Tatran, Bratislava, 1991
preklad Anna Škorupová
register zostavil Juraj Žáry
prebal Ludmila Zapletalová
2. vydanie
ISBN 80-222-0249-5
história, umenie, encyklopédie,
336 s., far. fot., slovenčina
história, vojna
592 s., čb obr., čeština
tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: dobrý, pečiatky v knihe, lepka na prebale
PREDANÉ
*trsos*his*
V dejinách našich národů můžeme během staletí vystopovat neustálý zápas o zachování národní svébytnosti, státní nezávislosti, práva na vlastní národní existenci i snahu o sociální spravedlnost. Tento zápas měl v historii často povahu ozbrojeného boje. Vojenské dějiny jsou tedy velice podstatnou složkou při vytváření celkového historického obrazu naší minulosti, který je předpokladem pro pochopení role našich národů v současnosti.
Minulé generace českých a slovenských historiků mnohdy s nadšením a pílí zkoumaly prameny z oblasti vojenské historie, vyšly dílčí práce věnované dějinám českého a slovenského vojenství, ale vědecká syntéza zachycující celý tento vývoj na území dnešního Československa, v minulosti nevznikla.
Teprve v posledních letech tento náročný úkol připadl Vojenskému historickému ústavu ve spolupráci s Ústavem marxismu-leninismu ÚV KSČ a ÚV KSS, vědeckými pracovišti Československé a Slovenské akademie věd, Vojenskou politickou akademií Klementa Gottwalda a Vojenskou akademií Antonína Zápotockého a nakladatelstvím Naše vojsko. Výsledkem jejich práce je šestisvazkové dílo Vojenské dějiny Československa. Zájemci o vojenskou historii se zde seznámí nejen s popisem jednotlivých bitev a jiných ozbrojených střetnutí, ale budou uvedeni i do problematiky vojenského umění, strategie a taktiky. Seznámí se s vývojem druhů zbraní, ochranné zbroje, uniforem, vývojem fortifikačního stavitelství. Jednotlivé kapitoly autoři uvádějí do širšího kontextu obecně historickými úvody, které vždy stručně charakterizují sociálně ekonomické předpoklady vývoje vojenství analyzovaných období. Vlastní výklad doprovází množství černobílých i barevných fotografií, dobových ilustrací, bitevních schémat, kreseb a map.
První díl se zabývá vývojem vojenství na území dnešního Československa od prehistorických dob až do roku 1526, kdy na český trůn nastupují Habsburkové. Je rozdělen do tří hlav. V první z nich autoři hledají stopy po vojenských prvcích v předhistorických archeologických kulturách na našem území. Následuje vojenství Keltů, Germánů i pronikání římských vlivů na naše území. Autoři pak vykreslují situaci po příchodu Slovanů do střední Evropy, vznik Sámovy říše a později Velké Moravy. Druhá hlava zahrnuje období raného a vrcholného feudalismu, období, kdy už historický vývoj českého a slovenského národa probíhal odděleně v rámci dvou rozdílných státních celků, a proto jsou zde kapitoly členěny tak, aby pojednávaly zvlášť o vojenství v českých zemích a zvlášť na Slovensku. Toto členění zůstává zachováno i v poslední, třetí hlavě, která se zabývá vojenstvím husitského revolučního hnutí a vojenstvím pohusitského období a názorně ukazuje, jak hluboce husité ovlivnili válečné umění celých dalších desetiletí.
Ve druhém dílu autoři líčí období, kdy naše země byly součástí habsburské monarchie a zdůrazňují jejich podíl na vývoji armád a vojenství tohoto mnohonárodního soustátí. Díl je ohraničen rokem 1918, kdy vzniká samostatný stát Čechů a Slováků. Třetí díl podává výklad vzniku a vývoje československé armády v buržoazní republice až do března 1939, kdy dochází ke ztrátě státní samostatnosti a zániku armády. Čtvrtý díl zahrnuje období druhé světové války. Věnuje pozornost vzniku a vývoji domácího národně osvobozeneckého hnutí a souběžně sleduje zrod a bojovou cestu základů nových československých ozbrojených sil, které se formovaly v zahraničí. Vrcholí osvobozením Československa Sovětskou armádou, na němž se podílel i 1. čs. armádní sbor, a všímá si i podílu ostatních vojsk protihitlerovské koalice na porážce nacistů na našem území. Pátý díl zpracovává poválečný vývoj československých ozbrojených sil až do května 1955, kdy se stávají součástí obranného svazku armád států Varšavské smlouvy. Závěrečný šestý díl se zabývá analýzou vývoje československého vojenství v epoše zabezpečování obrany socialistické vlasti a socialistického společenství ve svazku organizace Varšavské smlouvy od roku 1955 do současnosti.
Vojenské dějiny Československa jsou tedy prvním dílem svého druhu, které v ucelené podobě shrnuje současné výsledky historického bádání v oblasti dějin vojenství našich národů. Jsou pozoruhodným tvůrčím přínosem československé historiografie, který nepochybně najde ohlas nejen u odborníků, ale i u široké čtenářské veřejnosti.
história, vojna
584 s., čb obr., čeština
tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: dobrý, pečiatky v knihe, lepka na prebale
PREDANÉ
*trsos*his*
V dejinách našich národů můžeme během staletí vystopovat neustálý zápas o zachování národní svébytnosti, státní nezávislosti, práva na vlastní národní existenci i snahu o sociální spravedlnost. Tento zápas měl v historii často povahu ozbrojeného boje. Vojenské dějiny jsou tedy velice podstatnou složkou při vytváření celkového historického obrazu naší minulosti, který je předpokladem pro pochopení role našich národů v současnosti.
Minulé generace českých a slovenských historiků mnohdy s nadšením a pílí zkoumaly prameny z oblasti vojenské historie, vyšly dílčí práce věnované dějinám českého a slovenského vojenství, ale vědecká syntéza zachycující celý tento vývoj na území dnešního Československa, v minulosti nevznikla.
Teprve v posledních letech tento náročný úkol připadl Vojenskému historickému ústavu ve spolupráci s Ústavem marxismu-leninismu ÚV KSČ a ÚV KSS, vědeckými pracovišti Československé a Slovenské akademie věd, Vojenskou politickou akademií Klementa Gottwalda a Vojenskou akademií Antonína Zápotockého a nakladatelstvím Naše vojsko. Výsledkem jejich práce je šestisvazkové dílo Vojenské dějiny Československa. Zájemci o vojenskou historii se zde seznámí nejen s popisem jednotlivých bitev a jiných ozbrojených střetnutí, ale budou uvedeni i do problematiky vojenského umění, strategie a taktiky. Seznámí se s vývojem druhů zbraní, ochranné zbroje, uniforem, vývojem fortifikačního stavitelství. Jednotlivé kapitoly autoři uvádějí do širšího kontextu obecně historickými úvody, které vždy stručně charakterizují sociálně ekonomické předpoklady vývoje vojenství analyzovaných období. Vlastní výklad doprovází množství černobílých i barevných fotografií, dobových ilustrací, bitevních schémat, kreseb a map.
První díl se zabývá vývojem vojenství na území dnešního Československa od prehistorických dob až do roku 1526, kdy na český trůn nastupují Habsburkové. Je rozdělen do tří hlav. V první z nich autoři hledají stopy po vojenských prvcích v předhistorických archeologických kulturách na našem území. Následuje vojenství Keltů, Germánů i pronikání římských vlivů na naše území. Autoři pak vykreslují situaci po příchodu Slovanů do střední Evropy, vznik Sámovy říše a později Velké Moravy. Druhá hlava zahrnuje období raného a vrcholného feudalismu, období, kdy už historický vývoj českého a slovenského národa probíhal odděleně v rámci dvou rozdílných státních celků, a proto jsou zde kapitoly členěny tak, aby pojednávaly zvlášť o vojenství v českých zemích a zvlášť na Slovensku. Toto členění zůstává zachováno i v poslední, třetí hlavě, která se zabývá vojenstvím husitského revolučního hnutí a vojenstvím pohusitského období a názorně ukazuje, jak hluboce husité ovlivnili válečné umění celých dalších desetiletí.
Ve druhém dílu autoři líčí období, kdy naše země byly součástí habsburské monarchie a zdůrazňují jejich podíl na vývoji armád a vojenství tohoto mnohonárodního soustátí. Díl je ohraničen rokem 1918, kdy vzniká samostatný stát Čechů a Slováků. Třetí díl podává výklad vzniku a vývoje československé armády v buržoazní republice až do března 1939, kdy dochází ke ztrátě státní samostatnosti a zániku armády. Čtvrtý díl zahrnuje období druhé světové války. Věnuje pozornost vzniku a vývoji domácího národně osvobozeneckého hnutí a souběžně sleduje zrod a bojovou cestu základů nových československých ozbrojených sil, které se formovaly v zahraničí. Vrcholí osvobozením Československa Sovětskou armádou, na němž se podílel i 1. čs. armádní sbor, a všímá si i podílu ostatních vojsk protihitlerovské koalice na porážce nacistů na našem území. Pátý díl zpracovává poválečný vývoj československých ozbrojených sil až do května 1955, kdy se stávají součástí obranného svazku armád států Varšavské smlouvy. Závěrečný šestý díl se zabývá analýzou vývoje československého vojenství v epoše zabezpečování obrany socialistické vlasti a socialistického společenství ve svazku organizace Varšavské smlouvy od roku 1955 do současnosti.
Vojenské dějiny Československa jsou tedy prvním dílem svého druhu, které v ucelené podobě shrnuje současné výsledky historického bádání v oblasti dějin vojenství našich národů. Jsou pozoruhodným tvůrčím přínosem československé historiografie, který nepochybně najde ohlas nejen u odborníků, ale i u široké čtenářské veřejnosti.
história, vojna
592 s., čb obr., čeština
tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: dobrý, pečiatky v knihe, lepka na prebale
PREDANÉ
*trsos*his*
V dejinách našich národů můžeme během staletí vystopovat neustálý zápas o zachování národní svébytnosti, státní nezávislosti, práva na vlastní národní existenci i snahu o sociální spravedlnost. Tento zápas měl v historii často povahu ozbrojeného boje. Vojenské dějiny jsou tedy velice podstatnou složkou při vytváření celkového historického obrazu naší minulosti, který je předpokladem pro pochopení role našich národů v současnosti.
Minulé generace českých a slovenských historiků mnohdy s nadšením a pílí zkoumaly prameny z oblasti vojenské historie, vyšly dílčí práce věnované dějinám českého a slovenského vojenství, ale vědecká syntéza zachycující celý tento vývoj na území dnešního Československa, v minulosti nevznikla.
Teprve v posledních letech tento náročný úkol připadl Vojenskému historickému ústavu ve spolupráci s Ústavem marxismu-leninismu ÚV KSČ a ÚV KSS, vědeckými pracovišti Československé a Slovenské akademie věd, Vojenskou politickou akademií Klementa Gottwalda a Vojenskou akademií Antonína Zápotockého a nakladatelstvím Naše vojsko. Výsledkem jejich práce je šestisvazkové dílo Vojenské dějiny Československa. Zájemci o vojenskou historii se zde seznámí nejen s popisem jednotlivých bitev a jiných ozbrojených střetnutí, ale budou uvedeni i do problematiky vojenského umění, strategie a taktiky. Seznámí se s vývojem druhů zbraní, ochranné zbroje, uniforem, vývojem fortifikačního stavitelství. Jednotlivé kapitoly autoři uvádějí do širšího kontextu obecně historickými úvody, které vždy stručně charakterizují sociálně ekonomické předpoklady vývoje vojenství analyzovaných období. Vlastní výklad doprovází množství černobílých i barevných fotografií, dobových ilustrací, bitevních schémat, kreseb a map.
První díl se zabývá vývojem vojenství na území dnešního Československa od prehistorických dob až do roku 1526, kdy na český trůn nastupují Habsburkové. Je rozdělen do tří hlav. V první z nich autoři hledají stopy po vojenských prvcích v předhistorických archeologických kulturách na našem území. Následuje vojenství Keltů, Germánů i pronikání římských vlivů na naše území. Autoři pak vykreslují situaci po příchodu Slovanů do střední Evropy, vznik Sámovy říše a později Velké Moravy. Druhá hlava zahrnuje období raného a vrcholného feudalismu, období, kdy už historický vývoj českého a slovenského národa probíhal odděleně v rámci dvou rozdílných státních celků, a proto jsou zde kapitoly členěny tak, aby pojednávaly zvlášť o vojenství v českých zemích a zvlášť na Slovensku. Toto členění zůstává zachováno i v poslední, třetí hlavě, která se zabývá vojenstvím husitského revolučního hnutí a vojenstvím pohusitského období a názorně ukazuje, jak hluboce husité ovlivnili válečné umění celých dalších desetiletí.
Ve druhém dílu autoři líčí období, kdy naše země byly součástí habsburské monarchie a zdůrazňují jejich podíl na vývoji armád a vojenství tohoto mnohonárodního soustátí. Díl je ohraničen rokem 1918, kdy vzniká samostatný stát Čechů a Slováků. Třetí díl podává výklad vzniku a vývoje československé armády v buržoazní republice až do března 1939, kdy dochází ke ztrátě státní samostatnosti a zániku armády. Čtvrtý díl zahrnuje období druhé světové války. Věnuje pozornost vzniku a vývoji domácího národně osvobozeneckého hnutí a souběžně sleduje zrod a bojovou cestu základů nových československých ozbrojených sil, které se formovaly v zahraničí. Vrcholí osvobozením Československa Sovětskou armádou, na němž se podílel i 1. čs. armádní sbor, a všímá si i podílu ostatních vojsk protihitlerovské koalice na porážce nacistů na našem území. Pátý díl zpracovává poválečný vývoj československých ozbrojených sil až do května 1955, kdy se stávají součástí obranného svazku armád států Varšavské smlouvy. Závěrečný šestý díl se zabývá analýzou vývoje československého vojenství v epoše zabezpečování obrany socialistické vlasti a socialistického společenství ve svazku organizace Varšavské smlouvy od roku 1955 do současnosti.
Vojenské dějiny Československa jsou tedy prvním dílem svého druhu, které v ucelené podobě shrnuje současné výsledky historického bádání v oblasti dějin vojenství našich národů. Jsou pozoruhodným tvůrčím přínosem československé historiografie, který nepochybně najde ohlas nejen u odborníků, ale i u široké čtenářské veřejnosti.
história, vojna
368 s., čb obr., čeština
tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: dobrý, pečiatky v knihe, lepka na prebale
PREDANÉ
*trsos*his*
V dejinách našich národů můžeme během staletí vystopovat neustálý zápas o zachování národní svébytnosti, státní nezávislosti, práva na vlastní národní existenci i snahu o sociální spravedlnost. Tento zápas měl v historii často povahu ozbrojeného boje. Vojenské dějiny jsou tedy velice podstatnou složkou při vytváření celkového historického obrazu naší minulosti, který je předpokladem pro pochopení role našich národů v současnosti.
Minulé generace českých a slovenských historiků mnohdy s nadšením a pílí zkoumaly prameny z oblasti vojenské historie, vyšly dílčí práce věnované dějinám českého a slovenského vojenství, ale vědecká syntéza zachycující celý tento vývoj na území dnešního Československa, v minulosti nevznikla.
Teprve v posledních letech tento náročný úkol připadl Vojenskému historickému ústavu ve spolupráci s Ústavem marxismu-leninismu ÚV KSČ a ÚV KSS, vědeckými pracovišti Československé a Slovenské akademie věd, Vojenskou politickou akademií Klementa Gottwalda a Vojenskou akademií Antonína Zápotockého a nakladatelstvím Naše vojsko. Výsledkem jejich práce je šestisvazkové dílo Vojenské dějiny Československa. Zájemci o vojenskou historii se zde seznámí nejen s popisem jednotlivých bitev a jiných ozbrojených střetnutí, ale budou uvedeni i do problematiky vojenského umění, strategie a taktiky. Seznámí se s vývojem druhů zbraní, ochranné zbroje, uniforem, vývojem fortifikačního stavitelství. Jednotlivé kapitoly autoři uvádějí do širšího kontextu obecně historickými úvody, které vždy stručně charakterizují sociálně ekonomické předpoklady vývoje vojenství analyzovaných období. Vlastní výklad doprovází množství černobílých i barevných fotografií, dobových ilustrací, bitevních schémat, kreseb a map.
První díl se zabývá vývojem vojenství na území dnešního Československa od prehistorických dob až do roku 1526, kdy na český trůn nastupují Habsburkové. Je rozdělen do tří hlav. V první z nich autoři hledají stopy po vojenských prvcích v předhistorických archeologických kulturách na našem území. Následuje vojenství Keltů, Germánů i pronikání římských vlivů na naše území. Autoři pak vykreslují situaci po příchodu Slovanů do střední Evropy, vznik Sámovy říše a později Velké Moravy. Druhá hlava zahrnuje období raného a vrcholného feudalismu, období, kdy už historický vývoj českého a slovenského národa probíhal odděleně v rámci dvou rozdílných státních celků, a proto jsou zde kapitoly členěny tak, aby pojednávaly zvlášť o vojenství v českých zemích a zvlášť na Slovensku. Toto členění zůstává zachováno i v poslední, třetí hlavě, která se zabývá vojenstvím husitského revolučního hnutí a vojenstvím pohusitského období a názorně ukazuje, jak hluboce husité ovlivnili válečné umění celých dalších desetiletí.
Ve druhém dílu autoři líčí období, kdy naše země byly součástí habsburské monarchie a zdůrazňují jejich podíl na vývoji armád a vojenství tohoto mnohonárodního soustátí. Díl je ohraničen rokem 1918, kdy vzniká samostatný stát Čechů a Slováků. Třetí díl podává výklad vzniku a vývoje československé armády v buržoazní republice až do března 1939, kdy dochází ke ztrátě státní samostatnosti a zániku armády. Čtvrtý díl zahrnuje období druhé světové války. Věnuje pozornost vzniku a vývoji domácího národně osvobozeneckého hnutí a souběžně sleduje zrod a bojovou cestu základů nových československých ozbrojených sil, které se formovaly v zahraničí. Vrcholí osvobozením Československa Sovětskou armádou, na němž se podílel i 1. čs. armádní sbor, a všímá si i podílu ostatních vojsk protihitlerovské koalice na porážce nacistů na našem území. Pátý díl zpracovává poválečný vývoj československých ozbrojených sil až do května 1955, kdy se stávají součástí obranného svazku armád států Varšavské smlouvy. Závěrečný šestý díl se zabývá analýzou vývoje československého vojenství v epoše zabezpečování obrany socialistické vlasti a socialistického společenství ve svazku organizace Varšavské smlouvy od roku 1955 do současnosti.
Vojenské dějiny Československa jsou tedy prvním dílem svého druhu, které v ucelené podobě shrnuje současné výsledky historického bádání v oblasti dějin vojenství našich národů. Jsou pozoruhodným tvůrčím přínosem československé historiografie, který nepochybně najde ohlas nejen u odborníků, ale i u široké čtenářské veřejnosti.
URBANISTICKÝ PRIESTOR
Grafické spôsoby zobrazovania
Alfa, Bratislava, 1988
SNTL, Praha, 1988
Edícia stavebnej literatúry
obálka Robert Němeček
1. vydanie, 2.000 výtlačkov
063-553-88
architektúra, stavebníctvo,
184 s., slovenčina
tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: dobrý, pečiatky v knihe
10,00 €
*2xtrsos*vat-stav* 1x u(u riška)
Problematika tvorby a ochrany životného prostredia v urbanistických dimenziách sa stáva stále zložitejšou, vyžaduje si širší okruh odborníkov, vzbudzuje opodstatnený záujem používateľov. Z hľadiska tvorivého procesu stáva sa fenomén priestoru jeho základným činiteľom. V realite urbanistického prostredia je kvalita priestoru aj určujúcim cieľom urbanisticko-architektonickej činnosti.
K zvýšeniu účinnosti dorozumievacích prostriedkov by mala prispieť aj názorná urbanisticko-architektonická kresba, ktorá je nevyhnutná pri konfrontácii konečných zámerov v kontaktoch s investorom a dodávateľom, pri dialógu s odbornými profesiami, podieľajúcimi sa na urbanistickom probléme a jeho realizácii.
Grafické spôsoby zobrazovania urbanistického priestoru demonštrované v publikácii predstavujú najmä tú časť interpretačných prostriedkov v procese architektovej a urbanistovej práce, ktorá sa len čiastočne dostáva do oficiálnych dokumentov v územných projektoch, plánoch a prognózach.
Tímovo, aj keď pod vedením architekta, spracúvaná územnoplánovacia dokumentácia podlieha vecným metódam, schémam i mechanizmu širšie chápanej utilitárnosti, nechtiac zamlčuje, ale v podstate zákonite potláča do pozadia výtvarný a individuálny prejav — architektonický rukopis.
Podstatná časť publikácie je však zameraná na špecifickosť vyjadrovacích možností vo veľmi bohatej škále a v rôznych fázach ostatných architektonicko-urbanistických činností.
V publikácii je nadradená grafická zložka v porovnaní s textovou časťou, s diferencovaným poslaním podľa štruktúry a hierarchie sledovaných aspektov. Aby sa zvýšila metodická názornosť a širšie sa mohla využiť dokumentácia, zvolili sme systém demonštrácie sledovaných prostriedkov zobrazovania urbanistických prostriedkov a javov na príkladoch, ktoré predstavujú dobré, často špičkové koncepty vo svojom žánri.
ELEMENTÁRNÍ TŘÍDA
Leop. Heiniš (Kroměříž): Koncentrační jednotky v elem. třídě 52
L. Heiniš (Kroměříž): Pohádka "Fuk a Ťuk" 143
L. Heiniš (Kroměříž): Křížovka v elementárce 215
Josef Kubálek (Praha): Tři staré české slabikáře, na Moravě vydané 284
Josef Kubálek (Praha): Tři staré české slabikáře, na Moravě vydané 326
MATEŘSKÝ JAZYK
Jiří Malovaný (Kroměříž): Vyučování češtině spisovné na základě nářečí 9
Jiří Malovaný (Kroměříž): Vyučování češtině spisovné na základě nářečí 55
Jiří Malovaný (Kroměříž): Vyučování češtině spisovné na základě nářečí 146
Jiří Malovaný (Kroměříž): Vyučování češtině spisovné na základě nářečí 180
Jiří Malovaný (Kroměříž): Vyučování češtině spisovné na základě nářečí 217
Jiří Malovaný (Kroměříž): Vyučování češtině spisovné na základě nářečí 293
Ant. Juppa (Pšov u Podbořan): O četbě ve škole obecné 299
Jiří Malovaný (Kroměříž): Vyučování češtině spisovné na základě nářečí 330
Jiří Malovaný (Kroměříž): Vyučování češtině spisovné na základě nářečí 373
VLASTIVĚDA A REALIE
Naše první schválená učebnice zeměpisu pro školy obecné 57
O. Kriebel (Brno): Pastejříkova Přírodověda pro obecné školy 153
Ad. Staňková (Újezd u Brna): Program naší vlastivědné práce 183
Nové učebné osnovy věcného učení 224
První schválená učebnice dějepisu pro žactvo obecných škol 228
Ad. Staňková (Újezd u Brna): Program naší vlastivědné práce 230
Vlad. Šulc (Újezd u Sokolnic): Živočišstvo ve škole 300
Návrh nové učebné osnovy věcného učení 336
Fr. Barina (Medzilaborce): Dejinné oduševnenie 338
POČTY A MĚŘIČTVÍ
Naše počítadla 17
H. Solitude: Dědictví staré školy 18
Nové učebné osnovy pro počty a nauka o tvarech měřičských 185
Návrh nové učebné osnovy počtů a měřičství na základě metody přirozené 232
Úvodní poznámky k novým osnovám počtů s naukou o útvarech měřických 302
Návrh učebnéosnovy věcných nauk 380
St. Vrána: Nové početnice pro obecné školy 381
KRESLENÍ A PSANÍ
St. Vrána (Brno): O reformu kreslení 20
St. Vrána (Brno): O reformu kreslení 61
St. Matějček (Praha): Nový duch je duchem konstrukce 156
Směrnice pro kreslení na školách národních 187
Kreslení ve službách ostatních předmětů učebných 192
Poznámky ke směrnicím pro vyučování kreslení ve školách národních 233
Návrh nové učebné osnovy psaní 341
RUČNÍ PRÁCE VÝCHOVNÉ
Vlad. Konvička (Rosice u Brna): Z mé prakse v ručních pracích výchovných 25
Vladimír Mazálek (Bučovice): Kapitoly o popudu 64
F. Pátek (Český Brod): Zima a ruční práce výchovné 160
Jos. Smetana (D. Vilimeč): Užití krabiček od zápalek 195
Ant. Neoral (Kroměříž): Zkušenosti nabyté vyučováním ručních prací výchovných 241
F. Pátek (Český Brod): Výzkum v oboru ručních prací výchvných 304
Vladimír Mazálek (Bučovice): Zkušenosti nabyté vyučováním ručních prací výchovných 241
Vladimír Mazálek (Bučovice): Modelování pod zorným úhlem dětství a po stránce praktické 386
TĚLESNÁ VÝCHOVA
St. Stuna (Užhorod): Škola a předvojnová výchova 67
Frant. Ryšánek (Tečice u Brna): Kursy tělesné výchovy 162
Jindřich Barcal (Kozlov u Č. Třebové): Cvičebná hodina tělesné výchovy 162
Frant. Ryšánek (Tečice u Brna): Maličkosti, jež patří do rámce těl. výchovy 244
Frant. Ryšánek (Tečice u Brna): K novým osnovám tělesné výchovy 246
St. Stuna (Užhorod): Pokusnictví v tělesné výchově 309
Návrh nové učebné osnovy tělesné výchovy 343
Frant. Ryšánek (Tečice u Brna): Veřejná cvičení žactva 352
I. veřejné svičení žastva obec. a měšť. škol Vel. Brna 389
Z UNIVERSITNÍCH KURSŮ
Úvodem 30
Dr. Josef Tvrdý: Moderní proudy ve filosofii 31
Dr. Josef Tvrdý: Moderní proudy ve filosofii 70
Dr. Josef Tvrdý: Moderní proudy ve filosofii 164
Dr. Josef Tvrdý: Moderní proudy ve filosofii 197
Dr. Josef Tvrdý: Moderní proudy ve filosofii 247
RŮZNÉ
Jos. Krumpholc (Hlinsko p. Host.): Na dobrém začátku všecho záleží 37
Norbert Černý (Kroměříž): Pro dítě! 201
Marie Vítková (Kutná Hora): Domácí nauky a naše škola 312
Návrh nové učebné osnovy ze zpěvu 355
Marie Vítková (Kutná Hora): Domácí nauky a naše škola 358
Kdo budoval Školy vysokých studií pedagogických? 390
RŮZNÉ ZPRÁVY
39, 75, 171, 203, 263, 314, 351
LITERATURA
40, 75, 172, 204, 264, 314, 352
