DALAJLAMA XIV. - PROBUZENÍ MYSLI A OSVÍCENÍ SRDCE

DALAJLAMA XIV.

PROBUZENÍ MYSLI A OSVÍCENÍ SRDCE
Základní učení tibetského buddhismu
(Awakening the Mind, Lightening the Heart)

Pragma, Praha, 1997
preklad Pavel Toman
1. vydanie
ISBN 80-7205-472-4

filozofia, náboženstvá východné,
252 s., čeština
hmotnosť: 350 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: výborný, nečítaná

PREDANÉ

*bruri* in *kat-EZO*

MINAŘÍK, KVĚTOSLAV - JÓGA V ŽIVOTĚ SOUČASNÉHO ČLOVĚKA

MINAŘÍK, KVĚTOSLAV

JÓGA V ŽIVOTĚ SOUČASNÉHO ČLOVĚKA

Canopus, Nemojov, 1991
edícia Přímá stezka (3)
obálka Richard Bergant
1. vydanie
ISBN 80-85202-02-6

ezoterika, joga
268 s., čeština
hmotnosť: 305 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu, pečiatky v knihe

3,00 € 

*bib14**bib14* in *kat-EZO*

JURAČKA, JÁN - HĽADANIE ZNAMENÍ

JURAČKA, JÁN

HĽADANIE ZNAMENÍ

Osveta, Martin, 1978
obálka a frontispice Robert Brož
1. vydanie, 600 výtlačkov
70-064-78

poézia, literatúra slovenská,
48 s., slovenčina
hmotnosť: 155 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu

NEPREDAJNÉ

*cnbtn* in *H-6-2*

MINAŘÍK, KVĚTOSLAV - SPÁSA

MINAŘÍK, KVĚTOSLAV

SPÁSA
Řešení psychicko-fyzikální

Canopus, Nemojov, 1992
edícia Přímá stezka (6)
obálka Richard Bergant
1. vydanie
ISBN 80-85202-14-X

ezoterika
96 s., čeština
hmotnosť: 276 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu, pečiatky v knihe

3,30 €

*bib14**bib14* in *kat-EZO*

Spása je neobvykle pojatá studie o hloubkové psychologii, jež používá terminologie moderní vědy k vysvětlení metodiky a výsledků jógických postupů. Je možno ji pokládat za náročnou učebnici jógy. Květoslav Minařík poukazuje na vztahy mezi biologickými jevy na biologických membránách živého lidského organismu a jeho psychickými složkami. Ukazuje, že jsou vzájemně ovlivnitelné jak různými postoji člověka v běžném životě, tak speciálními jógickými metodami, jež autor svými zkušenostmi prověřil, nebo zásahy do psychické oblasti dle pouček buddhismu a křesťanství. Rozvíjí zde velkolepé možnosti praktických manipulací s elektromagnetickým polem na biologických membránách živých buněk při řešení všech životních problémů až k nejvyšším dosažitelným kladným cílům, jaké znají všechny hodnotné duchovní nauky.

Z obsahu:

Tento spis je učebnicí jógy, a proto především hloubkové psychologie. Vyžaduje tedy hned od počátku, aby člověk abstrahoval od sebe sama a aby se již neztotožňoval s citovými prožitky, které duchovně nevyvinutému člověku tak imponují, že si myslí, že by bez nich celý jeho život pozbyl smyslu. Jakmile bude člověk abstrahovat od pocitových fenoménů, jejichž působením se já ztotožňuje s předměty, které na něho působí přes jeho smysly, jeho život se obohatí, neboť kromě prožívání se bude dostavovat i poznávání. Poznávání je přímým předchůdcem schopnosti provádět jógu v jejím nejlepším pojetí. Člověk začne být schopný vzít sebe sama jako předmět bádání psychických fenoménů. Odtud je již jen malý krok k stupňování abstrakce sebe sama od světa jevů, které chce běžný člověk zažívat tím, že se s nimi duševně spojuje.

KOSZTOLÁNYI, DEZSŐ - ÖSSZES VERSEI

KOSZTOLÁNYI, DEZSŐ

ÖSSZES VERSEI

Madách, Bratislava, 1989
650 výtlačkov
ISBN 80-09-15-3878-8

poézia
752 s., maďarčina
hmotnosť: 665 g

tvrdá väzba
stav: dobrý

1,90 € PREDANÉ

*bruri*

SOFOKLES - ANTIGONA

SOFOKLES

ANTIGONA
(Antigoné)

Tatran, Bratislava, 1983
edícia Čítanie študujúcej mládeže (145)
preklad Ľubomír Feldek
doslov Július Špaňár
prebal Ľubomír Longauer
3. vydanie, 18.000 výtlačkov
61-479-83

literatúra staroveká, literatúra grécka, dráma, divadelná hra,
88 s., slovenčina
hmotnosť: 120 g

tvrdá väzba s prebalom

PREDANÉ stav: dobrý *petca*b-gre*
PREDANÉ stav: dobrý, pečiatky v knihe *trsos*b-gre*

Sofokles, ktorý zaujímal stredné miesto v trojhviezdí aténskych tragikov (Aischylos, Sofokles, Euripides), vytvoril pre grécku tragédiu nové možnosti tým, že k pôvodným dvom hercom, vystupujúcim v tragédii, pridal tretieho a na výpomoc používal i štvrtého. Tak obohatil dialóg a dej. V záujme dialógu tiež obmedzil zborové spevy, ktoré u Aischyla tvorili ešte významnú časť tragédie. Ďalšia Sofoklova zásluha je v tom, že dramatický dej rozvíja hneď od začiatku, pričom dramatickými zápletkami mu dodáva dynamiku, vzruch, spád a napätie. Vlastný text odvodzuje z charakterov postáv, ktorých tragické utrpenie je alebo následkom ich viny, alebo úmyselnej voľby, alebo môže byť aj nezavinené. Sofoklovo charakterizačné umenie tvorí jednu z jeho hlavných predností. I keď postavy idealizuje, sú nepochybne hlboko ľudské, pritom zložité a výrazne diferencované. S obľubou stavia proti sebe protikladné charaktery. Veľkú pozornosť venuje ženským postavám. Do svetovej literatúry vošiel ako tvorca monumentálnych postáv a majster najprísnejšej dramatickej architektoniky. Námety jeho najznámejších tragédií boli viac ráz spracované nielen v antickej, ale aj v novovekej európskej literatúre. 

Tragédia Antigona bezprostredne nadväzuje na udalosti po Oidipovej smrti. Presnejšie, začína sa od chvíle, keď aj základný konflikt. Oidipovi synovia Eteokles a Polyneikes sa dostali do sporu o vládu nad Tébami. Vyhnaný Polyneikes našiel útočište v Argu, odkiaľ pritiahol s veľkým vojskom proti Tébam. Eteokles Téby bránil. V súboji padnú obaja bratia. Nový vládca Téb, Oidipidov švagor Kreon, dal slávnostne pochovať Eteokla, ale pod trestom smrti zakázal pochovať Polyneika. Napriek zákazu sa Antigona rozhodne pochovať svojho brata. Usudzuje, že väčšmi než ľudské príkazy si treba vážiť „nepísané“, odveké božské zákony, ktoré prikazujú postarať sa o pohreb príbuzných. Presvedčenie, že koná dobre a spravodlivo, jej dodáva odvahu a nebojí sa smrti, ktorá jej hrozí, ak prekročí vládcov rozkaz. Pochovať mŕtveho bol totiž u Grékov príkaz ľudskosti a náboženstva. Antigonu prichytia pri čine a Kreon, obraňujúci svoju vladársku moc, ju dá za živa pochovať. Keď ho obmäkčí veštec Teiresias, je už neskoro. Antigona sa obesí a Haimon sa pri nej pred očami otca prebodne mečom. Po správe o synovej smrti spácha samovraždu aj Kreontova manželka Eurydika. Pre svoju vynikajúcu charakteristiku osôb skvelú dramatickú kompozíciu, výstižnosť a jemnosť slovného výrazu je Sofoklova Antigona majstrovským dielom, ktoré patrí medzi najvynikajúcejšie drámy svetovej literatúry.

STRÁŽCA

Ó, dovoľ,

aby som sa najprv prihovoril za seba: ja som to nespravil a nevidel som toho, kto to spravil, nebolo by teda spravodlivé, keby práve na mňa mala padnúť pohroma! KREON

Máš čosi na rováši, keď *a takto vopred brániš. Zrejme nesieš veľkú novinu.

STRÁŽCA

Tam, kde sa stane hrozná vec, je na mieste aj hrôza.

KREON

No tak vysyp to už konečne a strať sa!

STRÁŽCA

Už to sypem:

ktosi nám dnes ráno pochoval tú mŕtvolu aj s príslušnými obradmi. A len čo prikryl telo suchou prsťou - zmizol.

KREON

Čo to počujem? Kde je ten muž, čo mal tú

smelosť?

STRÁŽCA

Neviem - zeme akoby sa netkla motyka. Jej povrch ostal pevný, nerozrytý, nikde ani koľaj ani šľapaj, vinník zmizol bez stopy. Keď nám to ukazoval strážca, čo mal rannú službu, mysleli sme si, že sa stal hrozný zázrak. Mŕtve telo bolo preč. Nie v hrobe, ukrýval ho jemný prach - ten nasypal naň niekto, kto chcel ostať bez hriechu. A nebolo tam ani stopy po dravcovi a či psovi, ktorý by sem prišiel trhať mŕtvolu. Hneď sme sa zahrnuli výčitkami, strážca obviňoval strážcu, takže keby došlo k bitke, ťažko by sa našiel, kto by tomu zabránil.

Veď všetci sme boli vinníkmi, a predsa -vinníka tu nebolo. Nik nechcel priznať, že by čosi vedel. Boli by sme vzali do rúk žeravý kus železa a prešli cez oheň a prisahali pri bohoch, že sme to nespravili a že nevieme, čia je to myšlienka a kto ju uskutočnil.

Nakoniec, keď sme sa nemohli hnúť z miesta, ktosi z nás dal návrh, ktorý všetkých

zamrazil.

No zvesili sme hlavy, lebo bolo ťažko čosi namietať, keď nikto nemal lepší nápad. Navrhlo sa, že ti máme všetko oznámiť, nič nezatajiť. Schválili sme to a na mňa nešťastného padol žreb -že musím splniť túto „milú“ úlohu.

Nie je to pre mňa veľká radosť stáť tu, ani pre vás pozerať sa na mňa. Komu aj by spravil radosť posol s mrcha zvesťou?

NÁČELNÍK ZBORU

Pane môj, už hodnú chvíľu premýšľam, či azda pôvodcami toho činu nie sú bohovia.

KREON

Mlč, ak ma nechceš svojou rečou rozhnevať! Si napriek svojmu veku

hlupák?

Že vraj bohovia sa starajú o túto mŕtvolu! To trhá uši! Oni budú s úctou pochovávať toho dobrodinca, čo sem prišiel, aby zapálil ich chrámy,

......................................................................................

... posledná veta ...

Človeka, ktorý si mnoho o sebe myslí a používa veľké slová, neminie veľký trest a konať s rozvahou sa naučí až na staré kolená. 

MALÍŘOVÁ, HELENA - POPEL

MALÍŘOVÁ, HELENA

POPEL

Komunistické nakladatelství, Praha, 1928

beletria, román, literatúra česká, podpis autora
232 s., čeština
hmotnosť: 228 g

tvrdá väzba, malý formát
stav: výborný

NEPREDAJNÉ

*kvaja* in *H-6-2*

NEŠŤASTNÝ

Byla to rána pro matku Božčinu, když se dověděla o této smutné lásce!

Student bez rodiny, bez krejcaru, bez nejmenší vyhlídky do jakés takés budoucnosti, člověk nemocný — — a ke všemu, jak se dověděla, alkoholik!

Hrozné scény následovaly po tomto odhalení.

Matka na kolenou prosila Božku, aby vypustila z hlavy tu šílenou myšlenku. Co jen se to stalo, jak ji mohl ten hrozný člověk tak zmámit? ten zlý, zkažený člověk!

„Ne, není zlý! Je jen nešťastný! Ó, maminko, je nešťastný! Je dobrý, ty ho neznáš... A já ho mám ráda... Už pro tu přemíru jeho neštěstí musím ho mít ráda! Což to nechápeš? Vždyť i ty máš dobré srdce, vždyť i ty dovedeš cítit s nešťastnými, litovat nemocných, těšit osudem stíhané. A hůř než on, nebyl nikdo na světě osudem stíhán... "

„Zaslepená, oblouzená! Kdyby tě aspoň měl rád. "

„Má mne rád! "

„Ne! Nemá! Zlý je, ty jeho posměvačné oči... ten jeho věčný pošklebek... on se všemu jen posmívá — a ty budeš s ním jen nešťastna! "

„Chci být nešťastna... Chci! Nezabráníš tomu! "

Jak tvrdě a nelítostně vyřkla Božena tato slova... Jak výhružně, jak jízlivě téměř...

Přestala prosit, domlouvat, vysvětlovat.

Přestala plakat a mazlit se...

Poznala: matka mi nikdy neporozumí!

Věk, vychování, různost okolností, v nichž jsme vyrostly — vše nás dělí.

Není už. maminky v šatech posetých kvítečky, s tváří plnou úsměvů, s lokty plnými něhy... není matky, přítelkyně... Sestárla matka, zapomněla na svoji mladost, na svoje touhy, radosti i smutky — — — je jen ubohá, dobrá, ustaraná a ustrašená bytost, která se marně snaží řídit osudy svých dětí.

Učinila si představu o štěstí těchto dětí dle svých pojmů; v manželství s pravšedním člověkem, který bude dosti chytrý, aby se matce zalichotil lacinými poklonami a líbáním rukou (což Jan neumí) a s nímž Božka nikdy neokusí hladu...

Toto štěstí, takovéto manželství -- budí hrůzu a ošklivost v duši Božčině. Ó, tisíckrát raději snese hlad, nouzi, dluhy, nemoc, — jen ne toto štěstí. Jen ne soužití s člověkem, jehož by nemohla mít ráda — šíleně ráda, k smrti ráda...

Pokusila se matce to vše vysvětlit, ale jen pokusila; a záhy zanechala těchto pokusů. Umlkla, uzavřela se v sebe, nesnažila se přiblížit matčině pochopení.

Bylo to marno.

Maminky, sladké, krásné, mladé bytosti z let dětských — — nebylo již.

Bylo to kruté, ale byla to pravda.

Něhy, lásky, nadšení pro ni, kdysi nejdražší bytost — — nebylo, nebylo již!

Bolelo to... udivovalo... ale bylo nutno smířiti se se skutečností.

.........................................................................................................................

... posledná veta ...

Žena hlásí se o své místo v řadovém vojsku lidstva.

JESENSKÝ, JANKO - VÝBOR Z MALOMESTSKÝCH ROZPRÁVOK

JESENSKÝ, JANKO

VÝBOR Z MALOMESTSKÝCH ROZPRÁVOK

Matica slovenská, Turčiansky sv. Martin, 1939
edícia Čítanie študujúcej mládeže (38)

beletria, próza krátka, poviedky, literatúra slovenská
88; s., slovenčina
hmotnosť: 113 g

tvrdá väzba (dobová preväzba), malý formát
stav: dobrý, knižničné pečiatky

PREDANÉ

*trsos* *trsos* *trsos* *trsos* in *kat-BELS*

REMEK, BRANKO - OLTCIT - ÚDRŽBA A OPRAVY

REMEK, BRANKO

OLTCIT - ÚDRŽBA A OPRAVY

T. Malina, Praha, 1991
fotografie Jan Blažek
obálka Denisa Wagnerová
1. vydanie
ISBN 80-900759-0-8

technika, automobily, doprava, hobby,
240 s., 141 obr., 27 tab., čeština
hmotnosť: 303 g

mäkká väzba
stav: dobrý, pečiatky v knihe

6,50 €

*bib14**bib14**bib14* in *kat-TEC*

PATOČKOVÁ, KATARÍNA - NAJRADŠEJ ŤA MÁM V POSTELI

PATOČKOVÁ, KATARÍNA

NAJRADŠEJ ŤA MÁM V POSTELI
JEKHFEDER TUT DYKCHAV ANDRO VODRO

Štúdio -dd-, Bratislava, 1994
preklad do rómčiny Stanislav Cina
ilustrácie Jozef Drozd
ISBN 80-967263-1-5

dvojjazyčné, poézia, literatúra slovenská
96 s., slovenčina, rómčina
hmotnosť: 62 g

mäkká väzba. malý formát
stav: dobrý

0,70 €

*kbbud* in *kat-POE*

KRUTOHLAV ´93

KRUTOHLAV ´93
Zborník sci-fi poviedok slovenských autorov, finalistov III. ročníka literárnej súťaže "Cena Gustáva Reussa" za rok 1993

Bratislava, 1993
obálka Milan Dubnický
ISBN 80-867082-0-1

scifi, poviedky, próza krátka, literatúra slovenská, antológia
158 s., slovenčina
hmotnosť: 213 g

mäkká väzba
stav: dobrý

0,70 €

*kbbud* in *kat-BELS*