CHARVÁT, JOSEF - ŽIVOT, ADAPTACE A STRESS

CHARVÁT, JOSEF

ŽIVOT, ADAPTACE A STRESS

Státní zdravotnické nakladatelství, Praha, 1969
obálka Josef Týfa
1. vydanie, 5.000 výtlačkov
08-073-69

zdravie
136 s., čeština

tvrdá väzba s prebalom
stav: veľmi dobrý, prebal ošúchaný

0,50 €

*svama2*zdr*

Studie akademika Charváta je dílo významné, které se zabývá řešením všech otázek, na něž hledá odpověď nejen přírodovědec a lékař, ale i každý vzdělaný člověk, jenž se zajímá o problémy života. V devíti kapitolách probírá autor jakousi moderní „filosofii" života, jež je podána neobyčejně jasně a názorně, jak jsme již — kdo akademika Charváta známe — zvyklí. Je skutečně potěšením i pro přírodovědce číst jednotlivé kapitoly o vzniku života na Zemi, o vývoji a řízení v organismech, o informaci, adaptaci, stressech fyzických i duševních atd. A vše je psáno na základě nejnovějších výsledků biologie, biochemie, biofyziky i molekulární biologie a přitom jde současně o skvělé literární dílo, na které se těšíme, jak mohu směle říci za lékaře i přírodovědce. Akademik Charvát vidí vše z jakési ptačí perspektivy, vidí souvislosti, které jinak unikají — celé dílo je vysoce naukové a přitom se čte jako dobrodružný román. Lze je doporučit každému, kdo se zajímá o problémy moderního člověka nejen po stránce lékařské, ale i kulturní a sociologické. Najde v ní odpověď na mnohé palčivé otázky a problémy, kterou jinde marně hledá. Celkem lze říci, že vydání spisu akademika Charváta je velmi žádoucí, a doporučuji proto, aby jej lékaři, přírodovědci, milovníci přírody, kulturní a političtí pracovníci měli co nejdříve na svých pracovních stolech a promýšleli jeho obsah. Velmi jim pomůže v jejich práci. Také každému, kdo se chce poučit o problémech moderního člověka, a to jsme v našich republikách snad všichni, kdo to s nimi dobře myslíme.

Akademik Josef Charvát se narodil v Praze 6. srpna 1897. Vystudoval na lékařské fakultě Karlovy university v Praze. Po předběžném školení v chirurgii, farmakologii a psychiatrii nastoupil v r. 1923 na II. interní kliniku prof. Pelnáře, kde se r. 1928 habilitoval, r. 1933 byl jmenován mimořádným a r. 1938 řádným profesorem. V létech 1939—1945 vedl universitní polikliniku, od r. 1945 je přednostou III. interní kliniky a od r. 1956 ještě také ředitelem výzkumné Laboratoře pro endokrinologii a metabolismus. V roce 1969 byl zvolen rektorem Karlovy university.

Za koncepci neurohumorálních vztahů mu byla udělena státní cena Klementa Gottwalda. Je čestným doktorem Karlovy university v Praze, Jagiellonské university v Krakově a Komenského university v Bratislavě. Je členem Čs. akademie věd v Praze, Srbské akademie věd a umění v Bělehradě, Polské akademie věd ve Varšavě, čestným členem mnoha mezinárodních učených společností a nositelem vysokých vyznamenání našich i zahraničních. Radu let působí ve vědeckých poradních sborech Organizace spojených národů v New Yorku a Světové zdravotnické organizace v Ženevě. Jeho první publikace byla psychiatrická, ale pak se věnoval převážně endokrinologii.

V r. 1937 založil naši Endokrinologickou společnost, kterou od té doby vede. Loni byl zvolen čestným presidentem světového endokrinologického kongresu, který bude r. 1972 ve Washingtonu. Československou endokrinologii ubránil proti krajním směrům nervistickým i humoralistickým a začlenil ji jako nedílnou součást do ostatní fyziologie a patologie.