HISTORIE ZAČÍNÁ V SUMERU
Z nejstarších záznamů o projevech lidské kultury
(From the Tablets of Sumer)
SNKLU, Praha, 1966
edícia Klub čtenářů (222)
preklad Josef Klíma
obálka Zdeněk Chotěnovský
2. vydanie (v SNKLU 1.), 67.000 výtlačkov
01-056-66
história, archeológia
272 s., čb fot., čeština
tvrdá väzba s prebalom
stav: dobrý, prebal ošúchaný
predané
*kocev**his*
Na první pohled se zdá, že zajímavá forma Kramerovy knihy o Sumerech má jen upoutat pozornost čtenáře: je tu sebráno dvacet pět případu sumerského prvenství u nejrůznějších kulturních a civilizačních jevů v historii vůbec, tedy ono obvyklé hledání historického předstihu, zvídavé dotazování, kdo byl první. A protože Sumerové byli jedni z prvních uživatelů písma, ne-li vůbec první (jejich soupeři jsou staří Egypťané), je u nich poprvé písemně doložen leckterý prvek nebo zárodek instituce, která později sehrála v dějinách prvořadou úlohu. Měli první školy, první zákoníky, první doložené lékárnické receptáře, první dějepisce, první mapu, první doklady o soudním řízení a podobně. Ale ve skutečnosti Kramer tímto postupem přístupně zpracoval skoro soubor toho, co se doposud podařilo o sumerském životě, institucích a myšlenkovém světě vyzkoumat z jejich vlastních literárních památek. Tak je tu zachycen obraz národa, jehož písemné památky stojí na samém úsvitu zaznamenané historie lidstva.
Sumerologie se plně rozvinula až v našem století. Ještě před sto lety se o existenci Sumerů netušilo. Dokud nebyla rozluštěna stará a dávno zapomenutá písma - dálo se tak v několika etapách průběhem minulého století, omezovaly se veškeré naše zprávy o starověkém Předním východě na to, čeho se bylo lze dočíst z bible a antických spisovatelů. A toho bylo dost málo. Podnícen Champollionovými úspěchy při luštění egyptských hieroglyfu, evropský vědecký svět byl zneklidňován tajemstvím nápisů zaznamenaných znaky v podobě klínů, roztroušených na různých místech Předního východu, nejvíce právě v místech, která -jak se vědělo z dostupných pramenu náležela k starověkým říším, perské a babylónské. Roku 1847 dokončil Henry Rawlinson, anglický důstojník indické armády a jeden z otců asyriologie, několikaletou nesmírně nesnadnou práci na opisování nápisu Dareia I. na strmé, nepřístupné skále u Behistúnu v Iránu; metodou pokusu a omylu se podařilo s přispěním několika odborníků persky
