sobota 1. marca 2014

KUBÁT, KAREL - ZVUKAŘ AMATÉR

KUBÁT, KAREL

ZVUKAŘ AMATÉR

SNTL, Praha, 1978
1. vydanie, 20.000 výtlačkov

elektrotechnika
280 s., 109 obr., 3 tab., čeština
hmotnosť: 432 g

tvrdá väzba, papierový prebal
stav: prebal po krajoch jemne ohnutý, kniha v perfektnom stave

2,10 €

*004*  in **S3Z**

Když zvukař-profesionál vidí, jak se jeho amatérští kolegové snaží, a s j akým nadšením a zájmem, často i s obtížemi se pídí po znalostech a praktických zkušenostech, nemůže to skončit jinak, než že se jednoho dne rozhodne napsat pro ně knihu. Tato slova samotného autora svědčí jednak o tom, že podobné souhrnné dílo práci zvukaře dosud u nás napsáno nebylo, a jednak o tom, že práce zvukaře v poslední době nabyla na významu díky témeř masovému rozšírení fonoamatérské činnosti vzhledem k rozvoji magnetofonů a různých elektroakustických zařízení. A zde právě je počátek, kdy všichni zúčastnění, tj. na jedné straně autor a na druhé straně zájemci, si uvědomují, že tu chybí něco, co by odstránilo tápání, chatrné vědomosti, často i po dlouhé desítiletí tradované omyly, chyby, ba i technické pověry. Zkrátka chybela příručka, podle níž se dá s úspěchem zvládnout zvuková tvorba. Není to věc jednoduchá, protože u takové práce je důležitá nejen remeslná dovednost obsluhovat technická zařízení a pomůcky, ale také umělecká tvúrčí činnost vyžadujicí vložit do výsledku kus zvukařovy osobnosti. Toho si je autor velmi dobře vědom a proto volí cestu pronikavého didaktického záměru: zavádí čtenáře do profesionálni praxe (a to dokonce tak hluboko, že ho seznamuje i s příklady zvukařského slangu a hantýrky, což je v technické literatúre ne běžné), a na těchto poznatcích, ukážkach a skutečné práci poukazuje na aplikace př možnostech amatérů. A tak se z knihy dozvíme nejen, co je to třeba play-back, umělý dozvuk či mixink nebo limitor, ale také, a to hlavně, jak napr. správně propojit jednotlivé členy elektroakustického řetězce, jak nahrát přednášku, hru, jak zpěv sólový i sborový, jak dechovku či symfonický orchestr, co zvláštního k dobré nahrávce vyžaduje taneční orchestr, a co beatová skupina, a kromě toho mnoho jiných odpovědí na otázky provozu elektroakustických zařízení včetně návodu na zhotovení různých doplňků a pomůcek. Hustota informací je tu značná, ale orientace je přitom velmi dobrá, tak, jak se od príručky vyžaduje: najít okamžitě právě to, co se vyžaduje. Jenže — autorův poutavý sloh takové pohodlí čtenáři asi neposkytne — zřejmě se nenajde žádný, kdo by si knihu nepřečetl od začátku až do konce, jako román či detektívku.