib14* in *kat-EZO*

Spása je neobvykle pojatá studie o hloubkové psychologii, jež používá terminologie moderní vědy k vysvětlení metodiky a výsledků jógických postupů. Je možno ji pokládat za náročnou učebnici jógy. Květoslav Minařík poukazuje na vztahy mezi biologickými jevy na biologických membránách živého lidského organismu a jeho psychickými složkami. Ukazuje, že jsou vzájemně ovlivnitelné jak různými postoji člověka v běžném životě, tak speciálními jógickými metodami, jež autor svými zkušenostmi prověřil, nebo zásahy do psychické oblasti dle pouček buddhismu a křesťanství. Rozvíjí zde velkolepé možnosti praktických manipulací s elektromagnetickým polem na biologických membránách živých buněk při řešení všech životních problémů až k nejvyšším dosažitelným kladným cílům, jaké znají všechny hodnotné duchovní nauky.


Z obsahu:
Tento spis je učebnicí jógy, a proto především hloubkové psychologie. Vyžaduje tedy hned od počátku, aby člověk abstrahoval od sebe sama a aby se již neztotožňoval s citovými prožitky, které duchovně nevyvinutému člověku tak imponují, že si myslí, že by bez nich celý jeho život pozbyl smyslu. Jakmile bude člověk abstrahovat od pocitových fenoménů, jejichž působením se já ztotožňuje s předměty, které na něho působí přes jeho smysly, jeho život se obohatí, neboť kromě prožívání se bude dostavovat i poznávání. Poznávání je přímým předchůdcem schopnosti provádět jógu v jejím nejlepším pojetí. Člověk začne být schopný vzít sebe sama jako předmět bádání psychických fenoménů. Odtud je již jen malý krok k stupňování abstrakce sebe sama od světa jevů, které chce běžný člověk zažívat tím, že se s nimi duševně spojuje.





streda 22. apríla 2020

KOSZTOLÁNYI, DEZSŐ - ÖSSZES VERSEI

KOSZTOLÁNYI, DEZSŐ

ÖSSZES VERSEI

Madách, Bratislava, 1989
650 výtlačkov
ISBN 80-09-15-3878-8

poézia
752 s., maďarčina
hmotnosť: 665 g

tvrdá väzba
stav: dobrý

1,90 € PREDANÉ

*bruri*

SOFOKLES - ANTIGONA

SOFOKLES

ANTIGONA
(Antigoné)

Tatran, Bratislava, 1983
edícia Čítanie študujúcej mládeže (145)
preklad Ľubomír Feldek
doslov Július Špaňár
prebal Ľubomír Longauer
3. vydanie, 18.000 výtlačkov
61-479-83

literatúra staroveká, literatúra grécka, dráma, divadelná hra,
88 s., slovenčina
hmotnosť: 120 g

tvrdá väzba s prebalom

PREDANÉ stav: dobrý *petca*b-gre*
PREDANÉ stav: dobrý, pečiatky v knihe *trsos*b-gre*

Sofokles, ktorý zaujímal stredné miesto v trojhviezdí aténskych tragikov (Aischylos, Sofokles, Euripides), vytvoril pre grécku tragédiu nové možnosti tým, že k pôvodným dvom hercom, vystupujúcim v tragédii, pridal tretieho a na výpomoc používal i štvrtého. Tak obohatil dialóg a dej. V záujme dialógu tiež obmedzil zborové spevy, ktoré u Aischyla tvorili ešte významnú časť tragédie. Ďalšia Sofoklova zásluha je v tom, že dramatický dej rozvíja hneď od začiatku, pričom dramatickými zápletkami mu dodáva dynamiku, vzruch, spád a napätie. Vlastný text odvodzuje z charakterov postáv, ktorých tragické utrpenie je alebo následkom ich viny, alebo úmyselnej voľby, alebo môže byť aj nezavinené. Sofoklovo charakterizačné umenie tvorí jednu z jeho hlavných predností. I keď postavy idealizuje, sú nepochybne hlboko ľudské, pritom zložité a výrazne diferencované. S obľubou stavia proti sebe protikladné charaktery. Veľkú pozornosť venuje ženským postavám. Do svetovej literatúry vošiel ako tvorca monumentálnych postáv a majster najprísnejšej dramatickej architektoniky. Námety jeho najznámejších tragédií boli viac ráz spracované nielen v antickej, ale aj v novovekej európskej literatúre. 

Tragédia Antigona bezprostredne nadväzuje na udalosti po Oidipovej smrti. Presnejšie, začína sa od chvíle, keď aj základný konflikt. Oidipovi synovia Eteokles a Polyneikes sa dostali do sporu o vládu nad Tébami. Vyhnaný Polyneikes našiel útočište v Argu, odkiaľ pritiahol s veľkým vojskom proti Tébam. Eteokles Téby bránil. V súboji padnú obaja bratia. Nový vládca Téb, Oidipidov švagor Kreon, dal slávnostne pochovať Eteokla, ale pod trestom smrti zakázal pochovať Polyneika. Napriek zákazu sa Antigona rozhodne pochovať svojho brata. Usudzuje, že väčšmi než ľudské príkazy si treba vážiť „nepísané“, odveké božské zákony, ktoré prikazujú postarať sa o pohreb príbuzných. Presvedčenie, že koná dobre a spravodlivo, jej dodáva odvahu a nebojí sa smrti, ktorá jej hrozí, ak prekročí vládcov rozkaz. Pochovať mŕtveho bol totiž u Grékov príkaz ľudskosti a náboženstva. Antigonu prichytia pri čine a Kreon, obraňujúci svoju vladársku moc, ju dá za živa pochovať. Keď ho obmäkčí veštec Teiresias, je už neskoro. Antigona sa obesí a Haimon sa pri nej pred očami otca prebodne mečom. Po správe o synovej smrti spácha samovraždu aj Kreontova manželka Eurydika. Pre svoju vynikajúcu charakteristiku osôb skvelú dramatickú kompozíciu, výstižnosť a jemnosť slovného výrazu je Sofoklova Antigona majstrovským dielom, ktoré patrí medzi najvynikajúcejšie drámy svetovej literatúry.






STRÁŽCA

Ó, dovoľ,

aby som sa najprv prihovoril za seba: ja som to nespravil a nevidel som toho, kto to spravil, nebolo by teda spravodlivé, keby práve na mňa mala padnúť pohroma! KREON

Máš čosi na rováši, keď *a takto vopred brániš. Zrejme nesieš veľkú novinu.

STRÁŽCA

Tam, kde sa stane hrozná vec, je na mieste aj hrôza.

KREON

No tak vysyp to už konečne a strať sa!

STRÁŽCA

Už to sypem:

ktosi nám dnes ráno pochoval tú mŕtvolu aj s príslušnými obradmi. A len čo prikryl telo suchou prsťou - zmizol.

KREON

Čo to počujem? Kde je ten muž, čo mal tú

smelosť?

STRÁŽCA

Neviem - zeme akoby sa netkla motyka. Jej povrch ostal pevný, nerozrytý, nikde ani koľaj ani šľapaj, vinník zmizol bez stopy. Keď nám to ukazoval strážca, čo mal rannú službu, mysleli sme si, že sa stal hrozný zázrak. Mŕtve telo bolo preč. Nie v hrobe, ukrýval ho jemný prach - ten nasypal naň niekto, kto chcel ostať bez hriechu. A nebolo tam ani stopy po dravcovi a či psovi, ktorý by sem prišiel trhať mŕtvolu. Hneď sme sa zahrnuli výčitkami, strážca obviňoval strážcu, takže keby došlo k bitke, ťažko by sa našiel, kto by tomu zabránil.

Veď všetci sme boli vinníkmi, a predsa -vinníka tu nebolo. Nik nechcel priznať, že by čosi vedel. Boli by sme vzali do rúk žeravý kus železa a prešli cez oheň a prisahali pri bohoch, že sme to nespravili a že nevieme, čia je to myšlienka a kto ju uskutočnil.

Nakoniec, keď sme sa nemohli hnúť z miesta, ktosi z nás dal návrh, ktorý všetkých

zamrazil.

No zvesili sme hlavy, lebo bolo ťažko čosi namietať, keď nikto nemal lepší nápad. Navrhlo sa, že ti máme všetko oznámiť, nič nezatajiť. Schválili sme to a na mňa nešťastného padol žreb -že musím splniť túto „milú“ úlohu.

Nie je to pre mňa veľká radosť stáť tu, ani pre vás pozerať sa na mňa. Komu aj by spravil radosť posol s mrcha zvesťou?

NÁČELNÍK ZBORU

Pane môj, už hodnú chvíľu premýšľam, či azda pôvodcami toho činu nie sú bohovia.

KREON

Mlč, ak ma nechceš svojou rečou rozhnevať! Si napriek svojmu veku

hlupák?

Že vraj bohovia sa starajú o túto mŕtvolu! To trhá uši! Oni budú s úctou pochovávať toho dobrodinca, čo sem prišiel, aby zapálil ich chrámy,
......................................................................................

... posledná veta ...

Človeka, ktorý si mnoho o sebe myslí a používa veľké slová, neminie veľký trest a konať s rozvahou sa naučí až na staré kolená. 




MALÍŘOVÁ, HELENA - POPEL

MALÍŘOVÁ, HELENA

POPEL

Komunistické nakladatelství, Praha, 1928

beletria, román, literatúra česká, podpis autora
232 s., čeština
hmotnosť: 228 g

tvrdá väzba, malý formát
stav: výborný

NEPREDAJNÉ

*kvaja* in *H-6-2*






NEŠŤASTNÝ

Byla to rána pro matku Božčinu, když se dověděla o této smutné lásce!

Student bez rodiny, bez krejcaru, bez nejmenší vyhlídky do jakés takés budoucnosti, člověk nemocný — — a ke všemu, jak se dověděla, alkoholik!

Hrozné scény následovaly po tomto odhalení.

Matka na kolenou prosila Božku, aby vypustila z hlavy tu šílenou myšlenku. Co jen se to stalo, jak ji mohl ten hrozný člověk tak zmámit? ten zlý, zkažený člověk!

„Ne, není zlý! Je jen nešťastný! Ó, maminko, je nešťastný! Je dobrý, ty ho neznáš... A já ho mám ráda... Už pro tu přemíru jeho neštěstí musím ho mít ráda! Což to nechápeš? Vždyť i ty máš dobré srdce, vždyť i ty dovedeš cítit s nešťastnými, litovat nemocných, těšit osudem stíhané. A hůř než on, nebyl nikdo na světě osudem stíhán... "

„Zaslepená, oblouzená! Kdyby tě aspoň měl rád. "

„Má mne rád! "

„Ne! Nemá! Zlý je, ty jeho posměvačné oči... ten jeho věčný pošklebek... on se všemu jen posmívá — a ty budeš s ním jen nešťastna! "

„Chci být nešťastna... Chci! Nezabráníš tomu! "

Jak tvrdě a nelítostně vyřkla Božena tato slova... Jak výhružně, jak jízlivě téměř...

Přestala prosit, domlouvat, vysvětlovat.

Přestala plakat a mazlit se...

Poznala: matka mi nikdy neporozumí!

Věk, vychování, různost okolností, v nichž jsme vyrostly — vše nás dělí.

Není už. maminky v šatech posetých kvítečky, s tváří plnou úsměvů, s lokty plnými něhy... není matky, přítelkyně... Sestárla matka, zapomněla na svoji mladost, na svoje touhy, radosti i smutky — — — je jen ubohá, dobrá, ustaraná a ustrašená bytost, která se marně snaží řídit osudy svých dětí.

Učinila si představu o štěstí těchto dětí dle svých pojmů; v manželství s pravšedním člověkem, který bude dosti chytrý, aby se matce zalichotil lacinými poklonami a líbáním rukou (což Jan neumí) a s nímž Božka nikdy neokusí hladu...

Toto štěstí, takovéto manželství -- budí hrůzu a ošklivost v duši Božčině. Ó, tisíckrát raději snese hlad, nouzi, dluhy, nemoc, — jen ne toto štěstí. Jen ne soužití s člověkem, jehož by nemohla mít ráda — šíleně ráda, k smrti ráda...

Pokusila se matce to vše vysvětlit, ale jen pokusila; a záhy zanechala těchto pokusů. Umlkla, uzavřela se v sebe, nesnažila se přiblížit matčině pochopení.

Bylo to marno.

Maminky, sladké, krásné, mladé bytosti z let dětských — — nebylo již.

Bylo to kruté, ale byla to pravda.

Něhy, lásky, nadšení pro ni, kdysi nejdražší bytost — — nebylo, nebylo již!

Bolelo to... udivovalo... ale bylo nutno smířiti se se skutečností.
.........................................................................................................................

... posledná veta ...

Žena hlásí se o své místo v řadovém vojsku lidstva.