tvrdá väzba, veľký formát
stav: dobrý, pečiatky v knihe
PREDANÉ
*agisa*nab*
Kultura křesťanského středověku se dělila na dvě podstatně rozdílné oblasti —latinský Západ a řeckoslovanský Východ, jehož duchovní a politické centrum dlouho představovala byzantská ... říše. S výjimkou krátké epizody misie soluňských bratří zůstávaly naše země pevně zapojeny do sféry západní, ale zájem o dění na Východě u nás nikdy neutuchal: vzpomeňme jen husitství, o jehož stycích s Byzancí se i v této knize dočteme mnoho zajímavého. Se vzestupem významu Ruska, kulturního a náboženského dědice Byzance, pozornost odkazu východní kultury se stále stupňuje, neboť v ní objevujeme jeden z klíčů pochopení současnosti. Proto práce přední české byzantoložky se jeví přes svůj historický námět tak aktuální. Autorka se zaměřila na tu složku byzantské kultury, která je spjata s písmem — tedy na školství, beletrii, vědu, filozofii a teologii. Průběžně sleduje vývoj těchto oblastí duchovního života od vzniku byzantské říše až do jejího pádu roku 1453 a zároveň jej zasazuje i do širších souvislostí dějin politických. Svůj výklad prokládá též rozsáhlými ukázkami z byzantské literární tvorby, jež pro naši veřejnost zůstává dosud většinou nepřístupná. Kniha, určená odborníkům i širší čtenářské obci, poskytuje hluboce poučený obraz dramatického průběhu kulturních dějin přímé dědičky antického světa. Zájemci se dostane nejen bohatého poučení o světě tak významném a přece u nás nedostatečně známém, ale i silného zážitku.
Přední česká byzantoložka PhDr. Růžena Dostálová, CSc., se narodila 22. dubna 1924 v Bratislavě; zde také prožila dětství. V r. 1935 vstoupila na Akademické gymnázium v Praze, kde r. 1943 maturovala. Ve zbývajících letech druhé světové války pracovala v továrně Aero Vysočany. V letech 1945—9 studovala klasickou filologii na filozofické fakultě UK v Praze. Po studiích pracovala v Epigrafické komisi České akademie věd a umění, po jejím zrušení v Ústředním ústavu geologickém jako dokumentátorka a od 1. ledna 1953 v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská ČSAV. Doktorát filozofie získala v r. 1952, kandidaturu filologických věd v r. 1959. V Kabinetu zastávala do r. 1985 funkci vědecké tajemnice, od r. 1982 též funkci vedoucí byzantologického oddělení. Od r. 1987 působí rovněž jako předsedkyně Čs. byzantologického komitétu. Do r. 1985 byla i výkonnou redaktorkou Listů filologických a členkou redakční rady časopisu Byzantinoslavica. Zároveň přednáší novořecký jazyk a literaturu na FFUK.
Ve své vědecké práci se zabývala především helenistickým a byzantským románem, pozdně antickou epikou, antickou teorií překladu, problémy přechodu od antiky ke středověku a dalšími tématy nejčastěji kulturně historického rázu. Zvláště se věnuje studiu vztahů řecko--českých, především životu a dílu myslitele 16. století Jakuba Palaeologa. Přeložila do češtiny řadu děl antické, byzantské i novořecké literatury (Julián Apostata, Michael Psellos, Anna Komnéna ad. ). Je spoluautorkou odeonského slovníku řeckých spisovatelů. Kniha Byzantská vzdělanost představuje souhrn výtěžků její celoživotní práce.
Manželia Laura a Dan Fieldingovci žijú v New Orleanse, ona je úspešná právnička, on módny fotograf. Ich rodinný život je harmonický, no obaja už dlhšie márne túžia po dieťati. Na radu priateľov vyhľadajú kliniku doktora Chylesa, ktorá sa špecializuje na počatie „v skúmavke“. Všetky úvodné vyšetrenia sú uspokojivé, Laura sa ubytuje v blízkosti kliniky, aby mohla chodiť na pravidelné injekcie a prehliadky. Po čase zistí, že čaká dieťa, a všetko je v zdanlivom poriadku až do chvíle, kým sa nestretne s deťmi, ktoré sa narodili na klinike doktora Chylesa. Všetky sú zdravé a pekné, ale apatické a niekedy prepadávajú záchvatom nekontrolovateľnej zúrivosti.
V Laure skrsne podozrenie a dá sa vyšetriť u iného lekára. To, čo sa od neho dozvie, jej stačí na to, aby začala na vlastnú päsť pátrať, čo sa v skutočnosti odohráva za dverami renomovanej kliniky.
mäkká väzba, malý formát
stav: dobrý, lepka na obálke, pečiatky v knihe
predané
*bib23*xbib23x*uče*
mäkká väzba, malý formát
stav: dobrý, lepka na obálke, pečiatky v knihePREDANÉ
*bib23*jaz*
Úzkokolejné dráhy s parním provozem nebyly v Československu nikdy tak rozšířené jako jinde ve světě, například v Jugoslávii, Polsku apod. Přesto však patří snad po všech stránkách mezi velice zajímavé a oblíbené dopravní atrakce.
Autor se v knížce proto snažil shrnout všechny dostupné údaje týkající se problematiky úzkokolejných drah a samozřejmě také její nejpodstatnější části, tj. konstrukce i provozu jejich lokomotiv.
Neopomněl ani zdůraznit skutečnost, že ačkoli po vzniku ČSD v roce 1918 patřila největší část normální železniční sítě státu, přesto vedle nich existovaly i tři poměrně velké soukromé železniční společnosti, jejichž tratě vedly dopravně značně exponovanými oblastmi: českým severem, severozápadem a severem Slovenska.
Čtenář zde najde nejen hodně historických dat z období stavby soukromých železnic a o jednotlivých řadách lokomotiv a parních vozů i o jejich provozu, ale též mnoho poučných a poutavých informací z období krátce po první světové válce, kdy na ně stát naléhal všemi právně dostupnými prostředky, aby je zestátnil.
Pro srovnání s předchozími i následujícími díly Atlasu lokomotiv autor zachovává shodné dělení kapitol a používá též shodné parametry v tabulkách a přehledech tak, aby celé šestisvazkové dílo podalo ucelený přehled o historii vývoje parních lokomotiv, které kdy jezdily na území našeho státu a které kromě lokomotiv historických měly přímý vztah k Československým státním dráhám.
SZOLGAY, JÁN
HYDROLOGICKÝ VÝSKUM PLAVENÍN NA SLOVENSKÝCH RIEKACH
Práca, Bratislava, 1960
Výskumný ústav vodohospodársky, Bratislava, 1960
edícia Práce a štúdie (9)
veda, hydrológia
170 s., slovenčina
tvrdý väzba
stav: dobrý, pečiatky v knihe
10,00 €
*agisa*vat*
Práca rieši problémy plaveninového výskumu so zreteľom na režim plavenín niektorých slovenských riek. Je skráteným výťahom dvoch kapitol plaveninovej časti záverečnej výskumnej zprávy "VÝSKUM SPLAVENÍN A PLAVENÍN NA DUNAJI, LABORCI, UHU A NA VYÚSTNYCH TRATIACH RIEK MORAVY, VÁHU, NITRY A HRONA".
Dáva všeobecný prehľad o stave tohoto výskumu a umožňuje nazrieť do zložitej problematiky režimu plavenín prirodzených tokov.
Publikácia Je určená predovšetkým vodohospodárskym pracovníkom, ktorí sa pri svojej praktickej činnosti, pri návrhoch, pri stavbe a sanácii vodných diel stále stretávajú s dôsledkami plaveninového režimu našich riek.
K čtyřicátému výročí slavného Října
V tomto svazku jsou zastoupeni převážně příslušníci umělecké generace, jež se zasloužila o neobyčejný rozmach české grafické tvorby po druhé světové válce. V disciplíně, které patří významné místo v dějinách našeho umění, dokázala tato generace naroubovat na nejpozitivnější zisky řemeslně-technické tradice úsilí o novou, moderní formu, a udala tak základní směr celému dalšímu vývoji. Reprodukované práce jedenatřiceti současných grafiků dokládají jejich schopnost aktualizovat nejrůznější, často velmi náročné techniky, ukazují na žánrovou a tematickou bohatost dnešní grafiky a zejména na její myšlenkové napětí, postihující skutečnost v její plné šíři, od lyriky až po společensky burcující patos.
tvrdá väzba, malý formát
stav: dobrý, pečiatky v knihe, bez prebalu
PREDANÉ
*bib23*psy*
Nová kniha Jindřicha Veselého „Češi a Slováci v revolučním Rusku (1917 až 1920)“ provádí nás historií skoro půl milionu Čechů a Slováků, kteří jako váleční zajatci nebo kolonisté prožili konec první světové války, Únorovou a Říjnovou revoluci v Rusku. S marxisticko-leninského hlediska zkoumá a posuzuje činy těch, kteří, zachváceni vírem revoluce a v poctivé snaze pomoci své vlasti a národu získat svobodu a nezávislost, podlehli nacionálně šovinistickým heslům české buržoasie a octli se v řadách čs. legií. Popisuje a hodnotí i jednání té části čs. válečných zajatců, většinou bývalých sociálních demokratů, která, nadšena revolučním postupem a vítězstvím dělnické třídy pod vedením bolševické strany, od počátku se těsně přimkla k revolučnímu proletariátu Ruska.
Historická studie soudruha J. Veselého líčí, jak z malé „České družiny“ vyrůstají početné čs. legie, které se však po Velké říjnové socialistické revoluci pod Masarykovým vlivem přeměňují z národně osvobozenecké armády v žoldnéřské vojsko ve službách západních imperialistů. Z vojáků-dobrovolců, kteři chtěli bojovat za svobodu svého lidu, stávají se janičáři reakce, kterým je vnucena úloha potlačovatelů proletářské revoluce, úloha intervenčních oddílů, které se v zájmu světového kapitálu pokoušejí zničit, zdeptat mladou a ještě slabou sovětskou republiku.
Soudruh Veselý vyvrací ve své knize zastaralou a lživou buržoasní legendu o ruských legiích jako osvoboditelích našeho národa. Na základě dokumentárního materiálu je naopak usvědčuje z krvavého násilí na ruském pracujícím lidu, kterému se pokoušely v zájmu záchrany světového imperialismu vzít sotva získanou svobodu a navléci mu znovu právě odhozené jařmo polofeudálního útisku a kapitalistického otroctví. Do pravého světla také staví skutečnou protilidovou a kontrarevoluční činnost T. G. Masaryka v Rusku.
Autor také zpracovává nový a dosud neznámý dokumentárni materiál o těch čs. válečných zajatcích proletářského původu, ovlivněných Velkou říjnovou socialistickou revoluci a světodějnými myšlenkami revolučního marxismu, kteří se řadí do jedné fronty s obránci prvního proletářského státu na světě, aby spolu s nimi hájili vymoženosti socialistické revoluce. Po prvé se zde dovídáme o málo známé skutečnosti, že v Rudé armádě v době občanské války bojovaly celé pluky vytvořené z Čechoslováků, které úspěšně bojovaly proti bělogvardějským a intervenčním vojskům. Autor dále líčí, jak čs. zajatci-sociální demokraté, jež se zatím stali stoupenci revoluční cesty k socialismu, počínají budovat své vlastní organisace, vydávají český revoluční tisk a nakonec se v květnu 1918 v Moskvě sjednocuji v Čs. komunistické straně v Rusku.
Historická práce soudruha Veselého ukazuje pak další vývoj události, kdy se pod mohutnými údery Rudé armády, vykované Leninem a Stalinem, hroutí všechny intervenční útoky imperialismu, kdy všechny úklady kontrarevoluce vyznívají naprázdno. Čs. legie zkrušené porážkami počínají se rozkládat. Řadoví legionáři poznávají zločinnost svého počínání, k němuž byli svedeni a zneužiti, a odmítají dále bojovat proti sovětům. Po mnoha strastech se vracejí pak cestou kolem světa neslavně domů.
Do vlasti se vracejí také čs. krasnoarmějci, aby doma pomáhali rozvíjet revoluční hnutí. Zúčastňují se vytváření marxistické levice a mají význačný podíl na založení KSČ.
V závěru knihy hodnotí soudruh Veselý historický vývoj Čechů a Slováků v Rusku v letech 1917 až 1920. Odhaluje kontrarevoluční jednáni Masaryka a čs. legii a současně vysoko vyzvedá zapomínané zásluhy čs. krasnoarmějců a revolučních pracovníků v Rusku.
Práce soudruha Veselého je proto dalším významným přínosem pro studium dějin našich národů a zejména pak dějin naší dělnické třídy.
