ĎURIČ, LADISLAV - PSYCHOLÓGIA PRE UČITEĽOV

ĎURIČ, LADISLAV
ŠTEFANOVIČ, JOZEF

PSYCHOLÓGIA PRE UČITEĽOV

Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava, 1977
obálka Štefan Pavelka
2. nezmenené vydanie, 19.850 výtlačkov
67-027-77

psychológia, pedagogika,
600 s., slovenčina
hmotnosť: 1054 g

tvrdá väzba, veľký formát
stav: veľmi dobrý, bez prebalu

7,50 € PREDANÉ

*bruri*in **B5**

ČÁP, JAN - PSYCHOLOGIE PRO UČITELE

ČÁP, JAN

PSYCHOLOGIE PRO UČITELE

Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1983
edícia Učebnice pro vysoké školy
obálka Miloslav Polcar
2. vydanie, 10.000 výtlačkov
14-255-83

učebnice, psychológia, pedagogika,
384 s., čeština
hmotnosť: 770 g

tvrdá väzba
stav: výborný !!! (od výroby sú dosky obálky  nalepené opačne k textovému bloku )

2,00 € PREDANÉ

*bruri*

MLADÝ, KAROL - TVORBA A VÝROBA UČEBNÍC

MLADÝ, KAROL

TVORBA A VÝROBA UČEBNÍC

Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava, 1988
obálka Ladislav Donauer
1. vydanie, 5.500 výtlačkov
067-363-88

typografia, pedagogika,
172 s., slovenčina
hmotnosť: 313 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý, pečiatky v knihe

2,90 €

*trsos* in *H-parap*R5F

Publikácia sa zameriava na tvorbu textovej a grafickej zložky učebníc, ako aj na ich polygrafické spracovanie. Oboznamuje s organizáciou vydávania učebníc a s úlohami vydavateľstva. Podrobne sa zaoberá prácou autora pri tvorbe učebnice, a to od poverenia napísať učebnicu, cez zhromažďovanie materiálu, vlastné písanie, výber a tvorbu grafického materiálu, posudzovanie lektorom, úpravu po lektúre, redakčné spracovanie, korektúry až po vyjdenie učebnice. Napokon podáva stručný prehľad výroby kníh v rozsahu, ktorý autor nevyhnutne potrebuje pri príprave podkladov, aby jeho predstavy mohla realizovať tlačiareň.

Autor sa v publikácii opieral o vlastné skúsenosti z tvorby učebníc, z používania učebníc na školách, ako externý učiteľ, a z oblasti polygrafie, kde pôsobil celý svoj predčasne ukončený život. Zomrel po napísaní rukopisu. Redakcia sa usilovala dokončiť publikáciu podľa jeho predstáv.

LEVI, VLADIMIR - PROBLEMATICKÉ DÍTĚ

LEVI, VLADIMIR

PROBLEMATICKÉ DÍTĚ
aneb Umění být druhým
(Nestandardnyj rebjonok - Iskusstvo byť drugim)

Lidové nakladatelství, Praha, 1990
preklad Petr Kaška
prebásnila Helena Franková
doslov Jana Nováčková
obálka Michal Burda
ilustrácie Miloslav Jágr
1. vydanie, 26.000 výtlačkov
ISBN 80-7022-086-4

psychológia, pedagogika, rodina, výchova,
240 s., čeština
hmotnosť: 436 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky

3,30 € PREDANÉ

*bib14* in *H-kris*

Jak nestát v cestě fyzickému a duševnímu zdraví dítěte,o smyslu dětství, o některých příčinách dětské osamělosti, o obtížných rodičích, proč se děti někdy nudí. To a na další otázky v knize autor odpovídá.

Předkládám vám několik variant z x možných a jednotlivá řešení závisejí na věku, charakteru, zkušenosti, na momentální situaci.

„Tys tomu dal, podívej se, kolik je hodin. A jak mně se chce spát. (Tobě ne?)"

„Spěte, hračky, spěte ... Hajej dadej ..."

„Včera (předevčírem) jsi touhle dobou viděl už DRUHÝ ZAJÍMAVÝ SEN!"

„Poslouchej, ty jseš chlapík. Dneska se ti chce v V PRAVÝ ČAS spát, koukej, jak se ti zavírá pravé oko ..."

„Zase jsem zapomněl ... Jak se vlatně řekne anglicky dobrou noc? Aha, good night. We shall go to sleep — je to tak dobře?"

„VEČERKA." (Neosobní stručný povel bez použití slovesa v rozkazovacím způsobu je dobrá forma působení na dítě, zvláště pro vznětlivé starší děti; když se vysloví klidně, rozhodně a nenuceně, ztlumí se podvědomá urážlivost imperativu.)

A nakonec prosté řešeni:

„Dobrou noc." (Může to být i s úsměvem. Můžeme dát dítěti i pusu.)

Je některá z těchto variant spolehlivá? Ne, ani jedna! Ale je dobré to, že jich je hodně, je zajímavé, že vůbec existují.

Vždycky se nějaká řešení najdou.

Určitě jste si stejně jako já nejednou všimli jedné mrzuté zvláštnosti: darujete mu (jí) knížku, nádhernou, vzácnou, strašně zajímavou a strašně užitečnou:

„TU MÁŠ. JE TO MOC ZAJÍMAVÉ, URČITÉ SI TO PŘEČTI."

„Dobře, díky. Přečtu si to."

A nečte ji.

„Tak přečet sis ji ?"

„Ještě ne, nestihl jsem to. Přečtu si ji. Určitě.“

Zas ji nečte. Chystá se, poctivě se chystá, ale co se dá dělat ... Louská kdejaký blábol, JENOM NE TOHLE. A nejhorší je asi to, že stejnou knížku, kterou mu nedbale doporučí nějaký Genka se slovy „ujde to", přelouskne od začátku do konce jako nic!

Příčiny snad nemusím ani vysvětlovat. Stačí si připomenout seznamy povinné školní četby ...

Je dobře známo, že z písničky se těžko vyhazují slova a muzika pak teprv ne. Naivně se domníváme, že slova, která adresujeme dítěti (včetně těch starších), jsou přijímána ve stejném významu, 

jaký jim přikládáme my. Ano, co se musí, musí se, co je žádoucí, je žádoucí, co se nesmí, nesmí se ... Jenže my vůbec neslyšíme písničky našeho podvědomí, ani hudbu, zdaleka ne vždy libozvučnou, do níž si to všechno promění podvědomí vnímajícího dítěte.

Tady ji máte, tu hudbu.

„ACH, jak jsi slabý a nezralý, jak jsi malý a hloupý. “

„NO NE, ty jsi líný a nepořádný, zapomnětlivý, zbytečný, neodpovědný a nečestný!"

„JEJEJ, ty nejsi vůbec nic, nic neumíš!"

„PCHÁ, do pořádného člověka máš ještě daleko!"

„HELE, ty jsi na mně ještě závislý, nemůžeš mít svůj názor a prosazovat vlastní rozhodnutí, já tě řídím a ty jsi jenom hovádko bez vůle!"

„JÚ, jaký ty jsi nepředstavitelný blázen!"

„Hudry hudry..."

„Co je to za nesmysl, co je to za blábol? Nic takového mě ani ve snu nenapadlo!"

Správně, nic takového. (Připusťme, že nic takového.) Jenže KTOMU DOJDE při vašem invariantním, nabiflovaném chování, TOHLE SE STANE, když se neposloucháme uchem někoho jiného, když se nedíváme nikdy cizíma očima, když necítíme cizími smysly.

Tak se stane, že to nejnutnější a nejužitečnější — vlastně i nejvyšší a nejhezčí! — spojujeme DÍTĚTI s peklem, s pocitem vlastní méněcennosti a viny, s úzkostí a zlostí, s nudou a nemilovaností. Tak v zárodku ubíjíme i jeho touhu po pravdě i potřebu sebezdokonalování.

PROČ DĚLÁM STÁLE TUTÉŽ CHYBU? Přinejmenším pětkrát denně se přistihuju, že ve styku s dětmi i dospělými pokračuju vesele ve svých „hudry hudry" — a kolikrát se ještě přistihnu?

Setrvačnost stereotypů, setrvačnost napodobování, včetně napodobování sebe sama. Setrvačnost netrpělivosti a nedůvěry. Setrvačnost duševní tuposti a netvůrčího stavu, k čemuž přispívá zase řada dalších příčin ...

JAK SE DĚTI ZLEPŠUJÍ. Teď se asi divíte, jak je možné to, že většina dětí dokáže vyrůst ve víceméně normální dospělé.

Já se tomu taky divím, i když otázka normality u dospělých by vyžadovala zase zvláštní pojednání.

..............................................................................................................................................................

... posledná veta ...

Ještě je brzy...

SROGOŇ, TOMÁŠ - SAMUEL ORMIS - ŽIVOT A DIELO

SROGOŇ, TOMÁŠ

SAMUEL ORMIS - ŽIVOT A DIELO

Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava, 1976
edícia Základné pedagogické a psychologické diela
obálka Karol Rosmány
1. vydanie, 2.850 výtlačkov
67-036-76

životopisy, literárna teória, pedagogika,
164 s., 28 s čb fot., slovenčina
hmotnosť: 354 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý, knižničné pečiatky

1,50 € PREDANÉ

*trsos*

Doc. PhDr. Tomáš Srogoň spracoval a zhodnotil v monografii Samuel Ormis — život a dielo na historickom pozadí politických, spoločenských, ekonomických a kultúrnych pomerov Uhorska v 19. stor. národnobuditeľskú, pedagogickú a sociálnu činnosť Samuela Ormisa.

Na základe dokladného štúdia archívnych materiálov a literárnopedagogickej činnosti konfrontoval náhľady a činnost Samuela Ormisa s vtedajším spoločenským a politickým životom v rakúsko-uhorskej monarchii, a najmä na území Slovenska.

Samuel Ormis sa narodil 1. júla 1824 v Revúcej z remeselníckej rodiny — otec bol obuvníkom a popri remesle sa venoval aj poľnohospodárstvu, ktoré bolo doplnkom výživy rodiny. V roku 1831 začal navštevovať začiatočnú školu. Po jej skončení pokračoval v štúdiu na lýceu v Banskej Štiavnici, kde bol jedným z najlepších žiakov. Na lýceu veľmi dobrý vplyv mali na Ormisa učitelia D. Lichard a Ľ. Šuhajda. Vštepovali mu národné povedomie, záujem o učebné predmety, lásku a vzťah k vedeckému poznávaniu.

V rokoch 1846—48 sa zapísal na lýceum v Bratislave, kde študoval teologický náukobeh a pedagogiku. V tom čase sa začal hlbšie zaujímať o pedagogické otázky a usilovne čítal Plutarcha, Komenského, Rousseaua, Pestalozziho. Po skončení lýcea bol súkromným učiteľom a v r. 1848 učiteľom na gymnáziu v Banskej Štiavnici. V tom období sa začína zapodievať tvorbou učebníc, pretože ich bolo veľmi málo. Pripravil do tlače dve učebnice reálií — Krátky zemepis, Stručný prírodopis a Zivočíchopis. Pôsobil aj na rožňavskom ev. gymnáziu a v roku 1855 bol v Nižnej Slanej ev. farárom, kde sa aktívne zapájal do verejného života na úseku školstva a pedagogiky. Zakladal peňažné a potravné spolky, v Revúcej založil aj Nakladateľský spolok na vydávanie slovenských kníh. Ormis mal v 2. polovici 19. stor. významnú úlohu pri oživovaní Komenského tradície. Medzi Ormisom a Komenským je zhoda predovšetkým v názoroch na chápanie človeka, na cieľ a úlohy výchovy, na možnosť a nutnosť výchovy, na rodinnú výchovu a školu ako základných prostriedkov vzdelávania.

ŠIESTA KAPITOLA

Samuel Ormis ako oživovateľ komenianizmu na Slovensku

1. Ormisov vzťah ku Komenskému

Komenského pedagogické myslenie a jeho vplyv na školskú prax a literárnu pedagogickú tvorbu má na Slovensku hlboké korene, ktoré siahajú až do 17. storočia.

V slovenskej pedagogike sa udržiaval záujem o Komenského aj napriek vzniku nových pedagogických smerov v 18. a 19. storočí, ako pedagogický naturalizmus s jeho hlavnými predstaviteľmi J. J. Rousseauom a J. H. Pestalozzim, a herbartizmus. V 17. a 18. storočí boli najpriaznivejšie podmienky na oživovanie a udržiavanie záujmu o Komenského na Slovensku. V tomto období Slovensko predstihovalo aj Čechy. V nasledujúcom storočí sa v dôsledku zmien politických a ideologických pomerov v Uhorsku, najmä po rakúsko-uhorskom vyrovnaní, a pre ekonomické a kultúrne zaostávanie Slovenska presúvala tradícia Komenského viac do českých krajín.

Na Slovensku mal v 2. polovici 19. storočia najmä S. Ormis významnú úlohu pri oživovaní Komenského tradície. Vzťah Ormisa ku Komenskému siaha už do čias jeho štúdií na bratislavskom lýceu. V knižnici lýcea boli aj Komenského spisy, napríklad Opera didaktika omnia. V tom čase sa Ormis po prvý raz oboznámil s Komenského Veľkou didaktikou. Keďže sa zaoberal aj otázkami rodinnej výchovy v súvislosti s predškolským vekom, dalo sa predpokladať, že sa oboznámil aj s Komenského Informatóriom školy materskej. O rodinnej výchove sa Ormis zmienil v práci (začal ju písať kon-

com 50-tych rokov) Ako ma vyzerať dobre usporiadaná škola. Hovoril tu o rodine ako o základnom článku prekvitajúcej obce, národa a štátu, o potrebe začať vychovávať už od detstva a o tom, že rodičia sú povinní zabezpečovať svojim deťom vzdelanie. Na rozdiel od Komenského nielen matka, ale aj otec sa musia starať o dobrú výchovu detí. Oveľa viac miesta venoval rodinnej výchove v citovanom diele Výchovoveda (I. diel, 1871). Ako sme už skôr poznamenali, tento spis mal slúžiť nielen ako učebnica pre prípravu kandidátov učiteľstva, ale aj ako príručka pre rodičov. Primerané miesto vo Výchovovede venuje aj otázkam predškolskej výchovy.

Na Komenského sa bezprostredne odvoláva aj v Učbovede (II. diel Výchovovedy, 1874). Ako vieme, Výchovovedu napísal Ormis, keď pôsobil na revúckom gymnáziu. Tu sa Ormis hlbšie oboznámil s Komenského pedagogikou a s jeho didaktickými názormi. Konfrontoval súčasnú školskú prax s jeho reformným úsilím o zlepšenie úrovne škôl. Dôkladnejšie poznanie Komenského pedagogického myslenia mu pomáhalo zaujímať kritickejšie stanovisko k racionalistickej pedagogike, k herbartizmu.

Ormis sa opieral o Komenského metódu vyučovania jazykov pri využívaní materinskej reči žiakov, keď vyučoval na gymnáziu maďarský jazyk. Vo výročnej správe za školský rok 1865/66 napísal, že isté ťažkosti s vyučovaním svojich jazykov „premohli sme uvedením spôsobu výučby podľa Komenského . . . Z tejto stránky nadobudli sme skúsenosť, že aj cudzie jazyky možno veľmi úspešne vyučovať prostredníctvom materinského jazyka, a sme presvedčení, že žiak, ktorý ukončí u nás gymnaziálne štúdium, nadobudne takú znalosť maďarčiny a nemčiny, akú bude potrebovať v živote na užitočné čítanie maďarských a nemeckých spisov“.

Nadšený reformami Komenského na úseku školstva, ktorých cieľom bolo skvalitniť vyučovanie, zamýšľal Ormis zreformovať revúcke gymnázium podľa zásad učiteľa národov. Ormisova reforma gymnázia vychádza zo zásady jednotnej školy a demokratickosti vzdelávania, so zreteľom na pedagogické a psychologické požiadavky.

Revúcke gymnázium vzniklo v čase, keď sa už reforma gymnaziálnych škôl v rakúskych krajinách a v Uhorsku pevne ujala. I keď došlo v učebnom pláne

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

... posledná veta ...

Ale práve preto človek je aj omega tvorstva.

PEDAGOGICKÁ ENCYKLOPÉDIA SLOVENSKA 2 P-Ž

PEDAGOGICKÁ ENCYKLOPÉDIA SLOVENSKA 2 P-Ž

Veda, Bratislava, 1985
prebal Oto Takáč
1. vydanie, 25.000 výtlačkov

pedagogika, encyklopédie,
704 s., 1248 ilustrácií, 80 s. far. fot., slovenčina
hmotnosť: 2053 g

tvrdá väzba, veľký formát
stav: veľmi dobrý, bez prebalu, knižničné pečiatky

predané

*bib10*

PEDAGOGICKÁ ENCYKLOPÉDIA SLOVENSKA 1 A-O

PEDAGOGICKÁ ENCYKLOPÉDIA SLOVENSKA 1 A-O

Veda, Bratislava, 1984
prebal Oto Takáč
1. vydanie, 25.000 výtlačkov

pedagogika, encyklopédie,
744 s., 1191 ilustrácií, 40 s. far. fot., slovenčina
hmotnosť: 2060 g

tvrdá väzba, veľký formát
stav: veľmi dobrý, bez prebalu, knižničné pečiatky

predané

*bib10*

HORSKÝ, JAN - SKŘIVAN V KABINETU

HORSKÝ, JAN

SKŘIVAN V KABINETU
čtení o dětech a vychovatelích

Nakladatelství České Budějovice 1964
edícia Sondy (2)
obálka Jiří Muller
1. vydanie, 1.500 výtlačkov
43-12-64

pedagogika, psychológia,
96 s., čeština
hmotnosť: 85 g

mäkká väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky

1,50 €

*balbe2* *balbe2*  in **S4Z**

Věta není hromada cihel

Poznání je proces. Říkám si to neustále, abych neupadol do starých chyb. Je to proces neobyčejně složitý, podobající se copu, spletenému z tisíců drobných praménků.

Na začátku každého praménku musel být určitý podnět. Něco muselo člověka zaujmout, než se dal do luštění problému, na jehož konci je poznání. Praménky se splétají a zadrhují v uzlíky. Ty umožňují začátek dalšího, již silnějšího praménku. Během času zesílil cop lidského poznání natolik, že se v něm jednotlivci již dávno nevyznají, a tak se v poslední době již uvažuje o kybernetických pamětnících a informátorech.

Způsob, jímž se děti ve škole seznamují s novými poznatky, by měl odpovídat způsobu, jímž se zmocňovalo nových poznatků lidstvo, i když zde jsou určité rysy ryze školské.

Jak často jsem před děti předstupoval a předkládal jim k pamatování jen tresť poznání, jen jeho výsledky. Přitom šlo o hodiny rutinovaně připravené, vedené podle všech didaktických zásad metodicky správně.

Kolik let trvalo, než jsem potřebnou rutinu našel, a nyní ji mám opustit?

Začínáme v šesté třídě základy větosloví. Neučím té látce prvně, ale v minulosti jsem vždy vykládal, sám dokazoval na tabuli a sám jsem vyvozoval za pomoci dětí poučení:

VĚTA JE MYŠLENKA VYJÁDŘENA SLOVY.

Měl jsem připraveno několik vět na ukázku a děti potom tvořily další. Hodina měla klasickou stavbu, ale chyběl jí podnět, hlubší zájem většiny dětí, chyběla i dramatičnost.

Ne, takhle ne. Začnu znova.

Po příchodu do třídy a po zapsání do třídní knihy bych měl předstoupit před třídu a říci jako obyčejně: „Nejdříve si zopakujeme minulou látku a pak..

Neudělal jsem to.

Nepsal jsem na tabuli velkým tiskacím písmem:

JÍTI MĚSTA PEPÍK DOMU Z 

Otočil jsem se ke třídě a mlčel.

Dobře vidím, jak se Jarda Ostrých namáhá pochopit podivný nápis. Úporně olizuje rty a vraští čelo, aby byl první, kdo přijde záhadě na kloub. Je ctižádostivý a na každou zajímavou věc reaguje citlivě jako barometr na tlak vzduchu. I na ostatních je vidět soustředění, a kdyby oči mohly vyjadřovat myšlenky obrazně, byly by samý otazník.

Když mlčen! přesáhne míru dětské trpělivosti, přerůstá napětí v rozpaky a oči zůstávají viset na mých rtech.

„Co je to?"

Z rozpačitého ticha vylétne Františkova ruka. Vždy se hlásí první, ale často přestřelí a někdy se jeho fantastickým odpovědím zasměje s chutí celá třída. Nakloní se kupředu a v očích mu zraje triumf poznání. František je milovníkem dobrodružné literatury, a proto si ani na okamžik nepřipustí, že by mohlo jít o něco obyčejného. Prudce vystřelí:

„Je to záhadný nápis!"

Třídou prolétl slabý vzruch a ovzduší zelektrizovalo. Zájem je nyní vidět i v očích Karla Valů, repetenta, který je častěji v půtkách s učiteli a Veřejnou bezpečností než s poznáním. Vidím, že mnozí mají chuť se přihlásit a říci: „Kdyby se to zpřeházelo ..."

Ale mlčí. Františkův nápad je zajímavější.

Neříkám nic. Přistupuji znovu k tabuli a pod nápis

TOMÁŠEK, FRANTIŠEK - PEDAGOGIKA

Dr. TOMÁŠEK, FRANTIŠEK

PEDAGOGIKA
Úvod do pedagogické praxe

Matice Cyrilometodějská, Olomouc, 1947
1. vydanie, 5.000 výtlačkov

učebnice, pedagogika, výchova
372 s., čeština
hmotnosť: 515 g

mäkká väzba
stav: takmer oddelený list obálky, meno majiteľa na frontispice, vyblednutá obálka, inak dobrý stav

PREDANÉ

*H-2-4*

Výchova vždy byla a bude nejdůležitější a nejodpovědnější úkol lidské společnosti, který nutno řešit co nejlépe. S toho hlediska podává dr. František Tomášek ve svém díle „Pedagogika" (úvod do pedagogické praxe) jasnou a bezpečnou orientaci po stránce theoretické a zároveň podrobné směrnice pro dobrou praxi výchovnou.

Látka je rozčleněna na pět hlavních částí: úvod do pedagogiky, objekt výchovy, subjekt výchovy, formy vychovávací, prostředky a zásady vychovávací. V části úvodní je definován nejprve pojem výchovy vůbec a pak pojem a cíl výchovy křesťanské. Výchova ve smyslu křesťanském je úmyslné působení na dítě, aby harmonicky rozvinulo všechny své schopnosti tělesné, duševní i vlohy nadpřirozené a mohlo dosáhnouti svého cíle pozemského i věčného. Cílem výchovy křesťanské je osobnost mravní a křesťanská. Bezprostředním východiskem a cílem křesťanské výchovy je Kristus. Potom je zhodnocen význam pedagogiky, zejména psychologie, pedagogika experimentální a zdůrazněn význam odborného studia pedagogiky v době současné.

Část o objektu výchovy je pro praxi výchovnou velmi důležitá, neboť popisuje podrobně tělesný a zejména duševní a mravní vývoj mládeže od prvního dětství až do adolescence. Je podrobné analysovan objekt výchovy křesťanské, člověk-křesťan, který s milosti posvěcující obdržel život nový, život Boží ve své duši, s nadpřirozenou schopností hodnoty nadpřirozené přijímat, si je osvojovat a uplatňovat v životě. Další stati pojednávají o individualitě, temperamentu, biotypologii a o duševních rozdílech mezi pohlavími.

Část o subjektu výchovy zdůrazňuje nejdůležitější předpoklad každé výchovy — osobnost vychovatele. Rozebírá podrobně složky této osobnosti a ukazuje, kterak vývoj vychovatelské osobnosti ovlivňuje pohlaví, věk a temperament. Část o formách výchovy dává hlavní směrnice pro výchovu rodinnou, mluví o poměru církve a státu k výchově a o výchově ústavní. Vyslovuje se proti diktátorskému školskému monopolu jednotné statní školy a obhajuje demokratické právo rodičů na školu svobodnou.

V části o prostředcích vychovávacich je podrobně vymezen poměr přirozených a nadpřirozených prostředků vychovávacích. Poukazuje se na to, že čím intensivněji používá náboženský vychovatel všech vhodných prostředků přirozených, tím větší užitek lze potom očekávat od prostředků nadpřirozených. Ukazuje se také výchovný vliv prostředí ve směru positivním i negativním. Je velmi důležité, aby negativní vlivy prostředí byly zneškodňovány mravním posílením toho, koho vychováváme. Zvláště vychovatel náboženský může bytí vždy optimistou, neboť není ve své práci osamocen, je toliko spolupracovníkem Božím, prvním vychovatelem je Bůh. Avšak i nejlepší prostředky výchovné by mohly selhat, kdyby jich nebylo používáno vhodným způsobem podle osvědčených zásad.

Ze všeobecných prostředků výchovných je podrobněji pojednáno o kázni, rozkazu, napomenutí, poučení, návyku, příkladu, o odměně a trestu. Doporučuje se methoda preventivní podle vzoru sv. Don Boska. Ze zvláštních prostředků vychovávacích se podávají nejprve návody k výchově tělesné a pak zejména k výchově duševní a mravní: k výchově paměti, obrazivosti, rozumu, svědomí a pozornosti. Do této části je vložena podrobná a velmi důležitá stať o psychologii náboženského vývoje mládeže od nejútlejšího věku až do adolescence.

Neméně důležité jsou stati o výchově snaživosti nižší (pudové) a snaživosti vyšší (volní), o výchově k studu a k mravní čistotě, o výchově vůle zvláště praktickými cvičeními poslušnosti a sebezapírání. V článcích o cítivosti budou zajímati každého vychovatele podrobné směrnice k výchově citů vůbec, k výchově citů náboženských, sebecitu (sebevědomí), citu pro čest, pro pravdu, krasocitu, citu radosti a lásky a soucitu. Opětně je poukazováno na sv. Don Boska.

Autor použil prací nejlepších pedagogických odborníku domácích i cizích a zároveň čerpá ze své vlastní dlouholeté bohaté osobni zkušenosti ve výchově školní a ve sdruženích mládeže. Může proto svým dílem velmi dobře posloužit jak vychovatelům školním tak i vedoucím ve sdruženích mládeže.

RANSCHBURG, JENŐ - STRACH, HNEV, AGRESIVITA

RANSCHBURG, JENŐ

STRACH, HNEV, AGRESIVITA
(Félelem, harag, agresszió)

Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava, 1982
preklad Zuzana Horkovics-Kovátsová
1. vydanie, 3.500 výtlačkov
obálka Otakar Bachorík

psychológia, pedagogika,
148 s., čb ilustr., slovenčina
hmotnosť: 133 g

mäkká väzba
stav: veľmi dobrý

5,00 €

*113* in **S2P**

SZÁNTÓ, ISTVÁN - TANULMÁNYOK AZ ÉLETMÓDRÓL

SZÁNTÓ, ISTVÁN

TANULMÁNYOK AZ ÉLETMÓDRÓL

Gondolat, Budapest, 1980
ISBN 963-280-752-9
3.800 výtlačkov

sociológia, pedagogika
286 s., maďarčina
hmotnosť: 322 g

tvrdá väzba
stav: výborný

0,50 €


*035* (kontrola 14.2.2016)

Az utóbbi évtizedben nem véletlenül került a szociológiai vizsgálódások középpontjába az életmód problémája. Bebizonyosodott ugyanis, hogy a gazdasági fejlődés nem automatikusan hoz létre új, magasabb rendű életvitelt, életminőséget, ez csak az alternatívák közötti tudatos választás, átfogó tervezés eredménye lehet. A kötetünkben szereplő tanulmányok kiváló szociológusok tollából a magyar életmódkutatások állásáról, problémáiról adnak átfogó képet, középpontjukban a szocialista életmód kialakításának elvi és gyakorlati kérdései állnak. Az általános fogalmi kereteket fejtegető írásokon kívül olvashatunk egyes társadalmi rétegek életmódjáról, az életmód és család összefüggéseiről s arról, hogy a tömegközlési eszközök milyen életmódmintákat közvetítenek. A szerzők utalnak a még megoldatlan kérdésekre is, egyfajta kutatás tervet adva az elkövetkező évek vizsgálataihoz.

KONDÁŠ, ONDREJ - PSYCHOTERAPIA A REEDUKÁCIA

KONDÁŠ, ONDREJ prof., PhDr., DrSc.,
KRATOCHVÍL, STANISLAV doc., PhDr., CSc.,
SYŘIŠŤOVÁ, EVA doc., CSc.

PSYCHOTERAPIA A REEDUKÁCIA
učebnica pre filozofické fakulty

Osveta, Martin, 1985
edícia Vysokoškolské učebnice
1. vydanie, 3.000 výtlačkov

učebnice, psychológia, pedagogika
296 s., čeština, slovenčina
hmotnosť: 673 g

tvrdá väzba, papierový prebal, veľký formát
stav: výborný, nepoužívaná

5,00 €

*034* (2.2.2016 kontrola)