RNDr. Petr Zuman, doktor chemických věd, je vědeckým pracovníkem Polarografického ústavu J. Heyrovského Československé akademie věd v Praze, kde je vedoucím oddělení organické polarografie. Od r. 1948 pracoval v tomto oboru ve Fyzikálně chemickém ústavu Karlovy university pod vedením profesorů dr. J. Heyrovského a dr. R. Brdičky. Vysokoškolské studium na přírodovědecké fakultě dokončil roku 1950 disertační prací věnovanou využití polarografického studia reakce karbonylových sloučenin s aminy. V témže roce přešel s prof. Heyrovským do tehdy založeného Polarografického ústavu, kde nyní pracuje na řešení otázek organické polarografie a studia kinetiky a mechanismu reakcí organických sloučenin v součinnosti s různými pracovišti organické chemie. Je autorem nebo spoluautorem více než 130 vědeckých prací a 6 monografií, z nichž mnohé vyšly ve světových jazycích. O svých pracích přednášel na četných sjezdech u nás i v zahraničí. Je předsedou subkomise pro polarografická data IUPAC (Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii).
Kniha seznamuje čtenáře se základy abstraktní a aplikované teorie grup symetrie krystalů a interpretace vibračních spekter krystalů. Netradičním způsobem podává na základě grup symetrie přehled struktury krystalů (grupová krystalografie). V návaznosti na krystalovou symetrii pojednává o vibrační spektroskopii krystalických látek.
Kniha podává interpretaci vibračních spekter na základě site-grupové a faktor-grupové analýzy a uvádí možnosti studia těchto efektů na vhodně volených systémech, jako např. studium site-symetrie v hostitelském krystalu a ve směsných krystalech, studium efektivní site-symetrie, studium polymorfních přeměn a jiných vlivů krystalové symetrie na vibrační spektra.
Knihu lze použít jako doporučenou literaturu při studiu anorganické chemie, metodiky chemického výzkumu, teorie pevných látek, krystalografie a krystalochemie.
Súčasná veda sa čoraz väčšmi premieňa na bezprostrednú výrobnú silu a dotýka sa prakticky všetkých stránok života. V rámci tohto celkového procesu sme v posledných desaťročiach svedkami nesmierneho rozvoja chémie, a to tak jej teoretických poznatkov, ako aj jej praktického využitia. Aj táto skutočnosť bola zrejme pre sovietskeho filozofa V. S. Viazovkina podnetom, aby skúmal vzájomnú spätosť materialistickej filozofie a chémie v jej historickom vývoji.
V práci Materialistická filozofia a chémia si autor zvolil za hlavný predmet bádania chemický obraz sveta, „ktorý je najvyššou formou systematizácie chemického poznania, svojho druhu »chemickým svetonázorom«, predstavujúcim zovšeobecnený pohľad chémie na prírodu obklopujúcu človeka“. K svojej téme pristupuje logicko-historicky a skúma vývin chemického obrazu sveta od najstarších čias, od prvých domnienok starogréckych filozofov, cez stredovekú alchýmiu, flogistónovú teóriu, vznik chémie ako exaktnej vedy v prácach Lavoisiera až po súčasnosť. V. S. Viazovkin chápe chemický obraz prírody ako osobitú formu systematizácie vedeckého poznania, v rámci ktorej sa uskutočňuje syntéza najzákladnejších téz chémie, iných prírodných vied a súčasnej formy materialistickej filozofie. Zamýšľa sa tiež nad jeho ďalším vývojom, ktorý podmieňuje orientácia najdôležitejšieho chemického poznania na spoločenské problémy.
Prístupná forma, akou je táto práca napísaná, ju robí zrozumiteľnou nielen odborníkom, či už filozofom alebo chemikom, ale aj širšej čitateľskej verejnosti.
PREDANÉ
*bib24*vat-che*
mäkká väzba, malý formát
stav: dobrý, lepka na obálke, pečiatky v knihe
4,00 €
*bib23*xbib23x*uče*
SMEKAL, MIROSLAV
STEIN, IMRICH
