NECHVÁTAL, FRANTIŠEK
MATEŘSKÉ ZNAMENÍ
Čin, Praha, 1939
edícia DAR (1)
ilustrácia Antonín Strnadel
obálka Zdeněk Rossman
300 bibliofilských výtlačkov na "perolehkém papíře"
1000 výtlačkov na "tiskovém papíře"
poézia, podpis autora, číslovaný výtlačok,bibliofília
100 s., čeština
mäkká väzba s prebalom
stav: dobrý
NEPREDAJNÉ
*kvaja**h-6-2*
Antonín Hartl, jenž znal v rukopise Mateřské znamení, napsal o podstatě lyriky Nechvátalovy: "Kladným polem básníkovy osobnosti je jakýsi pudový lyrism, smyslnost, touha po zbožnění všeho, s čím přijde básník do styku. Záporným pólem je básníkovo odmítání skutečnosti, nenávist k hmotařskému světu, nenávist k zmatku a chaosu. Kladný pól dochází výrazu v teskné a smyslné písni, záporný v pathetickém řečnění; z onoho roste zpěvák melodických písní, z tohoto kazatel, karatel, prorok. Obojí spojuje živel dionyský, opojení, smysl pro hudební charakter slova."
V hudebním charakteru poesie Nechvá-talovy, v dionyském opojení vidí Hartl zatímní vrchol jeho tvorby, provázený novým vroucím vlastenectvím, k němuž se básník probojoval a promiloval utrpením a bolestí. To je ono básníkovo mateřské znamení národní tradice, tradice prvního posvěcení české poesie v Máchovi a tradice písně lidové. "S tímto návratem k tradici ruku v ruce jde jiná snaha: úsilí o útvar složitější, pout od písně k symfonii, v níž je synthesa lyrismu a rétoriky a svorník lyrické dramatičnosti básníkovy. Souvislost tohoto návratu k tradici a tohoto směřování k útvarům vyšším je zřejmá: v tradici nachází básník pevnou oporu, základy, na kterých lze budovat, vykoupené ze základního bytostného sváru — tu se mohou vyvíjet oba póly bytosti, aby se spojily nakonec v kladném díle, ve vroucím vyznavačství, v hymnu víry."