GIDE, ANDRÉ - PASTORÁLNA SYMFONIA

GIDE, ANDRÉ

PASTORÁLNA SYMFONIA

Elán, Bratislava, 1948
edícia Komorná knižnica (4)
preklad Jožo Felix
4. vydanie, 3.000 číslovaných výtlačkov
prekladateľom podpísaných
číslo výtlačku 1835

beletria, román, číslovaný výtlačok
110 s., slovenčina
hmotnosť: 149 g

mäkká väzba
stav: veľm dobrý

NEPREDAJNÉ

*H-6-2*

Formálne je kniha rozdelená na dva zošity. Je písaná ako denník, v retrospektíve. Hlavnou hrdinkou je slepé dievčatko Gertrúda, ktoré osirie. Prichýli ju miestny pastor, ktorý má so svojou ženou Améliou 5 detí. Amélia to neprijíma s radosťou, no pastor to chápe jednak ako svoju povinnosť a jednak ako výzvu. Na radu lekára učí pastor Gertrúdu hovoriť, rozoznávať predmety, farby prirovnávať ku zvukom hudobných nástrojov a o jej pokrokoch si vedie denník. Amélia to pokladala za stratu času. Vyčítala mužovi, že vlastným deťom sa tak nevenoval ako Gertrúde. So synom Jakubom ju naučili Braillovo písmo. Chodievala s nimi do kostola, naučila sa hrať na harmóniu. Pastor sa časom do Gertrúdy zaľúbil a žiarlil, keď ju videl so synom Jakubom. No i on k nej prechovával vrelé city....

"..... losť, ktorá nechce pochopiť, že, ako stojí v podobenstve, nie tie deti oslavujeme, ktoré ostaly doma, ale to stratené a navrátivšie sa; trápilo ma i to, že nemá nijaký ohľad na nevidomosť tohto dievčaťa; veď vedela, že Gertruda sa mohla úfať iba tejto jedinej radosti. A ak, z Prozreteľnosti božej, mal som ja, obyčajne taký zaujatý prácou, práve toho dňa trochu voľného času, výčitky Amelie sa ma tým viac dotkly, lebo dobre vedela, že každé z mojich deti malo práve vtedy alebo nejakú prácu, alebo ho nejaká povinnosť viazala k domu a že ona sama, Amelia, nemá nijaký smysel pre hudbu, takže i keby vôbec voľne mohla disponovať so svojím časom, nikdy by jej ani len na um nezišlo ísť na koncert, hoc by ho usporiadali priam pred našimi dvermi.

A okrem toho ma ešte zarmútilo to, že sa Amelia neostýchala vysloviť tieto slová výčitky pred Gertrudou; lebo hoci som vzal svoju ženu nabok, vravela dosť hlasno, aby ju Gertruda počula. Cítil som sa skôr roztrpčený ako smutný a o niekoľko minút, keď nás Amelie nechala samých, podišiel som ku Gertrude, vzal som jej chvejúcu sa rúčku a priložil som si ju na tvár:

- Vidíš, tento raz som neplakal!

- Nie,- tento raz je rad na mne, - odpovedala, namáhajúc sa usmiať; a vtom som videl, ako sa jej krásna tvár, ktorú obrátila ku mne, zaliala slzami.

8. marca.

Jediný spôsob, ako ulahodiť Amelii, spočíva v tom, že sa vystríham vykonať niečo, čo sa jej nepáči. Iné, pozitívne prejavy lásky nestrpí. Keby však tušila, ako mi tým už zúžila život! Ach, keby dal Boh, aby žiadala odo mňa niečo ťažkého! S akou radosťou by som spravil pre ňu každú hlúposť, podstúpil každé nebezpečenstvo! Ale ona ako by sa hrozila všetkého, čo len trochu vybočuje z rámca zvyklostí; a pokrok na ceste života neznačí pre ňu iné, len rozmnožovať dni, vždy rovnaké. Neželá si, ani odo mňa neočakáva nové ctnosti, ba ani nejaký vzrast ctností jestvujúcich. Díva sa s nepokojom, ak nie s nechuťou, na celé to úsilie duše, ktorá chce vidieť v kresťanstve niečo iného, než len skrotenie pudov.

Musím sa však priznať aj k tomu, že som onoho dňa v Neufchatel veru celkom zabudol na poverenie Amelie, aby som šiel k našej obchodníčke, vyrovnať účet a kúpiť ešte cverny. Ale hneval som sa preto potom na seba väčšmi, ako by sa bola mohla hnevať ona, tým skôr, že som si pevne zaumienil nezabudnúť na to, vediac konečne, že „kto je bedlivý vo veciach malých, bude bedlivý i vo veciach veľ- ....."

WALSH, NEALE DONALD - HOVORY S BOHEM III.

WALSH, NEALE DONALD

HOVORY S BOHEM III.
neobvyklý dialog
(Conversation with God: an uncommon dialogue)

Pragma, Praha, 1999
preklad Jan Brázda
obálka Louis Jones
1. vydanie
ISBN 80-7205-699-9

náboženstvo, filozofia
330 s., čeština
hmotnosť: 396 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: výborný, nečítaná

3,60 € PREDANÉ

*H-6-5*

Předpokládejme, že bychom mohli položit Bohu ty nejzapeklitější otázky — otázky týkající se lásky a víry, života a smrti, dobra a zla. Předpokládejme, že by nám Bůh dopřál sluchu a poskytl nám srozumitelné odpovědi. To se přihodilo autorovi této knihy a může se to přihodit i vám. Připravte se na rozhovor.

Neale Donald Walsch žije se svou ženou na klidném místě v zalesněném kraji Jižního Oregonu. Společnými silami založili organizaci zvanou ReCreation, která má za cíl vracet lidi sobě samým. Walsch ustavičně cestuje, aby dostál požadavkům na přednášky, a pořádá pracovní semináře, jež mají podpořit a rozšířit poselství obsažená v knize Hovory s Bohem.

Neřekl jsem, že duše „chce opustit tělo". Řekl jsem, že má radost, když je opustí. V tom je rozdíl.

Můžeš radostně dělat jednu věc a pak můžeš radostně dělat druhou věc. Skutečnost, že se ti líbí druhá věc, neznamená, že se ti nelíbila první.

Duše není nešťastná, když je v těle. Duše má naopak radost, že může být tebou v tvé současné formě. To ovšem neznamená, že nebude šťastná, až tuto formu opustí.

Je jasné, že toho o smrti moc nevím.

Protože o ní nepřemýšlíš. Chceš-li však vnímat každý okamžik života, musíš přemýšlet o smrti, jinak nemůžeš žít plným životem.

Každý okamžik končí, jakmile začne. Jestliže si to neuvědomuješ, uniká ti jeho nádhera a považuješ jej za všední.

Všechno „začíná končit", jakmile to „začíná začínat". Teprve když si to plně uvědomíš, otevře se ti bohatství každého okamžiku — a celého života.

Nikdy nepochopíš život, dokud nepochopíš smrt. Smrt nestačí jen chápat. Smrt musíš milovat, stejně jako miluješ život.

Chvíle prožité s nějakým člověkem by byly mnohem krásnější, kdyby sis myslil, že jste spolu naposled. Každý okamžik bys prožíval mnohem intenzivněji. Neochota přemýšlet o smrti vede k neochotě přemýšlet o životě.

Život pořádně nevnímáš. Uniká ti jeden okamžik za druhým a s nimi jejich bohatství.

Hluboce o něčem přemýšlet znamená proniknout pod povrchní zdání. Přestat žít v iluzi. Jedině tak je možné se z něčeho radovat.

Dokonce i z iluze se můžeš radovat. Neboť víš, že je to iluze, a toto vědomí tě naplňuje radostí. Právě skutečnost, že něco považuješ za reálné, je zdrojem veškeré bolesti.

Nic z toho, o čem víš, že to není reálné, ti nemůže způsobit bolest.

Nic z toho, o čem víš, že to není reálné, ti nemůže způsobit bolest.

Je to jako drama, které se odehrává na jevišti tvé mysli. Ty vytváří? všechny situace i postavy. Ty píšeš scénář.

Nic není bolestivé, jakmile si uvědomíš, že nic není reálné.

To platí o životě stejně jako o smrti.

Až pochopíš, že smrt je iluze, přestaneš se smrti bát.

Můžeš ji dokonce začít mít rád. Dokonce se můžeš radovat z cizí smrti.

Připadá ti to neuvěřitelné? Zdá se ti divné, že to říkám?

Tak ti to může připadat, jedině když nerozumíš smrti — ani životu.

Smrt není nikdy konec, smrt je vždycky začátek. Smrt jsou dveře, které se otvírají, nikoli dveře, které se zavírají.

Jakmile si uvědomíš, že život je věčný, okamžitě pochopíš, že smrt je iluze, která ti umožňuje věřit, že jsi pouhým tělem. Ty však nejsi tělo, a proto se tě fyzická smrt netýká.

Smrt by tě měla naučit, že skutečný je pouze život. A život tě učí, že nevyhnutelná je pomíjivost, nikoli smrt.

Pomíjivost je jediná pravda.

Nic není trvalé. Všechno se mění. V každém okamžiku.

Kdyby bylo něco trvalého, nemohlo by to být. Neboť trvání má význam pouze ve vztahu k pomíjivosti. Tudíž i trvání je pomíjivé. Hluboce se nad tím zamysli. Přemýšlej o tom. Jakmile to pochopíš, pochopíš Boha.

Tohle je dharma, a tohle je Buddha. Tohle je Buddha dharma. Tohle je učení i učitel. Tohle je lekce i mistr. Tohle je předmět i pozorovatel, všechno v jednom.

MATĚJ Z JANOVA - VÝBOR Z PRAVIDEL STARÉHO A NOVÉHO ZÁKONA

MATĚJ Z JANOVA

VÝBOR Z PRAVIDEL STARÉHO A NOVÉHO ZÁKONA
(Regulae Veteris et Novi Testamenti)

Ústřední církevní vydavatelství, Praha, 1954
edícia Blahoslav
preklad Rudolf Schenk
úvod Miloslav Kaňák
obálka J. E. Žoha

Biblia, náboženská literatúra,
320 s., čeština
hmotnosť:  497 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: veľmi dobrý, prebal po krajoch jemne ohnutý

9,90 € PREDANÉ

*H-TV-2*

V dějinách české theologické literatury mají latinsky psaná „Pravidla Starého a Nového Zákona“ (Regulae Veteris et Novi Testamenti) vskutku mimořádný význam. Jsou základní knihou českého reformačního hnutí, která udávala směr literární činnosti Tomáše ze Štítného, z které čerpal sílu k svému nápravnému úsilí M. Jan Hus, v níž nalézal předpoklad k vytyčení požadavku kalicha i laikům M. Jakoubek ze Stříbra a v jejímž duchovním ovzduší rostl k svým radikálně sociálním požadavkům i Petr Chelčický. Na poznatcích „Pravidel“ stavěli bezpochyby svou práci první překladatelé bible do českého jazyka a ze zásad v nich vyjádřených vznikal též základní program revolučního hnutí husitského známý jako „čtyři články pražské“.

Autorem této význačné knihy nebyl nikdo jiný nežli „milíčovec“ M. Matěj z Janova (někdy okolo 1350 až 1393), jenž po studiích na pražské universitě plných 7 let pobýval na pařížské Sorboně, kde r. 1376 dosáhl titulu mistrovského. Po r. 1381 vrátil se „mistr Pařížský“ zpět do vlasti, aby zde marně přes všechny příslibné listy papežské usiloval o dosažení vyššího důstojenství církevního, přiměřeného jeho vzdělání. Stal se někdy okolo r. 1388 pouze farářem ve Velké Vsi u Podbořan. Pobýval potom v Praze zcela zaměřen k činnosti kazatelské a studijní, vyhraňuje své názory studiem Písma k otevřené kritice církve i života společnosti své doby. Z této činnosti praktického kazatele i ze studia biblického vznikla někdy mezi léty 1387 až 1393 jako soubor traktátů podstatná část jeho „Pravidel Starého a Nového Zákona“.

I přesto, že tato kniha byla vždy ceněna jako vrcholné dílo naší starší literární tvorby, nedočkala se pro rozsáhlost a ediční obtíže dosud celého svého vydání ani v latině. Širší vědomosti o ní bylo nutno si opatřovati jen nepřímo v řadě prací o M. Matějovi z Janova, z nichž nejdůležitější jest dnes již 50 let stará studie V. Kybala „M. Matěj z Janova. Jeho život, spisy a učení“ (1905). Tím významnější jest proto tento podstatný český výbor z „Pravidel Starého a Nového Zákona“, jímž dostává se do rukou širší naší čtenářské obce v pečlivém českém přetlumočení i ta část vrcholného díla M. Matěje z Janova, která jest dosud nepřístupná v latinském rukopise.

Překladatelem „Pravidel Starého a Nového Zákona“ jest klasický filolog Rudolf Schenk, narozený 12. dubna 1872 v Přibyslavi, okres Chotěboř. Jako středoškolský profesor a později gymnasijní ředitel vydal řadu klasiků římských (Caesara, Lyriky s komentáři atd.) a psal studie do některých odborných revuí a časopisů (Listy filologické, Ženská revue). Česká literární historie vděčí mu za dobré edice Komenského „Kšaftu“ a Chelčického traktátu „O trojím lidu“. Právě vydávaným „Výborem z Pravidel Starého a Nového Zákona“ zavrcholuje R. Schenk svou záslužnou životní činnost literární jako překladatel díla, o kterém platí plnou měrou, že jest „aere perennius“, t. j. trvalejší nad kov.

C) TĚLESNÉ HŘÍCHY (Sv. 3, str. 31—52.)

Budeš-li nyní chtít povšimnouti si tělesného chtíče v přítomné době, uvidíš, že jeho vláda dosáhla teď nejvyššího stupně. Dělí se na rozkošnictví a obžerství. Že se tyto oba druhy vyskytují v nejvyšším možném stupni, poznáš tehdy, když spatříš, že v nich netone jen několik málo osob, netonou jen některé národy, nýbrž že téměř celá obec církve je zachvácena tělesným chtíčem, a nejen to, ale že nade všecko klerikové a kněží. Neboť tito se oddávají zahálce, a proto jsou docela v zajetí požitkářství a chtíčů, a na prvním místě pijáctví a opilství. A poněvadž jsou to silná dráždidla smyslnosti, a klerikové tudíž za této příležitosti podléhají nátlaku mužského pohlavního pudu, ale ženiti se nesmějí, přihází se jim skoro nevyhnutelně, že naplňují, poskvrňují a do záhuby strhují Boží církev stykem s nevěstkami, smilstvím, cizoložstvím, krvesmilstvím a hříchy proti přírodě. K tomu přistupuje ztráta studu, protože se hřeší obecně a protože je množství kuplířů a nevěstek.

A tak dojdeš z toho k tomu závěru, že v chrámu Hospodinově je největší ohavnost, když Boží lid, onen, pravím, vyvolený a svatý lid (1 Petr 2, 9—10), ve kterém kdysi necudnost nesměla býti ani jmenována (Ef. 5, 3), je nyní pokryt necudností a opilstvím, a nejvíce kněží, jak je psáno (Iz. 28, 8): „Jejich stoly jsou plny vývratků a výkalů.“ Církev a chrám však plní všeobecně smilníci a souložnici, dotýkají se beze strachu a beze studu Božích svátostí a vměšují se do bohoslužeb. Jestliže však snad namítneš, že se podobné zjevy vyskytovaly už někdy dříve, ano, máš pravdu, ale nikdy ne v tak veliké hojnosti a v tak vysokém stupni. Neboť necudnost nyní řádí mezi klerem a mezi řeholníky do té míry, že je už bez počtu těch, kteří se poskvrnili hříchem sodomským, onou nejhorší mrzkostí, a obžerství se rozšířilo do té míry, že se již nezdá žádnou hanbou, když se kněží a řeholníci oddávají denně žroutství, ani když chodí veřejně do krčem a vrávorají v trvalé podnapilosti.

7. SOCIÁLNÍ VINA KNĚŽSTVA

(Sv. 4, str. 382—383.)

Statky duchovenstva, důchody, obročí a podobné patří, jak se všeobecně mezi lidmi říká, chudým a chudí by měli být z nich živeni. Když tedy my klerikové mrhačsky vynakládáme takový majetek na svůj přepych a na všelijaké marnosti, tehdy se beze vší pochyby opíjíme krví světců a svatých mučedníků (Zjev. 17, 6); neboť chudí sami, proto, že jsme chamtiví a žijeme v nadbytku statků pro ně získaných, trpí hladem, žízní, nahotou a všelijakými strastmi chudoby, a mnozí jsou pro naši skoupost a pro to, že utrácíme marnotratně jejich statky, doháněni k špatnému životu, tak na příklad osiřelí chudí klerikové, jichž mnoho bylo dáno do škol a obětováno svaté církvi jako roční beránci, když dospějí v nesmírné chudobě, jsou puzeni hladem a žízní, aby kradli; tak také osiřelé chudé panny a mladistvé ženy jsou stejným způsobem pro prokleté skrblictví nás kněží doháněny k tomu, aby se stávaly lehkými ženštinami a nevěstkami, a takových je zase velmi mnoho; a mnoho jiných podobných případů. O tom nám dává hroznou výstrahu Božský výrok, který zní (Joel 3, 2. 3): „Svedu vás do údolí Jozafat a budu se tam soudit s nimi o svůj lid a své dědictví Izraele, který rozptýlili mezi pohany, a zemi jeho rozdělili. A o můj lid metali los." A pak velmi k naší věci: „A dávali mládence k smilství a děvče prodávali za víno, aby pili.“ A níže v celé kapitole.

A tak krev lidí jedí a pijí prostopášní a zahálčiví, rozkošničtí a pohodlní kněží a opíjejí se jejich krví... t. j. statky chudých, které jsou pramenem jejich výživy a byly získány krví svatých a krví mučedníků. Neboť pro nesmírné marnotratnictví samých kněží jsou chudí svatí mnohonásobně vyssáváni a utiskováni, jiní soužení hladem a žízní a nahotou, jiní přílišnou nouzí doháněni k hříšnému životu pro hamižné lpění kněží na církevních statcích.

RENAN, ARNOŠT - APOŠTOLÉ

RENAN, ERNEST

APOŠTOLÉ
(Les Apôtres)
Dějiny počátků křesťanství od smrti Ježíšovy až k velkým missiím sv. Pavla

Vzdělávací bibliotéka, Praha, 1896
preklad Bořivoj Vajgrt
35. zväzok

náboženská literatúra, dejiny, starovek,
374 s., čeština
hmotnosť: 298 g

tvrdá väzba. malý formát
stav: veľmi dobrý, zrejme dobová preväzba

NEPREDAJNÉ

*H-6-6*

Kapitola VI.

Církev jest považována za společnost chudých. — Založení jáhenství. — Služebnice církevní a vdovy.

Srovnávací dějiny náboženství zjevily nám obecnou pravdu: všechna náboženství, jež měla začátek a jež nevznikala zároveň s počátky mluvy, měla spíše sociální příčiny než theologické. Bylo tomu tak i s budhismem. Neobyčejný úspěch tohoto náboženství nezpůsobila nihilistická filosofie, jež mu sloužila za základ, byla to jeho sociální část. Bylo to prohlašování, že mají býti kasty zrušeny, že dle jeho slov „zákon milosti má býti zaveden pro všechny“, čím později Cakya-Muni a jeho žáci okouzlili nejdříve Indii, potom největší část Asie. Jako křesťanství, tak i budhismus byl hnutím chudých. Veliké kouzlo, jež na ráz připoutávalo, vězelo v tom, že vyděděným třídám bylo usnadněno, aby se rehabilitovaly vyznáváním kultu, jenž je pozvednul a jenž jim nabídnul nekonečná ulehčení pomoci a zbožnosti.

Chudých v prvním století bylo v Judsku nápadně mnoho. Země jest přírodou zbavena zdrojů, jež zjednávají blahobyt. V těchto neprůmyslných krajinách skoro každé jmění ma původ buď v institucích náboženských, bohatě nadaných, buď v přízni vlády. Bohatství chrámu bylo již dlouho výhradním důchodem malého počtu vznešených. Asmonejci zřídili kolem své dynastie zástup bohatých rodin;  Herodové velice rozmnožili přepych a blahobyt v jisté třídě společnosti. Ale pravý žid theokrat, obraceje se od římské civilisace, stával se tím ještě chudší. Utvořila se celá třída mužů svatých, zbožných, fanatických, velmi chudých, zákona přesně dbalých. V této třídě nacházely si přívržencův sekty a fanatické strany, tou dobou tak četné. Všeobecným snem bylo panování židovského proletáře, jenž zůstal věřícím, a poníženi boháče, jenž byl považován za přebehlíka, za zrádce přešlého k světskému životu, ku vnější civilisaci. Nikdy nebylo takové nenávisti, jako u těchto božích chudých proti skvělým stavbám, jež počínaly pokrývat zem, a proti dílům Římanů. Aby nezemřeli hladem, museli pracovati na těchto stavbách, jež se jim zdály býti pomníky pýchy a zakázaného přepychu a domýšleli se, že jsou obětí zlých, zkažených bohatců, nevěrných zákonu.

Chápeme jak dychtivě byla uvítána společnost vzájemné pomoci v takovémto stavu. Malá církev křesťanská musela se zdáti rájem. Tato rodina prostých a sjednocených bratří vábila členy ze všech stran. V náhradu za to co přinesli získali zajištěnou ...

VANOVIČ, JÁN - FYZIKA PRE 2. A 3. ROČNÍK GYMNÁZIA (II.)

VANOVIČ, JÁN

FYZIKA PRE 2. A 3. ROČNÍK GYMNÁZIA
Elektrostatické pole
Elektrický prúd

Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava, 1979
preklad Magda Caková
5.vydanie

učebnice, fyzika
104 s., slovenčina
hmotnosť: 129 g

mäkká väzba
stav: zachovalý

0,70 € PREDANÉ

*H-TV-2*

LEPIL, OLDŘICH - DOPLNOK K UČIVU FYZIKY PRE 3. ROČNÍK GYMNÁZIA

LEPIL, OLDŘICH
CHYTILOVÁ, MARTA

DOPLNOK K UČIVU FYZIKY PRE 3. ROČNÍK GYMNÁZIA

Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava, 1976
preklad Eva Tokáriková-Chrapanová
ilustrácie Jozef Kubík
1. vydanie, 24.890 výtlačkov

fyzika, učebnice
104 s., čb ilustr., slovenčina
hmotnosť: 110 g

mäkká väzba
stav: zachovalý, chýba posledný list obálky

0,50 € PREDANÉ

*H-TV-2*

NĚMEC, BOHUMIL - DUŠE ROSTLIN

NĚMEC, BOHUMIL

DUŠE ROSTLIN

Československý čtenář, Praha, 1937
obálka Jan Kreutz

rastliny, biológia
240 s., čb fot., čeština
hmotnosť: 430 g

tvrdá väzba
stav: výborný, bez prebalu

NEPREDAJNÉ

*H-6-6*

III - VŮLE ŽÍTI

Každý pohled na svět — potvrzuje a dosvědčuje, že vůle k životu, daleko jsouc vzdálena, aby byla libovolnou domněnkou nebo prázdným slovem, je jediným pravdivým výrazem jeho nejvnitřnější podstaty. Schopenhauer.

Nesmírná je dobývačnost života. Na povrchu naší země je velmi málo míst, kde by nemohla žíti nějaká živá bytost, ať rostlina, ať živočich. Od věčného sněhu a ledu kolem zemských točen až k věčně horkým krajinám rovníkovým, s vysokých hor až do temných hlubin mořských, od kamenitých a písčitých pouští plných bolestně žhoucího slunce až do nitra jeskyň, kam od doby jejich vzniku nepronikl paprsek světelný, všude jsou živé bytosti, někde v hýřivém množství, jinde v nepatrném počtu, ale jsou tam. Člověk sám je příkladem této nezadržitelné rozpínavosti a dobývačnosti. Není překážek, které by mu mohly zabrániti, aby pronikal na zemi do nových a nových míst, není hranic, které by mu dovedla položiti příroda, aby se zastavil na svém vítězném postupu.

Schopenhauer, jenž učinil ve své filosofii vůli panovnicí světa, vidí právě v této úžasné rozpínavosti života důkaz vlády všemocné vůle v přírodě. Praví, že se všecko tlačí a žene k bytí a sice pokud možno k ústrojnému bytí, t. j. k životu a k jeho stupňování pokud možno nejvyššímu. Vůle k životu je podle něho nezměnitelnou a nezbytnou vlastností živočichů. Tento všeobecný hon za životem projevuje se v milionech živých forem všude a v každém okamžiku dělením, zúrodňováním a klíčením a kde není živých zárodků, vzniká život samoplozením (generatio aequivoca) a užívá každé příležitosti, aby na sebe strhl pokud možno nejvíce hmoty. Vůle k životu projevuje se však neméně v boji proti opuštění dobytých posic, proti návratu v mrtvou hmotu. Jakou úzkost projevuje člověk v nebezpečí života, jak vítězně jásá, byl-li zachráněn. S jakou hrůzou přijímá člověk rozsudek smrti a s jakou lítostí sledujeme jeho provedení. Jakoby svět měl býti vyvrácen z veřejí, když člověk má zemříti o několik let dříve. Proto je podle Schopenhauera vůle k životu nejreálnější zjev na světě, ba jádro skutečnosti samotné.

Vůle k životu u rostlin.

Schopenhauer viděl vůli k životu především u živočichů. Ale je to jenom následkem poměrné nehybnosti rostlin, že nevycítil ještě vášnivější jejich vůli k životu. Na točnách a nejvyšších vrcholech horských pokrývají nesčetné drobnohledné řasy sníh a led zbarvujíce jej žlutě, zelenavě nebo růžově. Ohromnou moc pralesa dovede přemoci jen oheň a člověk. Ale sotva vypálen vzrůstá znova, aby miliony zelených ramen zdvihal k slunci, které mu dává energii potřebnou k životu. Drobnohledná bakterie (Bacterium coli) roste a rozdělí se jednou za 15 minut. Kdyby jí bylo možno tímto tempem se množiti po 24 hodiny, dala by za 24 hodiny hmotu, která nakupena by tvořila pyramidu o základně 1 čtverečného km a vysokou též jeden km. Kdyby tyto tyčinkovité bakterie byly seřaděny za sebou v přímku a každých 16 minut se rozdělily na dvě, jež by dorostly do původní velikosti mateřské bakterie, prodlužovala by se po 24 hodi-

VLACH, BOHUMIL - DOPLNOK K UČIVU FYZIKY PRE 2. ROČNÍK GYMNÁZIA

VLACH, BOHUMIL

DOPLNOK K UČIVU FYZIKY PRE 2. ROČNÍK GYMNÁZIA

Slovenské pedagogické vydavateľstvo, Bratislava, 1976
preklad Eva Tokáriková-Chrapanová
1. vydanie, 24.890 výtlačkov

fyzika, učebnice
108  s., čb ilust., slovenčina
hmotnosť: 132 g

mäkká väzba
stav: zachovalý

0,90 € PREDANÉ

*H-TV-2*

CHYTILOVÁ, MARTA - DOPLNOK K UČIVU FYZIKY PRE 1. ROČNÍK GYMNÁZIA

CHYTILOVÁ, MARTA

DOPLNOK K UČIVU FYZIKY PRE 1. ROČNÍK GYMNÁZIA

Slovenské pedagogické vydavateľstvo, Bratislava, 1976
preklad Eva Tomanová
1. vydanie, 24.890 výtlačkov
ilustrácie Jozef Kubík
obálka Peter Míšek

fyzika, učebnice
56 s., čb ilust., slovenčina
hmotnosť: 75 g

mäkká väzba
stav: zachovalý

0,90 € PREDANÉ

*H-TV-2*

PATKA, ANDREJ - SVÄTÝ JÁN VIANNEY

PATKA, ANDREJ

SVÄTÝ JÁN VIANNEY
arský farár

Spolok sv. Vojtecha, Trnava, 1946
číslo podielových kníh 195

náboženská literatúra, životopisy,
168 s., slovenčina
hmotnosť: 169 g

mäkká väzba
stav: zachovalý

2,00 €

*nab*

Svätí ako „horiace svietivá, postavené na sväté svietniky” (Pius XI.), osvecujú nám cestu, na ktorej našli šťastie srdca a pokoj duše na zemi a ktorá ich doviedla do blaženej večnosti.

Neomylným rozhodnutím Námestníka Kristovho Cirkev zaradila i Jána Vianneya do počtu svätých. Skromný farár v bezvýznamnej dedinke stal sa slávou Cirkvi, ktorá ho postavila na svätý svietnik, vysoko, na oltár, aby nás žiarivá krása jeho kňazského života osvecovala a priťahovala.

Svätý Ján Vianney je vzorom predovšetkým kňazom, účinkujúcim v duchovnej správe. Tí „majú v ňom význačný vzor nábožného a horlivého pastiera duší, ktorý zastával svoj farársky úrad s obdivuhodnou usilovnosťou, múdrosťou a láskou” (kanonizačný dekrét). Poslaním kňaza je učiť, kázať, ľuďom ohlasovať pravdu a vôľu božiu podľa príkladu sv. arského farára jasne, jednoducho, otvorene a s nadprirodzenou láskou, ale tiež neústupne, s nezlomnou vytrvalosťou. Toto je prvoradá úloha, ktorá si právom nárokuje všetky schopnosti kňaza a pred ktorou musia ustúpiť všetky ostatné záujmy, nesúvisiace bezprostredne s poslaním kňazským. V plnení tejto povinnosti kňaz nemôže zakolísať v obave, že pre povedanú pravdu azda stratí priazeň ľudí. Podľa sv. Terézie Veľkej (autobiogr., hl. XVI.) kňaz musí „opovrhovať životom a nevážiť si cti, ako to robili apoštoli, ktorým bolo ľahostajné, či stratia všetko, alebo všetko získajú, keď vyznajú a obhája pravdu pre slávu božiu”.

Účinkovanie sv. Jána v arskej farnosti vo výrazných farbách stavia pred oči vývin pomeru medzi duchovným a veriacimi. Základom tohto vzájomného pomeru v Arse bola láska. Sv. Ján podľa pápežského dekrétu „správne vystihol, že nič dobrého nedosiahne u svojich farníkov, ak sa mu nebudú za jeho lásku odplácať láskou”, Láske neodporuje skutočnosť, že kňaz musí povedať pravdu neraz tvrdú, neúprosnú, zasahujúcu, rušivo do zdanlivo pokojnej vlády hriešnych náruživostí v srdciach veriacich. Tento hriešny pokoj musí kňaz z lásky k veriacim rozbiť, lebo aj on musí plniť vôľu Krista Pána: „Nemyslite si, že som prišiel pokoj uviesť na zem; neprišiel som uviesť pokoj, ale meč” (Mt 10, 34), meč, ktorý je znakom boja proti zlu a za pokoj Kristov. Toto časom pochopili veriaci sv. Jána, dali si odňať hriešny pokoj, aby získali svätý pokoj. Ars dostal krásne meno „domov šťastia”. Hľa, to býva výsledok svätej spolupráce duchovného s veriacimi.

Je prirodzeným zjavom, že mládež vyhľadáva krásu a oduševňuje sa za ňu. Medzi stvorenými krásami na tomto svete na prvé miesto treba stavať krásu života, a v tejto stupnici ako slnko sa skveje krásny život svätého kňaza. Ktorási arská pútnička vyjadrila svoj obdiv nad životom sv. Jána slovami: „Ako krásne je byť svätým!” Veľká krása je v hrdinskej láske a obetavosti, s ktorou sa postavil sv. Ján do služieb svojich milovaných veriacich, aby im dopomohol dosiahnuť život, v ktorom vládne spokojnosť, radosť a šťastie. Za takú krásu hodno sa oduševniť!

Náš ľud žiada si kňazov. Starostliví arcipastieri s bôľom musia nechať nevyslyšaný hlas ľudu, lebo nieto dosť kňazov. A málo je i tých, ktorí sa pripravujú na kňazstvo. Preto veriaci v kostoloch oprávnene volajú, prosia: Pane, daj nám kňazov, svätých kňazov... ktorí by príkladom, a slovom k Tebe viedli slovenský národ.

TRENCSÉNYI-WALDAPFEL, IMRE - GÖRÖG REGÉK

TRENCSÉNYI-WALDAPFEL, IMRE

GÖRÖG REGÉK

Madách, Bratislava, 1976
ilustrácie János Kass
1.100 výtlačkov

mytológia, história,
400 s., čb fot., maďarčina
hmotnosť: 593 g

tvrdá väzba s prebalom
stav: výborný, intaktná

1,50 € PREDANÉ

*H-TV-2

Műveltségünk minden ága a görög kultúra törzséből nőtt ki. Nem nélkülözheti a mai ifjúság sem az ókori görögség hitvilágának ismeretét, még ha az általános és szakmai műveltség anyaga annyira kibővült is, hogy a görög írók olvasása háttérbe szorult.

Fontosnak tartottuk, hogy a feldolgozás munkáját az ókori világ talán legkitűnőbb magyar ismerője, Trencsényi-Waldapfel Imre végezze el, hogy könyvünk ne csak élvezetes olvasmány, hanem pontos ismeretek forrása is legyen.

A Görög regék sikerét mi sem bizonyítja jobban, mint hogy már harmadik kiadásban kerül az olvasók kezébe.