pondelok 23. marca 2020

ZELINOVÁ, HANA - DO VIDENIA, ZUZANKA

ZELINOVÁ, HANA

DO VIDENIA, ZUZANKA

Mladé letá, Bratislava, 1980
edícia Klub mladých čitateľov
ilustrácie  Ladislav Nesselman
3. vydanie, 80.000 výtlačkov
66-081-80

rozprávky, knihy pre deti, podpis autora, literatúra slovenská,
44 s., slovenčina
hmotnosť: 240 g

tvrdá väzba
stav: dobrý

NEPREDAJNÉ

*cnbtn* in *H-6-2*









ĎURIČ, LADISLAV - PSYCHOLÓGIA PRE UČITEĽOV

ĎURIČ, LADISLAV
ŠTEFANOVIČ, JOZEF

PSYCHOLÓGIA PRE UČITEĽOV

Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava, 1977
obálka Štefan Pavelka
2. nezmenené vydanie, 19.850 výtlačkov
67-027-77

psychológia, pedagogika,
600 s., slovenčina
hmotnosť: 1054 g

tvrdá väzba, veľký formát
stav: veľmi dobrý, bez prebalu

7,50 € PREDANÉ

*bruri*in **B5**





HOLUB, JIŘÍ - AIDS A MY

HOLUB, JIŘÍ

AIDS A MY
aneb co je třeba vědět o AIDS

Grada Avicenum, Praha, 1993
obálka Mada Očenášková
ilustrácie Zuzana Honsová
ISBN 80-7169-068-6

zdravie, choroby pohlavné, zdravie, sexualita,
144 s., čeština
hmotnosť: 178 g

0,40 €

*bib14*





nedeľa 22. marca 2020

TKÁČ, VLADIMÍR - MORAVA SLEZSKO - ZEMĚ KULTURNÍCH POKLADŮ

TKÁČ, VLADIMÍR

MORAVA SLEZSKO - ZEMĚ KULTURNÍCH POKLADŮ
průvodce

Optys, Opava, 1993
ilustrácie Jiří Šťastný
fotografie Dalibor Kusák, Lumír Pecold, František Zvardoň
1. vydanie

turistika, sprievodca, cestovanie,
244 s., far. fot., čeština
hmotnosť: 328 g

mäkká väzba
stav: dobrý, pečiatky v knihe

1,00 €

*bib14* in *kat-GEO*






ČÁP, JAN - PSYCHOLOGIE PRO UČITELE

ČÁP, JAN

PSYCHOLOGIE PRO UČITELE

Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1983
edícia Učebnice pro vysoké školy
obálka Miloslav Polcar
2. vydanie, 10.000 výtlačkov
14-255-83

učebnice, psychológia, pedagogika,
384 s., čeština
hmotnosť: 770 g

tvrdá väzba
stav: výborný !!! (od výroby sú dosky obálky  nalepené opačne k textovému bloku )

2,00 € PREDANÉ

*bruri*





ČAPEK, KAREL - KRAKATIT / POVÍDKY Z JEDNÉ A Z DRUHÉ KAPSY

ČAPEK, KAREL

KRAKATIT / POVÍDKY Z JEDNÉ A Z DRUHÉ KAPSY

Petit Press, Bratislava, 2005
edícia Svetová knižnica SME XX. storočie (45)
ISBN 80-85585-58-8

beletria, román, literatúra česká,
704 s., čeština
hmotnosť: 763 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý, knižničné pečiatky

2,00 €

*trsos* in *H-parap*R4F

Toto vydání próz Karla Čapka v českém originále pro slovenského čtenáře obsahuje román z roku 1924 nazvaný Krakatit (název výbušniny, jíž lze zničit celý svět, je aluzí na katastrofální výbuch sopky na ostrově Krakatau v Sundském průlivu mezi Sumatrou a Jávou roku 1883) a dvojí soubor detektivních a justičních „short stories“ - Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy, publikované knižně roku 1929. Čtenáři se tak umožňuje konfrontace dvou z vícera žánrů Čapkovy prozaické tvorby. V románu - „fiction“ se realita prolíná se snovými, ba halucinačními stavy geniálního „destruktivního chemika“ inženýra Prokopa; současně je Prokop podle Oldřicha Králíka „nádherný erotický hrdina, přímo volající po filmovém vtělení“ a Krakatit je „asi nej subtilnější sexuální básní v české literatuře“. Krakatit byl doposud zfilmován dvakrát, a to režisérem Otakarem Vávrou: roku 1948 pod shodným titulem (roli inženýra Prokopa ztvárnil Karel Hoger), a roku 1980 jako Temné slunce (inženýra Prokopa hrál v tomto filmu Radoslav Brzobohatý). Povídky - non-fiction usilují vzbudit dojem, že jde o zcela autentické, spontánně vyprávěné příběhy, třebaže i mezi nimi má místo čirá fantazie a spekulace, jako např. v Modré chryzantémě či ve Šlépějích. Také Čapkovy „kapesní povídky“ vzbudily zájem filmařů - v roce 1947 natočil režisér Martin Frič celovečerní film Čapkovy povídky, roku 1964 vznikl film režiséra Jiřího Krejčíka Čintamani a podvodník a roku 1982 společný debut tří režisérů, Dobroslava Zborníka, Zdeňka Flídra a Tomáše Tintěry Plaché příběhy; z uvedených povídkových souborů Karla Čapka čerpali rovněž tvůrci několika televizních inscenací.

Český prozaik, dramatik, autor knih pro děti, žurnalista, esejista, kritik, filozof, básník a překladatel z francouzštiny Karel Čapek (nar. 9. 1. 1890 v Malých Svatoňovicích u Trutnova v rodině lékaře, zemř. 25. 12. 1938 v Praze) vstoupil do světové literatury zejména svými utopicky a protifašisticky zaměřenými literárními díly. Vysokoškolská studia završil doktorátem filozofie; od r. 1921 do své smrti byl činný v pražské redakci deníku Lidové noviny. Zpočátku tvořil K. Čapek společně s bratrem Josefem Čapkem (1887-1945). Zahraniční uznání Čapek získal již utopickým dramatem RUR (1920). Zážitky z cest po Evropě zachytil v cestopisných fejetonech (causerie ze Slovenska vyšly knižně v souboru Obrázky z domova, 1953). Velkou oblibu si získaly Čapkovy knížky určené dětem. Žánr románové utopie přivedl K. Čapek k vrcholu v Krakatitu (1924) a ve Válce s mloky (1936). V Povídkách Z jedné kapsy (1929) a v Povídkách z druhé kapsy (1929) vytvořil originální prózy na kriminální a justiční náměty, zatímco v tzv. noetické trilogii -Hordubal (1933), Povětrná (1934) a Obyčejný život (1934) a v románu Život a dílo skladatele Foltýna (1939, nedokončeno) se inspiroval principy filozofického pragmatizmu. Čapkova angažovanost v tzv. „hradním křidle“ kolem prezidenta T. G. Masaryka vedla ke schůzkám tzv. „pátečníků“ a k Hovorům s T. G. Masarykem (1928-1935). Nárůst fašizmu vyburcoval Čapka k dramatům Bílá nemoc (1937) a Matka (1938). Dlouholetý vztah K. Čapka k herečce a spisovatelce Olze Scheinpflugové (1902-1968) vyústil r. 1935 v manželství. Po mnichovském diktátu v září 1938 na Čapka bezostyšně útočil pravicový tisk; příčinou spisovatelovy smrti 25. 12. 1938 bylo tělesné vyčerpání a zánět plic. V r. 1995 byl K. Čapkovi propůjčen Řád T. G. Masaryka in memoriam.







Jakmile přistál v Praze, hnal se do Tomšova bytu. U Muzea se zarazil: Zatraceně, kde vlastně Tomeš bydlí? Šel jsem, ano, šel jsem tehdy, otřásán zimnicí, na dráhu podle Muzea; ale odkud? Z které ulice? Zuře a kina bloudil Prokop kolem Muzea, hledaje pravděpodobný směr; nenašel nic, i pustil se na policejní ředitelství, oddělení dotazy. Jiří Tomeš, listoval zaprášený oficiál v knihách, inženýr Tomeš Jiří, to je prosím na Smíchově, ulice ta a ta. Byla to patrně stará adresa. Nicméně letěl Prokop na Smíchov do ulice té a té. Domovník kroutil hlavou, když se ho ptal po Jiřím Tomši. Toť že tu ten jistý bydlel, ale už víc než před rokem; kde bydlí teď, neví nikdo; ostatně nechal tu o sobě všelijaké dluhy -

Zdrcen zalezl Prokop do nějaké kavárny. „KRAKATIT, “ padlo mu do očí na zadní stránce novin. „Ing. P. ať udá svou adresu. Carson, hl. p. “ Nuže, jistě ví o Tomšovi ten jistý Carson: už to tak je, že je mezi nimi jakási souvislost. Dobře tedy, tady je lístek: „Carson, hlavní pošta. Přijďte zítra v poledne do kavárny té a té. Ing. Prokop. “ Jen to napsal, a už ho napadla nová myšlenka: totiž dluhy. Sebral se a utíkal k soudu, oddělení pro pohledávky. A hle, zde tuze dobře znali adresu pana Tomše: celá hromada nedoručitelných obsílek, soudních upomínek a tak dále; ale zdá se, že ten jistý Tomeš Jiří zmizel beze stopy a zejména bez udání nynějšího pobytu. Přesto se vrhl Prokop za novou adresou. Domovnice, osvěžena slušnou odměnou, hned poznala Prokopa, že tu jednou přespal; i spustila přeochotně, že pan inženýr Tomeš je šejdíř a darebák; dále, že zrovna tehdy v noci odejel a nechal tu jeho, pána, jí, domovnici, na starost; že ona třikrát přišla nahoru se optat, potřebuje-li čeho, ale že on, pán, jen pořád spal a mluvil ze spaní, a pak odpoledne zmizel. A kdeže jářku je pan Tomeš? Inu, tenkrát tedy odejel a nechal tu všecko stát a ležet a ještě se nevrátil; jen poslal peníze odněkud z ciziny, ale je už zas dlužen za nový kvartál. Prý mu prodají v soudní dražbě svršky, nepřihlásí-li se do konce měsíce. Nadělal prý dluhů asi za čtvrt milionu, nu a utekl. Prokop podrobil výtečnou ženu křížovému výslechu: je-li jí co známo o nějaké paničce, která prý měla s panem Tomšem poměr, kdo sem chodíval a podobně. Domovnice nevěděla dohromady nic; co se týče ženských, chodilo jich sem asi dvacet, takové se závojem na hubě, i jinačí, našminkované a všelijaké; říkám vám, byla to ostuda po celé ulici. Prokop jí tedy zaplatil dlužný kvartál ze svého, a za to dostal klíč od Tomšova bytu.

Bylo tam cítit jakousi ztuchlinu bytu dlouho neužívaného a skoro odumřelého. Teprve teď si Prokop všiml divné nádhery místa, kde zápasil s horečkou. Všude perské koberce a bucharské či jaké polštáře, na stěnách nahoty a gobelíny, orient a klubovky, toaletní stůl subrety a koupelna prvotřídní prostitutky, směs přepychu a sprostoty, smilstva a lajdáctví. A zde, uprostřed všech těch svinstev, stála tehdy ona tisknout k prsoum balíček;





ŠAJNER, DONÁT - NA MOTIV Z ONĚGINA

ŠAJNER, DONÁT

NA MOTIV Z ONĚGINA

B. Stýblo, Praha, 1946
obálka Vlastimil Hofman
ilustrácie Vlastimil Hofman

poézia, podpis autora,
44 s., čeština
hmotnosť: 51 g

mäkká väzba, malý formát
stav: veľmi dobrý

NEPREDAJNÉ

*kvaja* in *H-6-2*






GALSKÝ, DESIDER - KDO JE KDO VE 20. STOLETÍ

GALSKÝ, DESIDER
ŽÁKOVSKÝ, RICHARD

KDO JE KDO VE 20. STOLETÍ

Svoboda, Praha, 1967
obálka W. A. Schlosser
1. vydanie, 33.300 výtlačkov
25-002-67

životopisy, encyklopédie,
476 s., čeština
hmotnosť: 395 g

tvrdá väzba, malý formát
stav: dobrý, pečiatky v knihe

1,00 €

*bib14* in *H-parap*R4F





CMÍRAL, ADOLF - ZÁKLADNÍ POJMY HUDEBNÍ

CMÍRAL, ADOLF

ZÁKLADNÍ POJMY HUDEBNÍ

Státní hudební vydavatelství, Praha, 1965
7. doplnené vydanie (2. v SHV), 4.000 výtlačkov
02-111-65

hudba, hudobná teória
282 s., čeština
hmotnosť: 322 g

tvrdá väzba, malý formát
stav: dobrý, pečiatky v knihe

predané

*bib14* ib *H-parap*R4F





RANÉ FORMY CIVILIZACE

RANÉ FORMY CIVILIZACE

Svoboda, Praha, 1967
edícia Otázky dějin
zostavil Jan Pečírka, Jiří Pešek
obálka Leo Novotný
1. vydanie, 2.000 výtlačkov
25-082-67

filozofia,
220 s., čeština
hmotnosť: 214 g

mäkká väzba
stav: dobrý, pečiatky v knihe

PREDANÉ

*bib14* in *H-parap*R4F





K. MARX - FORMY PŘEDCHÁZEJÍCÍ KAPITALISTICKOU VÝROBU
(přeložila M. Svatošová)

A. I. ŤUMENĚV - PŘEDNÍ VÝCHOD A ANTIKA
(Zvláštnosti sociálně ekonomického vývoje)
(přeložil J. Rychlý)

J. CHESNEAUX - ASIJSKÝ VÝROBNÍ ZPÜSOB - NOVÁ ETAPA DISKUSE
(přeložil J. Pick)

M. GODELIER - POJEM „ASIJSKÝ VÝROBNÍ ZPUSOB“ A MARXISTICKÁ SCHÉMATA VÝVOJE SPOLEČNOSTI
(přeložil F. Lívanský)

TOLSTOJ, LEV NIKOLAJEVIČ - ANNA KARENINOVÁ II.

TOLSTOJ, LEV NIKOLAJEVIČ

 ANNA KARENINOVÁ II.

Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry, Bratislava, 1956
Edícia svetových klasikov (60)
edícia L. N. Tolstoj: Spisy v 12 zväzkoch (10)
preklad Mária Klímová
obálka František Muzika
1. vydanie, 5.400 výtlačkov

beletria, román, literatúra ruská,
472 s., slovenčina
hmotnosť: 530 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu, pečiatky v knihe

predané

*trsos* in *H-parap*R4F





XXIII

Dolly si už chcela ľahnúť, keď k nej prišla Anna v nočnom úbore.

Cez deň Anna niekoľko ráz začínala dôverné rozhovory, ale vždy prestávala po niekoľkých slovách. „Potom sa pozhovárame, keď budeme samy. Toľko všeličoho ti musím povedať, “ vravela.

Teraz boli už samy a Anna nevedela, čo povedať. Sedela pri obloku, dívala sa na Dolly, preberala v pamäti všetky, ako sa jej zdalo, nevyčerpateľné zásoby dôverných rozhovorov, a nemohlo jej prísť na um ani slovo. V tejto chvíli sa jej zdalo, že už povedala všetko.

„No, čo robí Kity? “ spýtala sa s ťažkým vzdychom a previnilo hľadela na Dolly. „Dolly, povedz mi pravdu, nehnevá sa na mňa? “

„Nie, prečo by sa hnevala? “ povedala Darja Alexandrovna s úsmevom.

„Ale nenávidí ma, pohŕda mnou? “

„Ach, nie! Ale vieš, taká dačo sa neodpúšťa. “

„Áno, áno, “ povedala Anna, odvrátila sa a dívala sa otvoreným oblokom von. „Ale ja som nie na vine. A kto sa vlastne previnil? Čo je to vlastne previniť sa? Či mohlo byť inakšie? No, čo myslíš. Mohla si ty nebyť Stivovou ženou? “

„Naozaj neviem. Ale povedz mi radšej... “

„Áno, áno, ale nedokončili sme o Kity. Je šťastná? Vravia, že je Levin skvostný človek. “

„Skvostný, to je málo. Nepoznám lepšieho človeka. “

„Ach, aká som rada! Veľmi som rada. Skvostný, to je málo, “ opakovala Anna.

Dolly sa usmiala.

„Ale povedz mi niečo o sebe. Veď sa máme o mnohom pozhovárať. Zhovárali sme sa s... “ Dolly nevedela, ako ho nazvať. Bolo jej nepríjemné volať ho grófom, ale aj Alexejom Kirillovičom.

„S Alexejom, “ povedala Anna, „viem, že ste sa zhovárali. Ale chcela som sa ťa priamo opýtať, čo súdiš o mne, o mojom živote? “

„Ako to tak nachytro povedať? Naozaj neviem. “

„Nie, len mi všetko pekne povedz... Vidíš, ako žijem. No nezabúdaj, že nás vidíš v lete a že sme nie sami, keď si k nám prišla... Ale prišli sme sem včas na jar, žili sme tu celkom sami a zas tu budeme žiť sami a ja si neželám nič lepšieho. Ale predstav si, že by som žila sama bez neho, celkom sama, a raz to bude... Vidím zo všetkého, že sa to bude často opakovať, že polovicu času nebude bývať doma, “ povedala, vstala a prisadla si bližšie k Dolly.

„Pravdaže, “ pretrhla priateľku, ktorá jej chcela odporovať, „pravdaže, nasilu ho neudržím. Ani ho nedržím. Teraz sú preteky, pretekajú sa aj jeho kone, a on ide na preteky. Som veľmi rada. Len porozmýšľaj trošku o mne, pomysli na moje položenie... Ale načo o tom hovoriť? “ Anna sa usmiala. „Teda o čomže sa s tebou zhováral? “

„Zhováral sa o tom, o čom sa aj ja chcem s tebou pozhovárať, preto mi je ľahko byť mu advokátom: o tom, či niet možnosti, či by sa nedalo... “ Darja Alexandrovna sa zmiatla, „napraviť, zlepšiť tvoje položenie... Vieš, ako sa na to dívam... Ale jednako, ak je to možné, treba sa vám zosobášiť... “

„Teda rozsobáš? “ povedala Anna. „Vieš, že jediná žena, ktorá prišla ku mne v Petrohrade, bola Betsy Tverská? Veď ju poznáš? Au fond c’est la femme la plus dépravée qui existe.  Mala pomer s Tuškevičom a čo najodpornejšie klamala muža. A ona mi povedala, že ma nechce poznať, kým som v takomto bezprávnom postavení. Nemysli, že chcem porovnávať... Veď ťa poznám, dušička moja. Ale nevoľky mi to prišlo na um... No, čo ti teda povedal? “ opakovala otázku.

ĎURČEK, JOZEF - SLOVENSKÉ RUDOHORIE - VÝCHODNÁ ČASŤ

ĎURČEK, JOZEF

SLOVENSKÉ RUDOHORIE - VÝCHODNÁ ČASŤ

Šport, Bratislava, 1968
edícia Turistický sprievodca ČSSR (51c)
1. vydanie, 4.000 výtlačkov

šport, turistika
256 s., počet príloh 16, slovenčina
hmotnosť: 223 g

mäkká väzba, malý formát
stav: dobrý s troma prílohami

2,00 €

*bib14* in *H-parap*R4F ???