NĚMEC, FRANTIŠEK - KLÍČ K URČOVÁNÍ NEROSTŮ A HORNIN

NĚMEC, FRANTIŠEK

KLÍČ K URČOVÁNÍ NEROSTŮ A HORNIN

Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1973
edícia Pomocné knihy pro žáky
obálka Vlastimil Cerha
3. nezmenené vydanie, 15.000 výtlačkov
ilustrácie Vlastimil Cerha

geológia, príručky
224 s., čeština
hmotnosť: 244 g

tvrdá väzba
stav: zachovalá s knižničnými pečiatkami

2,60 € 1,90 €

*geol*

Klíče k určování přírodnin jsou pro školy nezbytnými doplňkem učebnic. Učíme-li se poznávat přírodniny zjišťováním znaků, kterými se navzájem liší, nevystačíme s pouhou zásobou vědomostí, ale musíme záměrně používat i řady dovedností a zručností, tedy složek techniky, které nám může dát jenom praxe.

Určování přírodnin podle klíče je proto laboratorní prací. Jako každé cvičení v laboratoři pěstuje i toto cvičení v zájemci o přírodní vědy vlastnosti, které bude moci uplatňovat později ve svém zaměstnání jako technik-inženýr.

Do klíče pro školní potřebu nelze ovšem zařadit všechny přírodniny určitého zájmového oboru jako do klíčů pro vědecké účely. Bylo by třeba použít velkého množství rozlišovacích znaků, jejichž stanovení již vyžaduje značné odborné zkušenosti, delší praxi a dobře vybavenou laboratoř.

Školní klíč má především uvést žáky do určovací praxe. Zároveň jim má poskytnout i dostatek nej základnějších poznatků o určované přírodnině, aby si nakonec mohli ověřit, že jejich určování přírodniny bylo správné. Klíč pro školní potřebu musí být proto nejen spolehlivý a přesný, ale i jeho použití musí být snadné a pomůcky k určování musí být jednoduché a dostupné.

Výběr přírodnin pojatých do tohoto klíče se v podstatě řídí rozsahem učiva na školách I. a II. cyklu; nemohou však být v něm opomenuty přírodniny, které se u nás běžně vyskytují a přitom jsou i hospodářsky důležité. Jen tak lze získat s vynaložením nejmenší námahy a téměř bez finančních nákladů vyhovující soubor přírodnin pro založení vlastní nebo školní pracovní sbírky nerostů a hornin.

Při určovací praxi se dosáhne kladného výsledku za předpokladu, že určované druhy a odrůdy přírodnin jsou typické; zejména u hornin je třeba vybírat představitele se zvlášť charakteristickými vlastnostmi, protože horniny vykazují v přírodě četné přechody z jednoho typu do druhého. Proto do školních sbírek zařazujeme horniny, na kterých jsou charakteristické vlastnosti zvlášť zdůrazněny.

Před vlastním určováním neznámych přírodnin doporučujeme čtenářům, aby se jednak nejprve prakticky seznámili s potřebnými laboratorními technikami (str. 7 až 39), popř. si zopakovali důležité petrografické pojmy (str. 40 až 62), jednak aby si určili dva tři minerály a dvě tři horniny, které sami dobře znají.

Při sestavování našeho klíče k určování nerostů a hornin byly plně uplatněny všechny uvedené zřetele na školní klíč.

Použité rozlišovací znaky odpovídají znalostem žáků základní devítileté školy, které získali ve vyučování chemii a fyzice. Rozšířením zařazených druhů nerostů a hornin bylo pamatováno na sběratele, na pionýrské, mládežnické a jiné zájmové kroužky, v nichž se prohlubuje učivo předepsané pro základní školy. Rozšíření se v podstatě shoduje se základním učivem středních a odborných škol.

Konečná úprava klíče je výsledkem dlouholetého prověřování jeho správnosti v praxi s pionýrským kroužkem a se sběrateli ze základní školy, s posluchači bývalého pedagogického institutu v Olomouci i s učiteli v praxi. Považuji za svou povinnost poděkovat doc. RNDr. Jindřišce Němcové, CSc., která se ochotně účastnila stěžejních prací na této kontrole.

Počet zařazených nerostů a hornin zůstává od 1. vydáni nezměněn, poněvadž praxí bylo potvrzeno, že výběr zařazených přírodnin je úměrný potřebám škol, pro které je klíč určen.

Ve 2. vydání byly v některých případech upřesněny a zjednodušeny rozlišovací a určovací znaky. U několika přírodnin byla doplněna i jejich naleziště, zejména se zřetelem na rozvojové země. Pro žáky pracující s klíčem má toto doplnění nemalý význam, protože si rozšíří své zeměpisné znalosti a nabudou částečný přehled o přírodním bohatství zemí, kterým v jejich rozvoji přispěli také četní naši pracovnici.

Poněvadž k obsahu textu 2. vydání nebyly žádné připomínky ani ze škol, ani od sběratelů, vychází toto 3. vydání nezměněné.

V prosinci 1972 Autor

SCHÄFER, JAROLÍM - DĚDINA VE VICHŘICI

SCHÄFER, JAROLÍM

DĚDINA VE VICHŘICI
Obrázek z války

Josef Stejskal, Brno, 1946
Miroslav Stejskal, Praha, 1946
edícia Lidová knihovna (2)
obálka a frontispic František Bílkovský
1. vydanie, 3.000 výtlačkov

beletria, román, podpis autora,
198 s., čeština
hmotnosť: 332 g

tvrdá väzba, zrejme dobová preväzba
stav: dobrý, na predsádke menu majiteľa, na patitule podpis autora

NEPREDAJNÉ

*H-6-5*

Nastal rok 1944. Rok nejtěžších porážek Německa.

Rudá armáda zahájila v prvních dnech roku ofensivu u Leningradu a Novgorodu.

Němci ustupují za Dněstr.

Rudá armáda osvobozuje Černovice v Bukovině a brzy nato zahajují Rusové ofensivu na Krymu.

V dubnu stojí vojsko I. Ukrajinského sboru na hranicích Československa.

Německo ztrácí posice na všech frontách.

V květnu je osvobozen Sevastopol a v prvních dnech červnových obsazují Spojenci Řím.

Dědina vzrušeně dýchá. Valí se velké události. Německo slábne, ztrácí půdu pod nohama, ale umírající bestie tím více kope kolem sebe. Tisíce Čechů, Poláků, Francouzů a Rusů umírají denně v koncentračních táborech. Němci zuří nebo se plačtivě doprošují u své »prozřetelnosti« vítězství. Každý rozumný člověk už ví, že hodina osvobození z pekelných pout okupace se blíží...

Ráno, v poledne, večer i v noci jsou bělinské přijimače zapojeny na cizinu. Poslouchá se Moskva, Londýn... »Občané českoslovenští, připravte se, osvobození se blíží, smrt okupantům a zrádcům národa!«

Antoš Přikryl, který za stravu slouží s manželkou na svém rodném statku, brousí ve volných chvílích dva dlouhé nože. Jedním podřeže Němce Wegebera a druhým jeho manželku.

Mladých mužů v dědině se zmocňuje zvláštní horečka. Dlaně je svrbí z nečinnosti, k níž jsou odsouzeni. Rádi by se zúčastnili na tom překotném vření, jež k nim se všech stran doléhá, ale uvědomují si svou malormocnost. Kampak s hlavou proti zdi? A zbraní v dědině není. Ví se jenom o dvou zakopaných loveckých puškách, jednom browningu a dvou starých, rezavých bubínkových revolverech.

Za jarních podvečerů scházejí se v olšovém mlází nad německou školou chasníci z dědiny a rokují o tom, co by měli počít. Krev jim prudce kolotá v žilách, oči jim v přítmí planou zvláštním žárem.

Konečně i Spojenci zahájili soustředěnou ofensivu proti Německu. Dne 6. června se vyloďují v Normandii.

S neúprosnou jistotou se blíží konec hydry, jež se jmenuje nacismus.

Němci používají v největším zoufalství své tak dlouho ohlašované tajné zbraně. Vystřelují z evropské pevniny V 1 proti Anglii.

Dne 21. července prochází nová vlna vzrušení dědinou.

»Lidé zlatí, slyšeli jste, že byl včera na Hitlera spáchán v hlavním stanu atentát ?«

Žije dosud či snad už zemřel? Bude Německo kapitu ...

RUSINSKÝ, MILAN - SVĚTLOU STOPOU

RUSINSKÝ, MILAN

SVĚTLOU STOPOU
Sedmdesát let Matice Opavské

súkromná tlač Hynek Viceník a Josef Hrachovina, Praha, 1947
obálka Jan Sládek
99 nepredajných výtlačkov

história
10 s., čeština
hmotnosť: 28 g

mäkká väzba s prebalom
stav: veľmi dobrý, podpis vydavateľa Hynka Viceníka s vročením P.F. 1948

NEPREDAJNÉ

*H-7-1*

Publikace byla vydaná jako soukromý neprodejný tisk k 70. výročí založení Matice opavské.

Obsahuje popis činnosti Matice od založení do roku 1945.

BENDOVÁ, KRISTA - FRČKO A JEŽKO

BENDOVÁ, KRISTA
SABO, ŠTEFAN

FRČKO A JEŽKO

Smena, Bratislava, 1962
ilustrácie Božena Hajdučíková
1. vydanie, 25.000 výtlačkov

knihy pre deti, rozprávky, leporelá,
12 s., slovenčina
hmotnosť: 235 g

leporelo
stav: zachovalý

9,90 € PREDANÉ

*BIB08*in **S5Z**

MICHALKOV, SERGEJ - MAČIATKA

MICHALKOV, SERGEJ

MAČIATKA
(Stichi dľa detej)

Mladé letá, Bratislava, 1976
preklad Ján Turan
ilustrácie Jarmila Pavlíčková
edícia Leporelá
1.vydanie, 21.000 výtlačkov

rozprávky, knihy pre deti, leporelá,
12 s., slovenčina
hmotnosť: 190 g

leporelo
stav: dobrý, knižničné pečiatky

5,90 € PREDANÉ

*BIB08*

LYSKOVÁ, JOLANTA - DOBRE SA NÁM POSKAKUJE ...

LYSKOVÁ, JOLANTA

DOBRE SA NÁM POSKAKUJE ...

Panorama, Praha, 1990
zo slovenskej ľudovej poézie vybrala Hana Vrbová
ilustrácie Jolanta Lysková
1. vydanie, 14.000 výtlačkov
ISBN 80-7038-160-4

knihy pre deti, leporelá
12 s., slovenčina
hmotnosť: 212 g

leporelo
stav: zachovalý

3,50 €

*BIB08*in **S5Z**

PETIŠKA, EDUARD - KAM SE SCHOVAL NŮŽ

PETIŠKA, EDUARD

KAM SE SCHOVAL NŮŽ

Albatros, Praha, 1984
ilustrácie Helena Zmatlíková
4. vydanie, 75.300 výtlačkov

knihy pre deti, leporelá
10 s., slovenčina
hmotnosť: 140 g

leporelo
stav: dobrý

5,90 €

*BIB08*in **S5Z**

JANOUŠKOVÁ, ALENA - ENYKY BENYKY

JANOUŠKOVÁ, ALENA

ENYKY BENYKY
(Enyky benyky)

Panorama, Praha, 1986
ilustrácie Alena Janoušková
preklad Štefánia Pártošová
2. vydanie, 9.000 výtlačkov

knihy pre deti, leporelá
12 s., slovenčina
hmotnosť: 223 g

leporelo
stav: dobrý

PREDANÉ

*BIB08*DETS*

ČTVRTEK, VÁCLAV - OBRÁZKY Z LESA ŘÁHOLCE

ČTVRTEK, VÁCLAV
FRÝBOVÁ, VLADIMÍRA
PILAŘ, RADEK

OBRÁZKY Z LESA ŘÁHOLCE

Panorama, Praha, 1985
ilustrácie Radek Pilař
pôvodné slovo k obrázkom Vladimíra Frýbová
z 1.kapitoly Václava Čtvrtka - Cipísek
2. vydanie, 25.000 výtlačkov

rozprávky, leporelá
10 s. čeština
hmotnosť: 100 g

leporelo
stav: používaná, zachovalá

3,90 €

*BIB08*in **S5Z**

NIŽNÁNSKY, JOŽO - LÁSKY ŽOFIE BOSNIAKOVEJ

NIŽNÁNSKY, JOŽO

LÁSKY ŽOFIE BOSNIAKOVEJ

Tatran, Bratislava, 1971
ilustrácie Jozef Šturdík
prebal Jozef Šturdík, Karol Rosmány
edícia Meteor (31)
1. vydanie, 110.000 výtlačkov

beletria, román, história,
376 s., slovenčina
hmotnosť: 444 g

tvrdá väzba, papierový prebal

PREDANÉ stav: dobrý *takro*bels*
PREDANÉ stav: dobrý, bez prebalu *kolha*H-kris*
stav: dobrý, knižničné pečiatky, bez prebalu *trsos*  DAROVANÉ EGJAK
stav: veľmi dobrý DAROVANÉ mipet

Jožo Nižnánsky vo svojom románe Lásky Žofie Bosniakovej uvádza nás na začiatok XVII. storočia. Oboznamuje čitateľa s mnohými významnými historickými osobami, najmä so Žofiou Bosniakovou, jej manželom Fraňom Vešelínom i jeho druhou ženou Máriou Széchyčkou, ktorú básnici ospevujú ako Muránsku Venušu. Spisovateľ v románe, ktorý po prvý raz vychádza knižne, oživuje v rámci pútavého deja, oplývajúceho ľúbostnými zápletkami i politickými intrigami, zaujímavý úsek minulosti Slovenska. Na zrúcaninách Strečna, Muránskeho a Fiľakovského hradu neúprosný zub času dokonáva svoje dielo, no v románe Joža Nižnánskeho sa tieto hrady vynárajú v plnej sláve.

Jožo Nižnánsky v tomto románe prvý prozaicky spracoval historickú tému, ktorá predtým svojou mravnou hĺbkou a dojímavosťou zaujala a inšpirovala aj Hviezdoslava k vytvoreniu úchvatného eposu a F. R. Osvalda k napísaniu balady o Žofii Bosniakovej. Hviezdoslav básnicky spracúva bolesť, ktorá vznikla z citovej lásky hlavnej hrdinky, no autor nášho románu rozoberá všetky jej lásky a celú dobu v jej rozmarnej kráse, búrlivej samopaši, romantike, takže sa v diele odráža ako skvelý kontrast jemná duša a čistý človek, akým bola Žofia Bosniaková. Nižnánskemu sa plne vydarili aj epizodické postavy (napríklad Štefan Kun), pri ktorých sa zaskvel jeho zmysel pre humor a romantickú perokresbu.

Historicko-dobrodružný román Joža Nižnánskeho „Lásky Žofie Bosniakovej“ je ďalším pozitívnym výsledkom autorovho cieľavedomého a chvályhodného úsilia vyčariť z našej bohatej minulosti všetky deje, ktoré si zaslúžia pozornosť potomkov.

5 PODIVNÉ MANŽELSTVO

Boj o dedičstvo

Máloktorý mladý muž sa nabažil a naprosil toľko ako Štefan Kun, kým sa dočkal splnenia svojej najvrúcnejšej túžby.

Už niekoľko ráz sa bol dohovoril s Máriou Széchyčkou, že sobáš bude vtedy a vtedy, ale nevesta vždy narazila na dajakú prekážku, pre ktorú bolo treba sobáš odložiť na istý, či neistý čas. Už ho začalo pokúšať aj podozrenie, či si Mária nerobí z neho blázna. Veď čochvíľa bude celej krajine na posmech. Už toľko sa navolal na svadbu a potom naodvolával, že sa málokoho opováži ešte raz pozvať. Daktorý horkokrvnejší a prostorekejší príbuzný, priateľ alebo známy, ktovie koľký raz pozývaný, si možno vyprosí také vodenie za nos, a to celkom oprávnene. Pravda, ak jeho vodia za nos, to ho ešte neoprávňuje iných blázniť.

Neraz sa pri všetkej úcte a pochopení voči Márii Széchyčke rozhorčil a pohoršil. Ale Mária Széchyčka ho vždy hravo odzbrojila. Stačilo pár úsmevov a pekných slov a Štefan Kun skrotol ako baránok, ba napokon ešte aj odprosoval za svoju netrpezlivosť a za slová azda trochu tvrdšie.

— Veď nám nič neutečie, Pišta, — utešovala ho, a keď bolo treba, nazvala ho Pištinkom alebo Pišťuľkom.

Musel s tým súhlasiť, lebo vedel, že keby bol ešte netrpezlivejší, nedočkavejší, keby sa nezmieroval s ustavičnými odkladmi sobáša, mohlo by sa všetko rozbiť, Mária by mu mohla ukázať chrbát. A len potom by utŕžil ozajstnú hanbu. Celý svet vie, ako bláznivo sa zamiloval, lebo svetu o svojej úžasnej láske azda viacej rozprával než Márii Széchyčke. Jej by najradšej bol ukázal hĺbku svojich citov, keby ho nebola vždy ochladila neveľmi zamilovaným spôsobom.

— Načo zbytočné reči? Zasnúbili sme sa, je teda samozrejmé, že sa milujeme.

Štefanovi Kunovi to nebolo také samozrejmé, no jednako mlčal, a to len zo strachu, aby ju nepodráždil tak, že by zasnúbenie mohla zrušiť.

Keď v ňom blčal hnev, utešoval sa vždy rovnako.

— No keď budeme svoji, bude to inakšie.

Najčastejšou príčinou odkladov sobáša bývali majetkové

starosti Márie Széchyčky. Bethlenovci podnikali všetko možné, aby jej dedičstvo po mužovi čím väčšmi stenčili. Ľahko im bolo zápasiť s mladou, medzi paragrafmi a všelijakými právnickými fígľami neskúsenou ženou, hoci mala aj šikovného advokáta Mateja Pathayho. Bol to nerovný boj, v ktorom na jednej strane stála mocná rodina kniežaťa Bethlena — a na druhej mladá vdova.

Paragrafy ešte vždy nie sú dosť skrútené, aby sa nedali skrútiť ešte väčšmi v prospech mocnejšieho.

A bethlenovská rodina pri všetkých svojich výhodách, aby pred súdom zvíťazila, neokúňala sa vtiahnuť do hry aj česť mladej vdovy. Za cvendžiace zlato skupovala svedkov, ktorí mali dokazovať, že dedičstva po mužovi pre svoj samopašný život nie je hodná.

Svedkov možno nájsť na všetko. Bethlenovci sa rozhodli dokazovať pred súdom, že Mária má na svedomí aj smrť svojho muža. Či to nie je podozrivé, že umrel v najplnšom kvete?

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

... posledná veta ...

V piatok ráno 4. augusta 1644 stal sa Fraňo Vešelín pánom Muráňa a v nedeľu 6. augusta 1644 si prisahali s Máriou Széchyčkou večnú vernosť.

ST. MICHAEL, MICK - ICH VLASTNÝMI SLOVAMI - QUEEN

ST. MICHAEL, MICK

ICH VLASTNÝMI SLOVAMI - QUEEN
(In Their Own Words - Queen)

Champagne Avantgarde, Bratislava, 1992
preklad Patrick Frank
edícia Ich vlastnými slovami (3)
1. vydanie
ISBN 80-7150-093-3

životopisy, pop-music, hudba, rock,
116 s., čb fot., slovenčina
hmotnosť: 474 g

tvrdá väzba
stav: výborný, nepoužívaná

4,00 € PREDANÉ

*BIB08* (in *085*)

„Bolo by hlúpe tvrdiť, že niečo také na internátoch neexistuje. Všetko, čo sa o tom hovorí, je viac-menej pravda. To šikanovanie a podobne. Na mňa si zasadol jeden učiteľ. Nešokovalo ma to, pretože na internátnych školách... to nezačne naraz, dostávate sa do toho postupne. Postupne to prerastá do každodenného života. Aj ja som bol istý čas zelenáč. To zažije väčšina školákov. Neznášal som tie ich školácke žartíky. Nehodlám to ďalej rozoberať.“

O brutalite a homosexualite na internátnych školách (1974)

„Umelecká škola vás naučí väčšmi si všímať módu a byť vždy o krok vpredu.“

(1971)

„Som plný extrémov. Mám svoju tvrdú a mäkkú stránku, a medzi nimi toho veľa nie je. Ak stretnem toho pravého, niekedy som veľmi krehký a zraniteľný, úplne ako malé decko. Stáva sa mi to vždy, keď ma niekto podrazí. Ale niekedy som zase tvrdý a vtedy mi nikto nedokáže ublížiť.“

„Som veľmi emocionálny. Kedysi mi rozhodovanie trvalo nejaký čas, ale teraz sme tak dokonale zosúladení, že každý okamžite zapadne do svojej úlohy. Vždy sa síce pri tom hádame, ale to je len dobre, pretože tak sa dostaneme k jadru problému a môžeme si vybrať to najlepšie. Ale v poslednom čase sa toho odrazu deje veľmi veľa a všetci chcú všetko ihneď vedieť, a tak sa občas dosť rozčertím.

Vždy musíte vedieť, kedy prestať. Ale na prvom mieste je vždy publikum - je to otrepaná fráza, ale ja to myslím vážne. V poslednom čase dokonca od zlosti hádžem po ľuďoch veci, to som nikdy nerobil. Nedávno som po komsi hodil pohár. Zrejme sa za pár rokov zbláznim a budem jedným z množstva šialených hudobníkov.“

(1974)

„Hudobníci už dávno nie sú asociáli. Pokiaľ ste sa chceli spýtať, či som mal bohatých rodičov, ktorí do mňa vrazili kopu peňazí, a či ma nerozmaznali, moja odpoveď je - nie. Moji rodičia boli veľmi prísni. A nie som jedináčik, mám sestru. Deväť rokov som bol na internátnej škole a rodičov som nevídal príliš často. Bolo to však na niečo dobré - naučilo ma to samostatnosti.“

(1974)

„Nepáči sa mi, že mám krivé zuby. Chystám sa dať si ich vyrovnať, no zatiaľ som si na to nenašiel čas. Ale okrem toho... som dokonalý.“

„Neznášam vrecká na nohaviciach. Mimochodom, nenosím vystužené spodky. Všetko, čo tam nosím, je moje vlastné, žiadna fľaša od coca-coly.“

(1974)

„Stále zápasím s uzlinami. V hrdle sa mi objavujú zhrubnuté suché miesta. Občas obmedzujú môj hlasový rozsah. No zatiaľ nad nimi vyhrávam.

Obmedzil som červené víno a celé turné sa plánuje s ohľadom na moje uzliny. Mal by som ísť na operáciu, ale nemám rád lekárov a nepáči sa mi predstava, že sa mi niekto s kadejakými nástrojmi vŕta v krku.“

(1975)

„Chcem mať vlastné súkromie a mám pocit, že som pre to urobil dosť. To znie ako od Grety Garbo, však? Obaja sme narodení v rovnakom znamení, v znamení Panny.“

„Ľudia sa pri mne správajú bojazlivo, akoby sa báli, že ich zjem. Ale ja som v podstate dosť ostýchavý.“

(1976)

MRÁZ, IGOR - PRESLÁVILI SLOVENSKO

MRÁZ, IGOR

PRESLÁVILI SLOVENSKO

S-Glóbus, 1991
fotografie Dušan Koutný, Peter Pospíšil, Ján Géci
obálka František Mayer
ISBN 80-900455-3-7

Encyklopédie, šport, životopisy
184 s., čb fot., slovenčina
hmotnosť: 328 g

tvrdá väzba
stav: perfektný, nečítaná

predané

*BIB08* in **S6P**

PRVÁ DEKOROVANÁ MEDAILOU

Matylda PÁLFYOVÁ

S účasťou našich športovcov na OH 1936 v Berlíne boli problémy. Mnohí proti nej protestovali, pretože organizácia bola v rukách armády, ríšskym kancelárom sa stal roku 1933 A. Hitler, hrozilo nebezpečenstvo nacizmu. Starosti boli aj so zabezpečením štafety s olympijským ohňom, pochodeň (prvý raz vôbec) niesli z Olympie do Berlína cez Grécko, Bulharsko, Juhosláviu, Maďarsko, Rakúsko a naše územie. Šlo o významnú novinku, ktorou sa začala dodnes udržiavaná tradícia.

Čs. olympijský výbor sa napriek protestom rozhodol, že naši športovci na tieto hry pôjdu. Stalo sa tak aj na nátlak vlády a v snahe nenarušiť vzťahy s MOV.

Odcestovala 164-členná výprava a v nej 13 žien, zväčša gymnastiek. Bola to dovtedy naša najpočetnejšia výprava. Olympijskú rovnošatu si oblieklo aj deväť slovenských športovcov, z nich dve ženy: Margaréta Schieferová, prvá slovenská atlétka na OH, diskárka z Trstína a Matylda Pálfyová z Kostolian nad Hornádom, ktorá sa kvalifikovala do družstva gymnastiek. Práve ona, tak ako zápasník Jozef Herda, si vybojovala striebornú medailu. Ako prvá žena v slovenskom športe získala olympijskú poctu.

Gymnastika žien bola vtedy ešte v plienkach. Veď na MS 1934, dva roky pred OH, súťažili ženy prvý raz. Ich program pozostával z troch častí — z voľných zostáv na bradlách s nerovnakou výškou žrdí, na kladine a v preskoku koňa na šírku. Potom boli atletické disciplíny: beh na 60 m, skok do diaľky a hod oštepom. Ďalej rytmická zostava s hudobným sprievodom alebo spevom. Družstvá boli šesť — až osemčlenné a naše zvíťazilo v zostave V. Dékanová, E. Hájková, A. Hřebřinová, V. Foltová, V. Jarušková, M. Šebková, J. Bajerová, Z. Vermiřovská. Jediné cvičilo na bradlách s nerovnakou výškou žrdí a právom môžeme konštatovať, že naše dievčatá sú objaviteľkami tohto náradia. Matylda Pálfyová teda ešte v družstve nebola, hoci mala už 22 rokov, vybojovala si miesto až neskôr, čo bol v konkurencii českých gymnastiek nečakaný úspech.

Podľa dostupnej literatúry sa jej meno objavilo pred športovou verejnosťou až roku 1935, keď Spravodaj Sokolskej župy východoslovenskej Jána Kollára písal: „Sestra Matylda Pálfyová, členka Jednoty Košice, je první Slovenkou vůbec, ktorá se svou neúnavnou pílí probojovala do olympijského družstva žen a při konečných vylučovacích závodech umístila se na 4. místě se 73,0 body. Ve společném utkání olympijského družstva našeho s olympijským družstvem Sokola jugolávského v Lublani 31.5. dosáhla dokonce 3. místa ze všech závodnic počtem 71,4 bodu. Je to výkon vynikající, k němuž všichni sestře Matyidé blahopřejeme a na cestu k nejvyššímu závodu světa na OH do Berlína jí přejeme hodně zdaru."

Zažiarila rýchlo, v Berlíne štartovala v čs. družstve 12. augusta 1936 a urobila tam slovenskej gymnastike veľkú slávu. Družstvo bolo osemčlenné, obsadilo druhé miesto za Nemeckom, no kritiky sa zhodovali v názore, že malo zvíťaziť. Iba skutočnosť, že všade vládol nacionalistický šovinizmus a rozhodcovia tlačili domáce gymnastky do popredia, zapríčinila, že naše družstvo sa nevrátilo so zlatou medailou. Členka družstva M. Větrovská spomína: „Nášmu družstvu prisudzovali už pred odchodom víťazstvo, ale v atmosfére, aká vládla v Berlíne, kde nezáležalo na výkonoch, ale na drese s hákovým krížom, to bolo vylúčené.“

Pálfyová bola štvrtou našou najúspešnejšou gymnastkou a získala 63,67 b zo 75 možných bodov. Súťažilo sa na bradlách v povinných a voľných zostavách, na kladine a na koni. Vo viacboji štartovalo osem družstiev a naše v zostave: V. Foltová, V. Děkanová, Z. Veřmiřovská, M. Pálfyová, A. Hřebřinová, B. Dobešová, M. Větrovská, M. Bajerová. Teda päť gymnastiek z MS 1934, iba tri členky boli nové, medzi nimi aj Pálfyová.

Muselo to byť výborné družstvo, veď jeho základ zažiaril aj na MS 1938 v Prahe. Súťažilo sa vtedy dokonca aj v povinnej zostave na kruhoch, ďalej na bradlách s nerovnakou výškou žrdí, na kladine, v preskoku, v behu na 60 m, v hode diskom a vo voľnej spoločnej skladbe s kužeľami. Naše družstvo zvíťazilo s prevahou pred Juhosláviou, Poľskom a Bulharskom. Majsterkou sveta sa stala Vlasta Děkanová, ktorá obhájila titul z roku 1934, druhá skončila Zdena Veřmiřovská a tretia Matylda Pálfyová. Teda tri naše na stupňoch víťazov, a medzi nimi aj Slovenska, tiež členka víťazného družstva.

Po rozbití republiky a vzniku Slovenského štátu sa Pálfyová už nevenovala gymnastike. Telovýchova a šport prešli reorganizáciou, viaceré telovýchovné spolky zanikli, iné vznikali. Pálfyová sa presťahovala do Bratislavy, venovala sa atletike, jazdectvu a vodnej turistike. Jazdectvo sa jej stalo osudným. Zahynula tragicky pri jazde na koni 23. septembra 1944, ešte plná športovej energie a mladosti, iba 32-ročná (nar. 11. marca 1912).

Ešte menej správ existuje o prvom slovenskom gymnastovi-olympionikovi. Bol ním Košičan Ľudovít Kmeťko-Kmetyko, ktorý štartoval na OH 1912 v drese Uhorska a vo viacboji družstiev získal striebornú medailu. V archívoch sa uvádza pod menom Lajos Aradi-Kmetykó. Narodil sa 22. marca 1884 v Košiciach, neskôr žil v Budapešti, kde 4. januára 1952 vo veku bezmála 68 rokov zomrel.

PETROVIČOVÁ, ETA - TURISTICKÉ CESTY V TOPOĽČIANSKOM OKRESE

PETROVIČOVÁ, ETA

TURISTICKÉ CESTY V TOPOĽČIANSKOM OKRESE

Socialistický dnešok, Topoľčany, 1962
edícia Knižnica Socialistického dneška (1)
obálka Ján Fabik, Edo Manina
kresby Ján Fabik
fotografie J. Bielich, Edo Manina, J. Orémus, O. Ozábal, I. Výbor
1. vydanie, 3.000 výtlačkov

turistika
72 s., čb fot. slovenčina
hmotnosť: 61 g

mäkká väzba
stav: dobrý, bez mapiek

2,00 €

*BIB08* in **S4P**

Turistika v Topoľčianskom okrese bola donedávna popoluškou. V telovýchovných jednotách, v závodoch a v školách sa vždy našlo dosť objektívnych príčin, pre ktoré sa nevenovala tomuto športu patričná pozornosť. No v posledných rokoch, a najmä v tomto roku, nastal podstatný obrat. Turistika našla svoje miesto najmä u mládeže, no i dospelí sa jej čoraz viac venujú. Ved turistika je športom všetkých vekových kategórií a možno sa jej venovať po celý rok.

Neustále u nás vzrastá počet odborov turistiky. Vznikajú turistické krúžky na školách. Z vlaňajších troch je ich už v roku 1962 vyše dvadsať. V akcii „100 jarných kilometrov“ sme zaznamenali v roku 1960 necelých 200 účastníkov a v roku 1961 už 600. V roku 1962 vzrástol tento počet takmer dvojnásobne.

Tento rozvoj turistiky v Topoľčianskom okrese dal podnet k napísaniu príručky o turistických cestách v našom okrese. Príručka chce byt skromným príspevkom k rozvoju turistiky a pomôže milovníkom prírody putovať po vyznačených cestách a poznávať krásy nášho okresu. Keď získa do radov turistov ďalšie desiatky a stovky najmä mladých ľudí, splní svoje poslanie a cieľ, ktorý jej autorka i vydavatelia určili.

Dobrú pohodu na cestách!