VESELÝ, JINDŘICH
ČEŠI A SLOVÁCI V REVOLUČNÍM RUSKU 1917 - 1920
Státní nakladatelství politické literatury, Praha, 1954
edícia Za svobodu lidu (14)
obálka Milan Hegar
1. autorizované vydanie, 10.400 výtlačkov
história, I. svetová vojna,
236 s., čb fot., čeština
tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý, pečiatky v knihe
PREDANÉ*agisa*his*
Nová kniha Jindřicha Veselého „Češi a Slováci v revolučním Rusku (1917 až 1920)“ provádí nás historií skoro půl milionu Čechů a Slováků, kteří jako váleční zajatci nebo kolonisté prožili konec první světové války, Únorovou a Říjnovou revoluci v Rusku. S marxisticko-leninského hlediska zkoumá a posuzuje činy těch, kteří, zachváceni vírem revoluce a v poctivé snaze pomoci své vlasti a národu získat svobodu a nezávislost, podlehli nacionálně šovinistickým heslům české buržoasie a octli se v řadách čs. legií. Popisuje a hodnotí i jednání té části čs. válečných zajatců, většinou bývalých sociálních demokratů, která, nadšena revolučním postupem a vítězstvím dělnické třídy pod vedením bolševické strany, od počátku se těsně přimkla k revolučnímu proletariátu Ruska.
Historická studie soudruha J. Veselého líčí, jak z malé „České družiny“ vyrůstají početné čs. legie, které se však po Velké říjnové socialistické revoluci pod Masarykovým vlivem přeměňují z národně osvobozenecké armády v žoldnéřské vojsko ve službách západních imperialistů. Z vojáků-dobrovolců, kteři chtěli bojovat za svobodu svého lidu, stávají se janičáři reakce, kterým je vnucena úloha potlačovatelů proletářské revoluce, úloha intervenčních oddílů, které se v zájmu světového kapitálu pokoušejí zničit, zdeptat mladou a ještě slabou sovětskou republiku.
Soudruh Veselý vyvrací ve své knize zastaralou a lživou buržoasní legendu o ruských legiích jako osvoboditelích našeho národa. Na základě dokumentárního materiálu je naopak usvědčuje z krvavého násilí na ruském pracujícím lidu, kterému se pokoušely v zájmu záchrany světového imperialismu vzít sotva získanou svobodu a navléci mu znovu právě odhozené jařmo polofeudálního útisku a kapitalistického otroctví. Do pravého světla také staví skutečnou protilidovou a kontrarevoluční činnost T. G. Masaryka v Rusku.
Autor také zpracovává nový a dosud neznámý dokumentárni materiál o těch čs. válečných zajatcích proletářského původu, ovlivněných Velkou říjnovou socialistickou revoluci a světodějnými myšlenkami revolučního marxismu, kteří se řadí do jedné fronty s obránci prvního proletářského státu na světě, aby spolu s nimi hájili vymoženosti socialistické revoluce. Po prvé se zde dovídáme o málo známé skutečnosti, že v Rudé armádě v době občanské války bojovaly celé pluky vytvořené z Čechoslováků, které úspěšně bojovaly proti bělogvardějským a intervenčním vojskům. Autor dále líčí, jak čs. zajatci-sociální demokraté, jež se zatím stali stoupenci revoluční cesty k socialismu, počínají budovat své vlastní organisace, vydávají český revoluční tisk a nakonec se v květnu 1918 v Moskvě sjednocuji v Čs. komunistické straně v Rusku.
Historická práce soudruha Veselého ukazuje pak další vývoj události, kdy se pod mohutnými údery Rudé armády, vykované Leninem a Stalinem, hroutí všechny intervenční útoky imperialismu, kdy všechny úklady kontrarevoluce vyznívají naprázdno. Čs. legie zkrušené porážkami počínají se rozkládat. Řadoví legionáři poznávají zločinnost svého počínání, k němuž byli svedeni a zneužiti, a odmítají dále bojovat proti sovětům. Po mnoha strastech se vracejí pak cestou kolem světa neslavně domů.
Do vlasti se vracejí také čs. krasnoarmějci, aby doma pomáhali rozvíjet revoluční hnutí. Zúčastňují se vytváření marxistické levice a mají význačný podíl na založení KSČ.
V závěru knihy hodnotí soudruh Veselý historický vývoj Čechů a Slováků v Rusku v letech 1917 až 1920. Odhaluje kontrarevoluční jednáni Masaryka a čs. legii a současně vysoko vyzvedá zapomínané zásluhy čs. krasnoarmějců a revolučních pracovníků v Rusku.
Práce soudruha Veselého je proto dalším významným přínosem pro studium dějin našich národů a zejména pak dějin naší dělnické třídy.
