Vitajte v mojom antikvariáte!

Chcete mať prehľad o najnovších prírastkoch? Zadajte svoju e-mailovú adresu do kolónky "Prírastky kníh na e-mail" v ľavom stĺpci a na váš e-mail príde maximálne jedna správa denne.

Alebo sa staňte členom stránky na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/ripakovantikvariat/
Vyberte si to, čo je Vašej duši najbližšie.

Ak sa Vám niečo zapáči, napíšte mi na
riporipo@gmail.com
Postup bude nasledujúci :

a.) uveďte tituly, o ktoré máte záujem
b.) uveďte Vašu adresu, prípadne telefón
c.) skontrolujem dostupnosť kníh a následne vám pošlem pokyny na platbu vopred. Na dobierku, po zlých skúsenostiach, neposielam.
d.) Dáte mi avízo o zrealizovaní platby.
e.) Po obdržaní platby na môj účet vám knihy do troch dní posielam

Jednoduché, však? )

ANTIKVÁRIUM (magyarul)

Ha Magyarországról van, és bármelyik könyv érdekelné, kérjük írjon a riporipo@gmail.com címre. A könyvek küldhetök postán. Ha átutazóban van Kassán, a megrendelt könyveket személyesen is átveheti.

sobota 21. mája 2016

TOLSTOJ, ALEXEJ - KRÍŽOVÁ CESTA

TOLSTOJ, ALEXEJ

KRÍŽOVÁ CESTA

Živena, Martin, 1947
edícia Knihy Živeny (32)
preklad Zora Jesenská
obálka Vojtech Stašík

beletria, román
284 s., slovenčina
hmotnosť: 344 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, bez prebalu, na frontispice krátke venovanie

1,90 €

*BIB06* PREDANÉ

V rokoch, kedy Zora Jesenská redigovala edíciu Knihy Živeny, darilo sa jej v edičnej praxi uplatniť aj svoje prekladateľské schopnosti a ponúkať slovenským čitateľkám viaceré významné diela ruského realizmu. Preklad Krížovej cesty je jedným z prvých príkladov. Kniha vyšla ako 32. zväzok edície Knihy Živeny.





....
„Nuž, hľa, dievčičky, zasa sme spolu,“ povedal Nikolaj Ivanovič, potiahol si na bruchu zámišový frenč, chytil Jekaterinu Dmitrijevnu za bradu a šťavnato ju bozkal na líce — „dobré ráno, dušička, ako si spala?“ Keď išiel poza Dášinu stoličku, bozkal ju na vlasy.

„Nás dvoch teraz ani korbáčom nerozoženieš, Kaťuša, chlapík dievča — robotnica.“

Sadol si za stôl, pokrytý čistým obrusom, pritiahol si porcelánový kalištek s vajcom a nožom mu začal srezávať vrštek.

„Pomysli si, Kaťuša, obľúbil som si vajcia po anglicky — s horčicou a maslom, neobyčajne chutné, radím ti skúsiť. A Nemcom ti dávajú po jednom vajíčku na človeka dva razy do mesiaca. Ako sa ti to páči?“

Otvoril veľké ústa a zasmial sa:

„Akurátik tým vajcom dobijeme Germániu na mäkko. Už sa im vraj deti rodia bez kože. Bismarck im vravel, somárom, že s Ruskom treba žiť v mieri. Neposlúchli, opovrhli nami — teraz nech sa páči — dve vajíčka na mesiac.“

„To je hrozné,“ povedala Jekaterina Dmitrijevna a sklopila oči, „keď sa deti rodia bez kože — to je
jednako hrozné, komukoľvek sa rodia, — či nám či Nemcom.“

„Prepáč, Kaťuša, ale táraš.“

„Ja len viem — keď každý deň zabíjajú, zabíjajú, zabíjajú, to je také hrozné, že sa nechce žiť.“

„Co robiť, moja milá, musíme sa na vlastnej koži naučiť, čo znamená ríša. Len sme čítavali v rozličných Ilovajských, ako akísi sedliaci bojovali na rozličných Kulíkovských a Borodinských poliach. Mysleli sme si — ríša je veľmi milá a príjemná vec. Pozrieš na mapu — ach, Rusko veľké! Ale teraz ráčte dať určité percento životov na zachovanie celistvosti toho, čo je na mape namaľované zeleným cez celú Europu a Áziu. To je nie veselé. Teda, ak povieš, že je náš štátny aparát zlý, — s tým môžem súhlasiť. Teraz, keď idem umierať za ríšu, predovšetkým sa spytujem — a vy, čo ma posielate na smrť, vy ste v plnej zbroji štátnickej múdrosti?—Môžem spokojne preliať krv za vlasť? Hej, Kaťuša, vláda ešte vždy zo starého zvyku zazerá na samosprávne organizácie, ale už je jasné — bez nás sa teraz nezaobíde. A my zprvu za malíček, a potom už za celú ruku schmatneme. Som veľmi optimisticky naladený.“ Nikolaj Ivanovič vstal, vzal si s kozuba zápalky, stojačky si zapálil cigaretu a hodil dohárajúcu zápalku do škrupiny z vajca. „Krv nebude preliata zbytočne. Vojna sa skončí tým, že pri štátnom kormidle zastaneme si my, samosprávni činitelia. To, čo nemohli spraviť Zem a Sloboda, revolucionári a marxisti — urobí vojna. S Bohom, dievčence.“ ....


GALKO, LADISLAV - KYTICA SLOVENSKÝCH ĽUDOVÝCH PIESNÍ

GALKO, LADISLAV

KYTICA SLOVENSKÝCH ĽUDOVÝCH PIESNÍ

Osveta, Martin, 1970
edícia Knižnice Miestneho odboru Matice slovenskej (3)
obálka Oľga Grúberová-Johanidesová
1. vydanie, 20.000 výtlačkov

hudobniny, notové zápisy, ľudová hudba
224 s., slovenčina
hmotnosť: 253 g

tvrdá väzba, malý formát
stav: dobrý

5,50 € PREDANÉ

*BIB06*

Osobitosť každého národa je daná osobitosťou ľudových tradícií. Ich hlavným nositeľom je jazyk ľudu a ľudová kultúra. Oba tieto atribúty sú podstatou ľudovej piesne a sú adekvátne zvýraznené v jej slovesnej i hudobnej zložke.

Práve preto s prebúdzaním národného povedomia šiel ruka v ruke predovšetkým záujem o ľudovú pieseň. Odhalenie existencie piesní temer neznámeho slovenského ľudu, spoznanie prekvapivej jedinečnosti týchto piesní a najmä ich neuveriteľné množstvo svojho času priam šokovalo kultúrny svet. Temer nevyčerpateľná zásoba ľudových piesní nevšedných pôvabov je dosiaľ jedno z najväčších bohatstiev nášho národa, ktorého máme viac ako ktokoľvek iný. Preto nám je nadovšetko drahé a nečudo, že pričasto sa vynárajú aj obavy oň. Už od čias národného barda Jána Kollára alarmujúco sa vraví o zanikaní slovenských ľudových piesní a o naliehavej potrebe ich záchrany. Práve tak, ako sa s hrdosťou spomína ich krása, jedinečnosť v najširšej kultúrnej sfére, rozmanitosť v tematike, ich myšlienková hĺbka a umelecká hodnota, rovnako sa s obavou pripája aj výčitka, akoby náš ľud o ne nedbal, ba na ne zabúdal. Piesne nám vraj miznú, hynú a pomaly odumierajú.

V čase, keď sa znovu vraciame k zdravej národnej výchove, potrebné je oživiť aj ľudovú pieseň, aby ako jeden z hlavných nositeľov národných tradícií pomáhala budiť národnú hrdosť a sebavedomie národa. Sledujúc tieto ciele, predkladáme našej verejnosti aj tento skromný spevníček. Vybrali sme doň 150 piesní (podľa želania vydavateľa najmä svadobných a žartovných) z temer 5000 dokumentárne zachovaných piesní minulého storočia. Takto po desiatkach rokov opäť sprístupňujeme predovšetkým najstaršie, dnes už temer nedostupné a širšej verejnosti neznáme notové vydania slovenských ľudových piesní, predovšetkým zbierky Martina Sucháňa (Písne světské lidu slovenského v Uhřích, 1830) — ktorá bola donedávna nezvestná — a Ladislava Furedyho (Nápěvy ku Zpěvankám vydaným od Jána Kollára, 1837), ďalej podávame výber unikátnych alebo najstarších verzií piesní zo zbierky Jozefa Czupru (Ľudové piesne z Liptova a Oravy z polovice 19. storočia, 1958) — tu sú piesne doplnené o texty, nájdené po vydaní notovej časti, potom z dvoch zväzkov matičného zborníka (Sborník slovenských národných piesni, povestí, prísloví..., zv. I. 1870, zv. II. 1874) a tiež z nezverejnených rukopisov, Maticou slovenskou pietne opatrovaných, k mimoriadne významnej trojzväzkovej edícii Slovenské spevy (zošitové vydanie v rokoch 1880—1907).

Niektoré z týchto piesní azda nedožili dnešných čias, s istotou to však nemožno tvrdiť, hádam tie, ktoré — ako sa zdá — neslúžili širším ľudovým potrebám. No je pozoruhodné, že mnohé z nich pretrvali bezmála pol druhého storočia bez podstatnejšej zmeny. Pri hodnotení tu uverejnených piesní z tohto hľadiska, najmä pri utváraní záverov o ich súčasnej existencii, bude účelné osvojiť si názor, že všetky slovenské ľudové piesne v ich neustálej premene jednotlivec nepozná a ani poznať nemôže — to je nad jeho sily.

Pieseň objektívne existuje len počas spevu. Je výrazom iba istého okamihu, istej osobnej dispozície, istého priestoru. Jej tvárnosť sa mení so zmenou a rozličnosťou času, interpréta i miesta. Fixovaný záznam pieseň umŕtvuje; je výrazom iba jedinej z nespočetných podôb. Popritom niekto pozná takúto verziu istej piesne, iný zasa inakšiu. Je známe, že určitý text na rôznych miestach má obmenený alebo rozličný nápev a naopak, určitý nápev na rôznych miestach má obmenený alebo rozličný text, nehovoriac o odlišnosti jazykových dialektov a o odchýlkach súvisiacich s vývojom pravopisu pri fixovaných záznamoch. Isteže, Liptákovi sú bližšie liptovské piesne, Záhorákovi sú zasa milšie záhorácke pesničky; pritom jeden ich pozná viac, iný menej. Všetky piesne v ich nekonečnej premennosti pozná iba národ.






piatok 20. mája 2016

PŘEMOŽITELÉ ČASU 21

PŘEMOŽITELÉ ČASU 21

Nezávislé tiskové centrum, Interpress magazín, Praha, 1990
obálka Lubomír Přibyl

životopisy
192 s., čeština
hmotnosť: 236 g

mäkká väzba
stav: výborný

0,60 € PREDANÉ

*H-TV-3*

Giacomo Casanova, Erasmus Rotterdamský, Francois René de Chateaubriand, Václav Matěj Kramerius, kronika Dalimilova, Karel May, Sándor Petőfi, Walt Whitman, Pavel Ivanovič Beljajev, Imhotep, Justus Liebig, František Palacký, Ptolemaios, Bavor Rodovský z Hustiřan, Julius Sachs, Friedrich von Flotow, Maria Felicita Malibranová, Eugene Ormandy, Artur Rubinstein, Max Ernst, Václav Levý, Georges Seurat, Václav Špála, Kitagawa Utamaro, František Krumlovský, Anna Magnaniová, Jan Pivec, Romy Schneiderová,  Josef Skupa, Henry Hudson, Alexander von Humboldt, Ludvík Leichhardt, Otto Nordenskjöld, Richard Štorch 





štvrtok 19. mája 2016

MILNE, ALAN ALEXANDER - MACKO PUF

MILNE, ALAN ALEXANDER

MACKO PUF
(Winnie-the-Pooh, The House at Pooh Corner)

Mladé letá, Bratislava, 1988
preklad Margita Príbusová
ilustrácie Ladislav Nesselman
edícia Klub mladých čitateľov
2. úplné vydanie, 16.000 výtlačkov

knihy pre deti, rozprávky,
292 s., slovenčina
hmotnosť: 611 g

tvrdá väzba
stav: poškodená väzba, uvoľnené listy

1,90 € PREDANÉ

*H-2-6* (lizde)






BORSKÝ, LEV - BEDŘICH NIETZSCHE

BORSKÝ, LEV

BEDŘICH NIETZSCHE
Vývoj jeho filosofie

edícia Hajnova knihovna děl domácích i cizích (7)
Nakladatelství dr. Ant. Hajna, Praha, 1912

filozofia
230 s., čeština
hmotnosť: 335 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, dobová preväzba (?), v texte podčiarkované pasáže ceruzou

NEPREDAJNÉ

*H-6-6*

Život a dílo největšího z filosofů XIX. století, od jeho mládí, studia, vědecká, filosofická a ethická, přehled díla, jeho význam a vztah ke kolegům a veřejnosti





vodu, jež vyniknou později, v oceněni významu filosofie Nietzscheovy. Sama sestra jeho, pí. Foersterová-Nietzscheová to připouští v úvodu svém k onomu dílu (XV.), „že nám zde Nietzsche ukazuje jen jako z vysoké hlídky výhled na nádherné cíle, ale že nás tam sám nevede“.

Situace, z níž vychází zde Nietzsche, jest stále táž, jako po opuštění nadčlověka. Když selhal poslední pokus zachrániti hodnoty dobra, zbyly mu, jak jsem tehdy ukázal, jenom hodnoty síly a moci. Nyní po oněch velkých poznatcích, po nové orientaci, zní jeho formulace jinak. Když se mu hodnoty dobra ukázaly býti hodnotami dekadence a úpadku lidstva, zbývají mu jen hodnoty opačné, jež formuluje nyní jako princip „v ů l e k moc i“.

Tento svět jest nyní Nietzschemu vůlí k moci — a ničím mimo to!

Smys1em života jest mu nyní jenom moc, síla, zdraví, zdatnost.  Ideály jeho jsou nyní Caesar a Napoleon, velcí a bezohlední, silní a bezsvědomití. Jeho vzory jsou nyní „p á n i“, jejichž habitus, jejichž povahu a smýšlení tak stkvěle dovedl zrekonstruovati a s takovým nadšením a láskou vylíčiti. Jeho hodnotami jsou nyní jenom hodnoty biologc k é, jen ony mají určovat i smysl života, jen ony mají panovati neobmezeně a svrchovaně, absolutně. Diktatura hodnot života nad všemi ostatními a p r o t i všem ostatním jest n y n í cílem Nietzscheovým.

A hodnotou života, jeho principem a podstatou ukázala se Nietzschemu „vůle k moci“: „ne „vůle k životu" (Schopenhauer), nýbrž vůle k stupňování života: ne „boj o život“ (Darwin), nýbrž boj o vyšší, silnější život; ne „pud k sebezáchování“ (Spinoza), nýbrž pud k „sebevzrůstu“: ne filia chai neixos(Émpedokles), nýbrž zápas ( dyáv ) o vítězství a přemoc byl jemu podstatou všeho dění, jak praví žák jeho Peter Gast ve své vydavatelské zprávě ke svazku VII. (s. II.)

Karakteristickým jest líčení sestry Nietzscheovy, kdy vzešla mu tato idea o „vůli k moci" jako principu všeho života a děni.

V nejvážnější a nejtěžší chvíli lidského života, ve válce francouzsko-německé roku 1870—71, na bojišti uprostřed mrtvých a raněných — a přes ně — se zrodila tato idea. Nietzsche, nemoha k svému velkému žalu táhnouti do války jako voják, jelikož se stal svou professurou v Basileji příslušníkem neutrálního Švýcarska, účastnil se války jen jako ošetřovatel raněných. Vraceje se tak jednoho večera z bojiště, kde slyšel celý den sténáni a nářek raněných a umírajících, přicházel do nějakého městečka, jímž vedla vojenská silnice. „Když zahýbal, — vypravuje jeho sestra, — kolem kamenné zdi, uslyšel náhle duněni a pocítil chvění země a kolem něho letěl nádherný pluk jízdy, krásný jako výraz odvahy a síly svého národa. Hluku přibývalo a v tom následovalo jeho milované dělostřelectvo — sloužilť u něho sám — jak jej bolelo nemoci se vrhnouti na koně a státi tu nečinně u zdi. Konečně se hnala pěchota: oči se leskly, stejnoměrný krok duněl jako rány kladivem na tvrdé půdě. A když se celý tento sbor přehnal kolem něho. bitvě, snad smrti vstříc, tak nádherný ve své sile životni, ve své odvaze k boji, tak zcela výraz rasy, která chce vítěziti, panovati nebo padnouti — tu cítil jsem, pravil Nietzsche své sestře, „že nejsilnější a nejvyšší vůle k žití se neprojevuje v tichém zápasení o bytí, nýbrž jako vůle k boji, vůle k moci a k přemoci! Ale cítil jsem také, pokračoval prý po chvíli karakteristicky, jak jest dobré, že Wotan vložil tvrdé srdce do prsou vojevůdců, jak jinak by mohli unésti zodpovědnost posílati tisíce do smrti, aby svůj národ a tím samy sebe přivedli k panování.“

Tak se v něm zrodila ona idea uprostřed všeho toho, co mohlo nejvíce proti ní mluviti, uprostřed strašných jejích následků, před nimiž zavírali oči nebylo lze. Tak prošla hned při svém zrození nejhorším křížovým ohněm možných námitek, ne theoretických, nýbrž faktických.

Dlouhá léta ji potom Nietzsche sledoval, než se ji odvážil hlásati. Teprve po třinácti létech se objevila v „Zarathustrovi“ a teprve po patnácti létech odhodlal se její původce proklamovati v ní základní princip všeho života a dění na tomto světě.

Tuto svou theorii zamýšlel Nietzsche dokázati ve




CSEREY, FARKAS - ISTEN' ANNYÁNAK A' BOLDOGSÁGOS SZÉPLŐTELEN SZÉP SZŰZ MÁRIÁNAK...

CSEREY, FARKAS -

ISTEN' ANNYÁNAK A' BOLDOGSÁGOS SZÉPLŐTELEN SZÉP SZŰZ MÁRIÁNAK LÓRÉTOMI LITÁNIÁBAN LÉVŐ NEVEZETEK´ RENDIN FOLYÓ DICSERETE

Trattner János, Viedeň, 1772
rytiny Jacob Adam

náboženská literatúra,
144 s., maďarčina
hmotnosť: 243 g

tvrdá kožená väzba
stav: dobrý

NEPREDAJNÉ

*H-1-1*







streda 18. mája 2016

ŠPANIELSKA KUCHYŇA

ŠPANIELSKA KUCHYŇA
(Step by Step Spanish Cooking)

Slovart, Bratislava
preklad Miriam Ghaniová
ISBN 80-7145-312-9

kuchárky, recepty,
64 s., slovenčina
hmotnosť: 97 g

mäkká väzba

PREDANÉ stav: dobrý

*H-2-1*





BUREŠ, IVAN - ANTICKÁ KULTURA SLOVEM I OBRAZEM

BUREŠ, IVAN

ANTICKÁ KULTURA SLOVEM I OBRAZEM
se 74 vyobraz., 2 mapami a 2 plány
zpracovali Ivan Bureš, Prokop Bureš, Jan Landsman, František Prykner

Elzevir B. Moser, Praha, 1927
edícia Knihovna poznáni Sborníku pro soustav. sebevzděl. (2)

história, dejiny
152 s., čb fot., čeština
hmotnosť: 417 g

tvrdá väzba
stav: veľmi dobrý, vlepený ex libris

7,70 €

*kvaja*his








pondelok 16. mája 2016

MALÁ ENCYKLOPÉDIA SPISOVATEĽOV SVETA

MALÁ ENCYKLOPÉDIA SPISOVATEĽOV SVETA

Obzor, Bratislava, 1978
edícia Encyklopédie vydavateľstva Obzor
prebal Tibor Hrabovský
1. vydanie, 50.000 výtlačkov

encyklopédie, literárna teória, životopisy
644 s., čb fot., slovenčina
hmotnosť: 1208 g

tvrdá väzba s prebalom

2,50 € stav: dobrý *inc-fri*marno* in *litt*

PREDANÉ stav: dobrý *home* H-TV-3
PREDANÉ stav: dobrý *hroda*


Malá encyklopédia svetových spisovateľov podáva vo vyše 2500 stručných heslách prehľad o živote a diele najdôležitejších postáv jednotlivých národných literatúr celého sveta s osobitným zreteľom na ich význam v kontexte celosvetového vývoja. Nie je to teda súvislý výklad literatúry, ale encyklopedický súhrn podstatných informácii, v ktorom so široký kolektív odborníkov usiloval podať zhustený obraz pestrej literárnej tvorby všetkých období a všetkých národov. Slovník teda informuje o autoroch celého sveta, aj o predstaviteľoch u nás menej známych kultúrnych okruhov a rozvojových krajín.

Nájsť spoločné, jednotné kritérium pre predstaviteľov toľkých rozličných a rôznorodých literatúr je veľmi ťažké. Nie vždy ten, kto je u nás vďaka prekladom známy, je zároveň aj ten významnejší. Ani počet diel istého autora, jeho úspech v širokých čitateľských kruhoch nie je rozhodujúci. Na druhej strane nemožno urobiť výber spisovateľov bez ohľadu na čitateľský ohlas ich tvorby. Pohľad na dielo sa mení. Nejeden spisovateľ bol „objavený" až po smrti a nejeden vysoko hodnotený upadol veľmi skoro do zabudnutia. Preto nijaký výber autorov, nijaké hodnotenie nemožno pokladať za objektívne a definitívne. Isté je, že každý významný spisovateľ organicky nadväzoval na kultúrne dedičstvo svojho prostredia, do ktorého jeho tvorba spadá, že jej význam závisel prevažne od pokrokových prvkov, o ktoré toto kultúrne dedičstvo obohatil. Najmä veľké diela literatúry vždy a všade vyrastali z hlboko zakoreneného fondu ľudovej múdrosti a v pravom zmysle slova z národných tradícií, z toho, čo bezprostredne hýbe mysľami ľudu, čo je jeho neodcudziteľným vlastníctvom. Túto črtu svetovej spisby sa usilovali vyzdvihnúť aj autori tejto encyklopedickej práce, ktorá iste vhodne doplní doterajší rad encyklopédii Vydavateľstva Obzor.






HOROSKOP ORLOJE

HOROSKOP ORLOJE
Čtrnáct amerických básníků

Odeon, Praha, 1987
Výber básní Jan Zábrana
preklad Jan Zábrana
predhovor a medailóny Antonín Přidal
1. vydanie, 9.000 výtlačkov

poézia
384 s., čeština
hmotnosť: 616 g

tvrdá väzba
stav: dobrý, dosky ušpinené (vid foto), prebal v dobrom stave, svetlé fliačky v záverečných cca 30 strán (viď foto)

8,50 € PREDANÉ

*H-TV-2*

Carl Sandburg, Ezra Pound, Wallace Stevens, Kenneth Rexroth, Kenneth Patchen, Edwin Rolfe, Lawrence Ferlinghetti, Allen Ginsberg, Gregory Corso, LeRoi Jones, James Dickey, Richard Brautigan, Diane di Prima, Sylvia Plathová










Pes

Pes kluše kam chce po ulici

a vidí skutečnost

a věci které vidí

jsou větší než on sám

a věci které vidí

jsou jeho skutečnost

Opilci ve dveřích

Měsíce na stromech

Pes kluše kam chce přes ulici

a věci které vidí

jsou menší než on sám

Ryby na novinách

Mravenci v děrách

Kuřata v oknech Čínské čtvrti

s hlavami o blok dál

Pes kluše kam chce po ulici

a věci které větří

páchnou tak trochu jak on sám

Pes kluše kam chce po ulici

kolem louží kolem malých dětí

kolem koček kolem doutníků

kolem heren kolem strážníků

Nemá nic proti policajtům

Neví jenom co s nimi

a tak je nechá běží dál

kolem mrtvých krav naražených na háky

před sanfranciskou tržnicí

Radši by sežral křehkou krávu

než tuhého strážníka

ačkoli obojí by mu přišlo k chuti

A běží kolem Romeovy továrny na makaróny

a běží kolem Coitovy věže

a běží kolem kongresmana Doyla

Bojí se Coitovy věže

ale nebojí se kongresmana Doyla

ačkoli to co slyší je velice zarážející

velice skličující

velice absurdní

pro smutného mladého psa jako on

pro seriózního psa jako on

Má ale vlastní svobodný svět v kterém žije

Vlastní blechy které si kouše

Nenechá si dát náhubek

Kongresman Doyle je pro něho

jen další

požární hydrant

Pes kluše kam chce po ulici

a má vlastní psí život který žije

na který myslí

o kterém medituje

všeho se dotkne všechno očichá všechno přezkouší

všechno vyšetří

bez výhody křivého svědectví

ten skutečný realista

se skutečným příběhem k vyprávění

se skutečným ocasem jímž to vypráví

skutečně živý

štěkající

demokratický pes