Sotva bychom našli v dějinách šachového umění člověka, který by byl, ať doma či v cizině, tak oblíben, jako Dr. Treybal. Bohužel ani jemu, jako tak přemnohým jiným, nebylo dopřáno, aby se dočkal toužebně očekávané svobody — padl za oběť nacistickým vrahům. Jeho jméno bylo vyslovováno s úctou i láskou a za hranicemi se mu neříkalo jinak, než „šachista gentleman“. Dosáhl tohoto epitheta nejen pro své velké umění, nýbrž i pro svou vzácnou dobrotu a pro citlivý společenský takt. Tím si ovšem dovedl získat každého, s nímž se blíže setkal. Z českých šachistů stál mu nejblíže profesor Ladislav Prokeš, jeho spolužák a spolubojovník na mnohých domácích i mezinárodních turnajích. Je proto tím pochopitelnější, že právě on se ujal přátelské povinnosti a vykreslil nám jeho portrét věrnými a živými barvami. Portrét šachisty a člověka.
Autor odkrývá před námi život a velké umění zesnulého mistra od začátku až po sám tragický konec. Provází nás po všech šachových událostech posledních desetiletí, jichž se Dr. Karel Treybal účastnil, vypočítává jeho pronikavé úspěchy, ať už jde o velké mezinárodní turnaje, jako o pražský turnaj v roce 1908, v Karlových Varech 1923, či o olympiadu v Haagu roku 1928; dává nám nahlédnout do jeho bohaté a duchaplné kombinační hry a naznačuje, kam až mohl mistr dorůst, kdyby se byl mohl ještě více a plněji věnovat tomuto ušlechtilému zápolení.
Výsledek šachové partie je nejčastěji závislý na správném vedení boje v závěrečné části šachové partie, tj. v šachové koncovce, neboť jen výjimečně se podaří rozhodnout partii ve střední hře nebo dokonce už v zahájení.
Při vedení boje v koncovce nelze spoléhat jen na hráčskou techniku, nýbrž je nutné mít dobré teoretické znalosti široké škály rozličných šachových koncovek, vědět, kdy lze uplatnit i malou převahu, např. jediného pěšce, nebo kdy ani větší materiálová převaha nestačí k vítězství. Je-li šachista vyzbrojen dobrými teoretickými znalostmi koncovek, může se snadno rozhodnout pro převedení boje ze střední hry do koncovky, tj. pro výměny figur i pěšců.
Na základě dlouholetých zkušeností z výcviku mladých šachistů různých výkonnostních tříd a konzultací s lektory při školení dobrovolných šachových trenérů dospěl autor k názoru, že nejširší okruh, tj. od začátečníků až po šachisty první výkonnostní třídy, potřebuje zvládnout především teorii jednoduchých základních koncovek. Jejich znalost umožňuje snazší orientaci ve složitějších koncovkách.
Cílem této malé práce je přispět k rozvoji bojových schopností především našich mladých šachistů.
5,00 €
*bib23*šport*
PACHMAN, LUDĚK
KOTOV, A.
MARIÁNSKÉ LÁZNĚ - PRAHA 1951 - PÁSMOVÝ TURNAJ FIDE
FTÁČNIK, ĽUBOMÍR
