KOMÁREK, JULIUS
MILOVÁNÍ V PŘÍRODĚ
Za svobodu, Praha, 1947
edícia Za svobodu, rada 5 - zväzok 8
doslov Václav Breindl
ilustrácie Eduard Hofman
fotografie V. J. Staněk, Julius Komárek
obálka Julius Komárek, Petr Tučný
2. vydanie, 5.000 výtlačkov
biológia, zoológia, sexualita,
296 s., čb fot., čeština
hmotnosť: 496 g
tvrdá väzba s prebalom
stav: veľmi dobrý, prebal po okrajoch ošúchaný
5,00 € 4,00 €
*kvaja*zoo*
Po duchaplné, ale dnes už zastaralé „Fysice lásky” od P. Bourgeta a po trochu těžké a příliš filosoficky podané slavné knize W. Bölsche-ho „Život lásky v přírodě”, která byla tak nešťastně přeložena do češtiny, řeší Komárek problém lásky svěže a vtipně s lehkostí jemu vlastní, aniž se pokouší vzdalovat příliš vysoko reálné půdy přírody. - Univ. prof. dr. Václav Breindl
„Milování v přírodě” není tedy jen kniha, která prohloubí naše vědomosti biologické, která nás naučí hledět jinýma, poučenýma očima na projevy živoucího světa kolem nás. ale která strhává s lásky falešné pozlátko idealistů i falešnou mravnost puritánů a podávajíc významné rady v hygieně a v životosprávě, odhaluje lásku jako nejkrásnější dar života, nejbezpečnější prostředek, kterým si člověk může zajistit nesmrtelnost. Všechny tyto přednosti, zdůrazněné přímo přitažlivým slohem, který u nás nemá protějšku, zaručují knize „Milování v přírodě” výjimečné místo v našem písemnictví. ELK k prvnímu vydání této knihy
Vypisuje všechny přepodivné obřady zásnub a svateb z nejrůznějších říší přírodních u mikroskopických prvoků, nálevníků, bičíkovců, u přepodivných obojetníků, hermafroditů, jako u vyspělých jedinců, kteří si už mohou volit své milenky podle chuti, barvy, hlasu a po všelijakých svatebních tancích, přímo až posvátných, přesně dědičnými buňkami předepsaných formalitách a cestami, na nichž ve tmě jsou mnohými ukazateli jenom čich, jako jinde zrak a k tomu hmat, nebo všechno kombinovaně, v tak roztodivných formách. -Svobodné noviny
Autorovi nejde o maličkost: chce v přírodě vystopovat prameny i tok vitální sily, proniknout k podstatě stavů, kterým se u živočichů neodvažujeme ještě říci cit a jež přece mnohdy tolik upomínají na city lidí. - Mladá fronta
Touto zoologickou sexuologů staví Komárek lásku celého tvorstva poněkud do popředí, kde již dávno má zasloužené místo, a činí z ní nový psycho-biologicko-fysiologický prvek ... - Právo lidu
Komárkova kniha nejen objasní a lidově prohloubí biologické vědomosti, ale naučí též každého dívati se otevřenýma očima na jevy v přírodě, které doposud většině lidi zůstávaly utajenými - Svobodné slovo
Kdo zná dřívější práce Komárkovy — „Hovoříme o zvířatech”, „Neznámá tvář Prahy”, „Neznámá Makedonie” a „Lovy v Karpatech” — ten se jistě s dychtivostí začetl do jeho nejnovější a řekněme hned předem nejzajímavějši práce, jež otvírá velkolepé a pro mnohé docela objevné pohledy do největších tajnosti přírody v nejrůznějších tvarech a druzích — v mořích jako potocích, pod zemí jako ve vzduchu, ve tmě jako na slunci. - Svobodný zítřek
Naléhavou poptávkou vynucené druhé vydání je vybaveno, kromě kreseb Eduarda Hofmana, 57 hlubotiskovými reprodukcemi původních snímků dr. V. J. Staňka a snímků z autorova archivu.
JEN MUŽI SE OBĚTUJÍ V LÁSCE
Předchozí kapitola nám dala poznati hmotné podklady lásky, lépe řečeno hmotné prostředí, v němž se zjevy milostné u živočichů počínají projevovati. Bylo tam řečeno, že tímto prostředím je voda a že jím zůstává v užším smyslu i u živočichů suchozemských, protože zárodečné buňky musí býti přenášeny z. ženicha do nevěsty tak, aby byly chráněny před vyschnutím.
Poznali jsme však ještě jednu důležitou věc, která se týká milostných výkonů živočichů. Bylo to zjištění, že pohlaví se liší již od prvopočátku svým jednáním. Ženskému pólu dává příroda do vínku reservovaný klid, pasivní vyčkávání, kdežto vypjatá agilnost, milostné jednání, výbojnost a pohyb jsou spojeny s pólem mužským. Je to druhá základní zásada všech zjevů milostných, které v přírodě vidíme. Mužským buňkám a později i jejich nositelům je určeno, aby v tomto hmotném světě, kde vlastně vládne prostor se svými vzdálenostmi, kde jsou rozmanité překážky pro živé bytosti a kde jejich setkání se dosahuje někdy s obtížemi, byly všechny strasti vloženy na bedra mužů.
Samčí pohlaví musí vynakládati svou tělesnou energii, aby si lásku vydobylo. Plýtvání energií samců vidíme v přírodě na každém kroku, ať již jde jenom o nadbytek zárodečných buněk, z nichž jen jediná je mnohdy určena k oplození, nebo ať jde o jejich nositele, z nichž jediný se stane ženichem a ostatní jsou určeni jako zbytečné přírodní zboží k zániku. Vzpomeňme si na včelí trubce. Všude se příroda spoléhá na to, že my muži budem tak nezištní, že nám nebude za těžko obětovati své vlastní tělesné blaho, ba i svůj život jenom proto, aby se druhému pohlaví dostalo slastí lásky. Někde z nás příroda udělá trpasličí mrzáky, jako ze vzpomenutého mořského červa Bonelie, kde žijeme v chobotu a nakonec zalézáme jako nepatrní pidimužíci až do žaludku nevěstina, jinde, jako u vířníků nebo svijonožců, nám zakrňují všechny orgány mimo ty, které umožňují pohyb a činnost pohlavní.
Všude jsme obětovanou polovinou lásky, nemluvě ani o podřízeném postavení v rodině. Některé případy naší mužské existence při výkonu lásky jsou zvlášť drastickým příkladem této přírodní nespravedlnosti, kde mužská galantnost jde tak daleko, že muž se dá raději svou vlastní nevěstou sežrat, než by ji připravil o lásku a než by ji nechal na ocet.
ŠIMSA, JAN
