Unikátní vzpomínky legendárního zpěváka a uznávaného existenciálního psychoterapeuta. Dan Horyna – rocková legenda 80. let s neodmyslitelnou přezdívkou Zeppelin. Frontman metalové kapely Vitacit a Merlin. Ještě než z něj vyrostla rocková hvězda, patřil k talentovaným atletům. Byl mistr republiky na 1500 metrů, mířil na olympiádu, ale nakonec s atletikou skončil. Stále nebyl sám se sebou spokojený – chtěl víc.
V pouhých 17 letech mu křídla přistřihl komunistický žalář, kde skončil kvůli improvizovanému vystoupení na Karlově mostě, které bylo vyhodnoceno jako provokace komunistického režimu. Horyna byl sice za dva měsíce propuštěn, ale v hledáčku policie už zůstal. Po návratu z vězení byl vyhozen ze školy a ztratil veškeré jistoty, které do té doby měl.
Postupně přičichl k drogám, které ho během dvanácti let několikrát dostaly na pokraj života a smrti. Charismatický zpěvák patřil k první pervitinové generaci v Česku. S drogovým démonem bojoval celkem třikrát a kvůli drogám se mu rozpadla tři manželství. Východisko z drogové závislosti našel až díky pobytu v léčebně Červený Dvůr, který mu pomohl v hledání smyslu života.
Dnes už přes 10 let působí jako vyhledávaný terapeut, vyznává buddhismus a sám úspěšně pomáhá drogově i alkoholově závislým lidem.
Prvá svetová vojna priniesla Európe hrôzu, akú si predtým nik nedokázal predstaviť. Rakúsko-Uhorsko mobilizovalo mužov všetkých svojich národností a nútilo ich položiť život za cisára, ku ktorému necítili úctu, a za krajinu, ktorá im bola žalárom. Slováci a Česi museli odísť zo škôl a od pluhov, aby zabíjali a sami sa nechali zabiť. Aby znásilňovali ženy na dobytých územiach a zavšivavení, zvlčilí, s rukami od krvi a nakazení syfilisom prežívali vojnu bez zmyslu.
Milan Štefánik premenil týchto vojakov na stotisícovú armádu dezertérov a oslobodených zajatcov, emigrantov roztrúsených od Kaukazu cez Rumunsko, Taliansko, Francúzsko až po Ameriku. Československá dobrovoľnícka armáda bola v dejinách Európy jedinou, ktorá vznikla skôr než štát. Nepodliehala žiadnemu veleniu, iba vlastnému. Stala sa netušenou silou v rukách cudzinca, čudáka nepatriaceho nikomu a ničomu, tuláka po hviezdach, nepolapiteľného samotára, astronóma, leteckého akrobata, kúzelníka, slobodomurára a vojaka, ktorý sa z pešiaka prepracoval na francúzskeho generála. Útleho cynického muža, zaradila jeho magická schopnosť uhranúť kráľov a európskych štátnikov a podmaniť si city ich manželiek k najgeniálnejším a najtajomnejším diplomatom, akých kedy Európa mala.
Štefánik miluje a nechá sa milovať, má tajomstvá, o ktorých nikdy nikomu nepovie, je mnohokrát zranený, operovaný, trpí bolesťami, skutočnými i fantómovými, a na konci svojich dní je závislý od opiátov. Jeho lietadlo sa zrúti na zem po čudných výstreloch z vypálenej hradnej ruiny nad mestom a z jeho tragickej smrti dejiny obvinia Edvarda Beneša, muža, ktorý stál v jeho tieni.
Beneš, jediný v celej Európe, ktorý bol dvakrát zvolený za prezidenta republiky a dvakrát z úradu dobrovoľne abdikoval, sa v jednu studenú septembrovú noc roku 1948, pred svojou smrťou, stretáva s mŕtvymi, aby im rozpovedal tajomstvo. Má iba túto jedinú noc, aby sa zbavil viny za smrť, ktorú nespôsobil, a definoval lásku k mužovi, ktorého nenávidel.
.jpg)
