Vitajte v mojom antikvariáte!

Chcete mať prehľad o najnovších prírastkoch? Zadajte svoju e-mailovú adresu do kolónky "Prírastky kníh na e-mail" v ľavom stĺpci a na váš e-mail príde maximálne jedna správa denne.

Alebo sa staňte členom stránky na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/ripakovantikvariat/
Vyberte si to, čo je Vašej duši najbližšie.

Ak sa Vám niečo zapáči, napíšte mi na
riporipo@gmail.com
Postup bude nasledujúci :

a.) uveďte tituly, o ktoré máte záujem
b.) uveďte Vašu adresu, prípadne telefón
c.) skontrolujem dostupnosť kníh a následne vám pošlem pokyny na platbu vopred. Na dobierku, po zlých skúsenostiach, neposielam.
d.) Dáte mi avízo o zrealizovaní platby.
e.) Po obdržaní platby na môj účet vám knihy do troch dní posielam

Jednoduché, však? )

ANTIKVÁRIUM (magyarul)

Ha Magyarországról van, és bármelyik könyv érdekelné, kérjük írjon a riporipo@gmail.com címre. A könyvek küldhetök postán. Ha átutazóban van Kassán, a megrendelt könyveket személyesen is átveheti.

sobota 5. októbra 2019

MRŠTÍK, VILÉM - ROK NA VSI I.

MRŠTÍK, VILÉM
MRŠTÍK, ALOIS

ROK NA VSI I.
Kronika moravské dědiny

SNKLU, Praha, 1964
edícia Česká klasická próza
ilustrácie Vojtěch Sedláček
doslov Karel Dvořák
prebal Vojtěch Sedláček, Vladimír Šmerda
1. vydanie (v SNKLU), 25.000 výtlačkov

beletria, román, literatúra česká
520 s., čeština
hmotnosť: 602 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý, prebal ošúchaný

0,30 €

*cesvo*printer*

Široká kronikářska skladba bratří Mrštíků Rok na vsi není první ani jediné společné dílo této spisovatelské dvojice. K Roku na vsi přistupovali autoři zkušení, vyzrálí, navíc vyzbrojení láskyplným sepětím s životem moravské dědiny Diváků, kde strávili mnoho let společného života. Habrůvce, jak Diváky ve své práci překřtili, připsali kroniku jednoho roku a zachytili v ní život slovácké dědiny v celé jeho šíři, s onou složitou problematikou společenských proměn osmdesátých až devadesátých let minulého století, se vším, co souvisí s jejím přísným životním řádem, svérázem a přírodou. Jako typičtí představitelé kritického realismu se soustředili na analýzu celé této situace a snažili se vystopovat, jaké jsou tu příčiny, které formují lidské charaktery. Proto v této próze nenajdeme jednotlivých hrdinů, kolem kterých by autoři rozvinuli děj románu. Středem jejich zájmu je doba, plná rozporů a neklidu, které autoři věnovali své kritické pero.









Ráno samečka za tři, večer menšího samečka za dva -„někdy haji víc, hale za pět denně, to už je tak moja míra,“ říkal sám a bez té míry snad by se byl minul i svým povoláním. Ta mírka jej udělala teprv hajným.

Hrdinská jeho postava nebyla. Říkalo se o něm, že zajíce spíš straší, než honí. Nebýt jeho zrezavělé dvojky, veliké torby a ohromných, ustavičnou chůzí sem a tam se viklajících bot - ani myš by se ho nelekla - natož pytlák nebo zloděj dříví. Janek Hložek měl ho jenom pro obveselení svých lesňáckých výpadů — Říkali o něm, uslyší-li Kuchyňka někde ránu, jistě běží za pytlákem na opačnou stranu a jistě tam, odkud by nikdy neměl daleko „k té za pět“. -

Za tmy den jako den z chaloupky odchází do lesů, za tmy se vrací z lesů, zkřehlý v zimě, v létě uvařený jako rak... O zimu ani mu nešlo. Než všecko obejde, je večer, ale v létě, kdy den trvá devatenáct hodin a noc pět -„člověk habe furt bel na nohách a honil babe; a sednót si néni možná - lidí víc v lese než v dědině...“ A když si i sedl, fořt nejednou přišel na Kuchyňku, jak seděl pod dubem a ze spaní blafkal jako pes. Chrupal.

Jednou mu kdosi i flintu ukradl.

„Beztak spal,“ mínil lesník.

„A, pane, nespal. Pod křoví sem ju položil, listím ju zahrabal, a šel sem do Lipůvke. A než sem se vrátil ---“

Kuchyňka roztáhl už jen ruce.

„To je špás!“

A flinta nebyla ani jeho, ale kamaráda z Louček.

„Dvanást rénskéch sem mu za ten střep mosel dát

a nestál - Bůh mu hříche vodpusť--- nestál hani, habe

z ňé člověk vestřelil. Vo neščestí belo — a dvanást rénskéch von si požádal! — Podívéme se. Podruhý - radši jen tadyk s tó hulkó bodo chodit, než bech si flintu vypůčil---“

„Šak beztak nestřílíte... proč ji nosíte?“

„No, habech přeci vepádal jako hajné!“

Od myslivosti měl Kuchyňka skutečně jen ten odznak -flintu na rameně a za kloboukem pírko z koroptve. Měsíce chodil po lesích a neměl náboje... Jednou donesl lišku. Jak k ní přišel - Bůh to sud. Snad opravdu ji — střelil. -Ale Habrůvka byla by přísahala na to, že ji našel zdechlou.

Po mnoha letech první mrtvola, kterou přinesl domů. To si přece nemohl dát ujít... Před svědky rozpáral lišku a vyhledal broky.

Broky našel - ale Habrůvka nevěřila zas.

„Tak ste střelil do zdechlé —“ řekli mu rovno a Kuchyňka se rozkrájet mohl - nevěřil nikdo, každý se jen ščuřil a říkal, že Kuchyňka se učí „trefovat“.

Naporučil mu pan fořt na honě, aby také střílel. I nábojnice mu dal... Střelit zajíce v běhu — ach, to byl dávný, dávný Kuchyňkův sen. Nemohl říci „nebudu střílet“... šel tedy, flintu pod paží - rány v hlavni a - tu kluci už křičí.

„Stréčku Kuchyňko — zajíc, zajíc!“

„Nekřič!“ obořil se Kuchyňka a teprv pak pomalu dal do líce... A míří, míří... trvalo věky, než namířil...

Všichni už čekali ránu, kdekdo se díval na něho

„Eh!“ mávl rukou Kuchyňka a s čela tak se mu řinul pot... „Huž je daleko...“

Kluci zas: „Stréčku, stréčku — zajíc — zajíc!“

„Kde — kde?“ ohlíží se Kuchyňka.

Namíří a zas tak mávne rukou.

„Daleko.“

Nebo mu ukázali pod keř.

„Stréčku, stréčku - tam sedí králík.“

„Kde, kde?“

„No tam, nevidíte jé?“

„Aha!“

Bác.

„Běž pro ňé!“

Kluci radostí stavěli vrbu a přinesli šedý kus starého pytle...

„Tak, meslím, hutekl...“ pomohl si Kuchyňka a tak hrdě a přesvědčivě napjal tvář, jako by mu opravdu byl utekl

..............................................................................................................................................................

... posledná veta ...

Kdo jsi bez viny - hoď po Habrůvce kamenem!




ILUSTROVANÉ DEJINY ZSSR

ILUSTROVANÉ DEJINY ZSSR
(Ilľustrirovannaja  istorija SSSR)

Mladé letá, Bratislava, 1980
preklad Juraj Klaučo
prebal Marián Škripek
1. vydanie, 16.000 výtlačkov
66-084-80

encyklopédie, história,
464 s., far a čb fot., slovenčina
hmotnosť: 1600 g

tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: knižný blok oddelený od dosiek

2,00 €

*H-6-1*



VAJSMAN, JAKOV MICHAJLOVIČ - MÔJ AUTOMOBIL LADA

VAJSMAN, JAKOV MICHAJLOVIČ
GORENKOV, VLADIMIR IVANOVIČ

MÔJ AUTOMOBIL LADA
(Avtomobiľ Žiguli)

Alfa, Bratislava, 1984
Edícia dopravnej literatúry
preklad Nadežda Budlovská
obálka Peter Galvánek
1. vydanie, 10.000 výtlačkov
63-043-84

technika, automobily, hobby,
200 s., 61 obr., 4 tab., slovenčina
hmotnosť: 316 g

tvrdá väzba
stav: dobrý

4,40 € PREDANÉ

*gopal2* in *H-2-9*







KÜNTZEL, KARL - STODOLY, SÝPKY A KOLNY

KÜNTZEL, KARL

STODOLY, SÝPKY A KOLNY
s 97 vyobrazeními
(Scheunen, Speicher, Schuppen)

Agrární nakladatelská společnost, Praha, 1944
edícia Lepší hospodaření
preklad B. Koschatko, O. Stejskal
2. vydanie

architektúra, poľnohospodárstvo,
108 s., čb fot., nákresy, čeština
hmotnosť: 185 g

mäkká väzba (tvrdá preväzba)
stav: dobrý, preväzba, knižničné pečiatky

9,90 € PREDANÉ

*bib14* in *H-kris*






FILO, JÚLIUS st. - IDEY SLOVANSTVA V KÁZŇACH JÁNA KOLLÁRA

FILO, JÚLIUS st.

IDEY SLOVANSTVA V KÁZŇACH JÁNA KOLLÁRA

G.A.G., 1993
obálka Jaroslav Uhel
1.000 výtlačkov
ISBN 80-85657-03-1

história, jazykoveda,
260 s., slovenčina
hmotnosť: 326 g

mäkká väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky

PREDANÉ

*bib15*litt






NĚMCOVÁ, BOŽENA - POVIEDKY I.

NĚMCOVÁ, BOŽENA

POVIEDKY I.
(Povídky I.)

Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry, Bratislava, 1953
Výber z diela v troch sväzkoch (1)
edícia Odkazy našej klasiky (1)
preklad Gabriel Rapoš
obálka Miroslav Korčián
predslov Milan Pišút
5.000 výtlačkov

beletria, literatúra česká, próza krátka, poviedky,
328 s., slovenčina
hmotnosť: 390 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu

0,50 €

*cesvo*belc

Poviedky: V zámku a pod zámkom - Chudobní ľudia - Dobrý človek - Chyža pod horami






„Rodičia želajú dobré ráno, a opytujú sa, ako sa vzácna pani vyspala.“

„Pôjdem s vami dolu a sama donesiem odpoveď,“ vravím. A šly sme spolu dolu. Stará i starý ma vítali s prívetivým úsmevom, a či viem, čo sa mi snívalo, to že sa mi splní, lebo som tu po prvý raz nocovala.

„Snívalo sa mi, že som prišla medzi samých dobrých ľudí,“ vravím.

„Pán Boh daj!“ prisvedčil domáci, „to je to najlepšie. Vraví sa: medzi dobrými ľuďmi je vraj raj. — Verte mi, milá pani, ono je predsa len na svete viac dobrých ľudí ako zlých. A čo by sme si len počali, veď nemôže byť viac kúkoľa ako pšenice, kdeže by sme sa dostali?“

Na stole ležaly prichystané modlitebné knihy a biela šatôčka. — Pani mala na sebe čierny hodvábny kabátik (nosila síce dlhé sukne, ale so živôtikom a k tomu kabátiky). — Videla som, že sa chystá do kostola.

„Ak ešte čo len chvíľku poshoviete, pôjdeme spolu; len čo si šaty prehodím,“ vravím.

„Ale milá pani, netreba, veď je všedný deň a šaty máte čisté. — Ale urobte si, ako chcete, ja môžem počkať, pán farár ešte nešiel — a čože by šiel?“

Uznala som, že domáca má pravdu a počúvla som ju. Keď zazvonili po druhý raz na omšu a pán farár s kaplánom šli do kostola, aj my sme sa sobraly za nimi. Skôr ako domáca vyšla z dverí, pokropila seba i mňa svätenou vodou.

Kostol bol založený na počesť sv. Jakuba, ktorého obraz, veľmi krásne maľovaný, bol na hlavnom oltári. — V kostole boly školské deti a okrem toho aj dosť ľudí. „Keď je kostol poruke, môže sa človek vždy na tú božiu svätú omšu uvoľniť. U nás sa so starým striedame každý druhý deň,“ povedala domáca.

Pozorovala som neobyčajne pekný spev ľudu. Práve tak pekne hralo sa aj na organe. Keď som sa o tom neskoršie panej zmienila, povedala: „Keď je pekný organ a pekne sa hrá, pekne sa aj spieva. Náš pán farár má rád pekný spev a pán učiteľ je chýrny muzikant. — No veď v nedeľu budete počuť. Keď nemá pán farár „veľkú“, býva vždy na chóre a s učiteľom hrá na husliach alebo len počúva. A čože by nepočúval ?“

Idúcky z kostola stretly sme sa vo dverách s pánom farárom. Vítal pani Hlouškovú, opýtal sa na pána a dcérku a ako to už bývajú tie krátke otázky, ktorými sa nadväzujú dlhé reči. Pani sa poctenou cítila, že sa s ňou pán farár rozpráva a odpovedala mu veľmi prívetivo. Pri tej príležitosti ma predstavila ako novú spolususedku, „protifarskú“, ako seba nazývala. Nakrátko sme sa porozprávali; ale už z toho som pobádala, že pán farár je človekom nevšedného vzdelania a veľmi ušľachtilého správania sa. Aj jeho postava bola dôstojná. Bol vysoký a štíhly, a mal počernú tvár s ostrými črtami. Na vysokom, širokom čele zračila sa sila a hĺbavý duch. Čierne vlasy, čierne, bystré, prenikavé oko iskrilo sa pod čiernym obočím. Človek, čo má zlé svedomie, sotva by bol vydržal jeho pohľad. Ale okolo úst a v úsmeve prejavovalo sa toľko dobrotivosti, že každý sa ho akosi bál, kým naň mlčky hľadel, no s úplnou dôverou sa naňho obracal, len čo prehovoril. A jeho hlas bol zvučný ako nástroj, z ktorého večer vyčaroval také krásne zvuky.

Tak som hneď na prvý raz posudzovala pána farára. Keď som neskôr spoznala jeho neúnavnú starostlivosť o duše, ktoré mu boly sverené, jeho opravdivú kresťanskú lásku bez akéhokoľvek sebectva, hľadela som s hlbokou úctou na kňaza, ktorý sa stal dobrodincom celého tamojšieho okolia.

Keď sme sa od pána farára odobraly, pozval nás, aby sme ho čo najskôr navštívily v záhrade. — Len čo sme prišly domov, pani Františka hneď s veľkou radosťou rozprávala svojmu starému, o čom sme sa s pánom farárom rozprávaly, a ani skôr neodložila

..........................................................................................................................................................

... posledná veta ...

Slečna Amélia sa odula, hrdo pohodila hlavou, ale chére maman ten škandál odležala.




BÖHM, ČESTMÍR - ZÁHRADKÁRSKA ENCYKLOPÉDIA

BÖHM, ČESTMÍR

ZÁHRADKÁRSKA ENCYKLOPÉDIA

Príroda, Bratislava, 1990
preklad Eva Braunová, Ľubica Krajčovičová, Oľga Sedláková, Dora Sopčáková, Tatiana Šnírerová
edícia Rastlinná výroba
ilustrácie Miloš Váňa
prebal Miloš Lang
3. vydanie, 40.000 výtlačkov
ISBN 80-07-00366-5

encyklopédie, záhradkárstvo, hobby, botanika
448 s., far. fot., slovenčina
hmotnosť: 1666 g

tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: dobrý

3,60 €  2,50 €

*Bot*

Cieľom každého záhradkára sú farebne rozkvitnuté záhony, bohato rodiace ovocné stromy a kry, zdravá zelenina a zamatový trávnik, zároveň však chce zo svojej záhrady vytvoriť aj harmonické miesto pohodlného a príjemného oddychu pre celú rodinu. Skĺbiť všetky tieto požiadavky nie je ľahké, vyžaduje si to mnoho úsilia, trpezlivosti a záujmu, ale aj odborných a praktických vedomostí. A práve pri získavaní týchto vedomostí vám chce pomôcť naša kniha. Poradí vám, ako naplánovať a založiť záhradu so zreteľom na moderné estetické požiadavky a aké rastliny v nej za daných podmienok pestovať. Predloží vám široký výber stavebných prvkov a záhradných zariadení, ktorými obohatíte vzhľad a účelnosť záhrady. Zoznámi vás s vlastnosťami pôdy a poradí, ako ich zlepšovať. Podrobne sa zaoberá hnojivami a spôsobmi hnojenia, ako aj správnym zavlažovaním rastlín. Prakticky vám poradí v boji proti škodcom a chorobám záhradných rastlín, ale aj pri ničení burín. Samostatná kapitola vysvetľuje základy praktickej práce záhradkára od správneho rýľovania, sejby a vysádzania až do zberu. Kapitoly venované najdôležitejším skupinám rastlín, napr. okrasným drevinám, letničkám, trvalkám, cibuľovinám, skalničkám, vodným rastlinám, ako aj zelenine a ovocným rastlinám, prinášajú popri rozsiahlom výbere záhradných kultivarov najmä praktické rady na pestovanie a ošetrovanie počas vegetačného obdobia. Text dopĺňa 617 farebných fotografií, 124 farebných kresieb a množstvo prehľadných tabuliek.

Z obsahu : Človek a záhrada / Stavebné prvky a architektonické doplnky / Rastliny sa predstavujú  / Základy praktickej práce v záhrade / Stroje, náradie, pomôcky / Choroby a škodcovia v záhrade / Buriny / Trávnik / Zelenina / Ovocie / Okrasné dreviny / Ruže / Trvalky / Letničky / Cibuľové a hľuznaté rastliny / Skalničky / Vresovisko / Stepné záhradné partie / Voda v záhrade / Kvetiny bez záhradky




KATALÓG MÁP

KATALÓG MÁP
Štátne mapové diela

Úrad geodézie, kartografie a katastra SR, Bratislava, 1993
3. vydanie, 2.000 výtlačkov
ISBN 80-85672-11-1

mapy
48 s., slovenčina
hmotnosť: 93 g

mäkká väzba
stav: veľmi dobrý, knižničné pečiatky

0,90 €

*bib15* *bib15* in *H-parap*




HAYWOOD, JOHN - HISTORIE SVĚTA

HAYWOOD, JOHN
CATCHPOLE, BRIAN
HALL, SIMON
BARRATT, EDWARD

HISTORIE SVĚTA
Atlas světových dějin
(The Cassell Atlas of World History)

Columbus, Praha, 1998
preklad Věra Kotábková, Lubomír Kotačka, Kateřina Pekárková
ISBN 80-85928-81-7

atlasy, história,
nestr., čeština
hmotnosť: 1700 g

tvrdá väzba s prebalom, veľký formát
stav: veľmi dobrý

NEPREDAJNÉ

*H-6-6*

Atlas světových dějin, který se vám právě dostává do rukou, je jednou z nejšíře a nejdetailněji zpracovaných encyklopedií. Poskytuje panoramatický pohled na historii naší planety od dob, kdy se na ní objevily první vzpřímené lidské bytosti, až po dny naší rušné současnosti. Zveme vás na neopakovatelnou a fascinující cestu minulostí, na níž vás budou provázet nejen mistrně vyvedené nákresy nejzajímavějších historických a archeologických nálezů, ale - jako ostatně na každém správném putování - i množství přehledných barevných a dopodrobna zpracovaných map. S jejich pomocí se perfektně zorientujete ve všech etapách lidské historie, porozumíte územnímu rozložení států v tom kterém století a získáte přehled o sociální, vojenské i hospodářské situaci kdekoli ve světě. Cestou napříč minulostí budete svědky nesnadného procesu lidského vývoje i pokroku, stagnace i úpadku a stále a stále se opakujícího boje o přežití. Z ptačí perspektivy můžete shlížet dolů, zatímco celé světadíly, státy i území kdysi mocných říší před vámi budou ležet jako na dlani. Jako v historickém velkofilmu pod sebou uvidíte vzestup i pád největších říší světa, poznáte, kam až sahaly jejich hranice a kterými směry pochodovaly jejich dobyvačné armády. Cestou napříč tisíciletími získáte také mnoho znalostí o dávných technologiích, o hospodaření i zemědělství. Rázem vám budou jasné vzájemné vlivy jednotlivých světových kultur a stanete se účastníky drobných šarvátek, kolonizačních výprav, státních převratů, lokálních válek i celosvětových náboženských konfliktů. Přehledné a do detailu zpracované časové osy se pak pro vás - cestovatele časem - stanou pomyslnými „jízdními řády", které vás spolehlivě zavedou právě do té epochy, v níž se toužíte ocitnout, a nasměrují vás přesně k události, jíž byste se rádi účastnili - ať už se budete chtít stát svědky Napoleonova tažení na Moskvu a nebo třeba výroby prvních železných nástrojů. Učebnice historie či alespoň stručný dějepisný slovník nebo atlas dnes už může v knihovně moderního a vzdělaného člověka chybět jen stěží. Rozhodnete-li se však právě pro Atlas světových dějin - publikaci s neobyčejnou pečlivostí a invencí zpracovanou početným týmem největších světových expertů - velice brzy zjistíte, že nemáte tušení, jak jste se kdy dříve bez něho dokázali obejít. Studentům středních škol nebývalou měrou usnadní orientaci v časových a územních souvislostech, vysokoškolákům poskytne vodítko pro hlubší analýzy historických událostí a všem, kdo se rádi noří do časů dávno minulých, umožní fascinující a názorný pohled do světa našich předků. Protože jenom ten, kdo chápe minulost, může dokonale porozumět současnosti a udělat si reálnou představu o věcech budoucích...




HORECKÝ, VLADIMÍR - OPRAVY ŠIJACÍCH STROJOV V DOMÁCNOSTI

HORECKÝ, VLADIMÍR

OPRAVY ŠIJACÍCH STROJOV V DOMÁCNOSTI

Alfa, Bratislava, 1988
edícia Urob si sám
obálka Bruno Musil
3. doplnené vydanie, 20.000 výtlačkov
063-036-89 OŠS

hobby, domácnosť,
272 s., 211 obr., 1 tab., slovenčina
hmotnosť: 334 g

mäkká väzba
stav: veľmi dobrý

1,00 € PREDANÉ!

*gopal2* in *H-2-9*






ŘEŠÁTKO, JAROSLAV - KUCHAŘSKÁ TECHNOLOGIE

ŘEŠÁTKO, JAROSLAV
NODL, LADISLAV

KUCHAŘSKÁ TECHNOLOGIE

Merkur, Praha, 1990
fotografie Václav Jirsa
obálka Romana Rotterová
2. upravené vydanie, 10.000 výtlačkov
ISBN 80-7032-912-2

stravovanie
286 s., čb fot., čeština
hmotnosť: 489 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, knižničné pečiatky

1,00 € PREDANÉ

*bib14* in *H-2-9*

Kniha popisuje kuchařskou technologii a úpravu jídel ve velkých provozech. Kapitoly: Zbožíznalství a vhodné úpravy surovin, Skladovací podmínky a hygienické směrnice, Zdravá a správná výživa, Sestavování jídelních lístků a jídelníčků, gastronomická pravidla, Hlavní zásady kuchařské technologie, Srovnání technologie úpravy jídel v klasické, tradiční i moderní kuchyni a jejich ekonomika, Studená kuchyně, Teplé předkrmy, Polévky, Omáčky, Dresinky /zálivky/, ochucené máslo, Vybrané minutky se zvláštní úpravou, Národní kuchyně, Různé druhy úprav jídel pro bankety, rauty, recepce a jiné příležitosti, Slavnostní mísy, Speciální teplé a studené moučníky, Vybrané receptury rýchleho občerstvení, Vybavení kuchyní.









BENYOVSZKY, KARL - OBRÁZKY Z PREŠPORSKÉHO GETA

BENYOVSZKY, KARL
GRÜNFELD, JOSEPH jun.

OBRÁZKY Z PREŠPORSKÉHO GETA
(Pressburger Ghettobilder)

Slovenské národné múzeum, Bratislava, 1993
edícia Judaica slovaca (4)
preklad Lýdia Steinerová-Piovarcsyová
predslov Štefan Holčík
doslov Ľubica Chorváthová
ilustrácie Katarína Zavarská
1. vydanie
ISBN 80-900498-9-3

história, židovstvo,
190 s., slovenčina
hmotnosť: 254 g

mäkká väzba
stav: veľmi dobrý, knižničné pečiatky

2,50 € stav: veľmi dobrý, knižničné pečiatky *bib15* in *H-2-9*
2,50 € stav: veľmi dobrý, knižničné pečiatky *bib15* PREDANÉ!

Bratislavský (prešporský) rodák Karl Benyovszky (1886 – 1962) systematicky mapoval svoje rodné mesto. V tejto dokumentácii minulosti a súčasnosti nemohla chýbať židovská komunita. Obrázky prešporského geta približujú dejiny i súčasnosť starobylej, dnes už neexistujúcej časti Bratislavy. Ilustrujú kultúru a myslenie, určované Tórou, ovplyvňované modernou dobou. Tieto ilustrácie však Karl Benyovszky “nekreslil” sám, ale si pribral erudovaného pomocníka v osobe Josefa Grünsfelda juniora.







Choré dievča. Pessach Fischer sa na svoje staré dni dostal do chudobinca, kde spolu so svojou ženou bývali v jednej izbe. Keď mu vo veku deväťdesiatsedem rokov jeho životná družka zomrela, povedal známym, čo s ním stáli pri úmrtnom lôžku: „Veď som vravel, že mi dali na krk choré dievča.“

Príčina rozvodu. Pred rokmi prišla raz jedna Židovka s plačom k dajonovi s prosbou, aby presvedčil jej manžela, nech sa s ňou rozvedie. Keď sa rabbi zaujímal, prečo sa tak rozhodla, odpovedala so slzami v očiach: „Rebbe, on má tri veľké chyby, nevie sa predmodlievať, nevie hrať karty a nevie piť.“ „Ale, milá pani,“ odvetil s prekvapením staručký rabín, „veď to sú predsa iba výhody, a nie dôvody na rozvod.“ Nato sa žena horko rozplakala a premáhajúc fikanie povedala: „Ale, rebe, nevie sa predmodlievať, a predsa sa modlí a ja musím vždy na svoju hanbu počúvať hore na ženskej galérii v šule, aké robí grajzne, a dívať sa, ako sa mu celý kohol smeje. Nevie hrať karty, a predsa hrá, pritom prehrá celý týždňový zárobok, a nevie piť, a predsa pije a potom sa šiker váľa na ulici.“

Vinohradník v synagóge. Na Jom tov šiel istý prešporský vinohradník po Zámockej ulici. Keď prišiel k veľkému šúlu, vohnala ho dnu zvedavosť a opýtal sa vrátnika, či smie vstúpiť. „Ale nech sa vám páči, len poďte dnu,“ odpovedal mu vrátnik prívetivo a vinohradník vstúpil do synagógy.

Dnu sa práve duchenovalo. Vinohradníkovi sa páčilo, ako kohenovia s talisom, preloženým cez hlavu stáli pred orojn ha´ kojdešom so zdvihnutými rukami a melodickým nigunom duchenovali svojráznym výrazom: „A-ha-ha, A-ha-han, oj, Jevore-checho!“ Pristúpil bližšie a opýtal sa celkom tíško jedného z modliacich sa: „Povedzte mi, prosím pekne, čo to tu robia?“ Oslovený mu ochotne vysvetlil: „Duchovní práve požehnávajú ľud.“ Vinohradník chvíľu načúval bez slova, kým si kojhanim zložili z hlavy talis, s volaním Še’ kojach opustili posvätné miesto a náhlili sa na svoje miesta v chráme. Náhle, keď pri ňom prešiel jeden z kohenov, zavolal potešený vinohradník k susedovi: "Ale, pán sused, tohto duchovného predsa poznám, ten ku mne vždy chodieva na mladé víno!“

Biely kohút. Počas francúzskeho obliehania v roku 1805 bola na istý čas prerušená doprava s Petržalkou, takže sedliaci nemohli do mesta dodávať ovocie a zeleninu a z trhu takmer celkom zmizla aj hydina. Ak sa však náhodou objavila, dosiahli jej ceny závratnú výšku.

Raz sa istému Petržalčanovi podarilo dostať sa nejako do Prešporka a prepašovať sem aj veľkého kohúta. Bolo to pred Jom kipurom a sedliak vedel, že Židia potrebujú na tento sviatok hydinu. S obľubou kupovali najmä bielych kohútov. Každý domáci pán bol hrdý na to, keď mohol takého získať na kapores. Predávajúci sa teda rozhodol, že priaznivú príležitosť využije čo najlepšie, a pýtal si za svojho kohúta nekresťansky vysokú sumu. Napriek tomu sa okolo neho vytvoril už v najbližších okamihoch veľký kruh záujemcov, ktorí ponúkali viac, ako bola žiadaná cena. Lenže sedliak váhal, ešte vždy nechcel pustiť kohúta z ruky a čakal, či sa nenájde ktosi, kto by ponúkol ešte viac, lebo si chcel raz ľahko zarobiť.

Kým kupujúci rozmýšľali, pristúpil k sedliakovi istý Žid a vravel: „Ukážte, či je to vôbec kohút!“ Udivený Petržalčan mu pyšne podal zviera, Žid ho však nad hlavou roztočil a volal: „Se chalifosi, se temurosi, se kaporosi!“ Potom ho sedliakovi vrátil naspäť. Okolostojaci už nemohli kohúta použiť na kapores, nechali sedliaka stáť a ten bol rád, keď nakoniec kohúta predal za oveľa nižšiu, ale ešte vždy aj tak dosť vysokú cenu.

Duchaplný rabín. Pri hakojojse na Simches tóra sa vo veľkom šule nosia zvitky tóry okolo almemoru, pričom veriaci bozkávajú plášť, v ktorom sú zvitky zabalené. Od istého času si návštevníci chrámu zvykli z pohodlnosti dotknúť sa plášťa a potom si pobozkať vlastnú ruku. Po hakofojse volali jednotlivo veriacich k tóre, kde podľa starého zvyku, po čítaní state v tóre, daroval každý určitý peňažný obnos na dobročinné účely. Keď chcel nasledujúci pracovný deň šammes vyzbierať peniaze, odkladali to darcovia vždy na iný deň. Šames to hlásil vrchnému rabínovi, ktorý potom v drošó na šábes urobil pichľavú poznámku: „Bozkávate rukou a darujete ústami.“

...........................................................................................................................................................

... psoledná veta ...

Kto chce poznať pravý židovský život, nech príde do prešporského geta, v ktorom si Židia verne až do dnešných dní zachovali svoju vieru a zvyky.