Vitajte v mojom antikvariáte!

Chcete mať prehľad o najnovších prírastkoch? Zadajte svoju e-mailovú adresu do kolónky "Prírastky kníh na e-mail" v ľavom stĺpci a na váš e-mail príde maximálne jedna správa denne.

Alebo sa staňte členom stránky na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/ripakovantikvariat/
Vyberte si to, čo je Vašej duši najbližšie.

Ak sa Vám niečo zapáči, napíšte mi na
riporipo@gmail.com
Postup bude nasledujúci :

a.) uveďte tituly, o ktoré máte záujem
b.) uveďte Vašu adresu, prípadne telefón
c.) skontrolujem dostupnosť kníh a následne vám pošlem pokyny na platbu vopred. Na dobierku, po zlých skúsenostiach, neposielam.
d.) Dáte mi avízo o zrealizovaní platby.
e.) Po obdržaní platby na môj účet vám knihy do troch dní posielam

Jednoduché, však? )

ANTIKVÁRIUM (magyarul)

Ha Magyarországról van, és bármelyik könyv érdekelné, kérjük írjon a riporipo@gmail.com címre. A könyvek küldhetök postán. Ha átutazóban van Kassán, a megrendelt könyveket személyesen is átveheti.

Zobrazujú sa príspevky s označením Ázia. Zobraziť všetky príspevky
Zobrazujú sa príspevky s označením Ázia. Zobraziť všetky príspevky

sobota 29. decembra 2018

VLASATÝ, BARTOLOMEJ - JAPONSKO

VLASATÝ, BARTOLOMEJ

JAPONSKO

Obzor, Bratislava, 1978
Edícia Svet v kocke
fotografie Bartolomej Vlasatý
obálka Tibor Hrabovský
1. vydanie, 3.000 výtlačkov
65-023-78

geografia, Ázia, Japonsko,
240 s., 32 s. príloh, slovenčina
hmotnosť: 379 g

tvrdá väzba
stav: dobrý

3,00 €

*zukol4* in **S5P**

Exotikou prifarbená príťažlivosť „krajiny vychádzajúceho slnka” je príčinou, že Nippon — Japonsko si ostatný svet, a Európa predovšetkým, idealizuje. Už tvarom neobvyklá, pretiahnutá sústava jeho ostrovov — štyroch veľkých a stovák menších — zjavne sopečného pôvodu vzrušuje všetkých, pre ktorých je východná Ázia magnetom.

Čo skrýva v sebe táto tajomstvom zahaľovaná krajina, až do polovice minulého storočia úplne uzavretá do seba vďaka vojenskej diktatúre šógunov? Po jej páde rýchlo nadobúdala spoločenská základňa i nadstavba Japonska, Amerikou postupne uvádzaného na fórum, kvality kapitalistickej krajiny, vždy so svojskou prímesou „nepochopiteľného". A či len nepochopeného? Našlo to výraz v politike krajiny, najreakčnejšej, aká už môže charakterizovať imperialistický štát. Takým sa Japonsko ukázalo v obidvoch svetových vojnách i v období medzi nimi. A potom sme ho odrazu poznali šokované porážkou, otrasené v pochybnej, no historicky utvrdzovanej istote o správnosti víťazstva sily a krvi bez ohľadu na pravdu. Súčasne však pohol ľudstvom súcit s nevinným obyvateľstvom jeho dvoch veľkomiest, obetí ničivej sily atómu. V zmysle Postupimskej dohody začal sa povojnový vývoj Japonska v politickej a hospodárskej závislosti od USA. Tak sa politika Japonska — i keď cisárskeho, s prvým „odbožšteným" cisárom — nezbavila čŕt imperializmu.

Japonsko sa však medzitým predstavilo svetu ako jedna z najpriemyselnejších krajín, jeho výrobky sa presadili na svetovom trhu, jeho veda si dobyla uznanie, stalo sa hladným na európsku a americkú kultúru a ponúklo cudzine čaro svojej. A ona nad amerikanizmom zasiahnutou mentalitou Ázijca, veľmi svojráznou, zrozpačitela. Vycítili, no nepochopili sme idylu čajovní, nezasiahnuteľných všetkým, čo je nejaponské, neprenikli sme do podstaty japonského chápania šťastia, neuchvátilo nás kabuki ani samurajský príbeh, nepochopili sme, kde vlastne v mysli moderného Japonca ostalo miesto pre mýtus.

Čo je zo idylou a idealizovaným prostredím? Povrchnejšiemu záujmu o kuriózne bolo čím vyjsť v ústrety; tak sme sa inštitúciu gejší, osobitosť vzťahu pohlaví, hierarchický princip ikebany atď. naučili už chápať ako fenomény kultúrno-historlcké. Bezmála by sa bolo zabudlo, že Japonsko je moderná krajina a tomu zodpovedajú i starosti jej občana, že pokrokový Japonec chápe pravdu materializmu, že existuje silná demokratická tradícia. Mnoho nám však ešte zostáva odmystizovať, aby sme sa k Japonsku priblížili celkom.









JAPONSKÁ KULTÚRA
školstvo a veda

Školstvo. Súkromné výchovno-vzdelávacie inštitúcie boli v Japonsku už za feudalizmu. Ich systém i duch výchovy zodpovedali prísnemu stavovskému rozdeleniu spoločnosti. Šľachta mala vlastné školy; deti samurajských rodín navštevovali semináre zvané han (7 - 8-ročné štúdium), pre ostatné deti zriadili osobitné školy zvané terakoja (3-4-ročné). V šľachtických školách prevládala estetická a spoločenská výchova, v samurajských vojenská a etická výchova, terakoja sa obmedzovali na čítanie, písanie, jednoduché počítanie a základy morálky. Moderný školský systém sa začal budovať až po Meidžiho reformách, keď sa zaviedla povinná 3 - 4-ročná školská dochádzka, ktorú predĺžili roku 1908 na 6 rokov. O modernizáciu školského systému podľa európskeho a amerického vzoru sa zaslúžil najmä Jukiči Fukuzawa (1838 - 1901) a Arinori Mori (1797 - 1889), ktorý bol istý čas ministrom školstva (navrhoval dokonca nahradiť v školách japončinu angličtinou).

Školskú i mimoškolskú výchovu v medzivojnovom období a za vojny silne ovplyvňovala ideológia fašizmu a militarizmu. Preto po druhej svetovej vojne nastali v školskom systéme zásadné zmeny. O novom duchu výchovy a vzdelávania sa hovorí nielen v novej ústave z roku 1946, ale najmä v novom školskom zákone z roku 1947. V preambule zákona sa hovorí: „Naším cieľom je ceniť si česť a dôstojnosť človeka a vychovávať národ v láske k pravde a mieru." Zakazuje sa preto akákoľvek diskriminácia ľudí na základe ich odlišnej rasovej či náboženskej príslušnosti, sociálneho postavenia a pôvodu.

Väčšina detí predškolského veku v mestách navštevuje materské školy. V nich sa kladie hlavný dôraz na telocvik, gymnastiku, rytmiku, tanec a spev. Zriaďujú sa pri základných, súkromných i verejných školách.

Zákonom z roku 1947 sa zaviedol štvorstupňový školský systém v 6 - 3 - 3 - 4-ročných cykloch. Všetky deti od 6 do 15 rokov sú povinné návštevovať 6-ročnú základnú a 3-ročnú nižšiu strednú školu. Štúdium na nich je bezplatné.

Na vyššie stredné školy - gymnáziá - sa dostanú žiaci z nižších stredných škôl na základe úspešných prijímacích skúšok. Študovať môžu buď riadne (3 roky), večerne, alebo diaľkovo (4-5 rokov). Asi 85 - 88 % žiakov študuje riadne, 9 % večerne a 3 % diaľkovo. V Japonsku je niekoľko druhov gymnázií s technickým, ekonomickým a všeobecným zameraním, alebo škôl o vedení domácnosti.

Vyššie vzdelanie poskytujú univerzity, ako aj rozličné druhy nadstavbových pomaturitných školských inštitútov pre absolventov gymnázií (s 2 - 3-ročným štúdiom). Univerzity sú dvojakého typu: všetky univerzity - teda vysoké školy (asi 400) - poskytujú po 4-ročnom úspešnom štúdiu hodnosť bakalára; len polovica univerzít je oprávnená udeľovať aj graduované hodnosti (magister, doktor), a to na základe ďalšieho postgraduálneho štúdia (2 roky na titul magister, 5 rokov na titul doktor).

Technické univerzity zodpovedajú v podstate našim vysokým technickým školám. Štúdium na nich trvá 5 rokov.

Okrem toho sú v Japonsku rozličné zmiešané typy škôl, väčšinou súkromných, ktoré vychovávajú špecialistov pre rozličné odbory.

Podobne ako občiansky prevádzkový rok, aj školský rok sa začína 1. apríla a končí sa 31. marca. Na základných školách i na väčšine gymnázií je školský rok rozdelený na 3 časti (trimestre), pričom hlavné prázdniny sú v auguste a na Nový rok. Nie sú v rovnakom čase v celej krajine, ale prispôsobujú sa miestnym klimatickým podmienkam.

Mnohé školy majú vynikajúcu povesť; žiaci, ktorí ich navštevovali, sa zvyčajne ľahšie dostávajú na ďalšie štúdium. Absolventi „slávnych" vysokých škôl majú pred sebou zasa vynikajúcu profesionálnu alebo vedeckú kariéru


nedeľa 8. mája 2016

HARRER, HEINRICH - SEDM LET V TIBETU

HARRER, HEINRICH

SEDM LET V TIBETU
Můj život na dvoře dalajlámy

Olympia, Praha, 1970
edícia Výpravy odvážných cestovatelů
preklad Arnošt Černík
fotografie Heinrich Harrer
obálka Z. Ziegler
1. vydanie, 15.000 výtlačkov

cestopis, Ázia
380 s., čb fot., čeština
hmotnosť: 585 g

tvrdá väzba s prebalom

PREDANÉ

5,90 € stav: prebal narušený, knižný blok vo veľmi dobrom stave *H-2-6*
3,90 € stav: dobrý, bez prebalu *h-2-6* 


Od dob křesťanských misionářů, kteří se první začali zajímat o tajemný horský stát v klínu Himálaje, usilovali mnozí slavní cestovatelé proniknout na jeho území. Jen několika vyvoleným se to podařilo. Čelné místo mezi nimi zaujímá především Čech Oldřich z Pordenone, jehož cestopis patřil k nejčtenějším knihám své doby. V předválečných letech se o průzkum Tibetu zasloužil zejména Sven Hedin, ledacos jsme se také dozvěděli od neúspěšných britských výprav na Mount Everest a z několika málo přírodovědeckých expedic. Když vyšla kniha Heinricha Harrera Sedm let v Tibetu, vzbudila proto pravou senzaci. Podává totiž nejzasvěcenější a nej úplnější obraz země. Během několika let dosáhla celkového nákladu přes dva milióny výtisků.

Heinrich Harrer prožil svá léta v Tibetu šťastnou náhodou. Cestou z horolezecké expedice k Nangá Parbatu byl při vypuknutí druhé světové války internován v britském táboře, odkud se mu spolu s Petrem Aufschnaiterem podařilo uprchnout do Tibetu. Dlouhé měsíce putuje o hladu ledovými pustinami, až se po mnoha dobrodružstvích dostane v převlečení do Lhasy, kde se stává učitelem a přítelem mladého dalajlámy.

Rakušan Harrer začal životní dráhu jako úspěšný sportovec. V roce 1937 dobývá titulu akademického mistra světa ve sjezdu na lyžích, jako první vystupuje severní stěnou na Eiger, stává se přeborníkem své země v golfu. Avšak záhy se věnuje pouze cestování. Kromě asijských velehor navštěvuje Novou Guineu (překlad knihy Přicházím z doby kamenné vydala Olympia 1967), Jižní i Severní Ameriku. V roce 1965 je jmenován řádným profesorem geografie ve Štýrském Hradci, kde také zřídil vlastní muzeum bohatých sbírek z cest.









STÁTNÍ VĚŠTEC

Tak jako obyvatelstvo při svých starostech všedního života vyhledává radu a pomoc u proroků a lamů, tak se i vláda před velkým rozhodnutím ptá státní věštírny. Prosil jsem svého přítele Wangdulu, aby mě jednou vzal s sebou na oficiální dotaz. A tak jsme časného rána vyjeli na koních do kláštera Näčhung. Úřad státního věštce vykonával tehdy devatenáctiletý mnich. Pocházel z prostých poměrů, při všech zkouškách však vzbudil pozornost svými mediálními schopnostmi. I když neměl ještě takovou rutinu jako jeho předchůdce, který spolupůsobil při vyhledání dalajlámy, očekávalo se od něho mnoho. Často jsem si lámal hlavu, zda se dokáže pohroužit před tolika lidmi v tak krátké době do hlubokého transu proto, že má neslýchanou koncentrační schopnost, nebo zda používá drogy či jiných prostředků.

Aby mohl vydat věštbu, musí mnich odpoutat svého ducha od těla a umožnit tak bohu do něho vstoupit a hovořit jeho ústy. V takovém okamžiku se stává prostřednictvím svých mediálních vloh manifestací boha. To je přesvědčení všech Tibeťanů a věřil tomu i Wangdula.

Za podobných úvah jsme překonali osm kilometrů do kláštera Näčhung. Z chrámu vstříc nám zaznívala temná, nepříjemná hudba. Vstoupili jsme. Prostředí bylo strašidelné, ze všech stěn se na nás šklebily děsivé grimasy a lebky. Vzduch naplněný dýmem z kadidla tížil na prsou. Právě přiváděli mladého mnicha ze soukromé kobky do pochmurné chrámové haly. Měl na hrudi okrouhlé kovové zrcadlo. Sluhové věštec zahalili do pestrých hedvábných rouch a vedli ho k jeho křeslu. Potom se všichni od něho vzdálili. Kromě tlumené tísnivé hudby nebylo slyšet nikde ani zvuk. Médium se začalo soustřeďovat. Pozoroval jsem je ostře, neodtrhl jsem z jeho rysů oka. Neunikl mi nejmenší pohyb tváře. Zdálo se, jako by z něj pozvolna vyprchával život. Najednou bylo úplně nehybné, obličej se mu proměnil ve strnulou masku. A náhle — jakoby zasaženo bleskem — se vymrštilo. Prostorem prolétla úleva: bůh do něj vstoupil. Médium se začalo chvět stále silněji, pot se mu perlil na čele. Tu již k němu přistupují sluhové a posazují mu na hlavu ohromnou fantastickou korunu. Je tak těžká, že ji musí držet dva muži, a když ji věštci posadí na temeno, klesne jeho útlá postava pod tíhou tiary ještě hlouběji do podušek křesla. Není divu, že média dlouho nežijí, napadá mě; obrovská tělesná a duševní námaha těchto seancí stravuje síly.

Třes věštcův se stále stupňuje, příliš zatížená hlava se kymácí ze strany na stranu, oči mu vylézají z důlků. Obličej je odulý a pokrytý nezdravým ruměncem, mezi zuby vyrážejí sykavé hlásky. Najednou médium vyskočí, sluhové mu chtějí pomoci, vysmekne se jim a za zvuků hoboje se začne mladý mnich otáčet v podivuhodném extatickém tanci. Jeho steny a skřípání zubů jsou jediné lidské zvuky v chrámu.

Teď začal divoce bušit ohromným prstenem na třpytivý štít na prsou. Chřestění přehlušuje temné víření bubnů. Potom se otáčí na jedné noze, vzpřímí se navzdory váze ohromné koruny, která byla předtím těžká pro dva muže. Sluhové naplní věštcovy dlaně ječným zrním a on je začne házet mezi ustrašený zástup přihlížejících, všechno se sklání. Skoro se strachuji, že budu považován za vetřelce. Mnich je nevypočitatelný . . . Neruším boha? Po chvíli se věštec uklidňuje. Sluhové ho pevně uchopili, předstupuje před něj kabinetní ministr. Položí mu přes tíží skloněnou hlavu hedvábnou stuhu a začne mu klást otázky pečlivě zformulované kabinetem. Obsazení místa guvernéra, vyhledání vysokého .....


sobota 13. septembra 2014

BAKTAY, ERVIN - KŐRÖSI CSOMA ISTVÁN

BAKTAY, ERVIN

KŐRÖSI CSOMA ISTVÁN

Talentum, Budapest, 1999
ISBN 963-8396-18-0
4. vydanie

životopisy, Ázia,  orientalistika, buddhizmus
360 s., maďarčina
hmotnosť: 457 g

tvrdá väzba
stav: vynikajúci, nepoužívaná

1,30 €

*040*


sobota 29. júna 2013

BAKTAY, ERVIN - KŐRÖSI CSOMA ISTVÁN

BAKTAY, ERVIN

KŐRÖSI CSOMA ISTVÁN

Talentum, Budapest, 1999
ISBN 963-8396-18-0
4. vydanie

životopisy, Ázia,  orientalistika, buddhizmus
360 s., maďarčina
hmotnosť: 457 g

tvrdá väzba
stav: vynikajúci, nepoužívaná

1,30 € PREDANÉ!

Kto bol ERVIN BAKTAY ? (hun.)
Viete, že SÁNDOR KŐRÖSI CSOMA ovládal 17 cudzích jazykov, že je zakladateľom tibetológie a že v Bagdade žil u Slováka Antona Swobodu ? (eng.)
*R09*






sobota 14. apríla 2012

BAKTAY, ERVIN - KŐRÖSI CSOMA ISTVÁN

BAKTAY, ERVIN

KŐRÖSI CSOMA ISTVÁN

Gondolat, Budapest, 1984
ISBN 963-281-438-X
3. vydanie

životopisy, Ázia,  orientalistika, buddhizmus
360 s., maďarčina
hmotnosť: 446 g

tvrdá väzba
stav: vynikajúci, nepoužívaná

1,10 € DAROVANÉ
Kto bol ERVIN BAKTAY ? (hun.)
Viete, že SÁNDOR KŐRÖSI CSOMA ovládal 17 cudzích jazykov, že je zakladateľom tibetológie a že v Bagdade žil u Slováka Antona Swobodu ? (eng.)

*072* 2ks kontrola 21/3/2016


"Vegyetek példát hazánk nagyjai és gazdagjai egy árva fiún és legyetek hű magyarok tettel, nem puszta szóval, áldozati készséggel és nem olcsó fitogtatással" - írta Kőrösi Csoma Sándor emlékezetére Széchenyi István, akit megihletett a nagy magyar tudós önfeláldozó élete. Kőrösi Csoma Sándor társtalan jelenség nemcsak a magyar, hanem a nemzetközi tudomány történetében is. Alig több mint harmincévesen egy délibáb nyomán indult el keleti útjára, hogy felkutassa a magyarság őshazáját. Eredeti célját ugyan nem érte el, de fáradozása mégsem volt hiábavaló: ő volt az első európai, akinek sikerült behatolni a tibeti kultúra ismeretlen világába. Csoma nagy műveivel, Tibeti-Angol Szótárával és Tibeti Nyelvtanával egy teljesen új tudományág, a tibeti filológia alapjait rakta le.

Baktay Ervin, aki 1928-ban maga is jórészt végigjárta Kőrösi Csoma útját, úgy kalauzol végig bennünket ennek a különös és lenyűgöző életnek az állomásain, hogy a végén szinte magunk előtt látjuk a „keleti nyelvtudomány alapvető nagyságát".



piatok 30. marca 2012

VLASATÝ, BARTOLOMEJ - JAPONSKO

VLASATÝ, BARTOLOMEJ

JAPONSKO

Obzor, Bratislava, 1978
Edícia Svet v kocke
1. vydanie, 3.000 výtlačkov

geografia, Ázia, Japonsko,
240 s., 32 s. príloh, slovenčina
hmotnosť: 379 g

tvrdá väzba
stav: výborný, nepoužívaná

2,20 € PREDANÉ

*074*





pondelok 5. decembra 2011

SZENTIRMAI, JÓZSEF - JAPÁN

SZENTIRMAI, JÓZSEF

JAPÁN

Panoráma, Budapest, 1982
ISBN 963 243 247 9
edícia Útikönyvek
2. vydanie

cestovanie, turistika, Ázia, Japonsko, geografia
672 s., maďarčina
hmotnosť: 722 g

tvrdá väzba, papierový prebal
stav: prebal po okrajoch pokrčený, kniha vo vynikajúcom stave

0,50 € DAROVANÉ (*bagbe*)

*078*