VYMĚTAL, JAN
PSYCHOTERAPIE
Pomoc psychologickými prostředky
Horizont, Praha, 1987
1. vydanie, 5.500 výtlačkov
zdravie, psychiatria, psychológia
80 s., 8 čb a 2 farebné foto, čeština
hmotnosť: 124 g
mäkká väzba, papierový prebal
stav: výborný, nepoužívaná
1,60 € PREDANÉ!
*112*
„Psychoterapie vznikla jako léčebná metoda a vyvinula se v interdisciplinární obor, který je součástí integrální antropologie. Jako léčebná metoda je charakterizována specifickou (interpersonální, sociální) zkušeností. Pravděpodobně mezi podstatné účinné faktory patří náhled (produktivní, tj. vedoucí ke změně, vyžaduje průběžný nácvik, trénink) a korektivní zkušenost se složkou kognitivní a emocionální. Psychoterapie probíhá v sociální interakci, ve které jsou zpravidla přítomny verbální i neverbální složky. Interakce má charakter lidského setkání dvou nebo více lidí, kteří jsou si bytostně rovni a tato rovnost zůstává zachována i v asymetrickém vztahu." (Zdeněk Mrázek, 1986)
„Psychoterapie je přátelské utkání, při kterém má bodovat terapeut, ale vyhrát pacient." (Jaroslav Skála, 1986)
„Považuji psychoterapii za proces vytváření terapeutického prostoru, který ohraničují terapeut spolu s pacientem mezníky vzájemného respektu, důvěry, akceptace a zajištění terapeutického času, jenž je průsečíkem minulosti, přítomnosti a budoucnosti, je naplňován oboustrannou trpělivostí a tím, že oba zúčastnění jsou jeden druhému plně k dispozici. Terapeut je v předstihu svou odbornou erudicí, pacient svou specifickou zkušeností. Terapeutický časoprostor umožňuje vznik a rozvíjení zcela mimořádného vztahu, uvolňujícího autoasanační síly pacienta. Pacient je terapeutem akceptován jako protějšek - Ty - ne objekt, což je základnou pro lidské setkání, které může přesáhnout rámec psychoterapie." (Darja Kocábová, 1986)
„Psychoterapie je léčebné působení na nemoc, poruchu nebo anomálii psychologickými prostředky. Nebo jinými slovy: psychoterapie je záměrné upravování narušené činnosti organismu psychologickými prostředky. Narušení činnosti se může týkat psychických procesů a osobnosti nebo somatických procesů a orgánových funkcí. Může být záležitostí podmíněnou jak psychogenně, tak somatogenně. K psychologickým prostředkům pak patří především slovo, ale i mimika nebo mlčení, emotivita a emoční vztahy, učení, manipulace prostředím a jiné." (Stanislav Kratochvíl, 1976)
„Psychoterapie znamená sílu k odhodlání duše léčit samu sebe." (Vladimír Špalek, 1986)