MANDAUS, LUDĚK - W. A. MOZART A DON GIOVANNI

MANDAUS, LUDĚK

W. A. MOZART A DON GIOVANNI
s předmluvou Václava Talicha

Vladimír Žikeš, Praha, 1937
750 výtlačkov

hudba
94 s., čb fot., čeština
hmotnosť: 151 g

mäkká väzba
stav: dobrý

9,00 €

*kvaja* in *kat-HUD*

VACULÍK, KAROL - JOZEF KOLLÁR

VACULÍK, KAROL

JOZEF KOLLÁR

Pallas, Bratislava, 1970
edícia Profily (20)
obálka Dagmar Dolinská
1. vydanie
94-077-70

umenie, výtvarné umenie, publikácie obrázkové, monografie,
83 s., čb a far. fot., slovenčina
hmotnosť: 455 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý, prebal poškodený, pečiatky v knihe

PREDANÉ

*mikpa* in *kat-UME*

58 reprodukcií (8 farebných). Monografia o celoživotnom diele popredného slovenského maliara.

Jozef Kollár (nar. 1899), študovať začal u E. Halásza-Hradila v Košiciach, potom na Akadémii výtvarných umení v Mnichove a napokon v Budapešti. Po skončeni štúdii sa usadil vo svojom rodisku v Banskej Štiavnici. Spoluzakladal umeleckú kolóniu v Piešťanoch. Od roku 1959 má titul Zaslúžilý umelec.

Vaculíkova monografia je prierezom Kollárovho celoživotného diela, v ktorom dominuje krajinomaľba. Každý jeho obraz je oslavou prírody, a najmä prírody rodného kraja. Je apoteózou, ale aj zdrojom hlbokého zážitku a poučenia.

DORKA 3/70

DORKA 3/70
Dobré rady každému
Príručka Slovenky č. 3/70
Rozhovory so zrkadlom

Živena, Bratislava, 1970

domácnosť, hobby,
36 s., far. fot., slovenčina
hmotnosť: 63 g

mäkká väzba
stav: dobrý, bez strihovej prílohy

0,40 €

*mikpa*

DUILHÉ DE SAINT-PROJET, FRANCOIS - APOLOGIE VÍRY KŘESŤANSKÉ NA ZÁKLADĚ VĚD PŘÍRODNÍCH

DUILHÉ DE SAINT-PROJET, FRANCOIS

APOLOGIE VÍRY KŘESŤANSKÉ NA ZÁKLADĚ VĚD PŘÍRODNÍCH

Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, Praha, 1897
edícia Vzdělavací knihovna katolická (1)
preklad Antonín Podlaha
4. vydanie

náboženská literatúra, religionistika
382 s., čeština
hmotnosť: 635 g

tvrdá väzba
stav: veľmi dobrý

9,90 € PREDANÉ

*kvaja* in *kat-NAB*

NAUMAN, JAROSLAV - UMĚNÍ ČLOVĚKA DILUVIÁLNÍHO

NAUMAN, JAROSLAV

UMĚNÍ ČLOVĚKA DILUVIÁLNÍHO
s 24 obrazy

F. Svoboda, Nusle, 1925
edícia Lidová osvětová knihovna (35)

umenie, história
122 s., čb fot., čeština
hmotnosť: 106 g

mäkká väzba, malý formát,
stav: dobrý, zosušené lepenie väzby

PREDANÉ

*kvaja* in *kat-HIS*

Jíž před 20. 000 lety člověk umělecky tvořil a jeho díla se dochovala do dnešních dnů. Více vám poví tento spis s mnoha nádhernými ilustracemi!

KONVOLUT Č.2

KONVOLUT Č.2

1.)  NEVŠÍMALOVÁ, KRISTA - INFORMATORIUM MODERNÍ ŽENY -  ženám českým
Josef Pelcl, Praha, 1905 - edícia Knihovna Rozhledů (62) - 200 s., čeština - psychológia, rodina

2.)  SÝKORA, OLDŘICH - O PRAKTICKÉM SMĚRU VYCHOVÁNÍ
Josef Pelcl, Praha, 1898 - edícia Knihovna Rozhledů (56) - 64 s., čeština - psychológia, výchova

3.) VOZÁBOVÁ, ELIŠKA - ŽENA V BOJI PROTI ALKOHOLISMU
Ústřední spolek českých žen, Praha, 1908 - 48 s., čeština - rodina, zdravie

4.) BOHUSLAV, JOSEF VÁCLAV - POSLEDNÍ VŮLE
Josef Vilímek, Praha, 1914 - 34 s., čeština - právo, rodina

9,90 €

*kvaja* in *kat-PSY*

JAROLÍMEK, ADOLF - JÁ CHCI BÝT JÁ I PO SMRTI...

JAROLÍMEK, ADOLF

JÁ CHCI BÝT JÁ I PO SMRTI...
Životní a duchovní profil T. G. Masaryka

Za svobodu, Praha, 1948
prebal Eduard Dostál
3. doplnené vydanie, 5.000 výtlačkov

história, životopisy
132 s., čb fot., čeština
hmotnosť: 307 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: veľmi dobrý

4,50 € PREDANÉ

*kvaja* in *kat-BIO*

„Přežíváme sebe ve svých činech. Ale kolika lidem se poštěstí odevzdat příštím skutečné dílo? ” řekl jednou T. G. Masaryk Karlu Čapkovi. T. G. Masarykovi se to však poštěstilo. Zanechal nám ohromné životní dílo a s ním nesmírnou odpovědnost, uchovat je neporušené a dovršené a postarat se, aby se nestalo mrtvou legendou, aby stále žilo, převtělováno z člověka v člověka, z pokolení na pokolení, sytíc duše ušlechtilou lidskostí a věrností sobě, pravdě a spravedlnosti, sílíc je v každém novém boji za tyto vznešené ideály.

Poznat a ovládat Masarykovy myšlenky, toť alfa a omega každého z nás, bez těchto vědomostí není a nemůže být uvědomělého Čecha a Slováka. Ale, jak vyhovět tomuto požadavku? Vždyť ne každému je dnes dopřáno, aby vlastním studiem mohl proniknout do díla T. G. Masaryka. Stále ještě nemáme ani hlavní jeho spisy a kromě toho sotva lze přistoupit k soustavnému studiu Masarykova díla bez náležité předběžné přípravy. A tu rozhoduje i otázka času, neboť rychlé tempo současnosti, nadbytek denních úkolů a starostí nedovolují většině z nás soustředit se na takové studium. 

O vyřešení problému se pokusil Adolf Jarolímek touto knihou. Ve fotograficky věrné podobě a zároveň v zkratce podává čtenáři T. G. Masaryka ve vší jeho věčné i věcné kráse a nezmíravé nadčasové platnosti. Vedle stručného životopisu seznamuje čtenáře s jeho názory na náboženství s jeho filosofií, humanitou, demokracií, socialismem, slovanstvím, s jeho poměrem k dělnictvu, s jeho názory na politiku a ethiku, na „tak zvanou” ženskou otázku a ukazuje, jak jedna disciplina Masarykova vědění a cítění organicky vyrůstala z druhé, jak se všechny vzájemně doplňovaly a prolínaly, aby nakonec vyvrcholily v jeho osvoboditelské a státnické činnosti, jako kulminaci jeho celoživotní obrodné práce. Předkládajíce toto dílko čtenářské veřejnosti, očekáváme, že bude po zásluze zhodnoceno a že přinese užitek svým čtenářům. Doporučujeme je zejména všemu školnímu dorostu z protektorátních let, školám, učitelstvu i žactvu; osvětoví pracovníci naleznou v ní stručnou informativní příručku ke všem oslavným dnům T. G. Masaryka a každý čtenář dobrý a stručný výklad o životě a díle jednoho z největších našich velikánů.

FILOSOFIE

T. G. Masaryk přiznává o sobě, že nebyl filosofem v tom běžném a oficiálním smyslu slova, poněvadž nevytvořil ani soustavně nezpracoval své filosofické názory. Byl totiž toho mínění, že každý člověk má svou vlastní filosofii, neboť každý je již od přírody zvídavý a baží po poznání, ale po poznání jistém a bezpečném, a hlavně po poznání vlastním.

Vycházeje ze starořeckého filosofa Platona a z francouzského positivismu Comteova, který hlásal, že poznání říše nadsmyslné je nejen nemožné, ale pro život zbytečné, dopracovává se T. G. Masaryk svého vlastního filosofického názoru, který nazývá realismem. Vyjadřuje to heslem: »Nic proti rozumu, nic nad rozum! « A tak dostává se bezděčně svým filosofickým nazíráním do styku s filosofickou soustavou německého filosofa Kanta, který rovněž činí základem své filosofie rozum.

Ale Masaryk jde přes Kanta dál. Člověk není přece jen bytost rozumová. »Má také srdce, a to má své důvody, kterých rozum nepoznává. « Rozum není přece celý duševní život; vedle něho a s ním máme city a vůli. Arciť »věcí rozumu je, aby usoudil, co je správné nebo nesprávné, co možné a co nemožné«.

Přes to, že Masaryk buduje své filosofické názory na základě přísně vědeckém a chce, aby podkladem všeho byla pravda, věcnost a skutečnost, přece usiluje o to, aby jeho filosofie vyhovovala všem stránkám všedního života člověkova. Vytváří tedy filosofii, s níž by člověk přicházel ve styk stále, všude a vždycky, ve svém praktickém životě, aby to byla filosofie pro skutečný život a ne nějaká odtažitá učenost katedrová, jen pojmová, knižní a papírová.

Masarykovi šlo v jeho filosofickém myšlení o životnou skutečnost. Šlo mu především o člověka a jeho společnost, o jeho rodinu, národ a lidstvo, zajímal se o každý konkretní poměr člověka k myšlenkám, snahám, věcem a společenským zřízením a byl proto odpůrcem jakékoli filosofie, která svým myšlením a záměrem odváděla od skutečného života. Takovou filosofii, která byla pro katedru, pro školu, zneuctíval názvem »scholastická«.

Nešlo mu tedy o nějakou novou theorii nebo nějakou novou filosofickou doktrínu; šlo mu spíše o praktickou stránku filosofie. Snažil se o to, aby filosofie byla skutečnou hodnotou pro život, aby se stala mravním základem života, jeho oporou. Přál si, aby se každý jeho filosofickým realismem dopracoval pravdivého základu a jádra věci. Jeho realismus je tudíž vystižen slovem: skutečnost, pravda, život. Jde za vlastní podstatnou věcí, jde za pravdou, a to i ve filosofii, přímočaře a neohroženě.

»Pravdu především, pravdu vždycky a všude. Pravda není nikdy v rozporu s mravností; žádná lež nebo nepravda není trvale dobrá, ani tak zvaná fraus pia. — Pravda, pravda poctivá, poznání skutečné nemůže nikdy škodit. « Takový je základní filosofický a ethický názor Masarykův.

Tímto neúprosným sledem pravdy navazuje T. G. Masaryk na slavnou tradici Mistra Jana Husa a stává se jeho ideovým a mravním pokračovatelem. »Pravda vítězí! « Než jako Mistr Jan Hus narazil svým hledáním pravdy na odpor,

JÓKAI, MÓR - LEVOČSKÁ BIELA PANI

JÓKAI, MÓR

LEVOČSKÁ BIELA PANI
(A lőcsei fehér asszony)

Tatran, Bratislava, 1966
edícia Výber (31)
preklad Valéria Paríková
ilustrácie Ján Hála
obálka Jána Hála, Emil Bačík
doslov Tibor Tóth
3. vydanie, 65.000 výtlačkov
61-548-66

beletria, román
480 s., slovenčina
hmotnosť: 1077 g

tvrdá väzba, veľký formát
stav: bez prebalu, ušpinená, rozpadnutá väzba

0,10 € DAROVANÉ

*mikpa*

PANTELEJEV, Ľ. - ČESTNÉ SLOVO

PANTELEJEV, Ľ.

ČESTNÉ SLOVO
(Povesti i rasskazy)

Mladé letá, Bratislava, 1961
preklad Šarlota Barániková
ilustrácie Ján Provazník
zostavila Šarlota Barániková
prebal ilustrácie Ján Provazník

1. vydanie, 15.000 výtlačkov

beletria, poviedky, próza krátka, literatúra ruská

92 s., slovenčina

hmotnosť: 320 g

tvrdá väzba s prebalom

0,50 € stav: dobrý, prebal poškodený, neautorské venovanie // *mikpa*belx-rus

0,30 € stav: dobrý, bez prebalu // *vermi*printer* 

Autor mnohých článkov, básní, divadelných hier, filmových scenárov, poviedok a noviel prešiel ťažkým a poučným životom. A nebyť sovietskej vlády, ktovie, aký osud by bol stihol bezprizorného chlapca.

Alexej Ivanovič Pantelejev (Ľ. Pantelejev) narodil sa roku 1908 v Leningrade. Onedlho mu zomrel otec. Živiteľkou rodiny sa stala matka. Cez občiansku vojnu putovala z mesta do mesta za chlebom a prácou. Malý Ľoňka vtedy utiekol od rodiny a ponevieral sa svetom sám. Potom sa dostal do detského domova, kde žil tri roky. Po odchode z domova vystriedal veľa zamestnaní: bol kuchárom, obuvníkom, kolpoltérom, kinomechanickým učňom, knihovníkom ap.

Bohaté životné skúsenosti, láska k človeku a k deťom pomohli Pantelejevovi napísať veľa dobrých a zaujímavých poviedok pre deti. Keď sa svojho času Maxím Gorkij v Pionierskej pravde, spytoval detí okrem iného i na to, kto je ich najobľúbenejším spisovateľom, väčšina mladých čitateľov uvádzala Ľ. Pantelejeva hneď za Gajdarom.

A je to zaiste preto, že Pantelejev rozumie deťom, hovorí ich jazykom o ich problémoch, učí statočnosti (Čestné slovo), hrdinstvu a plneniu povinností i za ťažkých podmienok (Prievozník), otvorenosti a úprimnosti (Šticatý Indián), zbavovaniu sa zlozvykov (Prvé hrdinstvo) ap.

Pantelejevove diela hodne prekladajú do cudzích jazykov a výber z jeho poviedok si iste nájde i medzi slovenskými deťmi vďačných čitateľov.

Šticatý Indián

Keď Voloďkovi Minajevovi umrela mať a otec, ktorý sa vrátil z frontu, šiel za tesára do mičurinskej škôlky štyri kilometre od domu, učiteľka Jelizaveta Stepanovna prehovorila chlapca, aby ostal v škole. Ťažko povedať, čo sa jej na ňom tak páčilo. Usilovnosťou nevynikal, učil sa raz dobre, raz zle, rád šantil, rád sa bil, ale najmä — bol taký klamár, výmyselník a taraj, o akých nikto nikdy nechyroval nielen vo Fedosjine, ale hádam ani v celom starolomskom okrese.

Čo ako, ale klamať teda vedel prvotriedne. Hneď ti príde a povie, že ich navštívil strýčko generál z Moskvy. Hneď vyhúta, že mu otec našiel v lese zlatú sekeru, za ktorú dávali v múzeu desaťtisíc rubľov. Hneď on sám prinesie do triedy dáky kamienček alebo kúsok hliny a prehlási, že to nie je obyčajný kameň alebo obyčajná hlina, ale že fosforeskuje; v noci vraj svieti, len sa na ňu treba dívať s fortielom — cez začmudené sklo.

Deti sa Voloďkovi smiali, pokladali ho za čudáka a dospelí si ho doberali. V kolchoze i v škole ho bohvie prečo všetci volali Šticatý Indián*. (* Názov istého druhu holubov.) Nik nevie, kde sa to meno vzalo, kto a kedy mu ho dal, ale chytro mu prischlo: vskutku mal v sebe čosi kohútieho i holubieho dovedna...

Len učiteľka sa Voloďkovi nikdy nesmiala, trpezlivo ho ťahala z triedy do triedy a nepustila ho zo školy ani vtedy, keď s otcom odišiel z kolchozu a presťahoval sa do mičurinskej škôlky. Z tejto škôlky chodil Voloďka deň po deň na svojich rýchlych kohútích nôžkach do fedosjinskej národnej školy. Rok chodil a na druhý rok v jeseň, keď už bol v poslednej, štvrtej triede, zažil príhodu, po ktorej bol ako vymenený, ako Hadogašpar v rozprávke; stal sa z neho celkom iný človek.

* * *

Raz v jeseň, začiatkom októbra, si Voloďka nenapísal domácu úlohu z matematiky. Učiteľka ho vyvolala a spýtala sa ho, prečo si ju nenapísal. Voloďka by bol mohol pokojne povedať pravdu: včera večer pílil s otcom drevo, kým sa nezotmelo. Ale bohvie prečo nepovedal pravdu, len vzdychol, zahľadel sa do zeme a slabým, žalostivým hlasom zafikal:

„Mám horúčku, Jelizaveta Stepanovna. Viete, že dnes v noci som aj balušil? “

„Ale nevrav. Máš teplotu? "

„Mhm, “ zachripel Voloďka.

„Koľkože máš? “

A Voloďka sa ani nezačervenal, ani nezamyslel, ale vytresol: „Štyridsaťdva a dačo. “

Učiteľka pozrela na neho, zachmúrila sa a nepovedala nič. Ale po vyučovaní ho zavolala do sborovne, posadila ho na stoličku a kázala mu, aby jej podal ruku. Voloďka sa naľakal, ale predsa jej ruku dal. Učiteľka mu nahmatala žilku, zamĺkla, zaševelila perami, potom mu ju pustila, smutne naň pozrela a povedala:

„Prečo tak často klameš, Minajev? “

„Neviem, Jelizaveta Stepanovna, “ odvetil Voloďka so zvesenou hlavou. „Akosi samo od seba. Hovoriť pravdu je nudné... “

„Netáraj! “ nahnevala sa učiteľka. „Nudné! Jednoducho nemáš jazyk správne prišitý. Povedz, prosím ťa, prečo si si včera nenapísal úlohu? Hral si volejbal, však? “

„Nie, nehral, “ povedal Voloďka.

„Teda prečo? “

Voloďka sa odvrátil, vzdychol a odpovedal:

„Nudilo ma to... Nechcelo sa mi. “

„Ach ták! Nechcelo sa ti? Nudilo ťa to?!! “

Voloďkovi sa zdalo, že sa naň teraz učiteľka rozkričí alebo zadupe nohami. Ale ona ani nekričala, ani nedupala, ale povedala celkom pokojne, ba pokojnejšie ako prv:

KUBÍČEK, FRANTIŠEK - MODLITBA ČESKOSLOVENSKÝCH ASSEKURAČNÍKŮ A JINÉ VERŠE

KUBÍČEK, FRANTIŠEK

MODLITBA ČESKOSLOVENSKÝCH ASSEKURAČNÍKŮ A JINÉ VERŠE

vlastným nákladom, Brno, 1928

poézia, literatúra česká, podpis autora,
40 s., čeština
hmotnosť: 68 g

mäkká väzba
stav: dobrý

NEPREDAJNÉ

*kvaja* in *H-6-2*