UPANIŠADY
DharmaGaia, Praha, 2004
preklad Dušan Zbavitel
1. vydanie
ISBN 80-86685-34-9
knihy v češtine, náboženstvá východné, filozofia, náboženstvo
448 s., čeština
tvrdá väzba s prebalom
stav: veľmi dobrý
PREDANÉ
*náb*
Upanišády sú indickou bibliou. Tieto posvätné texty predstavujú základ
hinduizmu a jogy aj východisko Buddhovho učenia. Sústredia sa na
najzávažnejšie otázky ľudského bytia: usporiadanie sveta a mieste, ktoré
v ňom zaujíma človek. 13 hlavných a najstarších upanišád preložil a
podrobnými poznámkami vybavil významný český orientalista. Skvost
světové literatury, nejvýznamnější a filosofické posvátné texty staré
Indie (8.–3. stol. př. n. l.), svým kulturním významem srovnatelné s
biblí. Základní texty hinduismu, jógy a indické filosofie i východisko
buddhismu. Třináct starých indických posvátných textů - nejstarší a
hlavní upanišady Brhadáranjaka, Čhándógja, Aitaréja, Taittiríja,
Kaušítakí, Íšá, Katha, Kéna, Mundaka, Prašna, Mándúkja, Švétašvatara a
Maitrajaní – ze sanskrtských originálů přeložil indolog Dušan Zbavitel,
jenž texty doprovodil i podrobnými poznámkami na základě starých
komentářů (mj. Šankary ad. myslitelů) i moderních indických a západních
badatelů či překladatelů. Za překlad tohoto díla obdržel Státní cenu.
Krátké období zhruba pěti set let v 8.–3. stol. př. n. l, kdy nejstarší
upanišady vznikaly, považují současní filosofové za "osovou dobu
lidských dějin" (Jaspers), protože tehdy se zformovaly základy světového
myšlení, jak jej známe prakticky až do současnosti. V té době totiž
žili nejvýznamnější řečtí filosofové i izraelští proroci, perský
Zarathuštra, upanišadoví myslitelé, Buddha, Lao-c' i Konfucius.
Starověcí indičtí mudrci, ršiové, hledali vyšší moudrost, než jsou pouhé
světské znalosti. Zatímco ranější védské texty se soustřeďovaly na
spojení mezi rituálem a vesmírnými sférami, zájem upanišadových
myslitelů se přesunul na lidskou osobu; pátrají po spojení mezi částmi
lidského organismu a kosmickými skutečnostmi. Domnívali se, že vesmír
představuje předivo vztahů, že věci, které se jeví, jako by stály samy a
odděleně, jsou ve skutečnosti spjaty s jinými věcmi. Proto soustředili
svou pozornost především na hledání odpovědí na ty nejzávažnější otázky
lidského bytí: o uspořádání světa a místě, které v něm zaujímá člověk, o
jeho podstatě, schopnostech a možnostech. Závěrem upanišad je pak
rovnice: átman, podstata "já", se rovná brahma, nejzazší realita světa.
Upanišady nevytvořily žádný ucelený filosofický systém, ale nabízejí
spíše bohatý zdroj podnětů k zamyšlení a domýšlení. Dodnes však
představují jsou jedny z nejdůležitějších a nejvlivnějších indických
posvátných knih. Některé z nich tvoří základní texty hluboké indické
filosofie advaita-védanty, jiné ovlivnily různé sekty lidového hinduismu
i asketickou jógu. Rovněž tvořily myšlenkové i východisko buddhismu a
džinismu. Prostřednictvím buddhismu pak ršiové předali toto hluboké
duchovní dědictví i ostatním národům Asie. V 19. století ovlivnily
rovněž řadu západních myslitelů (mj. A. Schopenhauer, u nás např. O.
Březina ad.). I dnes se na ně odvolávají nejvýznamnější učitelé jógy na
Západě.
