Je Amerika předurčena k zániku?
Je její identita a integrita ohrožena masovým přistěhovalectvím?
Ve svém průkopnickém díle Střet civilizací, které se stalo mezinárodním bestsellerem, profesor Samuel P. Huntington hájil provokativní a prorockou tezi, podle které s koncem studené války budou ideologie jakožto primární zdroj konfliktů v mezinárodní politice nahrazeny „civilizacemi“.
Jeho pronikavá analýza se ukázala jako správná. Nyní profesor Huntington obrací svou pozornost od globálních problémů k domácímu kulturnímu konfliktu, když analyzuje dopady, které mají jiné civilizace a jejich hodnoty na Ameriku. Ani tentokrát se nebojí bořit zakořeněné mýty a falešné iluze. I tentokrát svým dílem vyvolal - vedle řady pochvalných komentářů - i vlnu odporu a bouřlivých odmítavých reakcí. Byl dokonce označen za rasistu. Huntington se ovšem obává o budoucnost své země:
„Žádné společenství není nesmrtelné. I ta nejúspěšnější společenství čelí v jistém okamžiku svého vývoje hrozbě vnitřní dezintegrace a úpadku, jakož i vpádu vitálnějších a nelítostnějších barbarských nájezdníků´... Spojené státy nakonec čeká stejný osud jako Spartu, Řím a všechny ostatní předchozí civilizace... Rasově a etnicky homogenní Amerika je minulostí. Americká kultura je v situaci obležení. A jak dokazuje sovětský příklad, ideologie je příliš slabé pojítko, než aby sjednotilo společenství postrádající rasové, etnické či kulturní zdroje jednoty. Možná existují dobré důvody, proč se lze domnívat, že je to právě Amerika, která je spíše než jakýkoliv jiný národ předurčena k zániku. “
Amerika se zrodila z úsilí britských osadníků, kteří si s sebou do své nové vlasti přivezli svou specifickou kulturu tvořenou anglickým jazykem, individualismem, náboženským zaujetím a úctou k právu.
Masy přistěhovalců, které dorazily do Spojených států později, přijaly tyto hodnoty postupně za své a asimilovaly se do americké anglosaské protestantské kultury. V současné době je však národní identita ohrožována přílivem velkého počtu přistěhovalců převážně hispánského původu, bilingvismem, multikulturalismem, devalvací občanství a „denacionalizací“ amerických elit.
Pod vlivem událostí 11. září 2001 došlo k oživení amerického patriotismu a vzkříšení americké národní identity. Již nyní jsou však patrné signály, že toto oživení ztrácí dech, a to i přesto, že ve světě poznamenaném událostmi 11. září Američané čelí bezprecedentním hrozbám vůči své bezpečnosti.
Kniha Kam kráčíš, Ameriko? se zabývá klíčovými hodnotami, které z Američanů dělají Američany. V sázce není nic menšího než americká národní identita.
Samuel P. Huntington opět napsal pozoruhodnou knihu, která určitě vyvolá živou diskuzi a pozmění naše úvahy a představy o tom, kam spěje Amerika a svět vůbec. Huntingtonovy argumenty a postřehy jsou totiž platné nejen pro Spojené státy americké, nýbrž jsou i významným příspěvkem do diskuze o identitě evropské.
Nemusíme s Huntingtonem souhlasit, pokud však chceme pochopit dnešní Ameriku a předjímat její budoucí vývoj, bez četby Huntingtonovy poslední knihy se sotva obejdeme.
SAMUEL P. HUNTINGTON je držitelem profesury sponzorované nadací Alberta J. Weatherheada III. na Harvardské univerzitě a prezidentem Harvardské akademie pro mezinárodní a regionální studia. Je autorem nebo editorem přibližně tuctu dalších publikací. Mezi nejvýznamnější patří: Soldier and the State: The Theory and Politics of Civil-Military Relations (1981), Culture Matters: How Values Shape Human Progress (2001) a The Clash of Civilizations and the Remaking of Work Order (1998, česky Střet civilizací - Boj kultur a proměna světového řádu, 2001).
V edici „HOROR“ předkládáme u nás dosud málo rozšírený literární žánr — horor. Už samotný fakt, že jde o príbehy tajemné, ba hrůzostrašné, přinesou jistě i našemu čtenáři příjemné vzrušení, odpoutání se od běžných starostí, ide v nich pouze o fikci, nebo se obdobné drama může skutečně stát?
Odpověď na otázku možná najdete v této útlé knížce.
Vždyť lidský život a jeho příběhy jsou tím největším tajemstvím a často i záhadou. Čtenář nenajde sice návod, jak se zachovat v mezní situaci, ale spíš, jak se jí vyvarovat.
Věci nevysvětlitelné, neznámé, autoři příběhů neoddělují od skutečnosti, ale vkládají je do současného života a myšlení lidí, do situací, v nichž se může ocitnout téměř každý z nás...
ZATÍM CO TY SPÍŠ
Státná nakladatelství dětské knihy, Praha, 1955
ilustrácie Vladimír Fuka
1. vydanie, 10.000 výtlačkov
poézia, knihy pre deti, literatúra česká
43 s., čeština
tvrdá väzba, veľký formát
stav: veľmi dobrý, pečiatka v knihe
9,90 €
*bib27*dets* in h11
Verši a obrázky poučují básník a malíř dítě o mnoha lidech, kteří pracují v noci, aby připravili všem dětem a velkým lidem radostný příští den. Tak knížka vypráví o mamince, zašívající na dítě potrhané punčošky, o pekaři, který připraví na ráno křupavé rohlíky, o mlékařce, o malíři, o horníku, o tramvajovém řidiči a průvodčím, o pilotovi a hlídači majáku, o listonoších a poštovní službě, o rybáři, hasičích, lékaři, traktoristech na polích a o vojácích, kteří střeží na hranicích klidný spánek našich dětí.
beletria, román, literatúra americká, detektívky
352 s., slovenčina
mäkká väzba
stav: veľmi dobrý
PREDANÉ
*juran*belx-usa-dete*
V zadúšajúcej horúčave Atlanty sériový vrah skúša, koľko mesto vydrží, poľuje na nič netušiace obete, píše posmešné listy vyšetrovateľom i médiám a sľubuje ďalšie vraždy. V zúfalom úsilí zastaviť sadistického Lámača väzov, skôr ako zabije ďalšiu obeť, poručík z oddelenia vrážd Aaron Rauser požiada o pomoc jediného človeka, ktorý je podľa neho schopný preniknúť do mysle šialeného vraha, bývalú profilistku FBI Keye Streetovú.
Keye bola vychádzajúcou hviezdou v FBI, kým jej alkohol nezničil sľubnú kariéru i život. Po rozvode sa pokúša zostať triezva a hľadá si prácu tam, kde ju môže získať– sleduje neverných manželov a manželky, doručuje predvolania na súd, prenasleduje páchateľov prepustených na kauciu a z času na čas uhýba pred guľkami. Keď začnú pribúdať obete a polícia si nevie rady, Keye sa vďaka priateľstvu s poručíkom Rauserom dá vtiahnuť do pekla najhoršej nočnej mory, akú Atlanta zažila.
doprava, technika
106 s., slovenčina
tvrdá väzba, veľký formát
stav: veľmi dobrý, pečiatka v knihe
9,90 €
*bib27*vat-dopr*
V dňoch 28. —31. decembra 1827 priniesol súdny časopis Gazette des Tribunaux sériu článkov o dosť senzačnom prípade, ktorý sa odohral v predhorí francúzskych Álp. Istý Atoine Berthet, syn chudobného remeselníka, vystrelil z revolvera pri omši na pani Michaudovú, ženu bohatého mešťana, a vzápätí sa pokúsil o samovraždu. Vyšetrovaním sa zistilo, že išlo o dosť zvláštny druh pomsty. Mladý Berthet bol chlapec nadaný, zásluhou miestneho farára sa naučil po latinsky a napokon sa dostal do chlapčenského seminára na výchovu kňazského dorastu. Choroba ho však donútila prerušiť sľubné štúdium a Berthet sa stáva vychovávateľom v rodine Michaudovcov. Bol mladý seminarista priveľmi výbojný, alebo sa azda pán Michaud bál o česť svojej ženy? Isté je, že po roku vychovávateľ odchádza späť do seminára, odkiaľ ho po istom čase vylúčia ako človeka nevhodného na kňazský stav. Tu sa začína tragédia mladého ambiciózneho plebejca. Vylúčením z kňazskej dráhy stráca jedinú možnosť, ako sa za vlády Bourbonovcov a jezuitov vyšvihnúť na miesto, ktoré mu podľa jeho nadania patrí.
Mladý Berthet sa začína vyhrážať Michaudovcom, upodozrieva ich z denuncianstva. Manželia sa usilujú otvoriť mu dvere iných seminárov; darmo. Nájdu mu iné miesta vychovávateľa. Priveľmi ambiciózny mladík však nikde neobstojí a napokon už aj zunoval „byť sluhom za dvesto frankov ročne“. Prúd výhražných listov sa stupňuje a výstrel v kostole je iba gestom človeka, ktorému zostala už len pomsta. Zločin bol tvrdo potrestaný: mladý seminarista padol rukou kata. Napokon ani nežiadal o milosť, rozhodnutý „zámerne uraziť sudcov“, aby čím skôr privolal smrť. Tragédia mladého Bertheta bola typickým prípadom mnohých Francúzov nižších vrstiev, ktorým nízky pôvod zahatal prístup k všetkým lepším miestam v spoločnosti.
Marie-Joseph Sue patrí k ľuďom, ktorí sa dali do služieb malých, ponižovaných a urážaných, hoci svojím pôvodom zďaleka nepatrili k nim. Pochádzal z bohatej a vplyvnej rodiny. Jeho krstnými rodičmi boli samotná cisárovná a princ Eugen.
Sociálny román E. Sua bol prvoradou senzáciou a vyvolal vášnivú polemiku v samotnom Francúzsku i za hranicami. Sue písal romány v čase najväčšieho vyostrenia sociálnych kontrastov, keď bieda v Paríži presahovala najbujnejšiu fantáziu. Francúzske i zahraničné čitateľstvo priam hltalo jeho knihy, ktoré mocne a v mnohých smeroch pôsobili na ďalší vývoj literatúry a myslenia vôbec. Záujem oňho dosiaľ neopadol, takže vo Francúzsku a francúzsky hovoriacich krajinách je stále súčasne naporúdzi aj viacero vydaní jeho diel a predovšetkým Večného Žida. Takisto sa ustavične prekladá i do cudzích jazykov. Sám Sue ho spracoval aj ako drámu.
Po závratnom úspechu Tajomstiev Paríža ešte väčšiu slávu zožal svojím sociálnym románom Večný Žid, ktorý je jeho hlavným a najdôležitejším dielom.
Za rámec svojho rozprávania si vzal legendu o večnom Židovi, ktorá nie je ničím iným ako alegorickým vyjadrením židovskej diaspory. Sue mu však pridal spolupútničku Herodiadu, ktorá tiež musí blúdiť po svete až do skonania vekov, pretože si žiada la hlavu Jána Krstiteľa. Tieto fantastické bytosti sa preplietajú celým dejom románu a zasahujú doň.
tvrdá väzba, veľký formát
stav: dobrý, bez prebalu, pečiatka v knihe
3,90 €
*2xbib27*dets*
Podle praktických zkušeností, která povolání dospělých nejvíce poutají děti předškolního věku a čeho si na nich nejvíce všímají, napsali autoři několik drobných příběhů (motivovaných vždy tak, že se vypravuje jakoby o známých dětech a o práci jejich rodičů), k nimž je vždy na daný námět připojena písnička (text a noty pro zpěv s doprovodem klavíru). Kromě cílů zábavných splňuje kniha zároveň úkol výchovné pomůcky, vedoucí děti k tomu, aby si všímaly života kolem sebe a aby si vytvářely bohatší představy o lidské práci.
Faktótum je třetí knihou Charlese Bukowského, která u nás vychází; předcházely jí Všechny řitě světa i ta má a Hollywood.
Bukowski zde opět se svou čirou poetikou představuje svého literárního dvojníka Chinaskiho, člověka, který by chtěl žít jenom svůj život, sám za sebe, ale potřeba obživy ho nutí hledat práci i další kontakty s okolím. Ve Faktótu Bukowski vypráví nejen o neobyčejné lidské bídě, ale také o pořádném kusu zoufalství, rezignace, vynuceného flegmatismu, což podává se svérázným jemným druhem černého humoru, který Chinaskimu změkčuje pády po životních předmětech.
Ačkoli Bukowski patří ke generaci Jacka Kerouaka či Allena Gisberga, do širokého literárního povědomí vstoupil až v osmdesátých letech; dnes je jedním z nejpřekládanějších amerických spisovatelů.
