Alexander Kanevskij (1933) patrí v súčasnosti k najpoprednejším sovietskym humoristom. Je známy ako autor divadelných hier, prevažne komédií, ako filmový scenárista i ako spisovateľ. Žije a tvorí v Kyjeve.
Kanevského humoristicko-satirické poviedky sa vyznačujú predovšetkým aktuálnosťou. Autor hľadá a nachádza smiešne v každodennom živote, v intímnom okolí, medzi spolupracovníkmi, v inštitúciách, vo výrobnej i tzv. terciárnej sfére. Vysmieva sa ľudskej hlúposti, ziskuchtivosti, egoizmu, ľahostajnosti, neschopnosti, neochote, byrokratizmu, formálnemu vzťahu k povinnostiam, malomeštiackym prežitkom atď., pričom za všetkým cítime angažovaný postoj spisovateľa. Kanevského vtipné a duchaplné poviedky patria k tomu najlepšiemu, čo v sovietskom humore a satire v ostatných rokoch vzniklo. Svojskou formou sa vysporadúvajú s tým, čo hamuje napredovanie spoločnosti, a sú výsostne aktuálne i u nás.
Gabriel Chevallier, autor Zvonodrozdova, u nás známeho z českého prekladu pod názvom Zvonokosy (v pôvodine Clochemerle), narodil sa v juhofrancúzskom meste Lyone, na jednom z nábreží Saôny. Stredoškolské vzdelanie si získal na rozličných gymnáziách (kolégiách) v rodnom kraji. Tu hodno pripomenúť, že päť rokov štúdií strávil ako chovanec internátu rehoľného ústavu, ktorého prostredie a ovzdušie ho neskôr inšpirovalo na napísanie satirického románu Sainte-Colline (Svätý pahorok, v českom preklade známeho pod názvom Kolej na Svatém kopečku), ostro bičujúceho tmárstvo rehoľníckych učilišť.
Ako šestnásťročný zapísal sa na Vysokú školu krásnych umení v Lyone, na oddelenie maliarstva. Za mobilizácie roku 1914 musel narukovať, v októbri 1915 ako dvadsaťročný utrpel zranenie, no už r. 1916 sa opäť musel vrátiť na front, kde bojoval až do konca vojny v radoch pešiakov.
Každý človek je román — jen ho umět napsat!
Tato úsmevná knižka vám objasní, proč o každém človeku není napsán román. Jako autor více než třiceti knih a absolvent devatera řemesel, z nichž nikoliv nejlehčí bylo redaktorství, zavede vás Adolf Branald k špehýrce vedoucí do oné velké dílny, kde vzniká literatura. Propašuje vás do černých kuchyní autorů světových i tuzemských. Podělí se s vámi o jejich moudra a prozradí některá profesionální tajemství proměňování nápadu v knihu. Pro lepší názornost doplní výklad zajímavými příklady přímo ze života.
Na společné cestě za poznáním budou vás provázet i jeho přátelé spisovatelé, a to způsobem až dosud ojedinělým: svými bezděčnými kresbami a rukopisnými ukázkami, z kterých se naučíte hádat jako z dlaně. Dostane se i na autory, kteří se nikdy knihy nedočkali. Andělské schody nejsou návodem, jak psáti snadno a rychle, spíš naopak: jak psáti těžce a pomalu. Především ale jde o příjemnou besedu se čtenáři, kteří už o knize něco vědí a chtějí vědět ještě víc. Mají-li Andělské schody přece jen nějaký vyšší cíl — a to by mít měly, když vedou do nebe — pak: odradit neschopné a povzbudit talentované.
*zimpa2*belx-eng-humor*
Opäť je tu Blesk - pes, na ktorého sa len tak nezabúda. Ostražitý strážca brloha (aj pred igelitovými taškami), postrach všetkých poštárov (teda tých, ktorí mu neotlčú zväzok listov o ňufák), milovník steakov (v akejkoľvek podobe), majiteľovej nohy (predovšetkým v šortkách) a svojej životnej družky Ely (najmä jej zadočka). Tento rok to veru nemá ľahké. Príchod ľudského mláďatka do brloha nielenže oživí hrozbu straty jeho psieho klenotu, ale nastolí aj otázku sťahovania do nového domova.
Nášho hrdinu navyše čaká nejedna náročná úloha: zachrániť týranú sučku Lili, splodiť s prísne stráženou Elou malých Bleskov a presvedčiť psy v parku (ktoré si myslia, že je nasprostastý) o svojej genialite.
Ephraim Kishon narozen 23. srpna 1924 v Budapešti, žije od roku 1949 v Tel Avivu. Ve 33 jazycích a v doposud celkovém nákladu 68 milionů (! ) výtisků potěšil své čtenáře na celém světě. A i každá další kniha je ukázkou skvělé satiry. Jeho humor je nevyčerpatelný, (výrok: na světě žádný humor neexistuje, ale já z něho žiji). Jeho satira je ostrá, ale přitom plná životní moudrosti a tolerance k chybám a chybičkám každého z nás.
POVÍDKY O DANÍCH představují české čtenářské obci daně, finanční úřady a státní instituce z nadneseného pohledu satirika. Daně jsou nutnou a nemilovanou "vymožeností" každého státu. Platit daně se musí - ale proč zrovna já? Tuto otázku si klade daňový poplatník pan Kishon - a jako satirik si může dovolit uvažovat v takových extrémech, které “normálnímu" plátci daní nejsou dány. A vůbec není důležité, jestli se to vše odehrává v malé zemi u Středozemního moře nebo v malé zemi ve středu Evropy.
Sledujte Kishonův boj s finančními úřady, při kterém obě strany (daňový poplatník i daňový výběrčí) hledají cestu k úspěchu v nápaditosti a originalitě. Zajímavou roli přitom hrají i daňoví poradci a burzovní makléři. Leckterá situace může být čtenáři známá z jeho vlastních zkušeností. Věříme, že daňová sazba z příjmů ve výši 102, 375% zůstane fantazií pana Kishona. A čtenáři (plátci daní) přejeme, aby své vlastní daňové přiznání předkládal alespoň s takovou dávkou humoru, jak to činí pan Kishon - daňový poplatník.
Přivedla je na řeku náhoda, či osud? Ještě nedávno se neznali, teď společně sedají do kánoí. Mužný Křižák, nejkrásnější dívka českých vod Dana, neúnavný organizátor Keny, majetnický Sumec, Lída - děvče krev a mlíko, křehká Lucie, pomalý Otouš a další. Některé posádky sváže řeka na celý život, jiné rozdělí.
Zážitky z plavby, z večerů při kytaře, z vodáckých hospod jsou dramatické i humorné, přinášejí radost i slzy, ale hlavně - baví a dojímají čtenáře knih Zdeňka Šmída už více než dvě desetiletí. Bylo jenom otázkou času, kdy z vděčných situací, nových příhod a tradičně vtipných glos vodáckého života vznikne televizní seriál. Jeho knižní podobu máte právě před sebou.
MIROSLAV ADAMEC (* 1957), scenárista, spisovatel. Člen Asociace režisérů a scenáristů. Píše knihy pro dospělé Trezor s kódem S. E. X., Teprve v nebi jde o život! i pro děti Sluneční hroch Oranžoch. Je autorem scénářů filmu UF-ONI jsou tady!, komedie Učitelky s praxi, televizní pohádky Pohádkové počasí, večerníčku Berta a UFO a dalších televizních a rozhlasových her.
ZDENĚK ŠMÍD (* 1937) - rodák z Pošumaví (Kdyně). Spisovatel, textař. Člen PEN klubu a Obce spisovatelů. Mezi jeho nejznámější díla patří knížka o vodáckém sportu Proč bychom se netopili (navazující knížky Proč bychom se nepotili a Proč bychom se netěšili), humorné cestopisy Za písní Severu, Bubny Berberů, Jak se mají Mayové a parafráze na pověsti a mýty Strašidla a krásné panny. K závažnějším dílům patří jeho horalská sága Cejch, povídková kniha Lesk a bída čekání či novely Trojí čas hor. Pozornost vzbudilo lehce provokativní ztvárnění českých dějin Jak jsme se nedali, aneb Kapitoly z dějin národního úpění. Populární jsou rovněž knihy o putování kolem dvou českých řek, Otava a Lužnice.
ČISTÉ RADOSTI MÉHO ŽIVOTA od Jana Šmída vydáváme pro velký čtenářský úspěch potřetí. Proč takový úspěch?
Své zvláštní místo má tato kniha už tím, že jde o původní román českého spisovatele, jehož dějištěm je americký Jihozápad, i pro samotné Američany málo známý, ale o to více zajímavý a kuriózní pro našeho čtenáře. Hlavní hrdina, obchodní cestující Nat Jessel, nám vypravuje o svém putování po venkovských osadách Arizony a Utahu, kde nabízí ke koupi nejrůznější textilie — „příležitost pro každého“, a to ve společnosti opuštěné lvice. Snažil se jí zprvu utéct, ale nakonec se stala jeho věrnou společnicí na obchodních cestách. Táboří s ní u potoků, horských jezer, na opuštěných lesních mýtinách nebo uprostřed drsné pouště. Jak v této divoké přírodě, jejíž vlastnosti přejímá, tak i v městském prostředí, jemuž se přizpůsobuje, dovede nacházet své čisté radosti. Výjimkou však pro něj nejsou ani situace prekérní a dobrodružné, protože vyjednávat s tvrdohlavými venkovskými obchodníky nebo se ubránit potulným hobos, kteří by člověka klidně obrali o těch pár bucků, co má u sebe, není věru jenom idyla nebo legrace. Přesto v Natově vyprávění převažuje osobitý humor a kus zdravé ironie, které mu pomáhají dívat se s nadhledem a optimisticky na všechny těžkosti, které by jiného přinejmenším připravily o dobrou náladu. Kromě toho má román co říci o americkém způsobu života, rozvrstvení americké společnosti a samozřejmě také o atraktivní americké krajině, kterou autor líčí neobyčejně přesvědčivě a poutavě.
„Čisté radosti“ Nata Jessela patří do hornaté, sotva obydlené a hlavně lesnaté země na jihozápadě Ameriky, ale jsou ve skutečnosti blízké a srozumitelné každému, kdo má smysl pro krásu přírody a pro opravdový, ničím neokrášlený pocit životní radosti. Proto je nám sympatický humor a chlapecký, trochu naivní šarm, s kterým Nat vypráví o sobě, o přátelích, o lidech, s kterými se náhodně setkal. A také o lvici Eileen, která připravuje Natovi celou řadu dalších čistých radostí jeho života.
Rozverný a vtipný příběh mistra anglického černého humoru zavádí čtenáře mezi příslušníky nejlepší společnosti meziválečné Evropy. V této společnosti experimentuje hlavní hrdina s pilulkami pro povzbuzení potence. S krásnou dívkou obchází významné osobnosti veřejného života, jimž aplikuje svou senzační drogu. Získané sperma ukládá do zvláštní lékařské banky s úmyslem nabídnout tento artikl k oplodnění bohatým a ctižádostivým dámám. Pikantní knížce nechybí vtip a černý humor, kterým si jistě získá řadu čtenářů.
Jako druhou v řadě Kishonových knih uvádíme ty nejlepší povídky o řidičích a pro řidiče, ale samozřejmě nejen pro ně. S úsměvem zjistíme, že i v Tel Avivu dochází k zapeklitým dopravním situacím, které s přehledem řeší „neomylní“ strážci zákona. Stejně jako u nás, také na izraelských silnicích jezdí piráti silnic, v městech chybějí parkovací místa a auta vypovídají poslušnost v tu nejnemožnější chvíli. V Kishonově podání jsou to okamžiky především pro zasmání a mnohým řidičům by vzpomínka na tyto povídky mohla pomoci při zdánlivě infarktové situaci v reálném životě.
*zimpa2*belx-eng-humor*
Blesk - svojský, nenapodobiteľný, nonšalantný, neskonale odvážny, mierne samoľúby, dosť neposlušný, ale aj obetavý a milujúci. To sú len niektoré podoby hlavného psieho hrdinu tejto nesmierne vtipnej knižky. Vďaka Bleskovi získate neopakovateľný pohľad na svet aj seba zo psej perspektívy a uznáte, že zopár roztrhaných topánok či zástup susedov búchajúcich v noci na dvere stoja za ten pocit mať takého spoločníka. Slovom, s Bleskom nikdy nie je nuda!
Anekdota, to je azda to najlepšie, čo vzniklo v kultúre európskych národov dvadsiateho storočia... Anekdota – to je most medzi minulosťou a prítomnosťou, anekdota – to je pravda v tej najčistejšej podobe...
Jistě, pane ministře (Yes Minister) je dnes již klasický britský komediální seriál o tom, jak to chodí ve vysoké politice. Ačkoli se odehrává ve Velké Británii, čtenář s překvapením (a možná i ulehčením] zjistí, že hrátky politiků a chování státní byrokracie je v Británii prakticky stejné jako v Česku. Geniální nápad autorů - hodný nejlepších tradic britského humoru - spočívá ve vytvoření fiktivního Ministerstva pro administrativní záležitosti, jehož činnost je zasazena do rámce reálné politiky. Hlavními protagonisty děje jsou novopečený ministr James Hacker stojící v čele tohoto ministerstva, stálý tajemník ministerstva sir Humphrey Appleby a osobní tajemník ministra Bernard Woolley. Zápletky příběhů jsou postaveny na rozdílných postojích naivního Hackera, který si chce při provádění své politiky udržet oblibu voličů, a cynického Applebyho, jenž si dal za úkol dohlížet, aby se Hacker příliš nevměšoval do záležitostí ministerstva a aby výkonná moc zůstala v rukou státní správy. Hacker se snaží různými způsoby realizovat své politické plány a nápady, například jak reformovat státní správu, což je jedním z úkolům jeho ministerstva. Woolley většinou soucítí s ministrem, ale jakožto správný státní zaměstnanec je loajální ke státní správě a tedy také k Applebymu. Sir Humphrey využívá různé důmyslné způsoby, jak Hackerovy nápady zmařit. Přestože tato situace zákonitě vyvolává řadu konfliktů mezi Hackerem a Applebym, někdy se stane, že se jejich zájmy shodují, a pak jsou nuceni spolupracovat.
Autory námětu a scénáře jsou Anthony Jay a Jonathan Lynn, kteří společně pracovali od poloviny sedmdesátých let ve společnosti Johna Cleese (člena Monthy Python’s Flying Circus). Poté, co BBC schválila jejich nápad, byl natočen pilotní díl seriálu, a po jeho přijetí začali v roce 1979 pracovat na 21 epizodách dlouhých zhruba 30 minut. Tyto epizody byly poprvé vysílány na BBC 2 v roce 1980 a ihned měly neobyčejný úspěch u diváků, novinářů, a dokonce i u některých politiků (M. Thatcherová řekla, že u seriálu s neobyčejným potěšením strávila celé hodiny). Seriál i jeho pokračování Jistě, pane premiére patří vždy při svém vysílání k nej sledovanějším televizním pořadům. Uznání a úspěchů se dočkali nejen autoři, ale také představitelé hlavních rolí: Paul Eddington byl naprosto přesvědčivý jako důvěřivý Hacker, zatímco Nigel Hawthorne mistrovsky ztvárnil machiavelistického Applebyho, jemuž geniálně asistoval Derek Fowlds v roli Bernarda. Když v roce 1988 obdrželi Paul Eddington a Nigel Hawthorne řád CBE a Antony Jay byl povýšen do šlechtického stavu, jedinými kritiky těchto ocenění byla - což nepřekvapuje - britská státní správa, která seriál označila za podlý, překážející a přeceněný. Oba autoři získali řadu ocenění, např.: řád britského impéria, cenu Britské filmové a televizní akademie (BAFTA) za scénář, Broadcasting Press Guild (dvakrát). Řadu dalších cen získal sám seriál který se vysílal již ve více než 40 zemích světa (např. BAFTA ho třikrát vyhlásila nejlepší komedií a v USA získal cenu za nejlépe napsaný komediální seriál). Půvab seriálu je ve vtipných zápletkách a dialozích (spíše než na situačním humoru), a ani knižní podoba vůči televizní verzi neztrácí nic na svém vtipu. Není proto divu, že kompletní vydání všech epizod seriálu Jistě, pane ministře bylo 106 týdnů v britském žebříčku nejprodávanějších knih „TOP 10“, bylo přeloženo do řady světových jazyků a prodalo se ho více než 1 000 000 výtisků.
Bajka je krátký smyšlený příběh s mravním naučením, praví definice, v němž zvířata či věci jednají jako lidé. Jaroslav Boček svou knížkou navazuje na tradici bajek, ovšem rozvíjí si ji po svém: vytváří roztodivný svět, v němž zvířata žijí nejen ve volné přírodě, jak jim káže Brehm, ale také v civilizovaném světě jako partneři, kolegové, spolupracovníci lidí. Jeho příběhy také nepatří k těm, které výrazně vyzdvihují své mravní poslání. Naopak — ať už čteme o medvědici--turistce, jež si chtěla z Prahy odvézt nevídaný suvenýr, o tučňákovi--snaživém vedoucím restaurantu, nebo o hrochovi, který si se zálibou listuje v módních časopisech, vždy nás v první chvíli zaujme především autorův nápad, rozmarná hra fantazie, a přece se nakonec zpod šupin, srsti či peří jeho hrdinů derou na povrch vlastnosti naše i našich současníků. Nad některými zakroutíme hlavou, jiným se usmějeme, leckteré nás trochu pobodají — ale zase ne natolik, aby nám pokazily pohodu z příjemné četby.
Doktorské příběhy anglického spisovatele Richarda Gordona jsou u nás dnes už přímo proslulé a nejednou přirovnávané k Alarichovým lékařským anekdotám. Jejich vydání kolují mezi milovníky humoristické literatury z kruhů lékařských i nelékařských, filmy podle nich natočené měly nesmírný úspěch. V našem svazku se znovu vracíme ke dvěma knížkám, v nichž autor s humorem tak vynikajícím zachytil zážitky svého mládí — studia na lékařské fakultě při staré londýnské nemocnici a první plavbu mladého lékaře na malé, nepříliš dokonalé zámořské lodi. Vtipným, často sebeironizujícím způsobem, skvěle vystiženým i v překladu Františka Gela, vypověděl Gordon mnoho o svém povolání, o životě lidí v chudé čtvrti kolem nemocnice i o svérázné posádce a podivínském kapitánovi, s kterým se plavil k jihoamerickému pobřeží. V Anglii si obě knihy získaly mimořádnou oblibu a Richard Gordon zanechal po letech práce v oboru anesteziologie lékařské praxe a věnuje se výhradně literatuře. Napsal ještě několik humoristických knížek, mj. Doktor hledá místo, Doktorský blahobyt, Léto sira Lancelota a Kapitánův stůl, u nás známý ze stejnojmenného filmu, a v posledních letech přešel od humoru k vážné literatúře a vydal několik pozoruhodných románů s lékařskou tematikou.
beletria, román, literatúra anglická, humor
248 s., maďarčina
mäkká väzba
stav: dobrý
0,50 €
*unk*hun*
Gerald Durrellt - családostul, állatostul - jól ismerik a magyar olvasók. Ezúttal „feleség-nézetből” ismerkedhetünk meg vele: élete párja, Jacquie Durrell élvezetes, csevegő stílusban meséli el megismerkedésük, nem kevéssé viharos házasságuk, közös állatgyűjtőútjaik (és az utak során megismert temérdek emberi csudabogár) lenyűgözően mulatságos történetét. A könyv vonzóerejét csak fokozza, hogy a szerző szövegéhez a mű középponti alakja és egyben kipellengérezett áldozata, Gerald Durrell fűz hol csípős, hol simogató - de mindig szellemes lábjegyzeteket.
NEPREDAJNÉ
*pralm*h-tv-4/2*
Lidové nakladatelství, Praha, 1971
edícia Anekdoty (9)
obálka Jaroslav Faigl
ilustrácie Jiří Šlitr
1. vydanie, 50.000 výtlačkov
26-026-71
humor
96 s., čeština
tvrdá väzba
stav: dobrý
predané
*barpe*belc*
