"A nuclear reactor accident, like the Chernobyl disaster, is indeed a logical consequence of something. But perhaps it will become clear, before radiation kills us all, that the cause of such accidents is not any national deficiency. It is the built in unavoidable deadly risks that cause accidents. "
"The expansion of nuclear power with various forms of atomic fuel has led to a situation in which no war can be other than an atomic war. Where reactors are as thick on the ground as they are in Western Europe, Eastern USA, Western USSR or Japan, it is out of the question that any form of bombing could occur without large radioactive releases. "
Asa Moberg explains why, in spite of all propaganda about ambitions expansion plans, new nuclear plants have become a practical impossibility in almost all countries with planned or already developed nuclear power programmes. This book gives a country by country report on the natural death of the nuclear power industry. The industry will reach its peak around 1990, and then a steady decline will follow and result in a worldwide phase-out of nuclear power, most likely before 2030.
Many factors work against nuclear power, but antinuclear activists everywhere have been, and continue to be, one of the most important obstacles. The public percieves nuclear plants as a dangerous risk. TMI, Chernobyl and similar accidents yet to come prove that this is a very correct perception.
tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: veľmi dobrý
PREDANÉ
*priva*belc*
Nikdo jiný, než manželka M. L. Kinga, nemohl vylíčit s takovou naléhavostí životní příběh muže, který se už za svého života stal legendou. Její kniha vznikla bezprostředně po atentátu 4. dubna 1968, kdy zákeřný výstřel ukončil v 39 letech život jejího manžela. Své vyprávění začíná od slavnostního rozhodnutí, jímž byla M. L. Kingovi udělena Nobelova cena míru pro rok 1964. Odtud se pak vrací až do svého mládí a líčí těžký všední úděl barevných obyvatel, jimž byla upírána nejen základní lidská a občanská práva, ale kteří byli běžně ponižováni přímo ve své lidské důstojnosti. Už jako student hledal M. L. King své místo v zápase s tímto rasistickým útlakem. Záhy poté, co nastoupil do úřadu jako pastor ve městě Montgomery, byl už si jist, že hnutí za svobodu černošských obyvatel povede v duchu nenásilného odporu. Inspirován Gándhím postavil se beze zbraně proti rasovému bezpráví. Vydal se tak na cestu neustálého ohrození. Na jeho dům dopadaly bomby, byl několikrát zraněn a více než dvacetkrát uvězněn. Každý den mohl být jeho dnem posledním. Snad ani nelze pochopit míru utrpení, které nesla jeho rodina s čtyřmi malými dětmi. A přesto neustal hlásat nenásilí a vše přemáhající sílu lásky. Dokázal naopak připojit k cílům černošského hnutí i boj proti chudobě a za mír mezi rasami a národy. Proto vzbudilo svědectví paní Kingové pozornost na celém světě a budou se k němu jistě vracet i budoucí generace.
Sedm novel tohoto svazku, podstatně rozdílných už rozsahem, se mezi sebou liší i dobou svého vzniku - nejstarší je z r. 1898 a závěrečná, „Poslední slovo“, byla vydána až r. 1939, dva roky před básníkovou smrtí. Toto časové rozpětí má svůj zcela znatelný odraz i v Thákurově próze samé. V prvních povídkách, ještě trochu poznamenaných barvami minulého století, se zračí svět řízený jakousi přívětivou logikou, laskavou spravedlností, ovládaný harmonickou vyrovnaností, ne zcela zřetelnou, ale kterou člověk může a má odhalovat. Svět, jak si ho Thákur přál horoucně vidět. Později se tato představa sráží stále víc s nesmlouvavou pravdou skutečnosti, a stále víc ustupuje. Proto ani tyto novely, přestože v nich všude jde o lásku a manželství, o vztah mezi muži a ženami, nejsou monotematické. V rozmanitých polohách a z nejrůznějších pohledů se tu otvírají vztahy a city, které se dají definovat jen v kontrastech: křehké i houževnaté, povznášející i zhoubné, nepostižitelné i bouřlivé. A otvírá se tu nejen láska ve svých starých podobách - vášnivá, troufalá, urputná, nenaplnitelná, ničivá i konejšivá - ale i celé její pozadí a prostředí, specificky indické, rodiny a horoskopy, které jí vládnou, mladistvé sny a také sociální kontrasty, s nimiž se potýká, Indie pravoverných a nedotknutelných, letargická a neklidná Kalkata kypící ambicemi a touhami - a také Rabíndranáth Thákur. Po mnoha stránkách se tu skutečně otvírá čtyřicet let Thákurova vnitřního života v podobách, které už podle lecčeho poznáváme, ale přesto jsou pro nás ještě málo známé, snad nečekané. Dokonce se tu básník něčím vyjevuje bezprostředněji a intimněji než ve své citové a reflexivní lyrice a filozofických úvahách.
J. Bodnár je známy nášmu filozofickému čitateľovi zo zdarilej práce O súčasnej filozofii v USA (1956) - vyšla aj v ruskom preklade - a z viacerých statí, ktoré uverejňoval časopisecky v Otázkach marxistickej filozofie, Kultúrnom živote, Predvoji a i. Pri prehľade tejto publikačnej činnosti nie je ťažké vystopovať, že ťažisko Bodnárovho štúdia tvorí súčasná filozofia na Západe.
Za posledných desať rokov vyšli u nás viaceré práce, ktorých ťažisko bolo v kritike buržoáznej filozofie. Tieto práce splnili svoju úlohu snáď v tom zmysle, že pomohli čitateľovi pri základnej orientácii. A aj keď napriek tomu pociťujeme stály nedostatok serióznych marxistických rozborov a kníh, je to predovšetkým preto, že v doterajšej kritike prevládal globálny pohľad, že vôbec prevládala kritika: chýbal diferencovaný prístup k jednotlivým smerom, nehovoriac už o jednotlivých autoroch.
J. Bodnár pristupuje k téme citlivejšie; vie rozlíšiť pokrokové, progresívne črty od reakčných, životaschopné, ktoré sa môžu vyvíjať, od mŕtvych, ktoré už pri svojom zrode sú odsúdené na zánik.
O knihe, ktorú má čitateľ v rukách, možno predovšetkým povedať, že je prehľadná a syntetická. Je to jedna z prvých prác (ak nie prvá) tohto druhu u nás. Aj keď je to práca základného charakteru, nemožno o nej povedať, že vyčerpáva celú problematiku jednotlivých smerov a ich reprezentantov. Takú úlohu si J. Bodnár ani nekládol. Zvolil si iný postup, ktorý mu umožnil vystihnúť celkovú tendenciu vo vývine jednotlivých smerov v západnej filozofii. Toto mu umožnilo zaujímavo a veľmi dobre vystihnúť viaceré časti a jednotlivých autorov, ako napr. v určitom zmysle slova objavovanie pre nášho čitateľa A. N. Whiteheada, B. Russella, N. O. Losského a i. Práca J. Bodnára sa vyznačuje ešte ďalšou zaujímavou črtou: v každej kapitole, v každej vete cítime autora, s ktorým môžeme súhlasiť, prijímať jeho názor, ale aj polemizovať a nesúhlasiť. Je to kniha, v ktorej sa medzi autorom a čitateľom môže vyvíjať plodný dialóg.
V roce 1988 to bude právě 80 let, co vyšla první a dosud naše jediná souhrnná práce o tak výrazném projevu české lidové kultury, jakým je lidové betlemářství — knížka K. Procházky „O betlémech“. Za následujících osm desetiletí se ovšem mnoho změnilo — vytrvalou činností řady historiků umění i vlastivědných pracovníků přibylo množství nových poznatků, ani naše betlemářství se zcela nezastavilo ve svém vývoji a alespoň v některých krajích pokračuje dále, a proto již dávno vyvstala potřeba nové syntézy. PhDr. Vladimír Vaclík, odborný pracovník muzea v Třebechovicích p. O., zaměřeného speciálně na problematiku lidových betlémů, se po dlouholetém výzkumu tohoto úkolu podjal a splnil jej studií, která díky mnohostrannosti pohledu a faktografickému bohatství poučí i odborníky a zajímavostí látky, podané co nejpřístupněji, upoutá též široké čtenářské vrstvy.
Za svůj předmět si autor zvolil jen betlémy lidové — umělecké betlémy, určené jednoznačně pro chrámy, ponechává stranou. Lidové betlemářství se rozvíjí od 2. poloviny 18. století, kdy v důsledku osvícenských reforem jsou betlémy z chrámů vykazovány a stávají se součástí vánoční výzdoby domácností. Tím se staly příležitostí pro zdůvěrnění scény Spasitelova narození v té míře, že v mnohém působí spíše jako výjevy ze soudobého našeho venkova. Každodenní realita spolu s naivní fantazií jsou tu dílem prostých tvůrců spojeny v celek podivuhodného kouzla.
Význam české betlemářské tvorby uznává i zahraniční veřejnost. Připomeňme jen, jak nadšený ohlas měl na Světové výstavě v Montrealu 1967 Třebechovický betlém. Výklad o tomto králi našich betlémů knihu uzavírá.
